(3 045 slov, doba čtení 16 minut)
Poslechněte si tento článek
Dnes uplynuly čtyři roky od chvíle, kdy Kreml pod zástěrkou „Speciální vojenské operace“ spustil plnohodnotnou invazi s cílem Ukrajinu zlomit, rozebrat a nakonec vymazat jako politickou realitu. Měla to být rychlá demonstrace síly, jenže už první dny ukázaly, že papírové mýty o neporazitelnosti narážejí na logistiku, chaos a na fakt, že napadený národ se prostě nevzdá jen proto, že to někdo napsal do scénáře. Od té doby se z eufemismu stalo synonymum pro válku vedenou terorem vůči civilistům, únosy, mučením, masovým ničením infrastruktury a průmyslovým lhaním, které má doma zakrýt cenu vlastní agrese. A přesto Ukrajina stojí, bojuje a adaptuje se, zatímco Rusko dál sází na vyčerpání, na únavu Západu a na cynickou sázku, že si na zlo zvykneme. Jenže tenhle konflikt není „někde daleko“, je to test, jestli v Evropě platí pravidla, nebo jen síla, a jestli se hranice mění právem, nebo raketou. Čtyři roky odporu jsou i čtyři roky důkazu, že svoboda není slogan, ale práce, a že každé další ráno, kdy Ukrajina vydrží, kupuje čas i nám. Sláva Ukrajině.
V noci na 23. února podniklo Rusko další vzdušný útok, při němž byla z Rostovské oblasti odpálena jedna balistická raketa Iskander-M a současně bylo nasazeno 126 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších typů startujících z oblastí Brjansk, Kursk, Orel, Primorsko Achtarsk a z okupovaného Krymu; přibližně 80 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových jednotek, prostředků radioelektronického boje a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:00 zneškodnila 105 bezpilotních prostředků na severu, jihu a východě země. Zásah balistickou raketou a 20 útočnými drony byl zaznamenán na 11 lokalitách, na jedné další dopadly trosky sestřeleného cíle.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se okupanti snažili postupovat ve směru na Hrafské a Kutkivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly střety v Kupjansku a u Piščaného.
V lymanském sektoru se bojovalo ve směru na Novoserhijivku, u Drobyševého a Lymanu.
Ve slovjanském sektoru probíhaly střety u Zakitného a Platonovky.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru nebyly zaznamenány žádné útočné akce.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru pokračovaly boje u Ivanopilije, Kosťantynivky, Ščerbinivky u Kleban-Byku, Berestoku, směrem na Sofijivku a Novopavlivku.
V pokrovském sektoru se okupanti snažili postupovat směrem na Ševčenko, u Šachového, Rodynského, severně od Pokrovsku, Udačného a u Molodeckého.
V oleksandrivském směru se bojovalo u Ternového a směrem na Vyšnevé a Nové Záporoží.
Jižní fronta: V huljajpolském směru Rusové tlačili u Varvarivky, Huljajpole a v Zaliznyčném.
V orichivském směru nebyly zaznamenány žádné boje.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Prezident Petr Pavel na veřejném slyšení v Senátu k bezpečnosti Ukrajiny a Evropy uvedl, že bezpečnost je společnou odpovědností celé společnosti a že Česko potřebuje moderní legislativu odpovídající bezpečnostní realitě 21. století, která umožní státu rychle a účinně reagovat v krizích, mobilizovat zdroje a jasně vymezit povinnosti veřejné správy i zapojení občanů; bez aktualizovaných zákonů podle něj nelze plně chránit kritickou infrastrukturu ani zajistit adekvátní kybernetickou obranu. Zdůraznil, že primární funkcí státu je zajištění bezpečnosti, bez níž nelze rozvíjet ekonomiku ani společnost, a že moderní konflikty nevyhrává pouze armáda, ale připravenost a odolnost celé společnosti, včetně schopnosti čelit informačním útokům a hybridním hrozbám. Pavel apeloval na propojení armády, průmyslu, vědy, civilní ochrany, zdravotnictví i energetiky do funkčního a odolného systému a vyzdvihl význam civilní obrany a psychické odolnosti obyvatel, přičemž připomněl, že česká společnost již opakovaně prokázala solidaritu při migrační krizi, pandemii i povodních.
Poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček na slyšení v Senátu uvedl, že Ukrajina loni díky české muniční iniciativě obdržela 1,96 milionu kusů velkorážové munice, což představovalo zhruba 48 procent všech dodávek tohoto typu munice na Ukrajinu a u nejžádanější ráže 155 mm dokonce 52 procent; dosud se přitom uvádělo asi 1,8 milionu kusů. Na letošní rok je zatím zajištěno financování přibližně na 880 tisíc kusů a Česko podle Kmoníčka aktivně hledá další dárce s cílem získat 2,5 až pět miliard korun, přičemž zdůraznil, že klíčovým přínosem ČR bylo know how a koordinační role.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen přijela do Kyjeva u příležitosti výročí začátku plnohodnotné ruské invaze. „V Kyjevě už podesáté od začátku války. Abych potvrdila, že Evropa pevně stojí při Ukrajině – finančně, vojensky i během této kruté zimy. Abych zdůraznila naši neochvějnou podporu spravedlivému boji Ukrajiny. A vyslala jasný signál ukrajinskému lidu i agresorovi: nevzdáme se, dokud nebude obnoven mír. Mír podle podmínek Ukrajiny,“ uvedla. Do Ukrajiny zároveň dorazil předseda Evropské rady António Costa, lídři Seversko-baltské osmičky (Estonsko, Lotyšsko, Island, Finsko, Dánsko, Švédsko), premiér Chorvatska a další představitelé. Na nádraží je přivítal ministr zahraničí Andrij Sybiha. Zdůraznil, že „podpora Ukrajiny není charita“. „Je to investice do světa, kde se hranice nepřekreslují silou, kde má agrese důsledky a kde odolnost vítězí nad terorem. Ukrajina stojí. A dokud stojíme my, stojí i principy svobody a suverenity,“ uvedl Sybiha.
Lídři skupiny G7 ve společném prohlášení vydaném ke čtvrtému výročí ruské invaze potvrdili neochvějnou podporu Ukrajině v obraně její územní celistvosti, svobody a suverenity a vyjádřili podporu úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o zahájení mírového procesu, přičemž zdůraznili, že případná dohoda může vzniknout pouze přímým jednáním Ukrajiny a Ruska vedeným v dobré víře a že klíčovou roli má sehrát Evropa spolu s dalšími partnery; francouzské předsednictví upozornilo, že jde o první společné prohlášení G7 k Ukrajině na úrovni lídrů od Trumpova návratu do Bílého domu. Ukrajinská velvyslankyně v USA Olha Stefanišynová označila deklaraci za pozitivní signál a uvedla, že se Ukrajina necítí současnou americkou administrativou opuštěna, zároveň potvrdila, že Washington Kyjev vyzval, aby se zdržel útoků, které by mohly poškodit americké zájmy v Kazachstánu po lednových dronových útocích v oblasti ruského přístavu Novorossijsk. K výročí se uskutečnila také on line schůzka takzvané koalice ochotných s účastí více než třiceti lídrů včetně českého premiéra Andreje Babiše, na níž francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že je třeba pokračovat v mírových jednáních, ale na ruské straně zatím chybí vůle k dosažení míru, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina chce mír, musí se však připravovat i na další vývoj.
Británie a Austrálie zavedly největší sankční balíky od začátku invaze. Spojené království a Austrálie 24. února oznámily dosud nejrozsáhlejší balíky sankcí proti Rusku od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Britské sankce se týkají téměř 300 osob a společností. Hlavním cílem je společnost Transněfť, přes kterou podle vlády proudí více než 80 % ruského exportu ropy. Opatření zasáhla také 175 firem napojených na síť 2Rivers, jednoho z největších operátorů tzv. stínové flotily na světě. Nové restrikce se vztahují i na 48 tankerů podílejících se na přepravě ruské ropy obcházející sankce. Pod sankce se dostal i bankovní sektor — omezení se dotkla deseti ruských bankovních skupin. „Mezinárodní sankce již připravily Putina o více než 450 miliard dolarů, což odpovídá financování dvou dalších let jeho nelegální války. Ruská ekonomika od loňska stagnuje, příjmy prudce klesají a ropné výnosy jsou na nejnižší úrovni od roku 2020,“ uvedla britská vláda. Austrálie uvalila sankce na 180 osob a společností. Opatření se týkají také části stínové flotily a zasahují finanční a bankovní sektor, obranný průmysl, letectví a kosmonautiku, ropný a plynárenský sektor, dopravu i oblast vědy a technologií. Australská vláda zároveň připomněla, že od začátku plnohodnotné války poskytla Ukrajině pomoc v hodnotě více než 1,7 miliardy dolarů, z toho 1,5 miliardy tvoří vojenská podpora.
Londýn oznámil nový balík podpory pro Ukrajinu. Spojené království zároveň představilo nový balík vojenské, humanitární a další podpory pro Ukrajinu.
Balík zahrnuje:
- 20 milionů liber na nouzovou energetickou podporu — ochranu a opravy elektrické sítě a zvýšení výrobních kapacit (celková energetická podpora od začátku války přesahuje 490 milionů liber);
- 5,7 milionu liber na humanitární pomoc komunitám na frontové linii, lidem určeným k evakuaci či zasaženým leteckými útoky a vnitřním vysídlením;
- lékařský mentoring — týmy britských vojenských chirurgů, zdravotních sester a fyzioterapeutů poskytují podporu ukrajinským zdravotníkům, včetně doprovodu při složitých operacích v bojových podmínkách;
- poprvé také probíhá výcvik ukrajinských pilotů na vrtulnících na britské letecké základně.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper má navíc oznámit dalších 30 milionů liber na posílení odolnosti ukrajinské společnosti a podporu snah o dosažení spravedlnosti pro oběti ruských válečných zločinů.
Irsko plánuje investovat více než jednu miliardu eur do nákupu francouzských obrněných vozidel z programu Scorpion a samohybných houfnic Caesar od společnosti KNDS France, přičemž dodávky se očekávají před rokem 2030; balíček zahrnuje vozidla Jaguar, Serval a Griffon vyvinutá v rámci francouzského modernizačního programu Scorpion zahájeného v roce 2010 s cílem digitalizovat a propojit bojové jednotky. Nová technika má nahradit stárnoucí irské platformy Piranha III 8×8 a RG 32M 4×4 z 90. let a počátku 21. století, jejichž provoz je stále nákladnější, a zároveň přinést modernější ochranu, vyšší mobilitu a digitální architekturu velení umožňující lepší sdílení dat, propojení senzorů se zbraňovými systémy a vyšší interoperabilitu s partnery v rámci Evropské unie.
Německý Bundestag se chystá schválit přibližně 4,2 miliardy eur na pořízení loiteringové munice středního doletu a uzavřít dvě rámcové dohody se společnostmi STARK a Helsing Germany, přičemž prvním uživatelem nových systémů má být 45. tanková brigáda rozmístěná v Litvě; cílem akvizice je zaplnit stávající mezeru ve schopnostech, posílit ochranu operačního prostoru, zvýšit bojovou sílu brigády a doplnit schopnosti nepřímé palby. STARK má v letech 2026 až 2029 dodat zhruba 2 200 systémů Virtus za téměř 2,86 miliardy eur, zatímco Helsing má v letech 2026 až 2027 dodat přibližně 4 300 systémů HX 2 za asi 1,46 miliardy eur, přičemž prostředky pro Helsing mají být vyplaceny do konce roku 2027. Podle zdrojů z ministerstva obrany je vyšší cena systému STARK zdůvodňována jeho lepšími výkonnostními parametry, zatímco harmonogram naznačuje, že Helsing je momentálně dále v připravenosti k sériové výrobě.
Bundeswehr převzal prvních pět předprodukčních kolových obrněných vozidel Patria 6×6, přičemž v rámci kontraktu v hodnotě přes dvě miliardy eur má být dodáno celkem 876 kusů v různých verzích; počáteční výroba probíhá ve Finsku a Lotyšsku, avšak společnost Patria se zavázala vybudovat výrobní kapacity i v Německu a za tímto účelem vytvořila průmyslové konsorcium s firmami KNDS Deutschland, FFG a JWT. Hlavní část sériové výroby se uskuteční v závodě KNDS Deutschland ve Freisenu, kde již probíhá rozšiřování výrobních kapacit a příprava infrastruktury, přičemž první vozidla vyrobená v Německu se očekávají v roce 2027; do budoucna mají německé podniky zajišťovat kompletní servisní cyklus včetně údržby a oprav techniky.
Bundeswehr na začátku roku 2026 pokračuje v růstu, když k 31. lednu evidoval 186 400 aktivních vojáků, tedy o 3 600 více než před rokem, a zaznamenal tak druhý rekordní měsíc po sobě; v lednu nastoupilo přibližně 4 400 nových rekrutů, což je meziroční nárůst o 17 procent, zatímco počet žádostí o službu přesáhl 10 000 a vzrostl o 23 procent. Růst se projevil i v civilním sektoru, kde bylo podáno přes 26 000 žádostí, tedy o 16 procent více než loni, a přijato asi 600 nových zaměstnanců, což představuje nárůst o 12 procent. Od ledna platí nový zákon zaměřený na zatraktivnění dobrovolné služby, v jejímž rámci sloužilo ke konci měsíce více než 13 500 osob, což je rovněž rekordní hodnota, přičemž pro celý rok 2026 se plánuje získat 20 000 dobrovolníků. Ministerstvo obrany zároveň upozorňuje na očekávaný sezónní pokles na jaře kvůli odchodu části branců například na studium a konstatuje, že navzdory pozitivnímu trendu je Bundeswehr stále daleko od dlouhodobého cíle dosáhnout do poloviny 30. let přibližně 260 000 aktivních vojáků a kolem 200 000 příslušníků zálohy.
Svéráz ruské ekonomiky:
Již dlouho jsme se v naší ekonomické rubrice nevěnovali žádné ruské korupční aféře, a to je třeba napravit. Ukazuje se, že zásobování ruských vojáků není na nejlepší úrovni nejen z důvodu obvyklého byrokratického nepořádku, který v menším nebo i větším stupni najdete v každé armádě, ale i kvůli vykutáleným podnikatelům, kteří se rozhodli si na zakázkách pro armádu řádně přivydělat.
Ruské ministerstvo vnitra oznámilo rozbití organizované skupiny, která podle vyšetřovatelů získala nelegálním způsobem rozpočtové prostředky ve výši přibližně dvou miliard rublů, a to pomocí machinací při dodávkách spodního prádla a hygienických potřeb pro státní podnik Vojentorg, který je hlavním dodavatelem výstroje pro ruskou armádu. Přičemž tento případ ještě nebyl uzavřen, a tak se může celková částka ještě navýšit.
První zatčení v rámci tohoto případu proběhly již v roce 2024, kdy byl zatčen Vladimír Pavlov, bývalý ředitel podniku Vojentorg a obchodník Timur Izakov. V té době byla výše škody odhadována na přibližně 400 milionů rublů, přičemž k nezákonnému obohacení mělo dojít pomocí umělého zvyšování ceny dodaných hygienických potřeb. Postupně byly v rámci vyšetřování odhaleny i další případy umělého navyšování ceny, a to u spodního prádla a oděvů, které byly armádě dodávány za ceny obvyklé spíše v luxusních módních salonech.
Všichni účastníci této skupiny byli obviněni podle §210 ruského trestního řádu, tedy za Organizovanou trestnou činnost nebo za podílení se na činnosti takové organizované skupiny, kde je maximální sazba stanovena na až 20 let odnětí svobody. Kontakty některých obviněných sahaly velmi vysoko do struktury vedení ministra obrany z doby, kdy ministerstvo řídil Sergej Šojgu, a připomeňme, že po jeho odvolání bylo několik jeho náměstků odsouzeno za korupci. Vzhledem k tomu, že někteří z obviněných již začali spolupracovat s prokuraturou výměnou z nižší tresty, lze očekávat, že to ještě není konec celé kauzy, a celkové škody způsobené ruské armádě dosáhnou ještě větší výše, než současné 2 miliardy rublů.
Libanon: Libanonská armáda (LAF) obvinila izraelskou armádu (IDF) z palby poblíž svého nově budovaného stanoviště na jihu země. Uvedla, že vojákům nařídila palbu opětovat. Podle jejího prohlášení bylo stanoviště zřizováno na jižní hranici, když se okolí dostalo pod palbu z izraelské strany. Velení následně rozhodlo o posílení jednotek, setrvání na místě a opětování palby. Izraelská armáda se k incidentu bezprostředně nevyjádřila.
Sýrie: Na severovýchodě země převzaly Syrské demokratické síly (SDF) kontrolu nad základnou Harab al-Džír v provincii Hasaka po stažení amerických jednotek. Jde o druhou největší koaliční základnu v zemi po základně Kasrak. Do Hasaky dorazila i vládní delegace vedená prezidentským vyslancem Zijádem al-Ajíšem, aby dohlédla na plnění dohody z 29. ledna se SDF, která má podpořit integraci a fungování státních institucí.
Velitel SDF Mazlúm Abdi v rozhovoru pro PBS NewsHour uvedl, že syrští Kurdové usilují o vytvoření místní samosprávy a zachování své identity. Připustil však, že současná situace vyžaduje kompromisy. Kritizoval také postoj USA během nedávných útoků na kurdské oblasti, který podle něj vyvolal mezi obyvateli zklamání.
V provincii Latákíja mezitím proběhly střety mezi bezpečnostními silami a skupinou „Saraja al-Džawád“, napojenou na struktury bývalého režimu. Při hodinové operaci v okolí města Džabla byl zabit vůdce skupiny Baššár Abdullá Abú Rukajja a další dva velitelé, šest členů bylo zatčeno a zničen sklad zbraní. Na straně bezpečnostních sil zahynul jeden příslušník, další utrpěl lehké zranění. Úřady uvedly, že civilní oběti hlášeny nebyly.
Ministr spravedlnosti Mazhar al-Wajs zároveň přijal delegaci Evropské služby pro vnější činnost vedenou Rosou Marií Gillovou. Hlavním tématem byla spolupráce v právní a justiční oblasti. V Damašku se také uskutečnilo jednání ministra pro mimořádné situace Raeda as-Sáleha s ukrajinskou delegací o odminování a využití ukrajinských zkušeností při likvidaci válečných škod. Ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Sýrie Muhammad al-Umar se v Damašku setkal s kanadským velvyslancem Gregorem Galliganem. Jednali o posílení konzulární spolupráce a zlepšení služeb pro občany obou zemí.
Burkina Faso: Po útocích džihádistické skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) na města Titao a Tandžari bylo podle uniklého důvěrného dokumentu armády zabito 186 vojáků a členů domobrany VDP. Dokument, který byl zveřejněn, má být dopisem plukovníka Hameda Rouamby, náčelníka štábu pozemních sil.
JNIM dále oznámila únos dvou důstojníků pracujících pro prezidentskou kancelář. K únosu mělo dojít na silnici mezi Ziniaré a Korsimoro, asi 70 kilometrů od Ouagadougou. Oficiální vyjádření zatím chybí. K dalšímu útoku došlo také v městě Mané, kde podle dostupných informací operovalo velké množství ozbrojenců. Základna byla dobyta a řada budov zapálena.
Somálsko: V somálském městě Baidoa zaútočili v noci džihádisté ze skupiny Al-Šabáb na policejní základnu ve čtvrti Bukriyey. Obyvatelé hlásí dlouhou přestřelku a výbuchy. Informace o obětech zatím nejsou k dispozici.
Etiopie: V uplynulých týdnech se Etiopské vládní armádě (ENDF) podařilo znovu dobýt města Debre Tabor, Nefas Mechwa a Wereta a převzít kontrolu nad centrální částí dálnice procházející jižním Gondarem. Města původně obsadily milice Fano, ale po leteckých úderech je musely opustit. Mezitím dorazily vládní posily, které se zatím neúspěšně snaží prolomit izolaci dálnice B22 postupem na sever. Západněji vstoupily milice Fano do Shawiry.
Nigérie: Nigerijské bezpečnostní síly na severovýchodě země zadržely bojovníky takzvaného Islámského státu (IS) a zabavili jim těžké zbraně. Podle dostupných informací nyní IS přebírá taktiku používanou džihádisty z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM), která byla dříve uplatňována v Burkina Faso a Mali. Součástí této strategie je i využívání těžkých zbraní namontovaných na motocyklech, což zvyšuje mobilitu a údernou sílu ozbrojenců.
Afghánistán: Síly Islámského emirátu Afghánistán zaútočily na pozice pákistánské armády podél afghánsko-pákistánské hranice (Durandovy linie) v provincii Nangarhár na východě země. Útoky zničily několik vojenských objektů a způsobily pákistánské armádě ztráty na životech.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že po čtyřech letech „třídenní speciální operace“ už Kreml nemá ani vítězství, ani mír, tak aspoň vyrábí pohádky, aby se doma nenudili. Putin dnes před FSB oznámil, že Ukrajina prý torpéduje mírová jednání, Západ prý řídí teror v Rusku, nepřátelé prý chtějí odpálit TurkStream i Blue Stream, a vůbec prý všichni tak strašně touží po ruské porážce, až budou litovat. Přeloženo z kremelštiny do češtiny, když se ti nedaří dobýt Ukrajinu, obviň Ukrajinu, že ti kazí mír, který sis sám rozbil tankem. A aby to mělo dramatický doprovod, v Moskvě u Savjolovského nádraží vybuchlo zařízení, zemřel policista i útočník, a Kreml už má jasno, že za to „určitě“ mohou ukrajinské služby a jejich zahraniční kurátoři. Všimněte si té elegance, kde chybí důkazy, nastupuje jistota, a kde chybí výsledky, nastupuje paranoia. Orwell by se ani nemusel přepisovat. On se vlastně ani už moc nemá jak přepisovat…
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
