(3 273 slov, doba čtení 17 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 17. března podniklo Rusko další rozsáhlý útok pomocí bezpilotních prostředků. Celkem bylo proti Ukrajině nasazeno 178 útočných dronů typů Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších, které startovaly z oblastí Brjansk, Orel, Kursk, Millerovo, Primorsko Achtarsk a z okupovaného Krymu (z lokalit Hvardijske a Čauda). Přibližně 110 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:00 zneškodnila 154 nepřátelských dronů. Zásahy 22 útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na 12 lokalitách a na dalších dvou místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Ukrajinské ozbrojené síly provedly sérii úderů proti ruským vojenským cílům na okupovaných územích i v hloubi ruského týlu, přičemž podle generálního štábu byl zasažen mimo jiné protiletadlový raketový systém Tor M2U v oblasti Klinců v Brjanské oblasti. Dalším cílem se stal prostor rozmístění raketového oddílu 15. samostatné pobřežní raketové brigády Černomořské flotily vyzbrojené systémem Bastion poblíž Verchnokurhannoje na okupovaném Krymu. Ukrajinské síly rovněž zasáhly komunikační uzel v oblasti Manguše na okupované Doněcké oblasti a podnikly útoky proti logistické infrastruktuře, včetně skladu pohonných hmot v Melitopolu a muničních skladů v oblastech Stepne a Terpinnja na okupovaném území Záporožské oblasti. Dále byly cílem výcvikové centrum bezpilotních prostředků u Heničesku, velitelská stanoviště dronových jednotek v okolí Huljajpole a Obratneho a shromaždiště ruských sil u Časiv Jaru. Rozsah způsobených škod a ztrát ruských sil zatím není upřesněn.
Tajemník ruské bezpečnostní rady obrany Sergej Šojgu dnes v podstatě přiznal to, co je z vývoje posledních měsíců zřejmé už delší dobu. Ukrajinské prostředky dálkového úderu se rozvíjejí tempem, které postupně maže tradiční představu o „bezpečném ruském týlu“, a Moskva už otevřeně připouští, že v bezpečí se dnes nemůže cítit žádný region federace. Podle Šojgua vzrostl počet ukrajinských vzdušných útoků na ruské území z přibližně 6200 v roce 2024 na asi 23 tisíc v loňském roce, tedy téměř čtyřnásobně, přičemž hlavními cíli mají být vojenská, dopravní a energetická infrastruktura. Výmluvné je zejména jeho zmínění Uralu, který byl ještě donedávna považován za prostor mimo bezprostřední dosah ukrajinských úderů, zatímco dnes jej ruské vedení už označuje za zónu přímého ohrožení. Současně Šojgu mluví o 1830 „teroristických útocích“ na území Ruska v roce 2025, což má být meziroční nárůst o 40 procent, a opět se snaží rozmělnit vlastní selhání širokou formulí o 56 nepřátelských státech. Ve skutečnosti jde především o další potvrzení, že Ukrajina systematicky rozšiřuje schopnost zasahovat ruské týlové zázemí do stále větší hloubky a že ruská protivzdušná obrana i ochrana kritické infrastruktury narážejí na limity, které už nelze zakrývat ani obvyklou propagandistickou mlhou.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
S příchodem zeleně lze očekávat další ruskou letní ofenzivní vlnu, jenže tentokrát už nemusí stát na prostém navýšení počtů, ale spíše na proměně samotné armády. Předchozí kampaň byla z ruského pohledu při síle zhruba 690 tisíc vojáků relativně úspěšná, když mezi 1. květnem a 1. zářím 2025 okupanti získali přibližně 2 131 km² a od 1. září 2025 do 15. března 2026 dalších 2 514 km², z čehož asi 950 km² připadlo na podzimní bahenní ofenzivu v listopadu a prosinci. V předchozích letech přitom Rusko vstupovalo do každé další kampaně s početnější armádou, od přibližně 175 tisíc mužů v květnu 2022 přes 400 tisíc v květnu 2023 a 515 tisíc v květnu 2024 až na zhruba 695 tisíc v květnu 2025, přičemž právě mezi roky 2024 a 2025 došlo k mimořádnému meziročnímu nárůstu o 180 tisíc vojáků. Letos to ale poprvé vypadá, že armáda určená pro ofenzivu v květnu 2026 už výrazně větší nebude. To ovšem neznamená, že půjde o stejnou armádu. Rusové se z předchozího vývoje zjevně poučili a příští ofenzivní kolo může být výrazně jiné složením, taktikou i způsobem nasazení. Stabilizace stavů může znamenat, že Moskva naráží na aktuální velitelský a organizační strop, nikoli na absolutní nedostatek lidí, a že další růst by už nepřinášel odpovídající efekt. Jinými slovy, hrozba letní ofenzivy nezmizela, jen se možná nebude opírat o větší masu, ale o jinak poskládanou a adaptovanější sílu.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo u Staryce a ve Vovčansku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se Rusové pokoušeli postoupit u Kupjansku, směrem na Petropavlivku, Kurylivku, Hluškivku, Novoosynovje a Novoplatonivku.
V lymanském sektoru okupanti útočili směrem na Borovou, u Drobyševého, Stavek, Lymanu a Dibrové.
V slavjanském směru se bojovalo u Jampilu a okupantům se daří pomalu postupovat ke Kryvé Luce. Další boje probíhaly u Ozerného, Platonivky, v Riznykivce a směrem na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se Rusové snažili postupovat směrem na Minkivku.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru okupanti útočili u Kosťantynivky, Pleščijivky, Ivanopilje, Iljinivky, Stepanivky, Rusyn Jaru, Sofijivky a Novopavlivky.
V pokrovském sektoru se bojovalo směrem k Bilyckému, Ševčenku, u Rodynského, severně od Mirnohradu, u Hryščiného, směrem na Novooleksandrivku, u Kotlyného, severně od Udačného, u Novopidhorodného, Novomykolajivky a u Filije.
V oleksandrivském sektoru probíhaly střety u Zlahody a směrem k Danylivce.
Jižní fronta: Na huljajpilském směru došlo k bojům u Varvarivky, Zeleného, Zaliznyčného, Mirného, Čarivného a směrem na Huljajpilské.
V orichivském směru nebyly zaznamenány žádné větší boje.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajina přijala nabídku Evropské unie na pomoc a financování obnovy provozu ropovodu Družba, přičemž podle prezidenta Volodymyra Zelenského by opravy poškozeného úseku a zejména kompresní stanice mohly být dokončeny během jednoho až jednoho a půl měsíce. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa potvrdili připravenost okamžitě vyslat experty a zároveň pracovat na alternativních trasách pro dodávky neruské ropy do střední a východní Evropy. Spor o ropovod však nadále komplikuje vztahy mezi Ukrajinou, Maďarskem a Slovenskem, které Kyjev obviňují z úmyslného zdržování oprav, zatímco Ukrajina tvrdí, že poškození způsobil ruský útok z konce ledna. Maďarsko současně blokuje schválení unijní půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur a podmiňuje její podporu obnovením dodávek ropy, což Evropská unie kritizuje jako porušení dřívějších dohod.
Ukrajina podle vyjádření premiérky Julije Svyrydenkové dosáhla 17. března klíčového milníku v přístupovém procesu do Evropské unie, když získala kompletní soubor podmínek pro otevření a vyjednávání dalších kapitol, konkrétně v oblastech konkurenceschopnosti a inkluzivního rozvoje, zelené agendy a udržitelného propojení a také zdrojů, zemědělství a politiky soudržnosti. Podle vlády jde o první případ, kdy má Ukrajina plně definovaný rámec požadavků pro vstup do EU, což umožňuje přejít do fáze jejich postupného plnění a uzavírání jednotlivých klastrů. Následující kroky zahrnují implementaci reforem, splnění technických i legislativních kritérií a následné uzavření vyjednávacích kapitol, které by mělo vyústit v podpis přístupové smlouvy jako posledního formálního kroku k členství. Evropská komise již dříve naznačila, že při současném tempu reforem by Ukrajina mohla dosáhnout členství kolem roku 2030, nicméně proces nadále ovlivňují politické faktory uvnitř EU, včetně odporu některých členských států, zejména Maďarska, které podle Kyjeva představuje hlavní překážku dalšího postupu.
Ukrajina rozšiřuje svou vojenskou a technologickou spolupráci mimo vlastní bojiště, když podle prezidenta Volodymyra Zelenského působí na Blízkém východě již 201 ukrajinských expertů a dalších 34 je připraveno k nasazení. Tito specialisté se nacházejí v zemích jako Spojené arabské emiráty, Katar, Saúdská Arábie a směřují i do Kuvajtu, přičemž jejich nasazení probíhá na základě žádostí partnerských států včetně USA. Kyjev tímto krokem fakticky exportuje své bojově ověřené know how v oblasti obrany proti dronům, zejména proti íránským bezpilotním prostředkům, a prezentuje tuto spolupráci jako součást širší „dronové dohody“ a potenciální základ budoucích obranných partnerství.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová odmítla výzvy belgického premiéra Barta De Wevera k obnovení vztahů s Ruskem kvůli levným energiím a zdůraznila, že návrat k předválečnému modelu spolupráce by vedl pouze k dalším konfliktům. De Wever argumentoval, že bez plné podpory Spojených států nelze Rusko vojensky ani ekonomicky donutit ke změně kurzu, a proto je podle něj nutné usilovat o dohodu, přičemž naznačil i určitou nejednotu v postoji Západu. Kallasová však uvedla, že mezi evropskými lídry nevidí podporu pro takový přístup a varovala před ustupováním Moskvě, které by podle ní pouze posílilo její další ambice. Zdůraznila potřebu zachovat tlak na Rusko, včetně sankcí, a připomněla, že jejich oslabování, například v oblasti energetiky, představuje riziko, protože by mohlo zvýšit finanční zdroje Moskvy pro pokračování války.
Služba bezpečnosti Ukrajiny odhalila v Kyjevě skupinu inženýrů podezřelých ze spolupráce s ruským energetickým sektorem, kteří měli za finanční odměnu vypracovávat technickou dokumentaci pro opravy ruských ropných rafinerií zasažených sankcemi a útoky. Podle vyšetřování šlo o vedoucího oddělení a dva inženýry projektové společnosti, kteří pomocí specializovaného softwaru připravovali plány obnovy technologických zařízení, včetně systémů požární ochrany, přičemž komunikace se zadavateli z Ruska probíhala přes uzavřené chaty v messengerech. Konkrétně měli pracovat na dokumentaci pro obnovu Afipské rafinerie, která byla nedávno poškozena útokem bezpilotních prostředků. Ukrajinské úřady jejich činnost kvalifikují jako napomáhání státu-agresorovi a podezřelým hrozí až 12 let odnětí svobody.
Ředitel amerického Národního protiteroristického centra Joe Kent rezignoval na svou funkci kvůli nesouhlasu s probíhající válkou proti Íránu a veřejně vyzval prezidenta Donalda Trumpa ke změně politiky. Ve svém vyjádření uvedl, že nemůže „s čistým svědomím“ podporovat konflikt, který podle něj není odůvodněn bezprostřední hrozbou pro Spojené státy, a kritizoval rozhodnutí vstoupit do války jako výsledek politického tlaku a dezinformační kampaně. Kent zdůraznil, že dlouhodobě podporoval Trumpovu zahraniční politiku a princip „America First“, avšak současný kurz podle něj tyto principy opouští a riskuje opakování chyb z minulých konfliktů na Blízkém východě, zejména války v Iráku.
Dnes si přiblížíme situaci na ruském maloobchodním trhu s palivy. Pro připomenutí uveďme, že ceny benzínu a motorové nafty jsou v Rusku oproti cenám u nás nebo ve většině ostatních evropských zemí přísně regulované a jednotlivé čerpací stanice tak nemohou zvýšit cenu nad mez, která je určena vládou a kontrolována antimonopolní službou FAS. Velkoobchodní cena, za kterou malí prodejci nakupují paliva na petrohradské burze, ale regulovaná není a případný rozdíl kompenzuje prodejcům palivový doplatek hrazený z federálního rozpočtu.
V souvislosti s růstem cen na světových trzích vzrostly velkoobchodní ceny benzínu a motorové nafty i na petrohradské burze. Jen za první dva březnové týdny vzrostly u benzínu 92 a 95 o téměř 11 % a u motorové nafty o téměř 16 %. To se projevilo i na vzrůstu maloobchodních cen, ale pouze o několik procent, a to díky již zmíněnému palivovému doplatku.
Ten je ale vypočítáván podle jiné metodiky a zcela nekompenzuje růst velkoobchodních cen, což způsobilo, že malým prodejcům, kteří jsou nuceni nakupovat paliva na burze, neboť nemají vlastní produkční kapacity, poklesla marže přibližně o 20 %, na úroveň z počátku roku 2025. Malé čerpací stanice se udržují v zisku pouze díky cenám jiného zboží než paliv, například občerstvení. Proti vysokým cenám občerstvení na čerpacích stanicích již ale zahájil boj FAS, což vedlo v posledních letech mnoho malých čerpacích stanic k ukončení činnosti.
Ruské ropné společnosti se současně snaží využít aktuální situace na světových trzích a exportovat tolik surové ropy, kolik je jen možné, neboť nelze předvídat, jak dlouho budou ještě přetrvávat vysoké ceny dané probíhajícími boji na Blízkém východě. Kvůli tomu se ale v Rusku méně ropy rafinuje a jsou tak k dispozici menší objemy paliv, což také vede k růstu jejich ceny.
Ruská vláda tak v současnosti stojí před dilematem. Buď umožnit ropným společnostem volný export ropy, což ale povede k růstu rozpočtových výdajů vlivem nutnosti vyplácet vysoký palivový doplatek, nebo opětovně omezit export benzínu a případně i surové ropy, což sice stabilizuje situaci na vnitroruském trhu, neumožní to ale zotavení ropným společnostem, jejichž ekonomická situace byla značně pošramocena nízkými cenami ruské ropy v posledních několika měsících.
Izrael: Izraelský voják byl dnes na jihu Západního břehu lehce zraněn při útoku radikálních židovských osadníků. Armáda uvedla, že „izraelští civilisté“ házeli kameny na vojáky poblíž osady Kirjat Arba u Hebronu a jednoho zranili. V jiném incidentu vojáky napadli osadníci poté, co úřady zbouraly několik nelegálních staveb (Outposts) u Hebronu. Vyklizení osady provedla armáda spolu s civilní správou na základě rozkazu velitele centrálního velení Aviho Blutha, vydaného kvůli kriminalitě, násilí a vážným bezpečnostním incidentům v oblasti. Po zásahu byli vojáci znovu napadeni, tentokrát bez zranění. Armáda útoky na své příslušníky důrazně odsoudila.
Sirény dnes zněly zejména nad centrálním, severním a jižním Izraelem z důvodu raketového útoku Hizballáhu a Íránu. Kombinovaná protivzdušná obrana sice zvládla většinu vypálených raket zneškodnit ale i přesto byl zaznamenán dopad minimálně jedné balistické rakety s kazetovou municí v centrálním Izraeli. Při útoku nebyl naštěstí nikdo zraněn ale bylo zaznamenáno poškození budov, komunikací a infrastruktury. Potvrzeno bylo také zneškodněni balistické rakety protivzdušnou obranou nad jižním Izraelem.
Libanon: Libanonská armáda (LAF) uvedla, že při dvou izraelských náletech na jihu země zahynuli tři její vojáci. Izrael tvrdí, že jeho operace nebyly namířeny proti libanonským ozbrojeným silám. Podle armády dva vojáci zemřeli při útoku na motocykl na silnici Zibdín–Nabatíja. Třetí podlehl zraněním po jiném zásahu v téže oblasti, který zranil i čtyři další osoby. Vojáci se přitom vraceli ze služby. Izraelská armáda uvedla, že incident prověřuje. Zdůraznila, že její operace cílí na hnutí Hizballáh, nikoli na libanonskou armádu či civilisty. Libanonská armáda se konfliktu snaží vyhýbat, přesto už dříve tento měsíc při izraelském ostřelování na východě země zahynuli další tři vojáci.
Izraelská armáda (IDF) uvedla, že během dneška zasáhla raketomety hnutí Hizballáh ve východním Libanonu a jeho velitelská centra v Bejrútu. Další cíle v libanonské metropoli podle ní zničila během noci. Raketové pozice v údolí Bikáa byly podle Izraele využívány k dřívějším útokům na jeho území. Armáda zároveň oznámila zásahy dalších odpalovacích zařízení a skladů zbraní na jihu Libanonu. Izraelská armáda krátce předtím varovala, že Hizballáh pravděpodobně chystá na dnešní noc rozsáhlý raketový útok na Izrael. Izraelské letectvo (IAF) dnes také provedlo letecký úder v hlavním městě Bejrútu, kde zasáhlo čtvrť Al-Džamús.
Sýrie: Libanonské úřady předají 136 odsouzených syrských vězňů do Sýrie k výkonu zbytku trestů, informoval server Lebanon Debate. Krok se uskuteční na základě bilaterální dohody mezi Libanonem a Sýrií o předávání odsouzených. Předání zajistí libanonské Vnitřní bezpečnostní síly, které vězně odevzdají syrské Hlavní správě bezpečnosti. Následně budou přepraveni na území Sýrie.
Na hraničním přechodu Džadída Jábus na syrsko-libanonské hranici poblíž Damašku probíhají přípravy na transfer několika vězňů z libanonské věznice Rúmíja. I tento krok spadá do zmíněné dohody mezi oběma státy.
Vyšetřování událostí v provincii Suvajda odhalilo nové údaje o obětech, pohřešovaných a možné účasti Islámského státu (IS). Na tiskové konferenci vyšetřovací komise na ministerstvu informací v Damašku zaznělo, že je zásadní naplnit doporučení zprávy, zajistit spravedlnost pro oběti a pohnat viníky k odpovědnosti. Celkový počet obětí podle komise dosáhl 1 760, dalších 2 188 osob bylo zraněno. Přesný počet pohřešovaných zatím nelze určit kvůli omezeným informacím a obtížnému přístupu do oblasti; zdokumentováno je 60 pohřešovaných z místních kmenů a 30 osob z ministerstva obrany. Drúzská komunita nadále pociťuje důsledky dřívějších sporů s beduíny, které byly posilovány politikou režimu Bašára Asada a pronikáním buněk Islámského státu (IS), jež v Suvajdě páchaly zločiny.
Kuvajt: Kuvajtské úřady odhalily buňku teroristického hnutí Hizballáh tvořenou 16 lidmi, z nichž 14 jsou kuvajtští občané a 2 Libanonci. Při razii došlo bylo zabaveno nemalé množství munice, několik dlouhých a krátkých střelných zbraní společně s dalšími nebezpečnými předměty. Hnutí Hizballáh popřelo, že by měl v Kuvajtu své členy.
Irák: Síly lidové mobilizace (PMF) oznámili, že „sionisticko-americký“ letecký útok zasáhl velitelství 12. brigády v oblasti Nabai v úterý v 11:30 a zranil tři bojovníky. Zaznamenán byl také útok sebevražednými drony a raketami na Americkou ambasádu v zelené zóně v Bagdádu.
Írán: Izraelské ministerstvo obrany oznámilo, že při útocích zabilo několik vysoce postavených představitelů Íránu. Podle jeho údajů při úderech na Teherán zahynuli velitel polovojenské organizace Basídž (spadající pod Islámské revoluční gardy) Gholamreza Solejmání, jeho zástupce Sejed Karíši a také velitel letecko-kosmických sil Revolučních gard. Izraelská armáda rovněž tvrdí, že zabila tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Laridžáního. Ten byl blízkým spojencem dříve zesnulého ajatolláha Alího Chameneího a vedl jednání se Západem až do začátku války. Izrael se domnívá, že skutečným vůdcem Íránu byl právě Laridžání, nikoli Modžtaba Chameneí – syn Alího Chameneího, zvolený Shromážděním znalců. Modžtaba, který byl podle některých informací na začátku války těžce zraněn a nemohl zemi řídit. Laridžání je také považován za autora jeho prvního tvrdého prohlášení, v němž slíbil uzavření Hormuzského průlivu, odvetu za oběti (včetně dětí v Minábu), útoky na základny americké armády na Blízkém východě a požadavky na kompenzace od Washingtonu a Tel Avivu. Íránské úřady tvrzení izraelského ministerstva obrany zatím nepotvrdili ale ani nevyvratili.
Izraelské letectvo také zintenzivnilo svou kampaň leteckých úderů na kontrolní stanoviště, vozidla a infrastrukturu jednotek Basídž, zejména v Teheránu.
Afghánistán: Podle předběžných údajů ministerstva zdravotnictví Islámského emirátu Afghánistán zahynulo při leteckém útoku pákistánského vojenského letectva více než 250 lidí a přes 400 dalších utrpělo zranění. Útok podle vládního vyjádření zasáhl nemocnici v Kábulu určenou pro léčbu a rehabilitaci drogově závislých, která má kapacitu až 1 000 pacientů. Na místě nadále zasahují záchranné a hasičské složky – hasí požár a zároveň pátrají v troskách po přeživších i obětech. Úřady varují, že počet mrtvých může ještě vyrůst. Mluvčí Islámského emirátu Afghánistán Zabíhulláh Mudžáhid uvedl, že pákistánské letectvo znovu narušilo afghánský vzdušný prostor a tentokrát zaútočilo na zdravotnické zařízení v Kábulu, což vedlo k vysokým civilním ztrátám mezi pacienty. V rozhovoru pro stanici TOLOnews Mudžáhid prohlásil, že prostor pro diplomacii s Islámábádem je vyčerpán a Afghánistán na útok odpoví obdobným způsobem. Podle dalších zpráv byl cílem útoku specializovaný zdravotnický komplex Amíd v Kábulu, zaměřený na léčbu závislostí. Mezi oběťmi jsou převážně civilisté, kteří se v zařízení léčili. Pákistán popřel, že by cílil na nemocnici, a uvedl, že operace směřovala na nedalekou militantní infrastrukturu, zatímco napětí mezi oběma stranami dál roste.
Mali: Ruský Africký korpus se chystá na trvalé rozmístění v táboře Diéma, asi 350 km severně od hlavního města Bamaka. Město s přibližně 40 000 obyvateli leží na klíčovém dopravním uzlu v západní části země, kudy proudí významná část obchodu směrem do metropole. Nasazení jednotek bude zahrnovat logistické a zásobovací zázemí. Malijská vojenská mise doporučila vybudování zdravotního střediska, vodárenské věže, palivových nádrží a helipadu. Součástí plánů jsou i protitankové příkopy na ochranu tábora před útoky, při nichž džihádisté často využívají pick-upy a motocykly. Ruské podpůrné síly mají být navíc vybaveny obrněnými vozidly VP11 od čínské společnosti Norinco.
Mezitím džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedla, že mezi městy Anefís a Kidal údajně zaútočila pomocí improvizovaného výbušného zařízení na vozidlo malijské armády (FAMa) a jednotek ruského Afrického korpusu.
Dnešní Třešnička™ je o staré známé scéně z pískoviště. Jedno přerostlé dítě tam celé odpoledne všem bere bábovičky, kope do hraček, mlátí lopatkou po hlavě okolí a když mu nakonec převrátí nelibě soused kyblík, najednou začne ječet, že reakce druhých „není fér“. Přesně do téhle roviny se dostal Donald Trump, když po bombardování Íránu pohoršeně prohlásil, že blokování Hormuzu je strašně nefér, protože Amerika už přece vyhrála. To je mimořádně půvabná logika. Nejdřív někomu shodíte bombu na barák a pak se rozčílíte, že vám při odchodu neotevřel dveře a nepoděkoval za rekonstrukci. Aby bylo jasno, Íránu se tu opravdu nikdo nezastává. Teokratický režim si o sympatie říká asi stejně přesvědčivě jako rezavý hřebík. Jenže i na poměry světové politiky je fascinující sledovat, jak se nejhlasitější rváč na hřišti dožaduje fair play až ve chvíli, kdy mu někdo sáhne na jeho vlastní kyblíček. Člověk by čekal, že někde je dno. Tady se ale očividně už dávno vrtá do litosféry.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
