(3 670 slov, doba čtení 19 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 4. února provedly ruské síly další vzdušný útok, při němž proti Ukrajině nasadily 105 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmass a dalších typů, vypuštěných z oblastí Orel, Brjansk a Primorsko-Achtarsk na území Ruska a z okupované části Doněcké oblasti a Krymu, přičemž přibližně 70 dronů tvořily stroje typu Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin zneškodnila podle předběžných údajů 88 nepřátelských dronů na severu, jihu a východě země. Zásahy 17 útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na 14 lokalitách a na dalších pěti místech dopadly trosky sestřelených cílů, přičemž v době zveřejnění informací se v ukrajinském vzdušném prostoru stále nacházely další nepřátelské bezpilotní prostředky.
Rusko od začátku letošního roku provedlo již 217 útoků na ukrajinský energetický sektor, uvedla premiérka Julija Svyrydenková s tím, že energetici, komunální služby i železnice pokračují v odstraňování následků masivních úderů na kritickou infrastrukturu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského je situace aktuálně nejsložitější v Kyjevě a Kyjevské oblasti, dále v Charkově a Charkovské oblasti, Sumské a Poltavské oblasti. Vláda v reakci na pokračující mimořádný stav v energetice zavedla soubor podpůrných opatření, včetně měsíčních příplatků ve výši 20 tisíc hřiven pro pracovníky havarijních energetických brigád, adresné pomoci pro osoby se zdravotním postižením a osamělé seniory a distribuce takzvaných balíčků tepla, které již obdržely desetitisíce obyvatel nejvíce zasažených regionů. Současně stát rozšířil podporu podnikatelům prostřednictvím jednorázových dotací a bezúročných úvěrů na pořízení generátorů a spustil program SvětloDům, jenž má domácnostem v bytových domech pomoci financovat záložní zdroje energie.
Nejméně sedm lidí zahynulo a dalších patnáct utrpělo zranění při dnešních ruských útocích na obec Družkivka v Doněcké oblasti, kde podle šéfa oblastní správy Vadima Filaškina ruské síly použily kazetovou munici proti tržišti zaplněnému civilisty a následně oblast zasáhly také dvěma leteckými bombami, které poškodily průmyslovou zónu, tři bytové domy a tři rodinné domy, přičemž konečný počet obětí zatím není uzavřen a úřady útok označují za další válečný zločin; civilní oběti byly hlášeny i z dalších regionů, když v Chersonu zahynul muž při dělostřeleckém ostřelování a při dalším útoku dronem byla zabita zdravotní sestra a zraněn řidič sanitky, v Oděse si ruský dronový nálet vyžádal pět zraněných, v Sumské oblasti byly zraněny čtyři osoby včetně celé rodiny cestující v civilním automobilu a v Dněpropetrovské oblasti ruský dron zabil dva civilisty.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Ruské pohraniční město Belgorod se po nočním raketovém útoku ocitlo bez dodávek elektřiny, což potvrzují záběry z místních médií i svědectví obyvatel. V několika částech města došlo k výpadkům proudu a k poškození infrastruktury po sérii explozí, přičemž ruské úřady tradičně nezveřejňují rozsah škod a snaží se situaci bagatelizovat. Energetická soustava Belgorodu je dlouhodobě mimořádně zranitelná, protože stojí na omezeném počtu klíčových rozvoden a již dříve utrpěla vážné zásahy, včetně zničení místní tepelné elektrárny údery systémů HIMARS, po nichž část města zůstala bez elektřiny a vytápění. Obě městské kogenerační jednotky byly v minulosti poškozeny, což výrazně snížilo vlastní výrobu energie a donutilo Belgorod spoléhat se na dodávky ze sousedních regionů, a tím zvýšit závislost na několika málo přenosových vedeních. Už v lednu vedly výpadky proudu k přerušení dodávek vody a tepla a místní úřady tehdy dokonce zvažovaly dočasnou evakuaci obyvatelstva.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Prilipek.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo směrem na Petropavlivku a Kurylivku a u Novoosinového.
V lymanském sektoru se okupanti pokoušeli postoupit směrem na Drobyševe, u Stavek a Zaričného a u Lymanu.
Ve slavjanském směru Rusové tlačili směrem na Zakitné a Platonivku, u Svjato-Pokrovského a směrem na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru okupanti útočili u Předtěčiného.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru se bojovalo u Pleščijivky, Ivanopilije, Kosťantynivky, Ščerbynivky a Kleban-Byku. Okupanti se navíc dostali do Ilinivky a boje pokračovaly směrem na Sofijivku a Novopavlivku.
V pokrovském sektoru probíhaly střety u Šachového, směrem na Nový Donbas, u Rodynského, v Myrnohradu, ve Svitlém a v Pokrovsku, severně od Kotlyného a Udačného a u Molodeckého, dále směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském sektoru se bojovalo u Ivanivky a směrem na Andrijivku-Klevcové.
Na dobropilském směru se ruská aktivita posouvá do méně nápadné, ale o to zákeřnější roviny. Místo větších útoků zde Rusové čím dál častěji sázejí na hlubší infiltraci malými pěšími skupinami za ukrajinské linie, přičemž cílem nejsou ani tak průlomy fronty, jako spíše sabotáž, narušení logistiky a psychologický tlak. Tyto akce sice občas přinášejí lokální úspěch, například v podobě přepadení ukrajinských vozidel, většinou však končí rychlou likvidací infiltrátorů, jako tomu bylo nedávno ve Zlatém Koloďázu. Na samotné frontové linii zůstává situace u Sofijivky a Šachova relativně klidná, zatímco vyšší aktivita je patrná v prostoru Nového Donbasu, Bilyckého a Rodynského, kde se Rusové snaží hledat slabiny v obraně. Ukrajinské velení si je však jisté udržením osy Šachovo–Sofijivka a vzhledem k minimálním výsledkům ruského snažení lze očekávat postupný přesun ruské pozornosti dále na západ směrem k samotné Dobropilli. Přechod ruských sil téměř výhradně na taktiku malých skupin přitom naráží na zásadní problém otevřeného terénu, který výrazně ztěžuje soustředění sil a zvyšuje ztráty. Podle svědectví přímo z úseku jsou tyto ztráty mimořádně vysoké a odpovídají poměrům, které Ukrajinci dlouhodobě uvádějí, přičemž sami vojáci situaci lakonicky shrnují slovy, že Rusové zde „umírají v průmyslovém měřítku“.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru došlo ke střetům směrem na Nové Pole, Dobropiliji a Priluky, u Zeleného, Svjatopetrivky a Staroukrajinky, u Huljajpilu, Zaliznyčného a směrem na Myrné.
V orichivském směru se bojovalo u Primorského a Plavného.
Ukrajinské síly znovu zasáhly ruské týlové zázemí v Záporožské a Doněcké oblasti pomocí úderných dronů FP-2, přičemž cílem nebyly jen samotné muniční sklady, ale i personál a infrastruktura nezbytná pro provoz ruských bezpilotních prostředků. V Záporožské oblasti byl zasažen muniční sklad a soustředění ruských vojáků v osadě Zelený Haj, další údery směřovaly na stanoviště údržby dronů ve městě Tokmak a na dílnu pro servis bezpilotních prostředků v prostoru obce Mykilske.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj uvedl, že od začátku plnohodnotné ruské invaze zahynulo podle oficiálních ukrajinských údajů více než 55 tisíc ukrajinských vojáků, přičemž připustil, že existuje také značný počet osob vedených jako nezvěstné. V rozhovoru pro francouzský veřejnoprávní server Franceinfo zdůraznil, že zahraniční analytické odhady jsou výrazně vyšší, často dvakrát až třikrát, a odkázal například na americký think tank CSIS, který hovoří o 100 až 140 tisících padlých. Zelenskyj zároveň varoval, že Rusko se snaží zvyšovat utrpení civilního obyvatelstva, aby Ukrajinu donutilo přijmout řešení, které Západ může označovat za kompromis, avšak Kyjev jej vnímá jako ruský ultimát. Podle něj pokračující útoky na civilní cíle perspektivu dohody spíše vzdalují a v případě porážky Ukrajiny by ruská agrese podle jeho názoru mohla pokračovat i směrem do Evropy, vzhledem k rostoucím schopnostem Ruska vést údery drony a raketami na velké vzdálenosti.
V Abú Zabí se dnes uskutečnilo další kolo trojstranných jednání mezi USA, Ukrajinou a Ruskem o válce na Ukrajině, která budou pokračovat i ve čtvrtek, přičemž rozhovory probíhají na technicko-vojenské úrovni a ve specializovaných pracovních skupinách. Šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov označil jednání za věcná a produktivní, zaměřená na konkrétní kroky a praktická řešení, a uvedl, že o jejich průběhu bude informovat prezidenta Volodymyra Zelenského. Americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že se seznam sporných bodů mezi Moskvou a Kyjevem za poslední rok výrazně zúžil, zároveň však zdůraznil, že otázky, které zůstávají otevřené, patří k těm nejobtížnějším, zatímco válka pokračuje. Americkou stranu na jednáních zastupují mimo jiné Steve Witkoff a Jared Kushner, ruskou delegaci vede šéf vojenské rozvědky GRU Igor Kosťukov a ukrajinskou předseda Rady národní bezpečnosti Rustem Umerov. Mezi nejcitlivější témata podle diplomatických zdrojů patří ruské požadavky na územní ústupky Ukrajiny, včetně stažení ukrajinských sil z celé Doněcké oblasti, a otázka Záporožské jaderné elektrárny, zatímco Kyjev prosazuje zmrazení konfliktu podél současné frontové linie.
Senátní výbor pro obranu si v souvislosti s debatou o možném odprodeji bitevních letounů L-159 Ukrajině pozval na 25. února ministra obrany Jaromíra Zůnu, aby s ním projednal dopady případného převodu na obranyschopnost České republiky, přičemž vláda ANO, SPD a Motoristů tento prodej v lednu odmítla. Předseda výboru Pavel Fischer uvedl, že Česká republika by neměla zůstávat pasivní, pokud má možnost Ukrajině pomoci v boji proti ruské agresi, a připomněl, že prezident Petr Pavel během návštěvy Kyjeva zmínil možnost dodávky čtyř L-159 zejména k boji proti ruským dronům. Zatímco ministr obrany tvrdí, že armáda letouny potřebuje, náčelník generálního štábu Karel Řehka i prezident Pavel opakovaně uvedli, že vyčlenění čtyř strojů by obranyschopnost státu neohrozilo, přičemž české letectvo disponuje celkem 24 L-159. Výbor se zároveň zabýval rozhodnutím ministra zahraničí Petra Macinky o zmírnění režimu cest ruských diplomatů do Česka, které je podle Fischera v rozporu s doporučeními bezpečnostních složek, a projednávání této otázky bylo přerušeno kvůli chybějícím odpovědím ministerstva.
Ukrajinská společnost UNWAVE získala licenci na výrobu stíhacích dronů OCTOPUS určených k ničení ruských bezpilotních prostředků typu Šahíd a zahajuje jejich sériovou výrobu, přičemž po spuštění výroby mají následovat testy sériových kusů a následně státní zakázky. Převod licence zahrnuje kompletní technickou dokumentaci projektu, který vyvinuli vojenští inženýři, a samotný interceptor je maximálně automatizovaný, schopný zachytit cíl v terminální fázi letu, další technické parametry však nebyly zveřejněny. Výroba probíhá v rámci programu „Od armády k výrobci“, jenž umožňuje průmyslu převzít již otestované a kodifikované vojenské systémy bez dodatečných nákladů na výzkum a vývoj, což výrazně zrychluje jejich nasazení. Podle dostupných informací již několik ukrajinských firem zahájilo hromadnou produkci těchto dronů a paralelně probíhá výroba také ve Velké Británii, kde byla na konci loňského listopadu podepsána dohoda počítající s výrobou několika tisíc kusů měsíčně.
Evropská unie plánuje do roku 2030 vybudovat vlastní platformu pro sdílení obranných dat bez účasti Spojených států pod názvem Evropský datový prostor pro umělou inteligenci v oblasti obrany (DAIDS), jejímž cílem je zajistit bezpečnou, důvěryhodnou a interoperabilní výměnu citlivých informací mezi členskými státy. Projekt reaguje na dosavadní roztříštěný stav, kdy si jednotlivé země volily národní poskytovatele datových služeb, což vedlo k nejednotnému a obtížně propojitelnému prostředí. Evropská komise již v obranném plánu do roku 2030 navrhla vytvoření společného datového rámce a uzavřela smlouvu s konsorciem firem CEA, Cloud Data Engine a Sopra Steria, které se podílejí na vývoji základní architektury. Součástí iniciativy mají být dva navazující projekty, celoevropský federovaný datový prostor pro obranu a vývoj suverénního vojenského cloudu pod kontrolou vlád EU, jehož potřebu dříve zdůraznil eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Zavedení systému DAIDS do běžného provozu ozbrojených sil a obranných institucí členských států je plánováno na období let 2029–2030 a má představovat významný krok k posílení evropské technologické a bezpečnostní autonomie.
Rumunsko výrazně posiluje protivzdušnou obranu krátkého dosahu proti bezpilotním prostředkům typu Šahéd, přičemž dosavadní páteř PVO tvoří 36 samohybných systémů Gepard, které již prokazatelně sestřelily ruské drony, zhruba 300 tažených protiletadlových dvoukanónů M1980/1988, 72 systémů Oerlikon GDF-003, z nichž 24 kusů bude modernizováno na standard GDF-009 TREO, a přibližně 60 kompletů ZPU-2 a ZPU-4 s kulomety ráže 14,5 mm. Bukurešť nyní plánuje zavést kvalitativně novou vrstvu schopností SHORAD, která má část starších systémů doplnit nebo nahradit, a to pořízením sedmi systémů Skynex z prostředků programu SAFE v mobilní konfiguraci na kolových nosičích, například nákladních vozidlech 6×6, a dále nákupem dvou systémů Skyranger 30, pravděpodobně integrovanych na domácích obrněných vozidlech Piranha V. Skyranger 30 má být schopen používat i řízené střely krátkého dosahu, mezi nimiž výrobce uvádí francouzské Mistraly, jejichž nákup v počtu 231 kusů je rovněž plánován v rámci programu SAFE, což v souhrnu představuje výrazné posílení rumunských schopností ochrany proti dronům, řízeným střelám a dalším hrozbám na velmi krátkých a krátkých vzdálenostech.
Izraelská společnost Elbit Systems usiluje o to, aby se Německo stalo hlavním evropským centrem výroby raketového systému EuroPULS, odkud by byly v budoucnu rakety a munice dodávány i dalším armádám v Evropě, což zapadá do širší snahy o posílení evropské obranné průmyslové základny. Kromě Německa se pro zavedení systému již rozhodly Nizozemsko a Dánsko a potenciálním dalším zákazníkem je Řecko. Bundeswehr jako první krok objednal pět odpalovacích systémů PULS, které mají tvořit základ budoucího systému nepřímé palby s dlouhým dosahem, přičemž odpalovací zařízení jsou vyvíjena ve spolupráci s KNDS Germany a budou testována a certifikována německou armádou. Německá varianta má být pravděpodobně integrována na podvozku nákladního vozu IVECO Trakker 8×8, i když výrobce připouští možnost instalace na jiné platformy. EuroPULS, jako společná iniciativa Elbit Systems a KNDS Germany, je koncipován tak, aby splňoval evropské technické a operační požadavky NATO, a v současnosti probíhají jednání s potenciálními německými partnery o vybudování výrobního závodu v Německu, přičemž dlouhodobým cílem je lokalizovat výrobu všech používaných typů munice systému PULS.
Švédská společnost Saab plánuje výrazně navýšit výrobní kapacity pro stíhací letouny Gripen nové generace E/F až na zhruba 36 letadel ročně, aby dokázala reagovat na rostoucí globální poptávku, přestože konkrétní harmonogram ani objem investic zatím nezveřejnila. Firma zároveň počítá s tím, že podstatná část rozšířené výroby bude umístěna mimo hlavní závod ve Švédsku, což souvisí především s úvahami Kanady, která přezkoumává plán nákupu 88 amerických letounů F-35A. Saab v tomto kontextu navrhl lokalizaci výroby Gripenů přímo v Kanadě ve spolupráci s místním průmyslovým partnerem, obdobně jako v Brazílii, kde již funguje model rozsáhlého přenosu výroby a technologií. Společnost zároveň zdůrazňuje, že proces rozšiřování výrobních kapacit již byl zahájen nezávisle na konečném rozhodnutí Ottawy.
Norsko si u německé společnosti ThyssenKrupp Marine Systems objednalo další dvě ponorky typu 212CD, čímž navýšilo svůj plánovaný počet z původních čtyř na šest kusů, zatímco Německo již v prosinci 2024 obdobně rozšířilo svou objednávku rovněž na šest ponorek, takže celý společný program nyní počítá až s dvanácti jednotkami. Podle TKMS probíhá výroba prvních šesti ponorek, dvou pro Německo a čtyř pro Norsko, podle harmonogramu, což potvrzuje stabilitu klíčového evropského podmořského projektu. Současně se však ukazuje, že rostoucí náklady na ponorkový program mohou mít přímý dopad na další námořní akvizice Osla, protože norská vláda vážně zvažuje snížení plánovaného počtu britských fregat Type 26 z pěti na tři či čtyři kusy. Tento posun naznačuje, že Norsko nyní upřednostňuje podmořské schopnosti jako zásadní prvek námořního odstrašení a kontroly severního Atlantiku a Arktidy, a to i za cenu omezení povrchových sil.
Dnes se zaměříme na to, jaké důsledky má pro ruské spotřebitele snaha dodavatelů vyhnout se západním sankcím a zajistit dodávky zboží alternativními způsoby. Konkrétně se zaměříme na trh se sportovní obuví – mnozí naši čtenáři si jistě pamatují boty značky Abibas, které byly nabízeny na tržnicích, i tehdy byly u nás tyto padělky pouze částí dostupné obuvi. V současném Rusku ale situace dospěla mnohem dále, když inspekce při kontrole obuvi prodávané v nákupních centrech v Moskvě, Petrohradu, Královci, Sevastopolu a Čeljabinsku (tedy nikoliv na nějaké zapadlé tržnici, kde je výskyt padělků normou) odhalila, že žádný z 1300 kontrolovaných párů obuvi západních značek nebyl originální.
Připomeňme, že padělky nejrůznějšího zboží se v Rusku v posledních letech značně rozšířily. Inspekce odhalily například padělky motorového oleje (50% testovaných vzorků bylo padělaných), medu (zde tvořily padělky 80% vzorků) nebo importovaného koňaku, který byl podle inspekce padělaný 96% případů.
Lze předpokládat, že podobná situace jako u obuvi je nyní v Rusku i u oděvů, kosmetiky a dalších produktů “západních” (ve skutečnosti podpultových čínských) značek, přičemž tyto padělky se vyznačují výrazně nižší kvalitou. Ve spojení s tím v průběhu posledního roku několikanásobně vzrostl počet stížností i soudních sporů spojených s reklamacemi nekvalitního zboží, neboť prodejci je nabízejí v etablovaných kamenných obchodech za cenu odpovídající originálu, což u mnoha zákazníků vzbudilo oprávněnou nevoli. Nicméně vzhledem k sankcím a nedostatečné domácí výrobě jsou Rusové na importu obuvi závislí, a tak budou jakékoli snahy o omezení dovozu padělků jen obtížně proveditelné.
Izrael: Podle palestinských médií byl při nedávném izraelském leteckém úderu ve střední části Pásma Gazy zabit vysoký velitel Palestinského islámského džihádu. Jednalo se o Alího al-Razajneha, velitele odpovědného za sever Gazy, který zahynul v oblasti Dajr al-Balah. Izraelská armáda (IDF) se k incidentu zatím nevyjádřila.
Izraelská armáda zároveň oznámila, že dnešním leteckým úderem byl zasažen velitel elitní jednotky Nuchba hnutí Hamás, který se podílel na útoku ze 7. října 2023. Úder v oblasti Mavásí na jihu Pásma Gazy byl podle IDF reakcí na noční útok palestinských ozbrojenců na izraelské jednotky na severu Gazy, při němž byl vážně zraněn záložní důstojník. Cílem byl Bilál Abú Assí, velitel čety jednotky Nuchba, jenž podle armády vedl útok na kibuc Nir Oz, kde byly zavražděny a uneseny desítky civilistů. IDF dále uvedla, že se pravděpodobně podílel i na zadržování těl rukojmích a na dalších útocích proti izraelským silám. Armáda připustila, že při úderu došlo také k civilním obětem, včetně zabitého zdravotníka Červeného půlměsíce, a uvedla, že podnikla kroky k minimalizaci škod na civilistech a lituje zranění nezúčastněných osob.
Sýrie: Na jihu Sýrie v provincii Kunejtra izraelské hlídky dočasně zřídily kontrolní stanoviště v obcích Sajda al-Chanút a as-Samdáníja aš-Šarkíja, čímž omezily pohyb civilistů. Izraelské síly rovněž pronikly do vesnice Sajda al-Džúlán, zadržely dva pastýře u pahorku Tel Ahmar, zatkly jednoho nezletilého na silnici do obce al-Asbah a dva mladíky v okolí Tel Ahmar.
Saúdská Arábie a Turecko po společném jednání uvítaly zrušení sankcí proti Sýrii. Ocenily kroky Damašku k zajištění bezpečnosti a stability, potvrdily podporu dohodě o příměří a integraci z 30. ledna, odsoudily opakované porušování ze strany Izraele a vyzvaly k okamžitému stažení vojsk ze všech okupovaných území. Podporu jednotě a suverenitě Sýrie vyjádřil také egyptský prezident na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Erdoğanem.
Syrské generální ředitelství přístavů a cel uzavřelo partnerství s jordánskou společností JK9 s cílem posílit celní kontrolu pomocí speciálně vycvičených služebních psů. Projekt má přispět k boji proti pašování, posílení ekonomické bezpečnosti a modernizaci celních postupů.
V Damašku přijal hlavní velitel Syrské armády generálmajor Alí an-Násán náměstka ruského ministra obrany Junus-Beka Jevkurova v rámci několikadenní návštěvy zaměřené na prohloubení vojenské spolupráce. Prezident Sýrie Ahmad aš-Šaráa se zároveň setkal s americkou delegací vedenou zvláštním vyslancem USA pro Sýrii Tomem Barrackem. Jednání se týkala regionální situace a memoranda o porozumění k průzkumu ropy a plynu v syrských teritoriálních vodách. Tom Barrack při podpisu memoranda uvedl, že Sýrie pod vedením prezidenta aš-Šary vykazuje podle americké strany výrazný pokrok. Zapojení společnosti Chevron má podle něj přispět k obnově země, stabilitě a tvorbě pracovních míst.
Somálsko: V jihozápadním městě Bajdabo v regionu Bay zaútočili džihádisté z hnutí aš-Šabáb výbušninou na sídlo zpravodajské služby NISA. Podrobnosti o útoku zatím nejsou známy.
Ve stejném týdnu Spojené státy předaly somálské národní armádě těžké zbraně v regionu Střední Šabelle. Krok má potvrdit podporu USA partnerům v boji proti terorismu a při zajišťování regionální stability.
Velitelství AFRICOM zároveň oznámilo sérii leteckých úderů proti aš-Šabábu. Údery proběhly ve dnech 21.–22. ledna v oblasti Kodaj přibližně 100 km jihozápadně od Kismaja, 25.–26. ledna v oblasti Godane a 29. ledna asi 56 km jihozápadně od Mogadiša.
Nigérie: Spojené státy vyšlou do Nigérie menší tým vojenských specialistů, kteří mají pomoci v boji proti teroristickým skupinám. Rozhodnutí padlo po setkání generála Dagvina s nigerijským prezidentem Bolou Tinubuem v Římě.
Zároveň se objevily zprávy o brutálním útoku bojovníků frakce JAS hnutí Boko Haram, vedené Sadikuem, na vesnici Woro ve státě Kwara na západě země. Útočníci podle dostupných informací zavraždili desítky civilistů, přičemž konečný počet obětí může být výrazně vyšší. Masakr odpovídá taktice zaznamenané v posledních týdnech severněji ve státě Niger a naznačuje postup této frakce na jih směrem k oblasti přírodní rezervace Kainji, kde působí také džihádisté ze skupiny JNIM s dlouhodobými základnami.
Dnešní Třešnička™ je o kasinu, o tom, že house always wins, a že někdy je největší tragédie to, když si člověk myslí, že hraje poker, ale ve skutečnosti jen hypnotizuje kuličku v ruletě a čeká, až mu vesmír potvrdí masivní ego. Motoristé přišli do kasina zahraniční politiky s pocitem, že mají systém, že to mají přečtené, že když bude Macík dost hlasitě ťukat do stolu a posílat zprávy ve stylu já ti ukážu, tak se krupiér lekne a přepíše pravidla hry. Jenže na Hradě se poker nehraje na efekt, ale na žetony, mandáty a ústavní kompetence, a tam už žádné pozdní nasazení capu nefunguje jako kouzelná karta z rukávu. Macík šel all-in na konflikt s Péťou Pájou, jenže měl v ruce spíš sedmičku a dvojku nesourodou a ještě si u toho namlouval, že drží esa. Přihodil slavné jedna jedna, přihodil veřejné výkřiky o tom, kdo má jezdit na summit NATO, přihodil pár teatrálních náznaků a čekal, že se stůl rozvlní. A stůl se opravdu rozvlnil, jen úplně jinak. Andy s Péťou Pájou si rozjeli A-game, sečetli odds, podívali se na stacky a došli k jednoduchému závěru. Koordinační schůzky, kde Macík dělal hluk a snižoval value celé české zahraniční politiky, už nedávají smysl. Takže se teď bude premiér potkávat s prezidentem bilaterálně (Čti, velcí kluci si sednou ke stolu, dají si karty, proberou NATO, velvyslance, summity a zbytek osazenstva půjde řešit vlastní koaliční bordel do vedlejší místnosti k dětskému automatu na plyšáky). Macík si myslel, že bluffuje prezidenta, ale ve skutečnosti to byl jen (reality) check. A realita se neleká. Realita jen tiše řekne, že tyhle žetony už nejsou platné, a pošle tě zpátky točit kuličku. Motoristé slibovali, že pohlídají Babiše. Zatím to vypadá, že Babiš si je odložil vedle žetonů jako talisman proti vydání, tedy pro štěstí. Když chcete hrát Czech Hold’em, nestačí dělat ramena u stolu. Musíte mít karty, stack a nervy. Jinak vás kasino nechá chvíli dělat show a pak vám slušně vysvětlí, že nejbližší exit je tudy a kulička se stejně nikdy netočí pro vás. A protože naše třešně mají rády historické rýmy, vzpomeňte si na Věci veřejné, na ten spolek s trpasličí reinkarnací Napoleona. Tenkrát taky někdo tvrdil, že bude hlídat velké hráče, že přinese do politiky pořádek, morálku a sílu. Dopadlo to jako u herních automatů, hodně světel, hodně hluku a výplata maximálně patnáctého od sociálky.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
