(3 192 slov, doba čtení 17 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 20. února podniklo Rusko další vzdušný útok, při němž byla z Rostovské oblasti odpálena jedna balistická raketa Iskander-M a současně bylo nasazeno 128 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších typů startujících z oblastí Brjansk, Kursk, Orel, Šatalovo, Primorsko Achtarsk a z okupované části Doněcké oblasti; přibližně 80 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových jednotek, prostředků radioelektronického boje a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:30 zneškodnila 107 bezpilotních prostředků různých typů na severu, jihu a východě země. Zaznamenán byl zásah balistickou raketou a 21 útočnými drony na 14 místech, na další lokalitě dopadly trosky sestřeleného cíle.
Prezident Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci 14. února 2026 potvrdil, že ruský raketový úder zničil velkou výrobní linku ukrajinské střely s plochou dráhou letu FP-5 Flaming, aniž by upřesnil místo či čas zásahu, což je samo o sobě neobvyklé, protože ani jedna strana dosud veřejně nepřiznávala konkrétní škody na vlastním zbrojním průmyslu. Pokud by šlo o skutečné vyřazení klíčové výrobní kapacity, znamenalo by to citelný zásah do ambiciózního programu, od něhož si Kyjev sliboval částečnou náhradu za nedostupné americké Tomahawky, přičemž Flaming měl podle dřívějších tvrzení dosahovat až 3000 km a být zároveň levnější alternativou. Zároveň však existuje několik možných interpretací celé situace. Nelze vyloučit, že šlo o skutečný zásah, stejně jako možnost, že výroba pokračuje jinde a oznámení mělo zmást ruskou stranu, případně zakrýt zpoždění plánovaného náběhu sériové produkce, která měla probíhat od prosince 2025 do února 2026. Zelenskyj totiž současně uvedl, že výroba byla pouze dočasně narušena, linka přemístěna a produkce obnovena, což naznačuje spíše omezený než fatální dopad. Samotný Flaming přitom není z hlediska přesnosti ani průraznosti srovnatelný se západními střelami Storm Shadow, je zranitelnější vůči PVO a méně přesný, jeho hlavní výhodou je však dlouhý dosah, který umožňuje zasahovat cíle hluboko v ruském týlu, zejména tam, kde je protivzdušná obrana slabší. Dosavadní nasazení, například úder na infrastrukturu spojenou se systémem Ořešnik na polygonu Kapustin Jar či nedávný útok na muniční sklad u Kotlubaně ve Volgogradské oblasti, ukazuje spíše omezenou přesnost.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo směrem k Veterinárnímu, Zelenému, u Staryce, ve Vovčansku, směrem na Vilču, Ochřimivku, Čuhunivku a Zarubinku.
Severovýchodní fronta: kupjanském směru pokračuje čištění Kupjansku. Rusové útočili u Kindrašivky, Petropavlivky, směrem na Kurylivku a Novoosinové.
V lymanském sektoru proběhly střety směrem na Nový Mir, u Drobyševého, Stavek a Lymanu. Okupantům se podařilo infiltrovat Tetjanivku poměrně hluboko za ukrajinské linie.
V slavjanském směru se okupanti snažili postupovat na Ozerné, Dronivku, Zakitné, Riznykivku, u Zvanivky a směrem na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Fedorivky, Vasjukivky a Orichovo-Vasilivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru probíhaly střety u Pleščijivky, směrem na Kosťantynivku, u Berestku, směrem na Iljinivku, u Stepanivky, Rusyn Jaru, Sofijivky a směrem na Novopavlivku.
V pokrovském směru pokračovaly boje u Zatyšku a Rodynského, okupanti postupovali u Hryščiného a další střety probíhaly severně od Kotlyného, Udačného, u Molodeckého, Novomykolajivky, Muravky a Filije.
V oleksandrivském směru se bojovalo u Andrijivky-Klevcového, ukrajinské ozbrojené složky čistily Orestopil a dále se bojovalo u Sosnivky, Zlahody a směrem na Dobropiliji.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru pokračovaly boje u Zeleného, Svjatopetrivky, Staroukrajinky, Huljajpilu a Zaliznyčného.
V orichivském směru Rusové útočili směrem na Primorské.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajina je připravena na skutečné kompromisy, nikoli však za cenu ztráty nezávislosti a suverenity, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X s odkazem na rozhovor pro japonskou agenturu Kjódó. Za zásadní kompromis označil už samotnou ochotu Kyjeva jednat o míru na základě současné linie fronty, tedy podle principu „zůstaňme tam, kde jsme“, přestože Rusko podle něj okupuje téměř 20 procent ukrajinského území. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina jedná s agresorem, což samo o sobě považuje za významný ústupek, a zároveň obvinil Moskvu, že místo kompromisů předkládá ultimáta, například v podobě prohlášení, že nebude okupovat další regiony. Diplomatická jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy v posledních týdnech pokračují a po posledním kole v Ženevě prezident uvedl, že rozhovory byly složité, přinesly určitý pokrok, avšak klíčové rozdíly přetrvávají.
Je nutné připomenout, že Rusko dnes čelí strategické realitě, v níž není schopno dosáhnout rozhodujícího vojenského vítězství na bojišti, protože ukrajinské obranné linie drží, průlomy jsou vzácné a fronta se stala spíše limitem než cestou k rychlému řešení, zároveň však Moskva dobře ví, že Ukrajina není schopna vést válku dlouhodobě bez vnější podpory, která zahrnuje dodávky zbraní, munice, financování i politické krytí, a právě tato závislost představuje klíčovou zranitelnost, neboť pokud by západní veřejnost podlehla únavě, parlamenty začaly omezovat pomoc a soudržnost aliance se začala drolit, schopnost Kyjeva pokračovat v odporu by se oslabila bez ohledu na situaci na frontě, takže válka by neskončila vojenským dobytím, ale kolapsem politické vůle, a tím se celé strategické soupeření přesouvá do širší roviny, kde Rusko nepotřebuje Ukrajinu porazit tanky, ale potřebuje postupně erodovat koalici, která ji podporuje, prodlužovat konflikt až do bodu, kdy náklady převýší ochotu Západu je nést, přičemž každá vlivová operace prohlubující polarizaci, každá migrační krize zatěžující evropské vlády a každý narativ zpochybňující smysl další podpory zapadá do této logiky, protože frontová linie je jen jednou dimenzí této války, nikoli její jedinou rozhodující osou.
Během čtyř let ruské invaze na Ukrajinu bylo podle OSN zabito více než 5000 žen a dívek a dalších přibližně 14 000 utrpělo zranění, uvedla zástupkyně oddělení OSN pro rovné postavení žen Sofia Calltorpová. Celkově si válka podle posledních údajů vyžádala nejméně 15 172 civilních obětí na životech a 41 378 zraněných, přičemž skutečný počet bude podle Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině pravděpodobně vyšší, zejména kvůli nemožnosti plně ověřit údaje z prvních měsíců invaze a z okupovaných měst, jako je Mariupol. OSN zároveň varuje, že ženské organizace, které hrají klíčovou roli v poskytování humanitární pomoci, psychosociální podpory a podpory obživy, čelí vážnému ohrožení kvůli škrtům v zahraničním financování, přičemž každá třetí z nich může do šesti měsíců ukončit činnost. Pokračující výpadky elektřiny způsobené ruskými útoky na energetickou infrastrukturu navíc negativně dopadají na ženy pracující ve zdravotnictví, školství či sociálních službách a ohrožují seniory, osoby se zdravotním postižením a chronicky nemocné. Světová zdravotnická organizace za čtyři roky ověřila více než 2870 útoků na zdravotnická zařízení, při nichž zahynulo 233 lidí a 937 bylo zraněno, a počet osob se zdravotním postižením na Ukrajině vzrostl od února 2022 o téměř 390 000.
Chorvatsko odmítlo povolit přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu společnosti Janaf, přestože je podle ministra hospodářství Anteho Šušnjara připraveno oběma zemím pomoci jiným způsobem v souladu s evropskou legislativou a pravidly amerického úřadu OFAC. Dodávky ruské ropy ropovodem Družba přes Ukrajinu byly přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a Budapešť i Bratislava požádaly Evropskou komisi o možnost využít výjimku ze sankcí a dovážet ruskou ropu přes chorvatský ropovod Adria. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková argumentují energetickou bezpečností, podle chorvatské strany však nejde o technický problém kapacit, ale především o cenu, protože ruská ropa je výrazně levnější než alternativní zdroje. Maďarsko je na ropovodu Družba dlouhodobě závislé, zatímco Evropská unie usiluje o postupné ukončení dovozu ruských energetických surovin. Ropovod Janaf je pod kontrolou chorvatského státu, zatímco maďarská skupina MOL má silný vliv v chorvatské společnosti INA, což je téma, které historicky zatěžovalo vztahy obou zemí i kvůli korupční aféře bývalého premiéra Iva Sanadera.
Švédská vláda představila 21. balíček vojenské pomoci Ukrajině v celkové hodnotě téměř 1,2 miliardy eur, přičemž významná část prostředků směřuje na posílení protivzdušné obrany a rozvoj úderných schopností. Ministerstvo obrany oznámilo rozšíření společného projektu s Ukrajinou na výrobu bezpilotních letounů dlouhého doletu v hodnotě 524 milionů eur. Součástí balíčku jsou také finance na dva projekty zaměřené na dodávky bezpilotních hladinových plavidel pro námořní operace. Přibližně 280 milionů eur je určeno na nákup švédských granátometů, munice a náhradních dílů, včetně velkého množství dělostřelecké munice a min ráže 120 mm. Plánován je rovněž nákup granátů ráže 40 mm využitelných v systémech protivzdušné obrany.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna prohlásil, že pokud by Rusko zahájilo raketový útok na pobaltské státy, Estonsko by spolu se spojenci přeneslo bojové operace i na ruské území. Podle něj Tallinn nechce připustit scénář, v němž by se bojovalo na území Estonska či dalších pobaltských zemí, a zdůraznil, že cílem je odstrašení a prevence případné agrese. Tsahkna uvedl, že obrana musí být aktivní a že není možné čekat, až by ruské síly vstoupily na území členských států NATO.
Německo čelí potížím s náborem dobrovolníků do Panzer Brigade 45, která se formuje pro dlouhodobé rozmístění v Litvě. V první fázi bylo cílem získat 1 971 vojáků, dosud se však přihlásilo pouze 209 dobrovolníků. Berlín proto zavádí motivační opatření, včetně zvýšených finančních příspěvků, zatímco litevská strana nabízí zajištění bydlení, pracovní příležitosti pro rodinné příslušníky vojáků a přístup do mateřských škol a škol. Bundeswehr zároveň zvažuje zkrácení minimální doby služby v Litvě ze dvou let na jeden rok. Předseda obranného výboru Bundestagu Thomas Rövekamp upozornil, že pokud se situace nezlepší, může Německo začít vojáky do Litvy vysílat povinně. V současnosti je v Litvě rozmístěno přibližně 1 700 až 1 800 německých vojáků a jejich počet má do konce roku vzrůst na 2 000.
Německo připravuje rozsáhlé posílení pravomocí své zahraniční zpravodajské služby Bundesnachrichtendienst, aby snížilo závislost na sdílení informací ze strany Spojených států. Debata zesílila poté, co americký prezident Donald Trump loni dočasně zastavil sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, čímž podle německých představitelů ukázal, že Washington je ochoten využít svou informační dominanci jako politický nástroj. Německá služba BND je historicky výrazně právně omezena, což vychází z ochranných mechanismů zavedených po druhé světové válce, tyto restrikce však vedly k dlouhodobé závislosti Berlína na amerických kapacitách. Kancléř Friedrich Merz proto oznámil záměr posunout BND na úroveň nejvýkonnějších zpravodajských služeb v Evropě a zdůraznil, že staré jistoty již neplatí. Vláda letos zvýšila rozpočet BND o 26 procent na 1,51 miliardy eur a připravuje legislativní změny, které mají rozšířit schopnosti sběru a vyhodnocování informací v prostředí rostoucí geopolitické nejistoty.
Dodávky tzv. „australských“ vozidel Boxer pro Bundeswehr nabraly zpoždění. Smlouva na 123 kusů byla v dubnu 2024 podepsána s australskou dceřinou společností koncernu Rheinmetall. Oproti dřívějším verzím Boxerů používaným německou armádou nabízí tato varianta výrazně silnější výzbroj i lepší pancéřování. Vozidla jsou vybavena věží Lance s 30mm automatickým kanónem Mk30 2 a dvojitým odpalovačem protitankových řízených střel Spike LR2, což z nich činí plnohodnotné bojové průzkumné vozidlo určené pro jednotky Jäger. Původně bylo plánováno, že první dodávka 19 kusů dorazí do Německa v roce 2025 a následně bude tempo činit 25 vozidel ročně do roku 2030. V květnu 2024 však Bundeswehr převzal testovací kus, který nebyl ve finální konfiguraci, což znemožnilo kompletní zkoušky. Německá strana požadovala odstranění zjištěných nedostatků ještě před zahájením sériové výroby a zároveň trvala na větší germanizaci komponentů, protože část dílů je vyráběna mimo Německo. V aktuální bezpečnostní situaci je důraz na domácí dodavatelský řetězec výrazně silnější než při podpisu kontraktu. Program se tak zpozdil, nicméně podle posledních informací by první sériové kusy měly dorazit v nejbližších týdnech a výcvik vojáků na nových vozidlech má začít v červenci letošního roku.
Polská společnost Huta Stalowa Wola loni podle plánu dodala armádě 34 samohybných houfnic AHS Krab, z toho čtyři kompletní dělostřelecké baterie a dva kusy pro výcvikové středisko. Celkový počet těchto systémů ve výzbroji tak vzrostl na 60 kusů včetně 26 dříve zavedených. Současně však v Polsku sílí debata o dlouhodobé udržitelnosti rekordního zbrojení. Varšava plánuje v letech 2025 až 2035 vyčlenit na obranu přibližně 1,9 bilionu zlotých, přičemž už v roce 2026 mají výdaje dosáhnout zhruba pěti procent HDP. Kritici upozorňují, že modernizace je z velké části založena na dovozu techniky a financování dluhem, domácí přidaná hodnota se pohybuje kolem 30 procent a zadlužení může vzrůst až k 75 procentům HDP, zatímco strukturální problémy brzdí rozvoj silného exportně orientovaného průmyslu. Další diskusi vyvolaly úvahy o případném jaderném programu. Podle experta z Polski Instytut Spraw Międzynarodowych by Polsko teoreticky mohlo vyvinout vlastní jadernou hlavici během pěti až deseti let, avšak za cenu desítek miliard zlotých, rozsáhlé nové infrastruktury a především značných politických rizik včetně možných sankcí a tlaku spojenců v případě odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Dnes máme pro vás další doporučení, pokud chcete vydělat na investici do ruských komodit. Po okurkách, jejichž cena se za poslední tři měsíce téměř zdvojnásobila a dosahuje i 500 rublů (přibližně 130 Kč) za kilogram, se inverzní přebytky objevily u další komodity, a sice vajec. Jejich cena výrazně vzrostla již v průběhu roku 2023, poté se situaci podařilo stabilizovat díky importu vajec ze zahraničí.
Nyní se ale vaječná aféra vrací. V současné době výrazně rostou ceny ve velkoobchodním prodeji, například v moskevské oblasti vzrostly v průběhu jednoho měsíce o 83% a v některých regionech se velkoobchodní ceny zvýšily i o 100%. Ceny v maloobchodním prodeji se meziměsíčně zvýšily v výrazně menší míře (v průměru o přibližně 6% oproti předchozímu měsíci a o 20% oproti situaci před rokem), neboť se maloobchodní řetězce obávají odlivu zákazníků, ale je otázkou, jak dlouho ještě dokáží současné ceny udržet.
Nelze tak říci, že by Rusové vejce neměli, je ale pravděpodobné, že bude ruská vláda nucena k zvýšenému importu ze zahraničí. To by při snaze o zachování současných maloobchodních cen znamenalo, že bude nucena import vajec dotovat, na což při současném stavu ruského rozpočtu (připomeňme, že již lednový schodek rozpočtu dosáhl výše 1,7 bilionu rublů) bude velmi obtížné nalézt prostředky.
Izrael: IDF uvedly, že palestinský ozbrojenec, který dnes na jihu Pásma Gazy překročil linii příměří, byl zabit při leteckém úderu. Podle izraelské armády muž překročil takzvanou Žlutou linii a přiblížil se k vojákům brigády Golani způsobem, který představoval bezprostřední hrozbu. Izraelské letectvo proto zaútočilo a „teroristu zlikvidovalo, aby hrozbu odstranilo“, uvedla armáda.
Úřad vysokého představitele pro Gazu (OHR) oznámil zřízení styčného úřadu Palestinské samosprávy (PA), který má zajistit formální a organizovaný kanál pro komunikaci a koordinaci mezi OHR a PA. Úřad vedený Nikolajem Mladenovem uvedl, že OHR jako spojka mezi Radou míru a Národním výborem pro správu Gazy dohlíží na přechodnou správu, obnovu a rozvoj Pásma Gazy tak, aby probíhaly efektivně a transparentně. OHR chce se styčným úřadem spolupracovat na naplňování dvacetibodového mírového plánu prezidenta Donalda Trumpa v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2803 (2025) a přispět k lepší budoucnosti obyvatel Gazy i celého regionu. Zřízení styčného úřadu představuje kompromis pro Palestinskou samosprávu, která usilovala o členství v Radě míru, kde zasedá i Izrael a kterou vede Trump. Izrael a USA, jež mají nad Radou rozhodující vliv, však odmítají výraznější roli PA v Gaze s tím, že Ramalláh musí nejprve projít zásadními reformami. Jeruzalém zároveň zadržuje několik miliard dolarů náležejících Ramalláhu. Podle PA to omezuje její fungování i schopnost provádět požadované reformy.
Libanon: Izraelská armáda uvedla, že provedla letecký úder na velitelské centrum hnutí Hamás v palestinském uprchlickém táboře Ain al-Hilweh poblíž libanonského pobřežního města Sidon. V objektu se podle armády nacházeli členové této organizace. Další podrobnosti o útoku zatím nebyly zveřejněny. Jedná se o poměrně vzácný případ izraelského úderu proti Hamásu na území Libanonu – izraelské síly zde naopak téměř denně útočí na operativce Hizballáhu. Hamás má v táboře Ain al-Hilweh výrazné zastoupení a Izrael tam v posledních dvou letech provedl několik zásahů.
Sýrie: V provincii Suvajda začala nepřímá jednání mezi syrskou vládou a skupinou „Národní garda“ o možné výměně zajatců. Podle šéfa médií v Suvajdě Kutajby Azzama probíhá dialog za zprostředkování USA a rozhovory o podmínkách dohody pokračují.
Zástupkyně OSN pro děti a ozbrojené konflikty Vanessa Fraser navštívila Damašek a upozornila na rizika nevybuchlé munice a min, které zůstávají v zemi vážným problémem. Ocenila pokračující spolupráci OSN a syrské vlády při jejich odstraňování.
Prezident Ahmad aš-Šara se spolu s ministrem zahraničí As’adem aš-Šajbáním setkal s představiteli provincie Hasaka. Jednali o životních podmínkách obyvatel, veřejných službách i politické situaci a zdůraznili nutnost společných kroků ke zlepšení situace.
Zástupci syrského ministerstva vnitra v čele s Husajnem Salmánem jednali s delegací tureckého ministerstva vnitra vedenou Gökhanem Demirtolou o rozšíření spolupráce v oblasti výcviku, výměny zkušeností a zvyšování připravenosti personálu.Prezident Syrského arabského Červeného půlměsíce Hazim Bakla se setkal s generálním tajemníkem Tureckého Červeného půlměsíce Alperem Küçükem. V Damašku podepsali dohody o spolupráci, které zahrnují podporu nové pobočky v Idlibu a projekt distribuce potravinových balíčků a chleba během ramadánu v Damašku a Aleppu.
Nigérie: Džihádisté napadli tři obce ve státě Niger. Vypálili domy, zabili 46 lidí a několik dalších unesli. Nejvíce obětí hlásí vesnice Konkoso, kde útočníci zastřelili a ubodali 38 civilistů. Podle předběžných informací stojí za útokem gang vedený Mallamem Sadikem, napojený na islamistickou skupinu Boko Haram. Jeho bojovníci již na začátku února zabili více než 170 lidí.
Mali: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že při útoku na vojenské stanoviště armády (FAMa) v Jenné v regionu Mopti zahynuli čtyři vojáci. Útočníci podle svého tvrzení ukořistili dvě vojenská vozidla, několik kulometů, velké množství munice a další vojenské vybavení.
Burkina Faso: JNIM rovněž uvedlo, že při útoku na domobranu VDP v Riu bylo zabito devět jejích členů a ozbrojenci získali motocykly a munici. Při dalším útoku v Pensa měl být zabit jeden člen VDP a zabaven motocykl s municí.
Dnešní Třešnička™ bude delší, protože „Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomí je síla.“ není citát na hrníček, ale pracovní manuál pro éru, kdy se politika dělá jako reality show a geopolitika jako marketingová kampaň. Když Donnie zjistí, že jeho slavná páka na Kyjev je spíš plastová páčka z dětské hračky, začne se dělat to, co se dělá vždycky, když realita nespolupracuje. Přepne se program. Ukrajinu už nejde snadno dotlačit do nepříjemných podmínek stylem vypnu kohoutek a uvidíme, protože zbraně tečou víc přes Evropu, závislost na americkém šepotu do ucha je menší a penězovod se změnil z biče na nepravidelnou kapku. Pro Putina je to špatná zpráva, protože mu mizí představa, že kapitulaci vyřeší někdo jiný, ideálně cizí ego v cizím obleku. A co udělá showman, když mu scénář utíká? Otevře dveře do kulis a ukáže publiku něco blyštivého. Když nemáš Epstein files, tak vytáhneš X-Files. Přihodíš cinkrlátko slibu odtajnění UFO, UAP a mimozemšťanů, protože nic nezabije nepříjemné otázky tak spolehlivě jako příslib, že pravda je tam venku. Hlavně aby nebyla tady doma na stole, mezi účtenkami, rozpočtem a realitou fronty. V tu chvíli se Orwell přestává číst jako dystopie a začíná znít jako popis večerního zpravodajství. Válka je mír, když ji prodáš jako mírovou misi. Svoboda je otroctví, když svobodu podmíníš poslušností a odporem k „nepříteli lidu“. Nevědomí je síla, když lidem nasypeš tolik záhad, aby už neměli kapacitu řešit fakta. Když neumíš pohnout světem, pohni aspoň pozorností. Mír je pak jen další produkt, který se prodává, dokud se nerozpadne obal.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
