(3 200 slov, doba čtení 17 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 9. dubna podniklo Rusko další dronový útok proti Ukrajině, při němž bylo podle ukrajinského letectva nasazeno 119 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších, startujících z oblastí Brjansk, Kursk, Orel, Millerovo, Primorsko Achtarsk, z okupovaného Krymu i z prostoru Doněcku, přičemž přibližně 70 z nich tvořily drony Šáhed. V hlášení se objevuje rozpor mezi titulkem a uvedenou bilancí, protože text uvádí zničení či potlačení 119 dronů, zároveň ale potvrzuje zásahy 16 útočných bezpilotních prostředků na 11 lokalitách a dopad trosek na dalších čtyřech místech, takže konečné údaje budou zřejmě ještě upřesněny.
Rusko a Ukrajina si opět vyměnily těla padlých vojáků, přičemž ukrajinská strana převzala ostatky 1 000 vojáků a ruská strana 41 těl. Informaci potvrdil ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců, který uvedl, že identifikace navrácených pozůstatků teprve proběhne, aby mohly být předány rodinám k pohřbení. Podle dostupných záběrů probíhala výměna za přítomnosti osob se symboly Červeného kříže, kdy byly pytle s lidskými ostatky překládány mezi vozidly. Výměny těl i válečných zajatců patří mezi málo oblastí, kde mezi oběma stranami probíhá alespoň omezená forma spolupráce, a navazují na předchozí podobné operace z konce ledna a 26. února, které měly srovnatelný rozsah.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Staryce, Prilipek, Lymanu, Synělnikového, Vovčanských Čutor a u Krasného Perše.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly boje u Petropavlivky, Kivšarivkyq, Novoosinového a Novoplatonivky.
V lymanském směru útočili u Hrekivky, Nového Miru, Stavek, Zaričného a ve směru na Dibrové a Lyman.
Ve slovjanském směru se Rusové pokusili o postup v Riznykovce.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru probíhal střety u Tychonivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje u Kosťantynivky, Pleščijivky, Ilinivky, Stepanivky, Sofijivky a směrem na Novopavlivku.
V pokrovském směru okupanti útočili směrem na Bilycké, u Rodynského, směrem na Novooleksandrivku, severně od Pokrovsku, u Hryščiného, Kotlyného, Udačného, Novopidhorodného, Muravky a Filije.
V oleksandrivském směru se bojovalo ve směru na Lisné a Oleksandrohrad, u Novoselivky a směrem na Novohryhorivku.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru probíhaly boje směrem na Dobropiliji, Pryluky, u Varvarivky, Olenokosťantynivky, směrem na Cvitkove, u Huljajpolu, Zaliznyčného, směrem na Huljajpolské a u Myrného.
Na západním okraji Huljajpole se 225. útočný pluk pod velením Oleha Štyrajeva snaží zvládnout vážnou krizi ve svém úseku od Myrného po Verchnju Tersu. V sektoru Myrného se podle geolokovaných záběrů ruským jednotkám 38. motostřelecké brigády podařilo prorazit obranu 3. praporu 108. brigády teritoriální obrany a obsadit taktickou kótu 132 severozápadně od obce, čímž se do operačně velmi nevýhodné situace dostala ukrajinská bojová skupina složená z 2. praporu 154. brigády a prvků 1. mechanizovaného praporu 61. brigády, která dosud bránila pásmo od kóty 147 ke kótě 136. Tato skupina se po ztrátě Haharovy mohyly už od druhé poloviny března postupně stahuje směrem k Huljajpoli a snaží se zdržovat ruskou 57. motostřeleckou brigádu na po sobě jdoucích obranných liniích, zatímco jedna rota 3. praporu 108. brigády, která držela samotné Myrne a opevnění na hřebeni východně od něj, se ocitla v operačním obklíčení. Velení 225. pluku proto do prostoru nasadilo útočný prapor Morok složený z trestanců, který zaujal pozice za obránci a nyní se protiútoky snaží znovu získat kontrolu nad kótou 132. Podobně vážná situace vznikla i na levém křídle severně od silnice Huljajpilske, Huljajpole, kde je ukrajinská blokovací pozice západně od Zaliznyčného ohrožena soustředným tlakem 114. motostřeleckého pluku od jihu a 60. motostřelecké brigády ze sektoru Staroukrajinky. Dosavadní ukrajinská bojová skupina složená z 1. pěšího praporu 225. pluku, 4. praporu 5. útočné brigády a 1. praporu 154. brigády je však po týdnech bojů zjevně vyčerpaná a promíchaná, takže Štyrajev musel do sektoru vrhnout svou nejlepší zálohu, 1. útočný prapor, který nyní protiútoky v prostoru Staroukrajinky vytlačuje ruské skupiny z lesních pásů podél železniční trati severně od Zaliznyčného. Stručně řečeno, více než dvouměsíční období, kdy taktická skupina 225. pluku úspěšně odrážela útoky téměř celé ruské 5. armády, je u konce. Ačkoli ukrajinská skupina dnes čítá až patnáct liniových praporů, je natolik opotřebovaná, že už nedokáže spolehlivě držet linii Myrné, Zaliznyčné, a stále více působí jako improvizovaný sbor, jehož velení se Štyrajevovi postupně “rozrůstá pod rukama”.
V orichivském směru jsme nezaznamenali žádné větší střety.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
V Rusku se podle médií šíří spekulace o možném zrušení tradiční vojenské přehlídky k 9. květnu kvůli obavám z nových ukrajinských úderných schopností na velkou vzdálenost. V prokremelském informačním prostoru se objevily úvahy, že by se přehlídka v Moskvě a Petrohradu mohla z bezpečnostních důvodů přesunout, nebo omezit; jako argument se zmiňuje riziko vyhlášení leteckého poplachu během akce a dopady na obraz celé události. Kreml však tvrzení o zrušení odmítá. Mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že přípravy na oslavy Dne vítězství pokračují. Současně se v regionech objevují samostatné informace o rušení některých lokálních přehlídek: podle zdrojů citovaných místními médii se letos nemá konat vojenská přehlídka v Kaliningradu, přičemž oficiální oznámení k tomu zatím zveřejněno nebylo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky reagoval na výroky amerického viceprezidenta J. D. Vance, který den předtím uvedl, že Ukrajina a Ruská federace v jednáních „handrkují o několik kilometrů čtverečních území“. Ukrinform cituje Zelenského vyjádření z brífinku 9. dubna. „Pan viceprezident, při vší úctě, se neúčastní jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou a Ruskou federací. A myslím, že kdyby se on a další představitelé těchto jednání účastnili, pravděpodobně by mnohem hlouběji pochopili, co je to ‚kousek‘ a co je území Ukrajiny – nezávislé území Ukrajiny,“ řekl Zelensky. Uvedl, že okupace ukrajinských území je jedním z cílů Ruské federace, a zdůraznil, že dobytí východní Ukrajiny by okupantům umožnilo připravit předmostí pro další útočné operace. „Samozřejmě každý metr čtvereční naší země je ukrajinská země a při veškeré úctě k našim partnerům to rozhodně není jejich,“ dodal prezident. Vance během návštěvy Maďarska nepřímo zpochybnil smysl ukrajinské obrany, když se zeptal jestli:. „(to) stojí za smrt stovek tisíc mladých Rusů a Ukrajinců? […] Jsme přesvědčeni, že odpověď je jednoznačně ne,“ odpověděl si sám.
Náčelník francouzského generálního štábu Fabien Mandon uvedl, že možnost otevřeného konfliktu s Ruskem zůstává jeho hlavní obavou, a to zejména v kontextu připravenosti ozbrojených sil. Při vystoupení před poslanci zdůraznil přetrvávající ruskou hrozbu na evropském kontinentu a připomněl, že Ukrajina již více než čtyři roky odolává ruské agresi. Podle jeho vyjádření by Rusko mohlo do roku 2030 zvýšit počet svých vojáků z přibližně 1,3 milionu na 1,9 milionu, přičemž se očekává i růst počtu tanků. Mandon zároveň označil plánované navýšení francouzských obranných výdajů za klíčové pro zajištění bezpečnosti země, přičemž vláda počítá s jejich zvýšením o 36 miliard eur do roku 2030 nad rámec již dříve schválených 413 miliard eur na období 2024–2030.
V Německu se začínají objevovat i méně nápadné, ale politicky významné prvky přípravy na možné zhoršení bezpečnostní situace. Přestože Bundestag v prosinci schválil model dobrovolné vojenské služby pro mladé lidi od 18 let, nový zákonný rámec zároveň ponechává otevřenou možnost budoucího zavedení branné povinnosti, pokud by nábor selhával nebo se dále zhoršilo bezpečnostní prostředí. Právě v tomto kontextu je třeba číst i novou povinnost pro muže ve věku 17 až 45 let, kteří mají při dlouhodobém pobytu v zahraničí nad tři měsíce žádat o souhlas příslušné náborové složky Bundeswehru. Nejde zatím o mobilizaci v pravém slova smyslu, ale spíše o vytváření administrativního rámce, který by v případě krize umožnil německému státu rychle zjistit, kde se potenciální branci nacházejí.
Švédsko rozjíždí další praktickou odpověď na zkušenosti z Ukrajiny a pořizuje mobilní prostředky proti dronům v rámci programu Gute II za 8,7 miliardy švédských korun, přičemž dodávky mají proběhnout v letech 2027 a 2028. Systém staví na řešení Gute I z roku 2025 a kombinuje 30mm a 40mm kanony, senzory, elektronický boj a společný systém velení a řízení palby, tedy přesně ten typ vrstvené obrany, který se v současné válce ukazuje jako nezbytný proti levným a masově nasazovaným dronům. Švédové přitom nesměřují jen k ochraně vojsk, ale i kritické infrastruktury a civilních center, což je další jasný odraz ukrajinských zkušeností. Do programu jsou zapojeny firmy Saab, BAE Systems Bofors, Nammo a Sisu a podle dostupných informací jde o snahu rychle postavit mobilní, průmyslově zvládnutelnou protivzdušnou obranu krátkého dosahu, nikoli o technologicky přepjatý projekt na papíře.
Francie objednala u loděnice Naval Group pátou fregatu třídy FDI a tím završila plánovanou sérii těchto plavidel pro své námořnictvo. Nová jednotka má být dodána v roce 2032, tedy se zpožděním oproti původním plánům, které počítaly s rokem 2029. Důvodem byly průmyslové problémy, pandemie covidu, zpoždění při integraci zbraňových systémů i úpravy výroby kvůli řecké zakázce. Objednávky čtvrté a páté lodě zároveň definitivně uzavírají francouzský program výstavby patnácti víceúčelových fregat, i když velení námořnictva dlouhodobě upozorňuje, že ideální počet by byl vyšší a část politické reprezentace prosazovala rozšíření série až na osm jednotek této třídy. Program pěti fregat byl už v roce 2019 oceněn na 4,28 miliardy eur a první loď Amiral Ronarch byla dodána letos na podzim, přičemž se už zapojila do operací v rámci svazu letadlové lodě Charles de Gaulle. Program FDI navíc zjevně získává i exportní dynamiku, protože Řecko už objednalo čtyři kusy a Švédsko zvažuje nákup dalších čtyř, což z francouzského projektu dělá nejen nástroj modernizace domácí flotily, ale i významný exportní produkt evropského obranného průmyslu.
Francie se do roku 2030 snaží razantně navýšit zásoby munice a zároveň rozšířit výrobní kapacity, protože zkušenosti z Ukrajiny i Blízkého východu jasně ukázaly, že dosavadní stavy neodpovídají potřebám války vysoké intenzity. Podle nového vojenského plánování chce Paříž zvýšit zásoby munice pro boj s drony o 400 procent, naváděných pum AASM Hammer o 240 procent a střel protivzdušné obrany Aster a Mica o 30 procent. Samotná výroba raket má v nejbližších letech vzrůst o 40 procent, přičemž u střel Aster se počítá dokonce se zdvojnásobením produkce. Francouzská vláda na to vyčlenila 8,5 miliardy eur a tlačí na rychlejší zadávání zakázek i růst průmyslové výroby, protože právě vysoká spotřeba přesné munice a prostředků PVO se ukazuje jako jeden z hlavních limitů moderních armád. Zvláštní důraz je kladen na loiteringovou munici, která je levnější, vyrábí se rychleji a ukrajinská válka potvrdila její masové využití pro průzkum i údery. Současná francouzská produkce krátkodosahových dronů se pohybuje kolem 2000 kusů ročně, ale nové projekty, včetně programu Chorus vedeného firmami Renault a Turgis & Gaillard, mají tuto kapacitu zvednout až na 600 dronů měsíčně, tedy 7200 ročně. Celý spor se nyní vede hlavně o to, kdo ponese riziko rozšíření výroby, zda stát, nebo průmysl, ale samotný směr je jasný.
Britská armáda testujeřešení založené na umělé inteligenci, které má pomocí dronů urychlit a zbezpečnit vyhledávání nášlapných min a improvizovaných výbušných zařízení. Projekt GARA, na němž spolupracuje Laboratoř obranné vědy a techniky britského ministerstva obrany s 33. ženijním plukem, ukazuje směr, kterým se budou podobné schopnosti nejspíš ubírat. Cílem je přenést část extrémně rizikové a časově náročné práce z pyrotechniků na bezpilotní systémy vybavené senzory a algoritmy pro identifikaci hrozeb. Dosavadní testy podle Britů potvrdily, že kombinace AI, robotických prostředků a spolupráce člověka se strojem může snížit riziko pro vojáky, zároveň ale odhalily i zásadní limit. Současná verze systému zatím nedokáže spolehlivě odhalovat zakopané miny a improvizované nálože, což je v reálných bojových podmínkách klíčový problém. Technologie je tak zatím spíš příslibem než hotovým řešením.
Pravidelně zde informujeme o tom, jak jsou ruským zaměstnancům stále častěji omezovány úvazky a kráceny prémie, a ti tak nyní pracují za například poloviční mzdu, než na jakou byli zvyklí v minulých letech. V Rusku jsou ale profese, kterým se v posledních letech mimořádně daří – nebývalý rozvoj zaznamenalo pohřebnictví, a velmi dobře jsou na tom také exekutoři.
Ti mají v posledních letech stále více práce. V roce 2025 byly jen za prvních devět měsíců exekutorům předány k vymožení dluhy o celkové výši 1,2 bilionu rublů (tedy v přepočtu přibližně 310 miliard Kč, což činí meziroční vzrůst o 57,6%. V Rusku bylo v roce 2025 vedeno celkem 46,9 milionu exekucí, což činí meziroční nárůst o 65,7%. Vzhledem k tomu roste i počet společností provádějících exekuce, těch je nyní v Rusku 750, což je téměř dvakrát více než před pěti lety (v roce 2020 bylo v Rusku 446 společností provádějících exekuce). Nejvíce exekutorů je v současné době v Moskvě, následuje Novosibirská oblast a Petrohrad. Hlavními zákazníky exekutorů jsou největší ruské banky, tedy například Sberbank, VTB a Alfa bank.
Vzhledem k vysoké aktivitě exekutorů vzrostl v minulém roce i počet stížností na jejich práci. Těch bylo v roce 2025 podáno přes 33 000, což činí historický rekord. Primárními příčinami stížností byla přílišná brutalita exekutorů a konání v rozporu se zákony. Více než 10 000 těchto stížností bylo uznaných jako oprávněné, obvyklá výše pokuty ale dosahovala pouze 50 000 rublů (tedy v přepočtu přibližně 13 000 Kč), což jen těžko odradí exekutory od dalšího obdobného jednání. Obvyklými taktikami byly falešné výzvy nebo telefonáty, kdy se exekutor vydával za policistu, vyhrožování tělesnými tresty dlužníkům i jejich rodinám, nebo časté noční telefonáty, opět jak dlužníkovi, tak i jeho rodině.
Rapidní vzrůst počtu exekucí je tak dalším důkazem horšící se finanční situace ruské populace, a to zejména v posledním roce. Připomeňme, že v letech 2023 až 2024 zejména v ruském zbrojním průmyslu prudce vzrostly mzdy, což vedlo mnoho lidí k uzavření nových úvěrů. Když jim byl následně v roce 2025 zkrácen úvazek (a tím i snížena mzda), mají nyní tito lidé velké problémy se splácením svých úvěrů, což se projevilo i značným vzrůstem počtu exekucí v minulém roce.
Izrael: Hizballáh během dneška vypálil několik raket na pohraniční město Naharíja. Podle izraelské armády (IDF) dopadly střely odpálené z Libanonu do neobydlených oblastí. Zatím nejsou hlášena žádná zranění. Celkem dnes Hizballáh vypálil z Libanonu na sever Izraele asi 70 raket.
Skupina mužů podezřelých z výroby výbušnin na pokyn íránského agenta bude v nejbližších dnech obžalována, uvedla policie poté, co státní zástupce podal návrh na obžalobu hlavního podezřelého. Dvaadvacetiletý Ami Gaydarov z Haify byl od srpna v online kontaktu s íránským zpravodajcem až do svého zatčení minulý měsíc. Podle policie souhlasil s výrobou výbušniny určené k útoku na významnou osobu a pronajal si k tomu byt, který sloužil jako provizorní laboratoř. Pomáhat mu měli i další lidé, včetně Sergeje Leibmana a Edwarda Shovtiuka z Haify; obvinění čeká i je. Podle médií se na činu podílely ještě dvě dosud nepojmenované osoby.Gaydarov měl také pořizovat fotografie přístavu v Haifě a míst dopadů raket na severu Izraele během války s Íránem, která je nyní přerušena příměřím. Za splněné úkoly údajně získal asi 70 000 šekelů (zhruba 23 000 dolarů), převážně v kryptoměnách. Podle policie jde o poměrně výjimečný případ, kdy se íránskému agentovi podařilo přimět izraelského spolupracovníka překročit hranici špionáže či vandalismu a začít plánovat násilný útok na veřejné činitele. Případ vyšetřovala společně kontrarozvědka Šin Bet a elitní policejní jednotka Lahav 433. Informace o něm byly dříve částečně utajeny a postupně zveřejňovány.
IDF uvedlo, že při leteckém úderu v Pásmu Gazy byl zabit Abd ar-Rahmán Ammár Hasan Chudárí, člen teroristické organizace Islámský džihád, se podílel na infiltraci kibucu Nir Oz během útoků 7. října a plánoval další útok proti jednotkám IDF. Chudárí měl být zlikvidován spolu se třemi dalšími členy Hamásu. Mezi zasaženými byl i Muhammad Samír Muhammad Wašáh, operativce Hamásu vystupující pod krytím novináře televize Al-Džazíra. Působil v klíčové struktuře odpovědné za výrobu raket a zbraní a podílel se také na jejich distribuci v rámci Pásma Gazy. Aktivně se zapojoval do plánování útoků proti izraelským silám a představoval bezprostřední hrozbu pro jednotky v oblasti.
Libanon: Hnutí Hizballáh uvedlo, že jeho bojovníci svádějí střety s izraelskými vojáky v jiholibanonském městě Bint Džbajl. Izraelská armáda (IDF) město v posledních dnech obklíčila a snaží se oblast vyčistit od bojovníků a infrastruktury Hizballáhu. Podle prohlášení Hizballáhu použili lehké zbraně a RPG proti postupujícím izraelským jednotkám a ostřelovali raketami další vojáky v okolí.
Libanonská armáda oznámila, že po včerejším izraelském útoku zprovoznila most Qásmíja a rozmístila v jeho okolí jednotku. Jde o klíčový přechod přes řeku Litání do pobřežního města Týr a důležitou spojnici mezi jihem Libanonu a zbytkem země.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že zlikvidovala Mahera Qassema Hamdana, velitele teroristické organizace Brigády libanonského odporu v oblasti Šebá na jihu Libanonu. Hamdan byl zodpovědný za nábor bojovníků, dodávky zbraní i financování této skupiny. Při dalším zásahu bylo zlikvidováno i osm ozbrojenců, kteří se pokoušeli uprchnout z oblasti Šebá směrem k Sidónu.
V Bejrútu byl zabit také Alí Júsuf Harší, osobní tajemník generálního tajemníka Hizballáhu Naíma Kásima. Jako jeho blízký spolupracovník a poradce měl na starosti chod a zabezpečení jeho kanceláře. IDF zároveň zasáhla dva klíčové přechody využívané Hizballáhem k přepravě zbraní jižně od řeky Litani a přibližně deset skladů zbraní, odpalovacích zařízení a velitelských stanovišť na jihu Libanonu.
Mluvčí IDF v arabštině zveřejnil novou, podrobnější evakuační výzvu pro oblast Dahíje. Výzva se týká osmi čtvrtí, včetně palestinských uprchlických táborů Sabra, Šatíla, Burdž al-Barádžneh a oblasti „Sportovní město“ – velmi blízko mezinárodního letiště.
Sýrie: Syrské a jordánské protidrogové úřady provedly společnou operaci, při níž zmařily pokus o pašování 943 kilogramů captagonu přes hraniční přechod Džáber. Zároveň odhalily regionální pašeráckou síť a vystopovaly nákladní vůz použitý k přepravě. Vozidlo bylo na hranici zadrženo a jeho řidič zatčen. Droga byla ukryta v podvozku ještě před zpracováním do tablet; zajištěné množství by stačilo na výrobu zhruba 5,5 milionu pilulek.
Libye: Náčelník generálního štábu libyjských ozbrojených sil Salah ad-Dín an-Namruš přijal šéfa vojenské rozvědky Tuniska. Jednali o posílení spolupráce v oblasti zpravodajství, společných pohraničních cvičeních a výměně zkušeností.
Somálsko: Džihádisté z hnutí aš-Šabáb zaútočili na pěší hlídku provládních milicí ve městě Balad Hawo (region Gedo na jihozápadě země). Podle zpráv jsou mezi milicionáři mrtví i zranění.
Mali: Džihádistická skupina JNIM uvedla, že při úterním útoku jihozápadně od Tessalitu (region Kidal) zahynuli nejméně dva příslušníci malijské armády (FAMa) a ruského „Afrického korpusu“, když byly zničeny dvě obrněné vozidla. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Malijská armáda ani ruský Africký korpus se k útoku nevyjádřili.
Dnešní Třešnička™ je vlastně nepřekvapivá. Péťa Hegeš, světový přeborník v beer pongu, který se jen administrativní chybou ocitl v čele Pentagonu, slavnostně oznámil, že všechno proběhlo přesně podle plánu, přesně podle harmonogramu a přesně tak, jak bylo rozhodnuto od prvního dne. Což je v americké politice tradiční zaklínadlo pro chvíli, kdy už nikdo nechce vysvětlovat, proč se „plán“ během cesty třikrát přepsal. Trump k tomu přihodil svůj obvyklý geopolitický slam poetry výstup o NATO a Grónsku, tom „velkém, špatně spravovaném kusu ledu“. Ať už to znamená cokoli, pravděpodobně to nedává smysl ani lidem, kteří mu to psali KAPITÁLKAMI. Každopádně dobrá práce, Donnie. Největší výherce a válečný štváč roku 2026 totiž nakonec nevypadá jako Washington, ale jako Bibiho Izrael, který si teď na mapě regionu dělá velmi osobní remake starých válek a odškrtává si položky, o něž přišel v minulém století. Mimochodem, tehdy měli pod palcem třeba i Suez. Jenže to byly ještě jiné časy. Temné, bojovné a plné nepochopení světa. A aby obraz imperiální vyrovnanosti byl úplný, náměstek Pentagonu Elbridge Colby měl v lednu seřvat papežova nuncia, vysvětlovat mu, že Amerika má sílu dělat si, co chce, a pro jistotu vytáhnout i avignonské zajetí papežů. Pentagon pak tvrdil, že šlo o schůzku „respektující a rozumnou“. Což je uklidňující. Znamená to totiž, že bombardování Vatikánu zatím zřejmě není oficiální součást harmonogramu. Jen taková latentní civilizační možnost pro případ, že by se Svatý stolec odmítl zařadit mezi spojence Přesně Podle Plánu.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
