(2 826 slov, doba čtení 15 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 7. dubna pokračovalo Rusko v útocích bezpilotními prostředky proti Ukrajině, když nasadilo 110 útočných dronů typů Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších, vypuštěných z oblastí Brjansk, Orel, Primorsko Achtarsk, z okupovaného Krymu i z okupované části Doněcké oblasti, přičemž přibližně 70 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:00 zneškodnila 77 nepřátelských dronů na severu, jihu a východě země. Zásahy 31 útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na 14 lokalitách a na dalších devíti místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Nejnovější čísla ukazují velmi zajímavý posun v efektivitě ukrajinských úderných prostředků. Zatímco poslední hlášení ministerstva obrany uvádí přibližně 151 tisíc zasažených materiálních cílů, samotné SBS si připsaly asi 37 tisíc zásahů, tedy zhruba 24 procent celkového výsledku, a to přesto, že jde jen o malou část celého systému. Jinými slovy, necelá dvě procenta sil generují téměř čtvrtinu až třetinu relevantních výsledků, což je mimořáědn výmluvné. Ještě důležitější je ale březnový nárůst efektivity mimo samotné SBS, který už nelze ignorovat. Pokud se tento trend potvrdí, může to znamenat, že ostatní ukrajinské jednotky se konečně začínají výkonem přibližovat standardu zavedenému SBS, a tím se zároveň uvolňuje prostor, aby se SBS mohly víc soustředit na jiné úkoly než jen nepřetržité krytí fronty. Výhodou dat od SBS navíc je, že poskytují mnohem detailnější přehled o poměru mezi zasaženými a zničenými cíli v jednotlivých měsících, takže pomáhají lépe odhadovat skutečnou efektivitu celého systému. Pokud jsou tyto poměry alespoň přibližně srovnatelné napříč ostatními složkami ozbrojených sil, pak březnová čísla naznačují nejen růst objemu, ale i kvalitativní zlepšení ukrajinského úderného aparátu jako celku.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Staryce a směrem na Kolodjazné.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly boje u Petropavlivky, Piščaného, Kurylivky a směrem na Kivšarivku a Novoosynové.
V lymanském směru útočili okupanti u Novoserhijivky, Drobyševého, Stavek a směrem na Lyman.
Ve slovjanském směru probíhaly střety u Jampilu, Riznykivky a směrem na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se bojovalo u Privilije, Minkyvky a Markova.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru okupanti tlačili u Pleščijivky, Kosťantynivky, Kleban-Byku, Ilijivky, Stepanivky, Rusyn Jaru a směrem na Sofijivku.
V pokrovském sektoru se Rusové snažili postupovat na Bilycké, u Rodynského, severně od Mirnohradu, Pokrovsku, v Hryščiném, u Kotlyného, Udačného, Novomykolajivky a Muravky.
V oleksandrivském směru se bojovalo u Ivanivky, Oleksandrohradu, směrem na Kalynivské, ve Verbovém, u Mirného, Privilije a Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpolském směru došlo k útokům okupantů u Priluk, Olenokosťantynivky, Svjatopetrivky, Zaliznyčného a Čarivného.
Zdá se, že ukrajinská protiofenzivní epizoda proti pravému křídlu ruské skupiny Vostok v prostoru Ternove, Berezove a Uspenivky už přešla do své závěrečné fáze. Ukrajinci na přelomu února a března dokázali v tomto sektoru zatlačit Rusy, znovu získat Berezove a podle dostupných analýz od konce ledna dobýt zpět více území, než Rusové obsadili během února, což vytvořilo dojem, že by se mohlo otevřít i okno pro tlak na Uspenivku ze severu. Jenže od poloviny března se situace znovu změnila v zákopovou válku, iniciativa se postupně vrátila na ruskou stranu a původní ukrajinský klín v prostoru Rybného a Ternového začal narážet na své limity. Pokud se potvrdí frontová hlášení o ztrátě Ternového a obnoveném ruském tlaku na Berezove, bude to znamenat, že Ukrajincům sice zůstala schopnost místně útočit, ale ne dost síly na to, aby svůj úspěch rozvinuli do vážnější operace proti Uspenivce. Jinými slovy, z původně ambiciózně vypadajícího manévru se stává spíše opotřebovací boj o šířku a hloubku klínu, v němž nyní Ukrajinci potřebují především stabilizovat boky a udržet to, co v předchozích týdnech získali.
V orichivském směru se bojovalo u Ščerbak.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Americký viceprezident J. D. Vance na společné tiskové konferenci s maďarským premiérem Viktorem Orbánem prohlásil, že ukrajinská rozvědka HUR zasahovala do amerických voleb a nyní se podle něj snaží ovlivnit i volby v Maďarsku. Řekl to v odpovědi na dotazy novinářů. Vance uvedl, že Spojené státy „s jistotou vědí“, že někteří příslušníci HUR se pokusili ovlivnit americké volby a nyní chtějí postupovat obdobně i v Maďarsku. „To je prostě to, co obvykle dělají. Je to cena za spolupráci s některými lidmi v jejich systému. Připomínám si, že Ukrajina je stejně jako Spojené státy velmi složitá země – jsou tam dobří lidé i ti, kteří se snaží ovlivňovat volby v jiných zemích,“ dodal. Podle Vance měli někteří představitelé ukrajinských bezpečnostních složek několik týdnů před vítězstvím amerického prezidenta Donalda Trumpa ve volbách v listopadu 2024 „prosazovat“ demokraty. Vance dodal, že si takové věci „nebere příliš osobně“. Americký viceprezident zároveň řekl, že mu připadá směšné, když je Trump obviňován z „pro-ruského postoje“, protože podle něj „udělal pro evropskou energetiku víc než kdokoli jiný“. „Přijde mi vtipné, že často lidé, kteří mého prezidenta obviňují z proruskosti, jsou právě ti, kteří udělali evropský energetický systém mimořádně slabým, a tím udělali všechno pro to, aby Ukrajina zůstala slabá a Rusko silné,“ prohlásil Vance. Zopakoval, že Spojené státy chtějí především „zastavit zabíjení“ a klíčem je podle něj „mluvit spolu a věnovat se diplomacii“. Vance 7. dubna přicestoval do Maďarska. Podle uvedených informací má jít o návštěvu na podporu vlády Viktora Orbána před volbami. Vance a jeho manželku na místě přivítala putinova podržtaška Péter Szijjártó.
Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury Bloomberg v telefonátu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem uvedl, že je připraven udělat vše, co je možné, aby mu pomohl „urovnat“ válku na Ukrajině. Řeč měla být i o možné schůzce mezi Ruskem a Spojenými státy v Budapešti, která se nakonec neuskutečnila. Bloomberg uvádí, že má k dispozici přepis jejich telefonického rozhovoru z 17. října 2025. Podle agentury velkou část hovoru zabralo vzájemné děkování a také vyjadřování uznání americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Orbán, který udržuje s Trumpem přátelské vztahy, měl říct, že obdivuje jeho „tornádový“ byznysový přístup. Putin měl Trumpa podle přepisu označit za „tank, který se jen valí vpřed“. Orbán podle Bloomberg opakovaně zdůrazňoval svou ochotu diktátorovi Putinovi pomoci. V rozhovoru mu měl říct, že „v jakékoli věci, kde mohu být užitečný, jsem vám k službám“. Oba politici se zároveň shodli, že jejich „přátelství posílilo a dosáhlo vysoké úrovně“. Maďarský premiér si měl také postěžovat, že se s Putinem setkávají jen zřídka, a oba podle Bloomberg vzpomínali na dobu před pandemií koronaviru, kdy se mohli navštěvovat pravidelněji. Na podporu svého záměru pomoci Orbán údajně vylíčil Putinovi Ezopovu bajku a přirovnal se k „myši, která vysvobodí lva chyceného v síti poté, co ji lev zachránil“. Rozhovor podle agentury skončil tím, že se oba ptali na zdraví. „Lyžuji. Vím, že hrajete fotbal,“ měl Putin říct podle přepisu. „Snažím se,“ odpověděl Orbán, zasmál se a rozloučil se s Putinem rusky.
Britský deník The Times uvedl, že nový nejvyšší vůdce Íránu Mojtaba Chameneí, který měl přežít útok na svou rezidenci, je nyní v bezvědomí v nemocnici ve městě Qom. The Times se odvolává na diplomatickou nótu, která má podle listu vycházet z amerických a izraelských zpravodajských informací a byla předána spojencům ze států Perského zálivu. Qom leží zhruba 140 kilometrů jižně od Teheránu a je považováno za posvátné město šíitského islámu. Podle citovaného dokumentu je Mojtaba Chameneí „léčen ve vážném stavu a nemůže se podílet na přijímání jakýchkoli rozhodnutí“.
Íránští představitelé předložili svůj desetibodový návrh na ukončení konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Podle deníku New York Times, který se odvolává na své zdroje, návrh zahrnuje požadavek na garanci, že Írán nebude znovu napaden, zastavení izraelských úderů na Hizballáh v Libanonu a zrušení všech sankcí. Na oplátku má Írán podle těchto informací odblokovat Hormuzský průliv. Zároveň však požaduje přibližně 2 miliony dolarů za každou loď, která průlivem propluje. Média v této souvislosti uvádějí, že Írán už několik týdnů vybírá neoficiální poplatek až do výše 2 milionů dolarů za loď. Ve snaze tuto praxi formalizovat íránský parlament schválil návrh zákona, aniž by v něm stanovil konkrétní částky. Podle návrhu by se výnosy měly dělit s Ománem. Íránská část prostředků má být podle těchto informací použita na obnovu infrastruktury zničené americkými a izraelskými údery, namísto požadavku na přímé odškodnění.
Americký prezident Donald Trump mezitím zostřilvýhrůžky vůči Íránu a požaduje odblokování Hormuzského průlivu. Prohlásil, že Írán může být „zničen přes noc“, což se podle něj „možná“ stane v úterý 7. dubna. Íránské Islámské revoluční gardy reagovaly, že Trump “blouzní” a jeho hrozby jsou „nepodložené“, a prohlásily, že budou v boji pokračovat.
Dnes se zaměříme na vybrané výsledky ruského státního rozpočtu za měsíc březen tohoto roku, konkrétně na ty spojené s exportem ropy a zemního plynu. Na úvod je potřeba zdůraznit, že daňové příjmy z exportu nerostných surovin se do výsledků rozpočtu promítnou vždy z měsíčním zpožděním, a tak se růst zisků z exportu ropy promítne do výsledků rozpočtu až za měsíc duben. I přesto ale ani v dubnu nebudeme moci očekávat zásadní změnu trendu, neboť střední cena barelu ropy, exportovaného z ruských terminálů, byla v březnu pouze 77 USD, což je sice mnohem více, než v únoru (kdy se průměrná cena pohybovala okolo 44 USD za barel), ani zdaleka to ale nedosahuje spotových cen, které v posledním týdnu oscilovaly okolo hodnoty 105 USD za barel.
Příjmy z těžby a prodeje ropy a zemního plynu do státního rozpočtu tak za březen dosáhly pouze 617 miliard rublů, což je o 43% méně, než v březnu minulého roku. Pokračovalo tak čerpání prostředků z Fondu národního blahobytu, ze kterého bylo za březen vyčerpáno přibližně 60 miliard rublů, a od počátku roku se hodnota likvidních aktiv v tomto fondu zmenšila o téměř 500 miliard rublů.
V fondu tak jsou nyní uložena likvidní aktiva v celkové hodnotě 3,89 bilionu rublů, přičemž většinu z této sumy tvoří fyzické zlato. Je potřeba zmínit, že vysoké ceny exportované ropy nyní nepovedou k doplnění tohoto fondu, neboť byla minimálně do 1.7. tohoto roku přerušena platnost zákona, nařizujícího část zisků z exportu ropy ukládat v tomto fondu. Tyto zisky bude nyní ruská vláda využívat k pokrytí průběžných výdajů, a majetek fondu, který nyní odpovídá velikosti schodku státního rozpočtu, nebude na jeho pokrytí postačovat.
Pro měsíc duben lze předpokládat rozpočtové příjmy z exportu ropy a zemního plynu na úrovni 1,2 bilionu rublů, což je sice mnohem více, než v předchozím roce, bylo by ale potřeba alespoň tří měsíců takto vysokých příjmů pouze na to, aby byl kompenzován propad příjmů v prvním čtvrtletí tohoto roku, a pouze pokud aktuální stav vysokých cen ropy přetrvá i v druhé polovině tohoto roku, bude možné mluvit o zlepšení stavu ruských veřejných financí. Na jejich úplnou stabilizaci ale nebude postačovat ani to, pro návrat přebytkových ruských rozpočtů (jaké jsme mohli sledovat před rokem 2021) bude potřeba, aby tyto vysoké ceny přetrvaly až do příštího roku.
Izrael: Nejnovější íránské balistické rakety mířící na střední Izrael byly podle izraelské armády zachyceny kombinovanou protivzdušnou obranou, nebo dopadly do neobydlených oblastí. Dva lidé utrpěli lehká zranění při nejnovějších útocích Íránu a Hizballáhu na Izrael, uvedli záchranáři. Na jihu Izraele byl 46letý muž zraněn padajícími úlomky po zneškodnění íránské balistické střely. V Galileji utrpěl 36letý člověk zranění od šrapnelu po dopadu rakety Hizballáhu. Oba byli převezeni do nemocnice v dobrém stavu.
Izraelské ministerstvo zahraničí „důrazně odsoudilo teroristický útok“ na izraelský konzulát v Istanbulu a děkuje Turecku za zastavení střelců. „Vážně si ceníme rychlého zásahu tureckých bezpečnostních sil,“ uvedlo ministerstvo.
Libanon: Pozemním jednotkám IDF se podařilo postoupit a obsadit oblast Ras al Bayada v jižním Libanonu.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování všem lodím v oblasti mezi městy Týr a Ras Nakúra. Upozornila, že kvůli aktivitám Hizballáhu zde může zahájit námořní operace. Všem plavidlům proto doporučila okamžitě odplout severně od Tyru.
Sýrie: Ve městě Hasaka došlo k výbuchu při odražení útoku bezpilotního letounu, který byl pravděpodobně vypuštěn z území Iráku. Podle místního mediálního úřadu dron zachytily síly mezinárodní koalice, což vedlo k explozi nad městem. Zranění hlášena nebyla.
Minulou noc izraelské jednotky během zásahu v Kudně na jihu provincie Kunejtra zadržely mladého muže, uvedla stanice Al-Ichbaríja.
Záběry zároveň ukazují, že pozorovatelské síly OSN vstoupily do vesnice Marija v oblasti Jarmúku, kde s místními obyvateli hovořily o nedávných vpádech izraelských sil a o hlášeních o krádežích dobytka osadníky z okupovaných syrských Golanských výšin.
Ministři dopravy Sýrie, Jordánska a Turecka — Jarub Badr, Nidal al-Katamin a Abdulkadir Uraloglu — se setkali v Ammánu, kde podepsali dohody a memoranda o spolupráci v dopravě. Cílem je zlepšit regionální propojení, usnadnit přepravu osob i zboží a rozvíjet logistiku a infrastrukturu. Realizace začne okamžitě a je plánována na tři roky.
Spojené Arabské Emiráty(UAE): Protivzdušná obrana Spojených arabských emirátů dnes zničila 11 íránských sebevražedných dronů a 1 balistickou raketu.
Irák: Irácká milice Kata’ib Hizballáh oznámila propuštění americké novinářky Shelly Kittleson jako gesto uznání postojům odcházejícího premiéra Muhammada Šíi as-Súdáního. Současně uvedla, že musí zemi okamžitě opustit. Milice varovala, že tento krok je výjimečný a nebude se opakovat, protože podle ní probíhá válka vedená „sionisticko-americkým nepřítelem proti islámu“.
Írán: Izraelská armáda (IDF) zasáhla osm mostních úseků, které íránský režim využíval k přepravě zbraní a vojenské techniky. Útoky proběhly v několika oblastech, včetně Teheránu, Karadže, Tabrízu, Kašánu a Qomu. Před jejich provedením byla přijata opatření ke snížení rizika pro civilisty. Zasažen byl také klíčový petrochemický komplex v Šírázu, který patřil k posledním zařízením vyrábějícím důležité chemické složky pro výbušniny a materiály pro vývoj balistických raket v Íránu. Současně IDF udeřila i na rozsáhlé stanoviště balistických raket na severozápadě země.
Americké letectvo mělo během dneška provést mimo jiné sérii leteckých úderů na íránský ostrov Charg.
Somálsko: Islamistická skupina aš-Šabáb zaútočila na základnu provládních milicí ve městě Balad severně od Mogadiša. Podle zpráv jsou mezi milicionáři mrtví i zranění.
Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) v oblasti Sahelu nadále operuje především prostřednictvím menších, taktických útoků. V Nigeru například 27. září oznámila dobytí armádního stanoviště v oblasti Agadez, což je region, kterému se dosud spíše vyhýbala.
V Burkině Faso působí JNIM téměř bez omezení a čelí jen slabému odporu vojenského režimu. Armáda ani provládní milice VDP nedokážou její aktivity výrazně omezit. Zatímco režim vedený Ibrahímem Traorém upevňuje svou moc, JNIM postupně rozšiřuje své operace jak geograficky, tak svou intenzitou. V září provedla řadu útoků, zejména přepady s využitím improvizovaných výbušnin a útoky na vojenské pozice. Nejkrvavější akce přišla 28. září v Gomboru, kde podle JNIM zahynulo 26 burkinafaských vojáků. I při méně ničivých útocích islamisté často obsazují opuštěné pozice a získávají techniku – od motocyklů a vozidel po zbraně, munici či minomety. Tyto ztráty sice nemusí být zásadní z hlediska klasické strategie, ale dlouhodobě posilují kapacity JNIM na úkor státních sil.
Nejvíce byla v září zasažena Mali. Kromě běžných útoků zde JNIM vyhlásila blokádu dodávek dopravy a paliva ze Senegalu a Mauritánie, která se ukázala jako velmi účinná. Útoky na cisterny a jejich zapalování vedly k nedostatku paliva, jenž začal ohrožovat nejen hlavní město, ale i region Mopti. Vláda se pokusila situaci řešit ochranou klíčových tras a doprovodem konvojů, ale bez výrazného úspěchu. Přesuny jednotek navíc oslabily jiné části země, což situaci dále zkomplikovalo. Režim se tak dostává pod rostoucí tlak. Ztrácí kontrolu nad některými regiony, zatímco jak separatisté z Fronty za osvobození Azavadu (FLA) , tak islamisté zvyšují intenzitu útoků a nasazují nové prostředky, včetně průzkumných a FPV dronů. Bezpečnostní síly přitom působí nedostatečně vybavené i připravené. JNIM pokračuje v každodenních útocích, které postupně paralyzují zemi, zatímco obyvatelstvo i ekonomika čelí rostoucím cenám paliva. Tato eskalace však není překvapivá – navazuje na dřívější blokády oblastí Nioro du Sahel a Kayes.
Niger: V Nigeru zveřejnila džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) video ze střetu s bojovníky hnutí Islámský stát (IS). Podle dostupných informací byl jeden bojovník zabit, další zajat a JNIM se zmocnila zbraní, munice i peněz. JNIM následně publikovala další záběry ze střetů i video se zajatým členem IS. Podle místních zdrojů došlo k bojům mezi JNIM a IS také v nigerijském státě Kebbi, kde měl být jeden bojovník IS zabit a další zajat.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že když se na jednom plakátu sejdou Zeman, Weigl, Hamplová a Rajchl pod heslem „obrany českých národních zájmů“ před sudetoněmeckým landsmanšaftem, nepůsobí to jako veřejná debata, ale jako reunion tour dream teamu českého dezinformačního komanda. Člověk skoro čeká, že místo občerstvení budou servírovat teplej vlašák a archivní resentiment. Je to vlastně krásně dojemné. Ve chvíli, kdy Evropou znovu chodí imperiální válka, Rusko vraždí, unáší děti a bombarduje civilisty, se tahle parta rozhodla vytáhnout z naftalínu strašidlo, které by slušelo spíš do vitríny s nápisem „fosilie českého politického kýče“. Mimochodem, někdejší mírotvůrci bojující proti radaru v Brdech se u toho musejí cítit skoro jako doma. Zase jednou se bojuje proti Západu, zase jednou se tomu říká vlastenectví a zase jednou se ruskému zájmu dělá užitečný servis pod záminkou obrany míru a národa. Historie je v tomhle ohledu neúprosná. Kolaborace se u nás málokdy prodává jako kolaborace. Vždycky se radši zabalí do vlajky, obloží kecy o suverenitě a vypustí na pódium pár politických zombie, které mají přesvědčit publikum, že největší hrozbou pro Českou republiku není Kreml, ale oprášené přízraky roku 1938.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
