(2 522 slov, doba čtení 13 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 5. dubna pokračovalo Rusko v dronových útocích proti Ukrajině, když nasadilo 93 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších, vypuštěných z oblastí Brjansk, Kursk, Orel, Millerovo, Primorsko Achtarsk a z okupovaného Krymu, přičemž přibližně 60 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:00 zneškodnila 76 nepřátelských dronů na severu, jihu a východě země. Zásahy 17 útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na deseti lokalitách a na dalších třech místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Podle ruských úřadů zasáhly v noci ukrajinské drony několik ropných a přístavních objektů na severozápadě a ve střední části Ruska. Gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko uvedl, že protivzdušná obrana nad regionem sestřelila 19 bezpilotních prostředků a trosky poškodily úsek ropovodu v oblasti přístavu Primorsk, přičemž nebyli hlášeni zranění. V Nižegorodské oblasti podle gubernátora Gleba Nikitina zasáhly padající trosky po sestřelení zhruba tří desítek dronů dva objekty společnosti Lukoil Nižegorodněftěorgsintěz v průmyslové zóně Kstovského okresu a následně je zapálily, poškozena měla být i tepelná elektrárna. Ukrajinské monitorovací kanály uvádějí, že cílem byla rafinerie ve městě Kstovo, a zveřejnily záběry požáru v průmyslové zóně. Ruské ministerstvo obrany zároveň tvrdí, že během noci sestřelilo celkem 87 ukrajinských dronů nad Krymem a třinácti regiony, celkový rozsah útoku ale tradičně neuvedlo a tato tvrzení nelze nezávisle ověřit.
V Azovském moři se podle ruských a okupačních zdrojů potopila nákladní loď převážející pšenici, která měla plout pod ruskou vlajkou z přístavu Azov v Rostovské oblasti do přístavu Kavkaz v Krasnodarském kraji. Moskvou dosazený šéf okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo původně uvedl, že zahynul jeden člen posádky a osud dalších dvou zůstává nejasný, zatímco ruská státní agentura TASS později s odvoláním na úřady informovala o dvou mrtvých po údajném útoku bezpilotního prostředku na plavidlo s jedenáctičlennou posádkou. Devět členů posádky se podle těchto tvrzení mělo evakuovat na člun a dostat se ke břehu Chersonské oblasti.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo ve Vovčansku, u Ochrimivky, směrem na Bočkove a u Ambarného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly boje u Piščaného, Kurylivky, Kivšarivky, Novoosynového, Novoplatonivky a Borivské Andrijivky.
V lymanském směru okupanti útočili u Lymanu.
V slavjanském sektoru probíhaly střety u Jampilu, Platonivky a směrem na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru neproběhly žádné útoky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly střety v Kosťantynivce, kam se okupantům daří infiltrovat, a další boje probíhaly u Pleščijivky, Iljinivky, Stepanivky, Sofijivky a Novopavlivky.
V pokrovském sektoru se bojovalo ve směru na Nový Donbas, Bilycké, u Rodynského, Mirnohradu, Pokrovska, Hryščiného, Udačného a u Novomykolajivky.
V oleksandrivském sektoru útočili okupanti u Oleksandrohradu, Sičnevého a směrem na Verbové.
Jižní fronta: V huljajpilském směru došlo k útokům na Pryluky, Varvarivku, Olenokosťantynivku, Zaliznyčné, u Mirného a směrem na Huljajpilské.
V orichivském směru se bojovalo u Stepového.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí odmítlo obvinění ze zapojení do incidentu s výbušninami nalezenými v blízkosti plynovodu Turkish Stream na území Srbska a označilo je za pokus o falešné spojování Kyjeva s touto událostí. Podle mluvčího ministerstva Georgije Tychého nemá Ukrajina s případem nic společného a pravděpodobně jde o operaci pod cizí vlajkou, která může souviset s ruským vlivovým působením v kontextu blížících se parlamentních voleb v Maďarsku. Incident vyvolal reakce i v regionu, když srbský prezident Aleksandar Vučić informoval o nalezení výbušných zařízení u infrastruktury propojující Srbsko s Maďarskem a maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó uvedl, že cílem mohl být právě úsek plynovodu Turkish Stream. Maďarský premiér Viktor Orbán následně svolal mimořádné zasedání obranné rady. Celá situace se odehrává na pozadí napjaté předvolební kampaně v Maďarsku, kde Orbánova vláda staví část své rétoriky na kritice Ukrajiny a otázkách energetické bezpečnosti, včetně sporů o tranzit ruských surovin.
Prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že konflikt mezi Spojenými státy a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé může negativně ovlivnit úroveň podpory poskytované Ukrajině, zejména pokud jde o dodávky raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Podle jeho vyjádření Ukrajina již nyní není hlavní prioritou a prodlužující se konflikt na Blízkém východě může vést k dalšímu omezení pomoci. Největší obavy se týkají především střel PAC-3, které jsou klíčové pro zachycování ruských balistických raket a pro něž Ukrajina nemá adekvátní alternativu. Zelenskyj zároveň uvedl, že tyto systémy nikdy nebyly dodávány v dostatečném množství a že i relativně omezené balíky pomoci se mohou dále zmenšovat. Ukrajinské vedení dlouhodobě upozorňuje na kritický nedostatek interceptorů, přičemž zmínilo i případy zpožděných dodávek, které ovlivnily schopnost reagovat na ruské útoky na energetickou infrastrukturu. Situaci dále zhoršuje vysoká spotřeba těchto střel v konfliktech na Blízkém východě, kde jich byly během několika dnů použity vyšší stovky, což převyšuje objem, který měla Ukrajina k dispozici za celé období války.
Od začátku plnohodnotné invaze bylo zaznamenáno více než 13 tisíc případů použití nebezpečných chemických látek ruskými silami proti ukrajinským obráncům, přičemž podle Generálního štábu jde o systematické nasazování dráždivých chemických prostředků v kombinaci s konvenční palbou. Jen v březnu 2026 bylo evidováno přibližně 400 takových incidentů, zatímco nejvyšší intenzita byla zaznamenána v dubnu 2025 s 894 případy za měsíc. Analýza ukazuje, že vrcholy použití v letech 2024 i 2025 připadají na jarní měsíce, což naznačuje pokračující trend růstu těchto útoků. Nejčastěji jsou využívány plynové granáty typu K-51 a RG-Vo nebo improvizované prostředky naplněné látkami CS a CN, které jsou shazovány z bezpilotních prostředků s cílem donutit ukrajinské jednotky opustit kryty a získat taktickou výhodu. Přestože tyto látky nepatří mezi smrtící bojové chemické prostředky, jejich použití v bojových podmínkách je v rozporu s Úmluvou o zákazu chemických zbraní, přičemž způsobují silné podráždění očí a dýchacích cest, dezorientaci a dočasnou ztrátu bojeschopnosti. Evropská unie již v reakci na tyto praktiky uvalila sankce na vybrané ruské vojenské jednotky a na Ukrajině probíhá vyšetřování s cílem vyvodit odpovědnost vůči všem zapojeným osobám.
V Nikopolském okrese Dněpropetrovské oblasti se objevily letáky šířené ruskou stranou, které obsahují výhrůžky a nepřátelské narativy s cílem zastrašit místní obyvatele a destabilizovat situaci. Podle představitelů místní vojenské správy tyto materiály varují před údajným „útokem“, hrozí ničením civilní infrastruktury a vyzývají obyvatele, aby čekali na příchod „osvoboditelů“, čímž se snaží vyvolat paniku a dezorientaci. Úřady zdůrazňují, že jde o součást informační války, a vyzývají obyvatele, aby podobné materiály ignorovali, nešířili jejich obsah a informovali o nich bezpečnostní složky. Podobné incidenty byly v posledních dnech zaznamenány také v Černihivské a Sumské oblasti, kde byly pomocí bezpilotních prostředků shazovány falešné bankovky s QR kódy vedoucími na nepřátelské zdroje, přičemž obyvatelé byli vyzváni, aby se těchto předmětů nedotýkali a hlásili je policii nebo záchranným složkám.
Dnes si přiblížíme aktuální situaci největšího ruského výrobce osobních a lehkých terénních automobilů, automobilku AvtoVAZ, světově známou pod značkou Lada. Jak jsme uváděli dříve, tato automobilka se v posledních letech potýká jak se zahraničními sankcemi (což omezilo přístup k dílům neprodukovaným v Rusku), konkurencí v podobě čínských značek ( které přebraly místo dříve zaujímané západními značkami a vzhledem k nízké ceně vozů postupně vytlačují značku Lada z ruského trhu) i zejména v posledním roce klesající kupní silou ruské populace, což se kromě jiného projevilo poklesem objemu prodeje automobilů v Rusku.
Automobilka Avtovaz nyní vyhlásila přerušení výroby ve všech svých závodech, a to od počátku dubna až do poloviny května tohoto roku, a všem zaměstnancům těchto závodů byla nařízená neplacená dovolená. Oficiální příčinou odstávky je reorganizace výrobních linek pro zahájení sériové výroby crossoveru Lada Azimut a také obnova rekonstrukce linky pro výrobu modelu Niva.
Reálnou příčinou jsou ale primárně přeplněné sklady neodebraných automobilů této značky. Jak jsme informovali dne 27.2., prodeje vozů značky Lada meziročně poklesly o 29%, což se projevilo nejen na již zmíněných přeplněných skladech společnosti, ale i na nedostatku provozního kapitálu. Je tak evidentní, že automobilce nepomohl ani přechod na tří až čtyřdenní pracovní týden, ani za takových podmínek se nepodařilo výrobu udržet a musela být přerušena.
Vzhledem k nasycení ruského trhu neprodanými automobily, které se nacházejí ve skladech prodejců, a zmíněnému poklesu objemu prodejů, není příliš pravděpodobné, že by se situace automobilky Avtovaz do poloviny května jakkoli zlepšila. Je pravděpodobné, že dojde k určité formě ochrany před bankrotem ze strany státu, například formou odpuštění nebo odkladu platby daní, na přímou státní subvenci ale vzhledem k vysokému schodku státního rozpočtu nelze příliš spoléhat. I samotné odpuštění platby daní bude ale představovat pro ruský rozpočet další zátěž, neboť dojde tím k poklesu příjmů, a právě klesající příjmy jsou největší potíží ruského státního rozpočtu v tomto roce.
Izrael: Čtyři zraněné si vyžádal přímý zásah rakety do budovy ve městě Haifa. Záchranné složky z místa evakuují obyvatelstvo, hrozí zřícení zasažené budovy.
Libanon: Izraelská armáda uvedla, že v areálu školy na jihu Libanonu zajistila vojenské vybavení patřící Hizballáhu. Jednotky brigády Golani zde objevily uniformy, další výstroj, osvědčení příslušníků elitní jednotky Radwan i manuály k použití RPG. Podle armády byly nalezeny také balíky zaslané z Íránu do „šíitských vesnic v Libanonu“, jejich obsah ale nebyl zveřejněn.V blízkosti školy vojáci odhalili ještě další skrýš s větším množstvím zbraní.
Izraelská armáda (IDF) oznámila další rozšíření pozemní ofenzivy proti Hizballáhu na jihu Libanonu. Do operací byla nasazena i záložní obrněná brigáda, která provádí cílené zásahy s cílem posílit bezpečnost na severu Izraele. Záložníci z 8. obrněné brigády pod velením 91. divize „Galilea“ podle armády zlikvidovali několik bojovníků Hizballáhu v boji zblízka, včetně skupiny připravující útok protitankovými střelami. Při raziích zároveň zajistili zbraně. V jiné části jižního Libanonu naváděla 226. záložní výsadková brigáda (146. divize) letecké údery proti dvěma skupinám ozbrojenců Hizballáhu.
Sýrie: Zvláštní vyslanec USA pro Sýrii Tom Barrack uvedl, že partnerství USA a SAE zůstává pro Blízký východ zásadní. Zdůraznil, že opětovné zapojení Sýrie do regionálních procesů je klíčovým krokem, který je třeba chránit, a vyzval Damašek k zajištění bezpečnosti diplomatických misí a pokračování v procesu usmíření.
Syrské ministerstvo vnitra uvedlo, že pokojné protesty jsou legální, pokud probíhají v souladu se zákonem. Útok na ambasádu SAE v Damašku během demonstrací však označilo za nepřijatelný a za porušení zákona. Úřad zároveň oznámil zpřísnění bezpečnosti kolem diplomatických misí, zahájení vyšetřování a potrestání viníků. Občany vyzval k dodržování zákonů, ochraně veřejného pořádku a státní suverenity.
Syrský úřad pro boj s drogami oznámil odhalení rozsáhlé pašerácké operace v oblasti Homsu. Zajištěno bylo 42 kg captagonu a zadrženo pět podezřelých, včetně jedné ženy. Podle úřadů skupina využívala sofistikované metody ukrývání a zneužívala ženy i děti.
Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan dorazil do Sýrie, uvedla agentura Anadolu. Plánuje se třístranné jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a syrským prezidentem Ahmadem aš-Šaráou. Tématy budou mimo jiné bilaterální vztahy, regionální situace, obnova země, integrace severovýchodní Sýrie a bezpečnostní hrozby.
Írán: Americké speciální jednotky zachránily druhého člena posádky stíhačky F-15 sestřelené nad Íránem. Operace proběhla hluboko na nepřátelském území a podle amerických představitelů patřila k nejriskantnějším svého druhu. Oba členové posádky se po katapultáži dokázali spojit přes komunikační systémy. Zatímco první pilot byl zachráněn poměrně rychle, druhý – zraněný důstojník – se více než den ukrýval v horách, než ho jednotky našly a evakuovaly. Situaci komplikoval fakt, že po pilotovi pátraly i íránské Revoluční gardy, které chtěly záchranu překazit. CIA proto spustila dezinformační kampaň a šířila zprávy, že Američané už letce našli, aby zmátla íránské síly. Celá operace probíhala za bojových podmínek a s nasazením speciálních sil i letectva. Navzdory rizikům se podařilo oba členy posádky dostat do bezpečí bez amerických ztrát na životech. Došlo ovšem ke ztrátě dvou letadel C-130 a jednoho vrtulníku. Ty byly ovšem s největší pravděpodobností zničeny vlastní rukou. Ani íránské Islámské gardy neodešli s prázdnou. Z místa po těžkých bojích odnesli jeden pár boxerek s vzorem americké vlajky.
Izraelská armáda (IDF) oznámila likvidaci vysokého představitele ropného velitelství Íránských revolučních gard v oblasti Teheránu. Podle IDF byl při úterním leteckém úderu, vedeném na základě vojenského zpravodajství, zabit Mohammad Reza Ašrafí Kahí, který měl na starosti obchodní aktivity této struktury. Ropné velitelství zajišťuje financování gard prostřednictvím prodeje ropy a pomáhá obcházet mezinárodní sankce. Ašrafí řídil operace s obratem v řádu miliard dolarů, které podporovaly vojenské kapacity gard i jejich spojenců v regionu, včetně Hútíů, Hizballáhu a Hamásu. Tyto prostředky podle IDF slouží mimo jiné k financování balistických raket a dronů. Izrael tvrdí, že šlo o další zásah proti ekonomickému zázemí íránských bezpečnostních složek, navazující na dřívější likvidaci velitele ropného velitelství Džamšída Ešákího.
Somálsko: Islamistická skupina aš-Šabáb zaútočila na základnu ugandských jednotek ve městě Mubarak. Krátce nato unikl somálský prezident Hasan Šejch Mahmúd pokusu o atentát – při přistání v Baidoe jeho letoun zasáhla dělostřelecká palba. Střely dopadly na letiště i v blízkosti letadla, prezident byl ale rychle evakuován. Ve stejném regionu následně aš-Šabáb napadl i dvě základny provládních milicí v Baidoe (čtvrti Tufik a Bakarbi). Útočníci je dobyli a zapálili, přičemž zabili nejméně dva bojovníky a odvezli zbraně, munici i vybavení. Poté ještě ostřelovali další pozice milicí na okraji města.
Somálská armáda má ve výzbroji mimo jiné obrněné transportéry Streit Spartan SUT MAV a Tornado vyrobené ve Spojených arabských emirátech.
Niger: V červenci 2023 svrhl generál Abdurrahmán Tiani zvoleného prezidenta Mohameda Bazúma s odkazem na zhoršující se bezpečnost. Nové vedení slibovalo obrat a spolupráci s novými partnery, včetně žoldnéřů ze skupiny Wagner. Téměř po třech letech je ale situace horší – přibývá útoků na armádu i její pozice a násilí zasáhlo v lednu 2026 i hlavní město. Vláda postupně přiznala, že situaci nezvládá, a začala vyzývat obyvatele k obraně vlastních komunit. V březnu 2026 proto schválila vznik milicí „Dobrovolníci na obranu vlasti“ (VDP) podle vzoru Burkina Faso. Tento krok však vyvolává obavy. Zkušenosti z Burkina Faso ukazují, že vyzbrojování nedostatečně vycvičených civilistů často vede k vyšším ztrátám – milice se stávají snadným cílem a nedokážou ochránit ani sebe, natož civilní obyvatelstvo. Hrozí, že Niger zopakuje stejný scénář: více špatně vybavených jednotek, větší riziko násilí vůči civilistům a nekontrolované šíření zbraní. V prostředí, kde ozbrojené skupiny operují rychle a organizovaně, může tato strategie paradoxně konflikt ještě zhoršit. Podle řady pozorovatelů jde spíše o přiznání slabosti státu než o skutečné řešení krize.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že některé režimy už zjevně přešly na rodinný outsourcing zahraniční politiky. V Maďarsku se teď ministr obrany tváří, že žádná mise do Čadu neexistuje, přestože ji sám v roce 2023 oznamoval a parlament ji tehdy posvětil; do toho bývalý důstojník Szilveszter Pálinkás popsal, jak mu Orbánův syn Gáspár vyprávěl, že v Africe „našel Boha“ a dostal shůry úkol zachraňovat africké křesťany. Prostě klasika. Někdo pošle syna s božím slovem do války v Africe a někdo zase nechá syna zmizet s Petrem Protopopovem na Ruskem okupovaném Krymu. Rodinné hodnoty, středoevropská edice. Jen každý klan má vlastní styl. U Orbánů to vypadá jako křižácký fanfiction přepsaný do powerpointu pro ministerstvo obrany, u Babišů jsme si užili spíš balkánský thriller s oligarchickou příchutí a velmi pochybnou rodinnou logistikou. Historie zná dynastie, které posílaly syny dobývat provincie, křížové výpravy nebo aspoň správně pózovat na portrétech. Naše doba si ale vyrobila něco lepšího. Jedni vozí boží vnuknutí do Čadu, druzí rodinné kostlivce na Krym, a všichni čekají, že tomu budeme říkat státnictví. Ve skutečnosti je to jen další připomínka, že když se moc začne dědit v rodině, velmi rychle se z politiky stane nepovedený domácí podnik.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
