(2 830 slov, doba čtení 15 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 6. března podnikloRusko další rozsáhlý dronový útok, při němž bylo podle ukrajinského letectva nasazeno 141 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších typů, startujících z oblastí Orel, Brjansk, Kursk, Millerovo, Šatalovo, Primorsko-Achtarsk a z okupovaného Krymu; přibližně 100 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových jednotek, prostředků radioelektronického boje a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:30 zneškodnila 111 bezpilotních prostředků na severu, jihu a východě země. Zásahy 24 útočných dronů byly zaznamenány na 16 lokalitách, na jednom dalším místě dopadly trosky sestřelených cílů.
Ukrajina evidentněpřechází do fáze systematické, dlouhodobě koncipované obranné strategie, jejímž jádrem je masivní inženýrské zabezpečení východních a středních oblastí. Ruské síly se dnes na většině úseků nacházejí přibližně 10 až 20 km od prvních silně opevněných linií, což vytváří prostor pro budování hloubkové obrany. V terénu pracuje zhruba 500 bagrů a tisíce lidí, přičemž některé projekty (zejména linie kolem Pavlohradu či pás spojující Černihiv se Sumy) mají charakter strategických bariér. V prostoru před Pokrovskem, chráněným řekou Vovčou, jsou budovány vícenásobné překážkové systémy včetně tří až čtyř řad ostnatého drátu za jedním protitankovým příkopem a dalších linií v pravidelných intervalech, přičemž dokončení plnohodnotné obranné konfigurace zde lze očekávat v horizontu dvou až čtyř týdnů. Současně probíhá posilování obrany v Novomykolajivce, zatímco úsek Novomykolajivka–Huľajpilske zůstává slabší, byl budován narychlo a je zranitelný obchvatem z jihu podél starší linie z roku 2024. Nejintenzivnější výstavba probíhá v sektoru Pavlohradu, kde vzniká soustava nových linií v hloubce, což výrazně komplikuje případný ruský postup, který by musel nejprve dosáhnout a překročit Vovču. Paralelně dochází k posilování prostoru Dobropillja, Kramatorsku a Slovjansku a budování dalších linií v týlu. Na oskilské a doněcké frontě obranu přirozeně posilují vodní překážky, zatímco jiné sektory jsou sice považovány za sekundární, ale rovněž dochází k jejich zpevňování. Z operační perspektivy lze očekávat, že Rusko se letos může zaměřit zejména na směry Orichiv, Kostiantynivka, Lyman a Družkivka, přičemž rozsah současných fortifikačních prací naznačuje, že Kyjev počítá s dlouhodobým opotřebovacím scénářem a snaží se maximalizovat hloubku a odolnost obranného systému před další fází ruské ofenzivní aktivity.
Relativní i absolutní podíl ruské aktivity na pokrovském směru podle dat dále klesá a aktuálně se pohybuje na minimech roku 2025, což naznačuje nejen vyčerpání tempa předchozí ofenzivní fáze, ale především přeskupování sil a přípravu na další operační krok. Pokles zde není kompenzován ekvivalentním nárůstem tlaku na jiných úsecích v plném rozsahu, přičemž huljajpolský směr zůstává svázán aktivitou ukrajinských obránců a neumožňuje Rusku volné manévrování. To vytváří dočasné vakuum, které však nelze interpretovat jako stabilizaci fronty, ale spíše jako fázi operativní pauzy před dalším soustředěním úderného potenciálu. Z ukrajinského pohledu je problémem skutečnost, že se nepodařilo donutit ruské velení k širšímu rozptýlení sil na více osách současně. Pokud Rusové dokončí reorganizaci bez nutnosti reagovat na paralelní hrozby, může se po ukončení této pauzy objevit koncentrovaný tlak na vybraném směru s vyšší intenzitou než v předchozí fázi.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: : V charkovské oblasti nebyly zaznamenány žádné větší střety.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly ukrajinské jednotky v čištění Kupjansku a bojovalo se u Petropavlivky.
V lymanském sektoru probíhaly střety ve směru na Černěščinu, u Drobyševého a Lymanu.
V slavjanském sektoru se okupanti snažili postupovat u Jampilu, Zakitného, ve směru na Platonivku a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru okupanti neprováděli žádné větší útočné akce.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru pokračovaly boje u Pleščijivky, Ivanopilje, Kosťantynivky, směrem na Iljinivku, Stepanivku, u Rusyn Jaru a Sofijivky.
V pokrovském sektoru pokračuje pomalý postup okupantů a po ústupu z Mirnohradu a Pokrovska se nyní vedou hlavní střety v okolí Rodynského a Hryščiného. Obě vesnice jsou částečně ovládány okupanty. Včera se bojovalo ve směru na Bilycké, u Rodynského, Hryščiného, Kotlyného, Udačného, Novomykolajivky, Horychového a Filije.
V oleksandrivském směru Rusové útočili v okolí Novohryhorivky a Krasnohirského. Údery ukrajinských dronů navíc ukazují, že se skupiny okupantů drží u Stepového, ve Vyšněvém a v Danylivce.
Jižní fronta: V huljajpilském směru se bojovalo západně od Pryluk, u Varvarivky, Zeleného, Staroukrajinky, Huljajpilu, Zaliznyčného a Mirného.
V orichivském směru došlo ke třem střetům u Stepnohirsku a Prymorského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajina podle vyjádření prezidenta Volodymyra Zelenského připravuje zálohové platby na budoucí pořízení západních bojových letounů JAS 39 Gripen ze Švédska a Rafale z Francie, což má představovat první konkrétní finanční krok směrem k rozsáhlé modernizaci taktického letectva. Otázka byla projednána na úrovni vlády i s ministrem obrany a signalizuje přechod od politických deklarací k praktické implementaci. Kyjev očekává, že první Gripeny by mohl získat již v roce 2026, pravděpodobně ve verzi C D, přičemž dlouhodobým cílem je akvizice 100 až 150 kusů modernější varianty Gripen E na základě dříve podepsané dohody o záměru se Švédskem. Paralelně Ukrajina deklaruje zájem o nákup přibližně 100 francouzských stíhaček Rafale, což by znamenalo zásadní strukturální transformaci letectva směrem k více typům západní techniky a výrazné posílení schopností protivzdušné obrany i úderných operací. Pokud by se tyto plány realizovaly v plném rozsahu, šlo by o jednu z největších poválečných modernizačních iniciativ v evropském prostoru a o dlouhodobou integraci ukrajinského letectva do západních logistických a výcvikových struktur.
Podle informací deníku Washington Post předává Rusko Íránu zpravodajská data o rozmístění amerických vojenských objektů na Blízkém východě, včetně polohy válečných lodí a letadel, což má Teheránu umožnit přesnější zaměřování případných úderů. Zdroje uvádějí, že k předávání dochází od začátku současné eskalace bojů a že ruské satelitní kapacity představují pro Írán významný přínos, protože Teherán disponuje pouze omezeným počtem vojenských satelitů a nemá vlastní rozsáhlou orbitální konstelaci. Analytici upozorňují, že i když kvalita ruských dat nedosahuje úrovně amerických zpravodajských systémů, stále patří k technologicky nejpokročilejším na světě a může zásadně zvýšit situační přehled íránských ozbrojených sil. Někteří američtí představitelé interpretují tento krok jako snahu Moskvy nepřímo reagovat na podporu, kterou Spojené státy poskytují Ukrajině, zatímco podle dostupných informací Čína se do podobné podpory Íránu zatím nezapojila.
Ukrajina v rámci druhé fáze rozsáhlé výměny zajatců získala zpět dalších 302 osob, převážně příslušníků ozbrojených sil, národní gardy a pohraniční služby, ale také dva civilisty, čímž celkový počet navrácených v dvoudenní operaci dosáhl 500 osob na každé straně podle dohod uzavřených v Ženevě. Osvobození vojáci bojovali na klíčových úsecích fronty v Doněcké, Luhanské, Charkovské, Záporožské a Chersonské oblasti i v Mariupolu, přičemž většina z nich strávila v zajetí více než rok a někteří byli drženi od roku 2022. Nejmladšímu propuštěnému je 26 let, nejstaršímu 60 let. Od začátku plnohodnotné invaze se tak podařilo osvobodit celkem 6922 ukrajinských občanů, zatímco podle vyjádření prezidenta se v ruském zajetí nadále nachází přibližně sedm tisíc Ukrajinců a na ukrajinské straně asi čtyři tisíce ruských zajatců, přičemž Kyjev dlouhodobě deklaruje ochotu k výměně všech za všechny.
Nizozemsko se rozhodlo vyzbrojit budoucí ponorky třídy Orka francouzskými těžkými torpédy F21 Mk2 namísto původně zvažovaných amerických Mk48, která jsou dnes používána na stávajících ponorkách třídy Walrus. Volba znamená strategický i technologický posun, protože nové torpédo bude integrováno již ve fázi výstavby čtyř objednaných ponorek, což má zjednodušit certifikaci, snížit budoucí náklady a urychlit dosažení plné operační způsobilosti. F21 Mk2 je moderní torpédo ráže 533 mm určené k ničení ponorek i hladinových cílů v oceánských i pobřežních vodách, s maximální rychlostí přes 50 uzlů a dosahem přes 50 kilometrů. Disponuje pokročilým akustickým naváděcím systémem schopným odolávat rušení a rozlišovat skutečné cíle od klamných prostředků. Rozhodnutí současně prohlubuje obrannou spolupráci s Francií, která je hlavním dodavatelem samotných ponorek, a naznačuje snahu o větší evropskou autonomii v oblasti podmořských schopností.
Německý automobilový koncern Volkswagen zvažuje zahájení výroby vojenských vozidel ve svém závodě v Osnabrücku, který aktuálně hledá nové výrobní zaměření v souvislosti s plánovaným ukončením produkce modelu T-Roc Cabrio v roce 2027. Podle dostupných informací firma již vypracovala několik koncepčních návrhů vojenských variant a na konci února je představila na bezpečnostním a obranném veletrhu Enforce Tac v Norimberku. Mezi prezentovanými prototypy byly modely MV.1 vycházející z pickupu Amarok a MV.2 založený na dodávce Crafter, upravené pro vojenské použití. Závod v Osnabrücku zaměstnává přibližně 2300 lidí a v minulosti se uvažovalo o jeho prodeji nebo přeprofilování, přičemž probíhala i jednání s koncernem Rheinmetall.
Dnes Vám přinášíme další ruskou korupční aféru. Ukazuje se totiž, že vypořádávání s podřízenými bývalého ministra obrany Sergeje Šojgu stále ještě nebylo ukončeno, a obvinění z korupce jeho bývalému prvnímu náměstkovi, Ruslanu Calikovovi. Prokurátor již ukončil vyšetřování a předal obvinění soudu, který Calikovovi prozatímně uložil domácí vězení, přičemž horní sazba jeho obvinění je 20 let v trestanecké kolonii.
Calikov byl obviněn ze zpronevěry v organizované skupině a při využití svého služebního postavení, přičemž v obvinění je zmíněno dvanáct případů zpronevěry, dva případy přijetí úplatku a praní špinavých peněz. Vyšetřovatelé dále Calikova obviňují z vytvoření zločinecké skupiny v ministerstvu obrany, která páchala trestnou činnost mezi lety 2017 a 2024, přičemž její činnost se měla rozvinout zejména po zahájení invaze na Ukrajinu.
Je tak obviněn z podobných trestných činů, z jakých byli obviněni, a případně i odsouzeni, i další Šojguovi náměstci. Je tak zajímavé, že si sám Šojgu nikdy ničeho nevšiml, a tyto trestné činy byly odhaleny až po jeho odvolání z funkce. Celý případ tak spíše budí dojem toho, že se hledají viníci neúspěchů ruského tažení v prvních letech invaze, a svalení viny na skupinu korupčníků je politicky snadno proveditelné.
Je potřeba přiznat, že vysoká míra korupce, kterou můžeme v ruské armádě sledovat, měla jistě negativní vliv na pokles bojeschopnosti této armády a její horší výsledky při bojích na Ukrajině, jistě to ale není jediná příčina. Hlubší pátrání by však mohlo poukázat na vrcholná patra ruské politiky, a to včetně samotného Vladimíra Putina, a tak je pozornost nasměrována na bývalé vedení ministerstva obrany, které již postrádá příslušnou protekci a tak je na něj možné svést vinu za pomalý postup invaze.
Izrael: V oblasti severního údolí Jordánu na Západním břehu se rozezněly sirény varující před možným průnikem dronů. Poplach byl vyhlášen v několika izraelských osadách v regionu. Podle IDF bylo od začátku války před téměř týdnem sestřeleno už více než 100 dronů vyslaných z Íránu. Současně se sirény kvůli podezření na dron rozezněly také v několika obcích v oblastech Galileje a Golanských výšin, tentokrát kvůli možné infiltraci z Lebanon.
Osm vojáků IDF bylo dnes zraněno při raketovém útoku Hizballáhu na severu Izraele, pět z nich vážně. Raketa zasáhla vojenskou pozici u hranic s Lebanon. Všichni vojáci, kteří slouží v brigádě Givati, byli hospitalizováni – pět v vážném stavu, tři lehce zranění. Mezi lehce zraněnými je i syn ministra financí Becaela Smotriče, uvedlo ministerstvo.
Libanon: Izraelský útok na jihu Libanonu dnes ráno zasáhl kanceláře jednoho z hlavních finančníků Hamásu, uvedly IDF a kontrarozvědka Šin Bet. Podle Šin Betu z tohoto „utajeného pracoviště“ působil šéf finančního aparátu Hamásu Essam Khašan spolu s dalšími operativci. Přesné místo útoku zatím nebylo zveřejněno. Společné prohlášení uvádí, že během války tento aparát shromažďoval po celém světě stovky milionů dolarů pro teroristickou organizaci Hamas. Peníze podle IDF a Šin Betu sloužily k financování teroristických aktivit, rozvoji zbraňových schopností a vyplácení mezd členům vojenského křídla Hamásu.
Letecké údery pokračovaly v zemi i během dneška. Zaměřené byli proti operativcům a členům hnutí Hizballáh, infrastruktuře, odpalovačům raket a technice. Zasaženo bylo hlavní město Bejrút a Sidon.
Sýrie: Syrské ministerstvo obrany oznámilo, že další rozmístění jednotek podél hranic s Libanonem a Irákem má za cíl posílit bezpečnost a boj proti pašeráckým sítím, které převážejí zbraně, drogy a palivo. Podle ministerstva je rozsáhlé a otevřené pohraniční území historicky citlivé a často využívané k nelegální činnosti. Úřad zdůraznil, že rozmístění má obranný a regulační charakter, je zaměřeno na stabilizaci pohraničních oblastí a posílení kontroly. Není namířeno proti žádné zemi a nepředstavuje vojenskou eskalaci.
Generální ředitelství civilního letectví a letecké dopravy Sýrie oznámilo otevření nového leteckého koridoru spojujícího Aleppo se Středozemním mořem. Očekává se, že krok usnadní provoz mezinárodních aerolinií a přispěje k rozvoji letecké dopravy. Koridor je určen výhradně pro civilní lety. Byl otevřen poté, co úřady potvrdily, že daná oblast se nachází mimo zónu vojenských operací, což má zajistit bezpečnost letů.
Írán: Při dnešním izraelském leteckém úderu v Teheránu byl cílem vysoce postavený íránský velitel, oznámilo velení IDF. Izraelské bezpečnostní zdroje ho identifikují jako Asghara Hidžázího, který měl po sobotním útoku – při němž byl zabit íránský nejvyšší vůdce Ali Chomenejí a další představitelé – zastávat funkci úřadujícího náčelníka štábu kanceláře nejvyššího vůdce. IDF uvedly, že úder mířil na „vysokého velitele íránského teroristického režimu“. Další podrobnosti k útoku v íránské metropoli mají být zveřejněny později. Z prohlášení zatím není jasné, zda byl velitel při útoku zabit.
Údery pokračovali i v jiných částech Teheránu, včetně industriálních zón a dalších místech po celé zemi. Zasažen byl také Poldochár v provincii Lorestán a 4. taktická stíhací základna v Dezfulu, Ahvaz, Ilam. Během dneška také Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle, vplula přes Gibraltarský průliv do Středozemního moře a míří směrem k Blízkému východu v souvislosti s pokračujícím konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem.
Irák: Proíránské ozbrojené skupiny zveřejnily záběry odpalů raket a sebevražedných dronů. Bojovníci skupin Saraya Awliya al-Dam, Rijal al-Bas al-Shadid a dalších použili střely s plochou dráhou letu Al-Arqab (íránská varianta Paveh), raketomety a kamikadze drony řady Shahed-10x (včetně Murad-5) a také Meraj-532. Terčem byly základny ozbrojených sil USA v Iráku a Sýrii – mimo jiné letiště Erbíl, letecká základna Prince Sultan v Saúdské Arábii, základna Muwaffaq Salti v Jordánsku a výcvikové tábory kurdských ozbrojených skupin. Milice rovněž tvrdí, že nad iráckou provincií Saláh ad-Dín sestřelily americký dron MQ-9 Reaper. Od začátku izraelsko-amerických útoků proti Íránu podle nich provedly celkem 220 operací. Během dneška byl potvrzen dopad sebevražedného dronu na letišti ve městě Basra.
Zvýšená aktivita milic vyvolala reakci. Při jednom z úderů v Iráku byl zabit polní velitel Kataib Hizballáh a dva jeho spolupracovníci; skupina z útoku obvinila USA a Izrael. Americké jednotky také provedly výsadkovou operaci v poušti u Nadžafu, zřejmě proti proíránským milicím. Irácké jednotky, které se pokusily k místu přiblížit, se dostaly pod palbu – jeden voják zahynul a dva byli zraněni. Pod tlakem Washingtonu začaly irácké úřady proti milicím postupovat aktivněji. Bezpečnostní síly odhalily několik odpalovacích zařízení pro rakety Al-Arqab a další raketomety a zavedly pravidelné patroly v oblastech, odkud by mohly být vypouštěny drony a rakety.
Burkina Faso: Od neděle 1. do pondělí 2. března 2026 došlo v provincii Boulgou k masakru civilistů z etnika Fulbo. Podle dostupných informací jej spáchaly provládní milice Dobrovolníci za obranu vlasti (VDP). Mezi oběťmi byly i děti a starší lidé. Někteří přeživší údajně uprchli do Ghany. Burkinabská vláda případ nijak nekomentovala.
Nový vývoj se objevil v případu velitele Sadu (Saad), spojeného s teroristickou skupinou Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin(JNIM). Jeden z bojovníků, který tvrdí, že sloužil pod jeho velením, zveřejnil asi dvacetiminutovou audio nahrávku popisující okolnosti jeho přeběhnutí k Islámskému státu. Podle svědectví se Sadu pokusil zorganizovat hromadnou dezerci z JNIM – shromažďoval zbraně, munici i finance a snažil se přesvědčit další bojovníky, aby se k němu přidali. Plán však byl odhalen, a tak nakonec uprchl pouze se svým osobním strážcem.Nahrávka také uvádí, že Sadu kritizoval některé vysoké velitele JNIM, přesto byl údajně jedním z nejméně aktivních velitelů – sám prý téměř neorganizoval útoky a účastnil se hlavně operací vedených jinými. Výjimkou byla větší operace ve městě Diapaga, po níž natočil propagandistické video. Jeho zveřejnění však odmítlo mediální křídlo JNIM Azzalaqa, což ho podle autora rozzuřilo. Svědek dále tvrdí, že Sadu byl známý svými dluhy a okázalým, ne příliš halal životním stylem. V oblasti, kde působil, měl údajně mnoho manželství a rozvodů – podle některých tvrzení až dvanáct.
Nigérie: Bojovníci teroristického hnutí Islámský stát (IS) oznámili útok v oblasti Kiršinga na severovýchodě Nigérie. Tvrdí, že zabili 27 křesťanů a zapálili 10 domů. Zároveň znovu vyzvali místní křesťany, aby buď platili daň džizju, přijali islám, nebo čelili smrti – podle nich jde o „spravedlivou dohodu“.
Mali: Povstalci ze separatistického hnutí Fronta za osvobození Azawadu (FLA) oznámili útok na hlídku malijské armády (FAMa) a ruské žoldnéře z Afrického korpusu. K incidentu mělo dojít ve středu v oblasti Takalot jižně od města Kidal. Podle FLA byly při operaci zničeny dva vojenské vozy, včetně obrněného. Mezi malijskými i ruskými vojáky mají být mrtví a zranění. Přesné ztráty však skupina neuvedla. Malijské ozbrojené síly se k útoku zatím oficiálně nevyjádřily.
Pákistán: Hnutí Tehrík-e-Tálibán Pákistán (TTP) oznámilo zahájení nové fáze vojenských operací pro rok 2026 s názvem „Operace Chajbar“. Navazuje tím na ukončenou loňskou kampaň „Al-Chandak“, kterou skupina označila za úspěšnou a během níž podle svých tvrzení dosáhla řady vojenských výsledků.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
