(3 009 slov, doba čtení 16 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 29. března podniklo Rusko dosud další z nejmasivních vzdušných útoků, když proti Ukrajině nasadilo raketu Kinžal odpálenou z prostoru Rjazaňské oblasti a celkem 442 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších, z nichž přibližně 300 tvořily drony Šáhed; útoky směřovaly z oblastí Brjansk, Kursk, Orel, Millerovo, Primorsko Achtarsk a z okupovaného Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 9:00 zneškodnila 380 nepřátelských dronů. Zásahy 16 útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na sedmi lokalitách a na dalších čtrnácti místech dopadly trosky sestřelených cílů.
V Leningradské oblasti ruská protivzdušná obrana od půlnoci do časných ranních hodin sestřelila 31 ukrajinských dronů, přičemž podle gubernátora Alexandra Drozděnka došlo ke škodám v přístavu Usť-Luga, kde hasiči nadále likvidují požár; tento přístav spolu s Primorskem patří mezi klíčové uzly pro export ropy v Baltském moři a v posledních dnech se opakovaně stává cílem ukrajinských útoků. Ruské ministerstvo obrany zároveň uvedlo, že během noci bylo nad územím Ruska celkově zneškodněno 203 ukrajinských bezpilotních prostředků.
Vývoj ukrajinských opevnění v posledních měsících naznačuje výrazný posun v prioritách obrany. Před opuštěním Pokrovska připravili Ukrajinci přibližně dvacetikilometrové opevněné pásmo do hloubky a v roce 2026 se zjevně soustřeďují především na Záporožskou oblast, kde probíhají rozsáhlé zemní práce a vzniká stále hustší síť překážek. Podobně intenzivní stavební činnost je patrná i na charkovské frontě. Před hlavními liniemi se objevují další pásy dračích zubů a celý systém je ve velkém překrýván ostnatým drátem, který má prakticky znemožnit pohyb mezi jednotlivými obrannými zónami a vynutit si postup útočníka jen přes předem známé a kryté směry. Nejde už jen o klasické obranné linie, ale o postupně budovaný obranný prostor do hloubky, jehož cílem je zpomalit, rozbít a kanalizovat ruský postup. Tato výstavba zároveň hodně vypovídá o ukrajinském uvažování nad dalším vývojem války, protože země, která očekává brzké a výhodné mírové urovnání, obvykle nestaví takto rozsáhlý a nákladný systém dlouhodobé obrany.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Starycje, Prilipek, ve Vovčansku, u Vovčanských Čutor a u Čuhunivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo v Pokrovsku, u Petropavlivky, Piščaného, směrem na Kurylivku, u Kruhljakivky a směrem na Novoplatonivku.
V lymanském směru Rusové tlačili u Novoselivky, Drobyševého a Stavek.
Ve slovjanském směru probíhaly střety u Zakitného, Platonivky, Riznykivky a směrem na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se okupanti pokoušeli postoupit ve směru na Nikiforivku a u Predtečiného.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku proběhly útoky u Kosťantynivky, Pleščijivky, Ivanopilije, Kleban-Byku, Jablunivky, směrem k Illinivce, Berestoku, Sofijivce a Kučeriv Jar.
Ve směru na Pokrovsk se bojovalo u Nového Šachového, Bilyckého, Rodynského, Krasného Lymanu, Myrnohradu, Pokrovsku, Hryščiného, Kotlyného, Udačného, Molodeckého, Novopidhorodného, Novomykolajivky, Dačného a Filije.
V oleksandrivském sektoru brobíhaly boje u Ivanivky, Zeleného Haje, Andrijivky-Klevcového, Oleksandrohradu, Sičněvého, směrem k Sosnivce, u Ternového, směrem na Verbové a u Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru Rusové útočili směrem na Dobropiliji, u Varvarivky, Olenokosťantynivky, směrem na Cvitkové, u Huljajpilu, Zaliznyčného, směrem na Haljajpolské a u Mirného.
V orichivském směru se bojovalo u Malé Tokmačky, směrem na Novodanylivku, u Malých Ščerbaků a Stepoveho.
V prostoru Stepnohirska už zhruba dva měsíce probíhají poziční a zákopové boje, které zatím nepřinesly průlom ani výraznější taktický zisk žádné ze stran. V prostoru Prymorsku se však Ukrajincům podařilo dosáhnout dílčího úspěchu, když protiútok jednotek HUR z útvarů Artan a Timur, vedený kolem 25. února, vytlačil ruské útočné skupiny 108. výsadkového pluku ze severní části obce a zároveň odřízl další ruskou skupinu v prostoru Ričného. Přibližně do poloviny března pak ukrajinské speciální síly Ričné vyčistily a vytlačily Rusy i z centrální části Prymorsku, takže se boje přesunuly do prostoru kolem nemocnice, zatímco okolí zůstává šedou zónou. V samotném Stepnohirsku se situace zásadně nemění, ukrajinské síly vedené skupinami Revenche z HUR a Omega z Národní gardy nadále drží předsunuté pozice obepínající ruiny sídliště v centru města a pravidelné ruské pokusy o průnik ze západu selhávají po protiútocích ukrajinských útočných skupin. Stejně neúspěšné jsou i ruské snahy obejít tuto ukrajinskou pevnost ze severu a přerušit její spojení dobytím opevněné linie podél silnice na Lukjanivské, kde jednotky 15. praporu 128. horské útočné brigády zatím všechny infiltrační pokusy odrazily.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Celkové výdaje členských států NATO na obranu v roce 2025 poprvé překročily hranici 1,4 bilionu dolarů, což představuje historické maximum a výrazný nárůst oproti 1,33 bilionu v roce 2024 a 1,026 bilionu v roce 2014. Zásadní je zároveň strukturální posun ve sdílení zátěže: zatímco v roce 2014 Spojené státy dominovaly s výdaji 747 miliard dolarů oproti 280 miliardám evropských členů a Kanady, v roce 2025 dosáhly evropské a kanadské výdaje již 574 miliard dolarů, zatímco USA vydaly 838 miliard.
Polský výrobce vojenských vozidel Jelcz čelí rostoucím problémům s plněním zakázek navzdory zvýšeným investicím do rozšíření výroby, které mají reagovat na prudce rostoucí poptávku Polské ozbrojené síly po logistických platformách a podvozcích pro systémy PVO a dělostřelectvo. Od roku 2022 firma uzavřela kontrakty v hodnotě přes 4,5 miliardy zlotých zahrnující minimálně 1 000 vozidel, přičemž potenciální objem může přesáhnout 2 000 kusů, avšak jejich realizace se zpožďuje a vede k uplatňování smluvních pokut ze strany státu. Jelcz proto přistoupil k outsourcingu výroby a využití kapacit bývalého podniku Rafako, zároveň připravuje výstavbu nové továrny, což ale představuje dlouhodobé řešení s omezeným okamžitým dopadem. Přetrvávající výrobní úzká místa tak ohrožují tempo modernizace polských ozbrojených sil, zejména v kontextu očekávaných dalších zakázek v rámci programů jako protivzdušná obrana Narew.
Německo zvažuje výrazné posílení svých schopností protivzdušné obrany prostřednictvím nákupu dalších 50 až 75 systémů IRIS-T SLM, což reflektuje změnu přístupu k ochraně vzdušného prostoru v reakci na zkušenosti z války na Ukrajině. Původně měly být tyto systémy určeny primárně pro Luftwaffe, avšak nově se počítá i s jejich nasazením u pozemních sil, které by mohly získat přibližně polovinu plánovaných kapacit. Tento krok souvisí s širší restrukturalizací německé PVO, kdy se ukazuje, že dosavadní koncept založený na kratším dosahu (např. IRIS-T SLS či Skyranger 30) není dostatečný pro moderní hrozby, zejména kombinaci dronů, řízených střel a balistických cílů.
Společnosti Saab a Embraer ve spolupráci s Brazilské letectvo představily první stíhací letoun JAS 39 Gripen E vyrobený přímo v Brazílii, konkrétně v závodě v Gavião Peixoto, což potvrzuje úspěšný transfer technologií a lokalizaci výroby v rámci kontraktu z roku 2014. Ten zahrnuje dodávku 36 letounů (28 jednomístných Gripen E a 8 dvoumístných Gripen F), přičemž brazilský průmysl se podílí nejen na finální montáži, ale i na výrobě klíčových komponent včetně konstrukčních celků ze závodu Saab v São Bernardo do Campo; aktuálně se počítá s výrobou dalších 14 kusů. Projekt představuje významný krok k posílení domácího leteckého průmyslu Brazílie a zároveň model exportní strategie Švédska založené na průmyslové spolupráci, který Saab hodlá replikovat i v Evropě, například v Portugalsku v případě úspěchu v tendru na náhradu F-16.
Společnosti KNDS a Elbit Systems založily společný podnik EuroPULS GmbH se sídlem v Kasselu, který se v poměru 50:50 zaměří na nabídku raketového systému EuroPULS evropským ozbrojeným silám, čímž dochází k dalšímu prohlubování evropsko-izraelské obranné spolupráce a lokalizace výroby v Evropě. Systém vychází z izraelského PULS, zavedeného u Israel Defense Forces od roku 2020 pod označením „Lahav“, a jeho evropská adaptace již byla zahájena na základě kontraktu Bundeswehru z roku 2025 v hodnotě přibližně 57 milionů dolarů, zahrnujícího dodávku pěti odpalovacích zařízení pro dosažení počáteční operační schopnosti do roku 2027. EuroPULS má v delším horizontu nahradit zastarávající systémy MARS II v německých ozbrojených silách.
Volkswagen zvažuje rozšíření svého působení v obranném sektoru prostřednictvím spolupráce s izraelskou společností Rafael Advanced Defense Systems, která by mohla vést k přeměně závodu v Osnabrücku na výrobu komponentů pro systém protivzdušné obrany Iron Dome. Projekt má být relativně rychle realizovatelný s omezenými dodatečnými investicemi a představuje návrat koncernu k přímější účasti na výrobě zbraňových systémů, nad rámec dosavadní spolupráce prostřednictvím společného podniku MAN a Rheinmetall. Přestože někteří analytici zpochybňují vhodnost Iron Dome pro evropské podmínky vzhledem k jeho zaměření na hrozby krátkého dosahu, iniciativa odráží širší trend zapojování civilního průmyslu do obranné výroby v reakci na rostoucí bezpečnostní poptávku.
Francie připravuje zavedení mechanismu „stavu národní nouze“, který by v krizových situacích umožnil dočasně obejít či upravit vybrané legislativní a administrativní překážky s cílem urychlit vojenskou mobilitu, akviziční procesy a obrannou výrobu. Návrh, prosazovaný ministrem obrany Sébastienem Lecornuem, reflektuje snahu přizpůsobit státní aparát podmínkám konfliktu vysoké intenzity, kdy stávající regulační rámce zpomalují reakční schopnosti. Současně Paříž plánuje výrazné navýšení investic do munice, a to o dalších 8,5 miliardy eur do roku 2030, přičemž prioritou je rychlá a masová produkce zejména v oblasti protivzdušné obrany, systémů včasného varování a bezpilotních prostředků, včetně levných úderných dronů jako reakce na zkušenosti z Blízkého východu.
Dnes se zaměříme na světový trh s dusičnanem amonným. Jeho dodávky byly v poslední době narušeny z několika důvodů: Dodávky z Blízkého východu byly v posledním měsíci přerušeny z důvodu blokády Hormuzského průlivu Íráne, a Čína následně zakázala export této chemikálie, která se používá zejména jako průmyslové hnojivo, neboť se obává jeho nedostatku. Tato situace tak představuje příležitost k vysokým ziskům pro dalšího velkého výrobce této chemikálie, tedy Rusko.
Ruská tisková agentura TASS ale informovala, že v období 21.2 až 21.4. přerušuje i Rusko volný export tohoto hnojiva, a budou realizovány pouze dodávky v rámci uzavřených mezivládních smluv (rozumějte do Číny). Ve zprávě agentury byla opomenuta příčina současného omezení ruského exportu hnojiv, a byla pouze zdůrazněna obava o stv světového trhu s těmito hnojivy.
Příčina je přitom jednoznačná, ukrajinské útoky v posledních měsících vyřadily z provozu všechny tři velké závody, které produkovaly dusičnan amonný, neboť tato chemikálie je využívána i jako surovina pro výrobu výbušnin a tak jsou tyto závody legitimním vojenským cílem. Dusičnan amonný je tak další surovinou, kterou není Rusko schopné efektivně exportovat, neboť dodávky do Číny jsou realizovány podobně jako například u zemního plynu za preferenční ceny, což znamená, že zisk je obdobný, jako při prodeji na vnitřním trhu (vyšší prodejní cena je kompenzována většími náklady na přepravu).
Oprava ruských závodů na produkci dusičnanu amonného bude trvat minimálně do konce května tohoto roku, což znamená, že Rusko nebude schopné obnovit export tohoto hnojiva po celou jarní zemědělskou sezónu, kdy je po těchto hnojivech největší poptávka, a tak ztratí možnost výdělku při vysokých světových cenách této suroviny, podobně, jako přichází o zisky z exportu ropy v důsledku požárů v terminálech na pobřeží Baltského moře (kterým se budeme věnovat zítra).
Izrael: Velitelství civilní obrany IDF vyzvalo lidi v průmyslové zóně Neot Hovav jižně od Beerševy, aby kvůli riziku úniku nebezpečných látek zůstali uvnitř. Důvodem je íránský balistický útok na oblast. Varování se týká pouze této zóny, nikoli okolních měst. Podle IDF střela zónu přímo nezasáhla, ale její “fragment” pravděpodobně dopadl na jedno ze zařízení a způsobil rozsáhlý požár. Na místě zasahují pátrací a záchranné týmy spolu s hasiči.
IDF uvedlo, že během noci v centrální části Pásma Gazy zasáhlo a zabilo asi 10 ozbrojených členů Hamásu. Armáda uvedla, že úder následoval po jejich odhalení a měl odstranit hrozbu. V dalším incidentu včera jednotky 188. obrněné brigády zabily palestinského ozbrojence, který překročil linii příměří. Podle IDF šlo o Ahmeda Faize Salema Abu Ridu, jenž opakovaně porušoval podmínky dohody – mimo jiné opakovaným překračováním linie, převody peněz na podporu terorismu a ohrožováním vojáků. Na začátku války byl zadržen Izraelem, ale začátkem roku 2025 byl v rámci dohody o příměří propuštěn zpět do Gazy.
Mezinárodní pobouření si vyžádal incident kdy izraelská policie dnes ráno zabránila dvěma nejvyšším katolickým představitelům ve Svaté zemi vstoupit na Květnou neděli do Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, ministerstvo zahraničí uvedlo, že se policie setká s latinským patriarchou Pierbattistou Pizzaballou a bude hledat řešení při zachování bezpečnosti. Podle ministerstva jsou všechna bezpečnostní opatření ve Starém Městě důsledkem íránských raketových útoků, které v minulosti zasáhly i okolí Chrámu Božího hrobu, mešity Al-Aksá a Zdi nářků. Kvůli ochraně věřících všech náboženství proto platí omezení pro svatá místa a není možné pořádat hromadná shromáždění. Riziko velkého počtu obětí je zde podle úřadů vysoké kvůli hustotě oblasti a obtížnému zásahu záchranářů. Policie se má s patriarchou sejít a hledat způsoby, jak umožnit co nejběžnější chod při zachování bezpečnosti.
Izraelská armáda oznámila, že její elitní jednotky podnikly neobvyklý přeshraniční výpad ze Sýrie do Libanonu, aby zabránily posilování teroristických skupin v oblasti. Záložníci jednotky Alpinistů pod velením 810. horské brigády operovali v náročném horském terénu a přes zasněžené svahy přešli ze syrského Hermonu do oblasti Mount Dov v jižním Libanonu. Cílem bylo průzkum, sběr zpravodajských informací a odhalení nepřátelské infrastruktury. Po pádu režimu Bašára Asada v prosinci 2024 má IDF devět stanovišť na jihu Sýrie, převážně v nárazníkové zóně pod dohledem OSN. Dvě z nich leží na syrské straně Hermon u. Armáda se zaměřuje na zajištění zbraní, které by mohly ohrozit Izrael, pokud by se dostaly k nepřátelským skupinám včetně Hizballáhu. V uplynulém roce také zmařila několik pokusů o pašování zbraní ze Sýrie do Libanonu přes oblast Hermonu.
Libanon: 146. divize IDF postoupila hlouběji do západní části jižního Libanonu, aby vytvořila nárazníkové pásmo a odsunula hrozbu Hizballáhu od hranic. Izraelští představitelé uvádějí, že cílem je demilitarizovaná zóna až k řece Litani, kontrolovaná pomocí dohledu, palebné síly a v případě potřeby i pozemních jednotek. Jednotky v posledních dnech obsadily strategické pozice, odkud by Hizballáh mohl útočit na Izrael, včetně výběžku Ras al-Bayada jižně od města Týros, asi 8 km od hranic.
Izraelská armáda dále oznámila, že během operace 769. brigády v jižním Libanonu průzkumníci z jednotky 869 zaznamenali bojovníky Hizballáhu vstupující do budovy. Následný letecký úder izraelského letectva objekt zasáhl a osoby uvnitř zabil.
Sýrie: Náměstek ministra obrany pro východní region Sipan Hamo odsoudil další útok na východě Sýrie. Uvedl, že čtyři drony vypuštěné z Iráku dnes brzy ráno zaútočily na americkou základnu v Kasraku v provincii Hasaka. Podle dostupných záběrů byly bezpilotní prostředky zneškodněny bez škod. Hamo připsal odpovědnost Iráku a vyzval k opatřením, která zabrání dalším útokům, včetně posílení regionální i mezinárodní spolupráce.
Místní zdroje zároveň informují, že izraelské síly (IDF) pronikly do oblasti Tal Ahmar na východě provincie Kunejtra, kde operovalo přes 20 vojáků s podporou techniky.
V oblasti Maalúla u Damašku byly nasazeny vnitřní bezpečnostní síly k ochraně kostelů během bohoslužeb na Květnou neděli pro komunity řídící se západním kalendářem.
Syrské protidrogové úřady při zásahu proti rozsáhlým sítím zadržely Fajjáda al-Ganima, obviněného z pašování captagonu do Libanonu, Iráku a Turecka a ze založení ozbrojené skupiny „Sokoli Rakky“ s vazbami na bývalý režim. Ministerstvo obrany dále uvedlo, že jednotky hlídkující na syrsko-libanonské hranici objevily už druhý tunel během dne, údajně využívaný k pašování. Tunel byl následně uzavřen.
Spojené Arabské Emiráty (UAE): Protivzdušná obrana Spojených arabských emirátů dnes zasáhla proti 42 sebevražedných dronům a 16 balistických raket.
Írán: Konvoje iráckých šíitských milicí z organizace Al-Hašd al-Šábi vstoupily do města Abadán na západě Íránu (naproti irácké Basře), aby pomohly režimu upevnit kontrolu nad územím.
Britské ministerstvo obrany oznámilo, že střelci pluku královského letectva sestřelili během noci sedm útočných dronů na jednosměrnou misi. Několik střelců tak poprvé v obranných operacích na Středním východě dosáhlo statusu „Eso“ s 5 potvrzenými zásahy nepřátelských dronů. Britské stíhačky Typhoon a F-35 pokračovaly v obranných misích nad Jordánskem, Katarem, Bahrajnem a SAE, zatímco vrtulníky královského námořnictva Wildcat hlídkovaly ve východním Středomoří. Drony, pravděpodobně íránského původu, jsou součástí pokračující kampaně Teheránu proti regionálním státům, nyní ve pátém týdnu konfliktu.
Pákistán: Džihádistická skupina Tehrík-e-Talibán Pákistán (TTP) zveřejnila nové video své nedávné operace proti pákistánské armádě. Video zároveň zachycuje útok na policisty v oblasti Darra Adam Khel a ukazuje zbraně a další vybavení, které bojovníci u policie zabavili.
Somálsko: Somálské ministerstvo obrany oznámilo, že armáda odrazila přepadení ze strany džihádistů z Aš-Šabáb v provincii Bay, přičemž podle místních zdrojů boje nadále pokračují. Zveřejněné záběry zároveň zachycují útok Aš-Šabábu na jednu ze čtyř základen somálských speciálních sil podporovaných USA a Tureckem. K napadení došlo u města Waršich severně od metropole Mogadišo.
Dnešní Třešnička™ je o tom, jak ukrajinské hospodyňky znovu vracejí úder, a tentokrát nejen Rusům, ale i celé zpohodlnělé představě evropského zbrojního průmyslu o tom, jak se dnes dělá válka. Zatímco staré zbrojovky pořád sní o tom, že moderní konflikt se vyhraje přes tříleté tendry, sedm kulatých razítek, dvě konzultační firmy a fakturu tlustou jak telefonní seznam, Ukrajina mezitím ukazuje něco mnohem nepříjemnějšího. Šéf Rheinmetallu Armin Papperger to shrnul výrokem, který si už ukrajinský internet adoptoval po svém, když prohlásil, že „jsou to ukrajinské hospodyňky. Mají v kuchyni 3D tiskárny a vyrábějí díly pro drony. To není inovace.“ Jenže právě v tom je celé kouzlo dnešní války i dnešního průmyslu. Průmysl 4.0 klidně začíná v obýváku, v garáži nebo vedle sporáku, pokud tam sedí někdo s notebookem, pájkou a schopností dodat funkční řešení dřív, než evropský obranný moloch stihne svolat první kulatý stůl o synergii. Ukrajinský internetový prostor z toho teď právem žije, protože tenhle výrok zlidoví úplně stejně jako desítky jiných západních i ruských podcenění z posledních let. Zase jednou totiž někdo povýšeně vysvětlil Ukrajincům, že to, co jim funguje, vlastně nefunguje. Evropské zbrojovky pořád nechápou, že moderní průmysl už není jen o obří hale, ale o síti, rychlosti, modularitě a schopnosti chrlit funkční věci decentralizovaně, levně a hned. Ruské tanky se totiž neptají, jestli součástka vznikla ve sterilní továrně s ISO certifikací, nebo vedle hrnce s borščem. Ptají se jen, jestli po zásahu ještě hoří. A v tom je ta nejkrutější pointa pro všechny manažery obranného skanzenu. Budoucnost války možná opravdu nezačíná v zasedačce. Možná začíná mezi lednicí a mikrovlnkou.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
