(3 110 slov, doba čtení 16 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 10. dubna podniklo Rusko další dronový útok proti Ukrajině, při němž nasadilo 128 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších, vypuštěných z oblastí Orel, Millerovo, Primorsko Achtarsk a z okupovaného Krymu, přičemž přibližně 85 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:00 zneškodnila 113 nepřátelských dronů na severu, jihu a východě země. Zásahy 14 útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na šesti lokalitách a na dalších sedmi místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Ukrajinské drony v noci zasáhly ropnou čerpací stanici Tinguta ve Volgogradské oblasti, kde po útoku vypukl požár, jehož existenci potvrzují jak zprávy místních úřadů, tak data monitorovací služby NASA FIRMS. Stanice o rozloze 32 hektarů disponuje čtyřmi hlavními nádržemi pro skladování, měření a výdej motorové nafty o celkovém objemu 80 tisíc metrů krychlových, takže jde o významný prvek ruské ropné infrastruktury. Den předtím ukrajinské bezpilotní prostředky zasáhly také elektrickou rozvodnu na území ropné čerpací stanice Krymskaja v Krasnodarském kraji, která je součástí systému hlavních ruských ropovodů.
Podle ruského ministerstva obrany probíhá nábor smluvních vojáků úspěšně a stanovené cíle se daří plnit s předstihem, tento trend však nadále nedokáže kompenzovat ztráty na frontě. Ruská média proto obnovila náborové kampaně s cílem motivovat nové uchazeče ke vstupu do armády. Vedení resortu obrany zároveň vyzdvihuje modernizaci náborového systému, včetně digitalizace a automatizace procesů v hlavních centrech, přičemž připouští, že v odlehlejších regionech se podobné kapacity teprve budují. Podle dřívějšího vyjádření Vladimira Putina se v roce 2025 přihlásilo více než 410 tisíc osob, nicméně odhady naznačují, že ruské ztráty ve stejném období mohly dosáhnout až 415 tisíc padlých a zraněných, což znamená, že nábor nedokázal tyto ztráty vyrovnat. Situaci dále zhoršuje pokračující nárůst ztrát v prvních měsících roku 2026, který je spojován s nižší úrovní výcviku nově nasazovaných jednotek a jejich operováním bez dostatečné podpory obrněné techniky proti dobře opevněným a zkušeným ukrajinským silám. Vysoké denní ztráty navíc komplikují snahu přesvědčit nové rekruty k podpisu smluv a nasazení na Ukrajině.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Prilipek, Starycje, ve Vovčansku, u Vovčanských Čutorů a směrem na Ochrimivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo u Kupjansku, Petropavlivky, Piščaného, směrem na Kivšarivku a u Novoosynového.
V lymanském směru Rusové zaútočili u Tverdochlebového, Novomychajlivky, Dibrového a u Lymanu.
Ve slovjanském směru probíhaly střety u Ozerného, Jampilu a směrem na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Nikiforivky.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku pokračovaly střety u Kosťantynivky, Pleščijivky, Ivanopilije, směrem k Illinivce, u Stepanivky, Rusyn Jaru, Sofijivky a Novopavlivky.
U Kosťantynivky pokračují těžké boje na jihozápadním okraji města, kde se ukrajinští obránci snaží za každou cenu udržet poslední pozice na vnějším obranném okruhu i celý vnitřní pás obrany, aby ruským útočným skupinám zabránili proniknout hlouběji do zástavby. Nejnebezpečnější situace se nyní rýsuje v prostoru skleníkového areálu Perspektyva mezi Illinivkou a západním okrajem čtvrti Berestova, kde se jednotkám 2. praporu 1465. motostřeleckého pluku podařilo vklínit do ukrajinských pozic a obsadit většinu budov, což následně otevřelo cestu i k zástavbě na jihozápadním okraji Berestoku a umožnilo ruským diverzním skupinám pronikat dál do západní části města. Právě tento úsek přitom držel od ledna 2026 2. mechanizovaný prapor 156. mechanizované brigády, který byl podle dostupných informací po více než třech měsících bojů prakticky zničen. Složitá zůstává i situace v prostoru ruin metanové čerpací stanice a přilehlých lesíků na jihozápadním okraji Kosťantynivky, kde jsou po ukrajinských protiútocích pozice obou stran promíchané. Rusové zde ovládají většinu Berestoku, zatímco zbytky 156. brigády stále drží některé opěrné body v zalesněném prostoru na jihovýchodním okraji obce i v samotném areálu čerpací stanice, která je součástí vnitřního obranného perimetru města. Dosavadní ukrajinské pokusy o znovudobytí Berestoku byly neúspěšné. O něco příznivěji zatím vypadá situace na jižním okraji Kosťantynivky, kde Ukrajinci stále drží rozsáhlý a takticky důležitý opěrný bod v areálu Donbaského odborného zemědělského učiliště ve Staré Santurynivce. Boje o něj trvají už dva měsíce. Ruská 4. střelecká brigáda zde nejprve neuspěla při útocích z jihozápadu a nyní se snaží postupovat podél železniční trati na východním okraji komplexu. Ruským útočným skupinám se podařilo vyčistit lesní pásy po obou stranách kolejí a nyní je využívají k přibližování ke školním budovám, takže tlak na jižní obranný pás města dál roste, i když k jeho prolomení zatím nedošlo.
V pokrovském směru pokračovaly boje u Ivanivky, Ševčenka, Rodynského, Myrnohradu, Pokrovsku, Hryščiného, Kotlyného, Udačného, Molodeckého, Novopidhorodného, Novomykolajivky, Muravky, směrem na Novopavlivku a u Filije.
Ve směru na Oleksandrivku zaútočili Rusové u Andrijivky-Klevcového, Oleksandrohradu, Voroného a Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpolském směru došlo k útokům u Dobropilije, Varvarivky, Staroukrajinky, Huljajpole, Zaliznyčného a směrem na Huljajpolské.
V orichivském sektoru nebyly hlášeny žádné větší útočné akce.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil vyhlášení dočasného příměří během pravoslavných Velikonoc, které má podle oznámení Kremlu trvat od 11. dubna odpoledne do konce dne 12. dubna. Podobné jednostranné příměří Rusko vyhlásilo již v dubnu 2025, kdy se obě strany navzájem obviňovaly z jeho porušování, přesto však došlo k určitému snížení intenzity bojových operací. Dosavadní zkušenosti ukazují, že taková příměří jsou velmi křehká, postrádají efektivní mechanismy kontroly a často se stávají předmětem informačních sporů mezi oběma stranami. Ačkoli mohou krátkodobě přinést úlevu civilnímu obyvatelstvu, jejich praktický význam zůstává omezený a v řadě případů plní spíše taktickou či komunikační roli.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa může prodloužit platnost povolení, na jehož základě mohou některé země nakupovat ropu z Ruska. S odvoláním na své zdroje to uvádí agentura Reuters. Podle zdrojů Reuters ministr financí Scott Bessent o pokračování tohoto režimu hovořil přímo s Trumpem a oba se měli shodnout, že jde o dobrý nápad. Agentura Bloomberg zároveň píše, že několik asijských zemí, včetně Indie a Filipín, naléhá na Spojené státy, aby povolení k nákupu ruské ropy prodloužily s cílem zvýšit dostupnost surovin. Den předtím do USA přicestoval ruský zvláštní vyslanec Kirill Dmitrijev, který se má setkat se zástupci Trumpovy administrativy. Reuters naznačuje, že Dmitrijev chce s týmem amerického prezidenta jednat o pokračování uvolňování opatření vůči ruské ropě ještě před vypršením platnosti stávajícího povolení.
Litva plánuje do roku 2027 dokončit přesun skladů se státními rezervami potravin, pohonných hmot a dalšího strategického materiálu z oblastí poblíž hranic s Běloruskem do bezpečnějších částí země. Dosud již bylo přemístěno přibližně 60 % zásob, přičemž finální fáze relokace bude dokončena po vybudování nové infrastruktury. Součástí tohoto procesu je výstavba nových skladovacích kapacit, včetně zařízení o rozloze téměř 2 000 metrů čtverečních poblíž letiště v Šiauliai, jehož dokončení je plánováno na léto 2027. Další lokalita zatím nebyla zveřejněna. Na akumulaci a správu těchto rezerv vyčlenila Litva v letech 2022 až 2025 celkem 12,6 milionu eur. Konkrétní objemy, struktura i přesná umístění zásob zůstávají z bezpečnostních důvodů utajené, přičemž státní rezervy jsou určeny pro využití v krizových situacích, při mobilizaci nebo v případě válečného stavu.
Estonsko uvedlo, že v případě úplné blokády v důsledku krize nebo války by jeho potravinové zásoby dokázaly pokrýt potřeby obyvatelstva přibližně na jeden měsíc, přičemž občané by následně měli být schopni fungovat alespoň další týden s vlastními zdroji. Strategie tak počítá s nutností zajistit autonomní fungování státu bez vnějšího spojení (leteckého, pozemního i námořního) po dobu minimálně 30 dnů. Současně estonské vedení připouští, že v případě konfliktu může dojít ke ztrátě klíčové energetické infrastruktury, včetně elektráren. Nový obranný přístup proto nepočítá s pasivní obranou a případným opětovným dobýváním ztraceného území, ale naopak s aktivním přenesením bojových operací na území protivníka.
Francie se dostává do složité situace v oblasti tankových sil, kdy je nucena řešit stárnutí tanků Leclerc, jejichž údržba je stále problematičtější, mimo jiné kvůli zastaralým a již nevyráběným klíčovým komponentům, jako je motor SACM V8X či převodovka SESM ESM 500, jejichž náhrada naráží na konstrukční limity vozidla. Paralelně se výrazně zpožďuje vývoj budoucího tanku MGCS, jehož zavedení se postupně posouvá z původně plánovaného období kolem roku 2030 až k horizontu roku 2050. V reakci na tuto situaci začíná Francie uvažovat o tzv. přechodném tanku, který by překlenul vzniklou mezeru. Mezi hlavní kandidáty patří projekt EMBT, jenž kombinuje osvědčené komponenty, například kanón CN120-26 a automatické nabíjení z tanku Leclerc s pohonným ústrojím využívaným u jiných moderních platforem, a projekt Leclerc Evolution od KNDS, který vychází z upraveného trupu Leclercu a počítá s novým dělem ASCALON.
Itálie plánuje dodat Ukrajině protiletadlové dělostřelecké systémy SIDAM 25, které mají posílit obranu proti ruským bezpilotním prostředkům, přičemž přibližně 25 vozidel by mělo postačit k vybavení tří baterií. Italské ozbrojené síly disponují podle dostupných informací minimálně 68 systémy tohoto typu, zatímco většinu z celkových 275 vyrobených kusů v minulosti prodaly Belgii, což naznačuje možnost vytvoření omezeného fondu provozuschopných strojů. Jejich návrat do služby však pravděpodobně vyžadoval značné úsilí, mimo jiné kvůli nedostatku náhradních dílů a dlouhodobému vyřazení z aktivního používání. V současnosti již systém SIDAM 25 není v aktivní službě v žádné jiné armádě, což z Ukrajiny činí jediného uživatele, nicméně kompatibilita s podvozkem M113, který Ukrajina již dříve obdržela, může usnadnit jeho zavedení a provoz.
Slovenský program pořízení kolových obrněných transportérů Vydra (Patria AMV XP) nabral zpoždění, přestože smlouva na dodávku 76 vozidel v hodnotě 447 milionů eur byla podepsána již v srpnu 2022 s plánem dokončení dodávek do roku 2027. První vozidlo bylo armádě předáno až v říjnu 2025 a dalších devět kusů mělo následovat do konce téhož roku, k čemuž však nedošlo. Výroba prvního slovenského vozidla byla zahájena v březnu 2024 a v březnu 2026 výrobce oznámil dokončení prvních deseti kusů, přičemž ministr obrany Robert Kaliňák následně potvrdil zpoždění programu, aniž by upřesnil nový harmonogram. Situace komplikuje modernizaci slovenských ozbrojených sil, které očekávají náhradu za zastaralé transportéry OT-90, přičemž dosud dodané omezené množství vozidel Vydra umožňuje pouze základní výcvik posádek.
Bulharsko plánuje pořídit 12 raketových systémů MARS 3 v rámci širší evropské iniciativy vycházející z německo-izraelské dohody o výrobě až 500 těchto jednotek. Sofie dala přednost tomuto řešení před americkými systémy HIMARS především kvůli výrazně kratším dodacím lhůtám. Financování nákupu je zajištěno prostřednictvím úvěru z evropského mechanismu SAFE. Systém MARS 3, označovaný také jako EuroPULS, vyrábí společnost KNDS na základě licence izraelské platformy PULS.
Dnes si přiblížíme vývoj maloobchodních cen v Rusku. Přičemž odhlédneme od hlavního města Ruska, tedy Moskvy, neboť v tomto městě se jak úroveň mezd, tak i maloobchodních cen řídí vlastními pravidly, a zaměříme se na situaci v Kazani, tedy hlavním městě republiky Tatarstán. V reáliích ČR by bylo možné přirovnat Kazaň k nekterému z krajských měst, například Olomouci nebo Pardubicím, a podobně jako u nás nejsou v Kazani mzdy i ceny ani nejvyšší, ani nejnižší, a poskytují dobrou představu o průměrné úrovni v Rusku.
V následujícím přehledu si povšimněte v Rusku již mnoho let obvyklého jevu, tedy tzv. shrinkflaci. To je jev, kdy se zdražení produktu ukrývá tím, že se zmenší váha nebo objem daného produktu při zachování původní ceny. Z následujícího přehledu je patrné, jak moc se tento jev v současném Rusku rozšířil.
Nyní si tedy porovnáme ceny některých potravin v supermarketu v Kazani s obvyklou cenou u nás:
- Salátová okurka, ks: V Kazani cena 99,99 rublů (tedy přibližně 26 Kč), u nás například 25 Kč.
- Hovězí zadní: V Kazani 629,99 rublů za 400g (tedy přibližně 418 Kč za kg) , u nás například 400 Kč/kg
- Mléko, 2%: V Kazani cena 114,99 rublů za 900 ml (tedy přibližně 33 Kč za litr), u nás například 26 Kč, pokud cenu porovnáme s u nás obvyklým mlékem o obsahu tuku 1,5%.
- Cukr krystal: V Kazani cena 53,99 rublů za 500 g (tedy přibližně 28 Kč za kg), u nás například 20 Kč za kg.
- Pšeničná mouka hladká: V Kazani cena 78,99 rublů za kg (tedy přibližně 21 Kč), u nás od přibližně 22 Kč za kg, pokud nebudeme brát v úvahu různé akční nabídky.
- Coca cola, plechovka 330 ml: V Kazani 174,99 rublů (tedy přibližně 46 Kč), u nás například 23 Kč
- Rajčata: V Kazani 499 rublů za kg (tedy přibližně 132 Kč), u nás okolo 110 Kč za kg.
- Máslo, 82%: V Kazani cena 219,99 rublů za 180 g (tedy přibližně 80 Kč za 250g), u nás například 55 Kč za 250g.
- Brambory, kg: V Kazani cena 89,99 rublů za (tedy přibližně 23 Kč, přičemž jde o cenu v akci), u nás například 20 Kč za kg.
- Rozpustná káva Jacobs Krönung, 200g: V Kazani cena 1337,99 rublů za 190 g (tedy přibližně 370 Kč za 200g), u nás například 280 Kč za kg.
Ceny v supermarketu v Kazani jsou tak v průměru lehce vyšší, než ceny v supermarketu v ČR, přičemž obvyklá mzda se v Kazani aktuálně pohybuje mezi 40 a 50 000 rublů (tedy v přepočtu přibližně 11 až 13 000 Kč), nemluvě o úrovni důchodů, která je ještě nižší. Po více než čtyřech letech pokračující invaze na Ukrajině, a s ní spojené vysoké inflaci, tak přestává platit dříve obvyklé pravidlo – že jsou sice v Rusku nižší výplaty, současně s tím tam ale jsou i daleko nižší ceny potravin a dalšího spotřebního zboží.
Izrael: Teroristická skupina Hizballáh se přihlásila k nočnímu raketovému útoku na Ašdod. Tvrdí, že cílila na základnu izraelského námořnictva v místním přístavu pomocí „přesných střel“. Podle izraelské armády byla krátce po 1. hodině ráno z Libanonu odpálena jedna raketa, kterou se podařilo zneškodnit. Útok si nevyžádal žádné škody ani zranění, přesto šlo o jeden z nejhlubších zásahů na území Izraele ze strany Hizballáhu.
Raketami Hizballáhu bylo zasaženo také město Safed, kde si úder vyžádal pouze škodu na majetku a obešel se beze ztrát. Dále bylo zasaženo město Naharíja, kde měl úder za následek materiální škodu, ovšem nedošlo ke zraněním. Hizballáh od rána na Izrael vypálil celkem 30 raket, přičemž protivzdušné obraně se většinu podařilo sestřelit.
IDF uvedlo, že včera v Pásmu Gazy zabilo dva palestinské ozbrojence, kteří se chystali „bezprostřední“ útoky na vojáky. Na jihu Gazy byl zabit Mahmúd Barím z Brigád mudžáhidů, který měl sledovat pohyb jednotek a disponovat velkým množstvím zbraní. Na severu Gazy pak armáda zabila Ahmada Muhammada Sáliha z elitní jednotky Hamásu Nuchba, jenž podle ní připravoval několik útoků. Při tomto zásahu zahynulo i několik dalších členů Hamásu.
Libanon: Od vydání nové výzvy k evakuaci na jižních předměstích Bejrútu uplynulo více než 24 hodin, přesto k žádným úderům nedošlo. Americký prezident Donald Trump ve středu vyzval premiéra Benjamina Netanjahua, aby omezil izraelské útoky na Libanon a předešel zhroucení křehkého příměří s Íránem. Izraelské letectvo (IAF) mezitím pokračuje v útocích na Hizballáh, i když s nižší intenzitou než v předchozích dnech. Za posledních 24 hodin zasáhlo podle armády 120 cílů na jihu Libanonu s cílem „odstranit hrozby“ pro pozemní jednotky.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že její jednotky na jihu Libanonu odhalily připravený raketomet Hizballáhu namířený na Izrael. Krátce po jeho zjištění ho vojáci 401. obrněné brigády zničili leteckým úderem. Při dalším zásahu objevili také stanoviště Hizballáhu s vchodem do tunelu a zajistili několik zbraní, včetně protitankových střel. V rámci snah o oslabení palebných schopností Hizballáhu bylo zničeno více než 200 raketometů a přibližně 1 300 odpalovacích zařízení. Zároveň byl zabit dělostřelecký důstojník jednotky Nasser, Ali Kamel Abar al-Hassan a spolu s ním více než 250 dělostřelců Hizballáhu.
Při izraelském úderu v Bejrútu byl zabit vysoký velitel Hizballáhu Hadždž Abú Mustafa Sabúrí. Jeho tělo bylo nyní identifikováno, čímž se stal třetím potvrzeným velitelem, který zahynul při rozsáhlé vlně útoků před dvěma dny. Pohřeb se má konat dnes. Nově potvrzené oběti z řad Hizballáhu pocházejí rovněž ze středečních náletů a jejich totožnost se postupně ověřuje. Patří mezi ně šajch Sádik Nábulsí i poradce Naíma Kásima Fadel Abbás Nadžm. Potvrzeny byli dnes si letecké údery Izraelského letectva v Baalbeku a Doursu.
Sýrie: Sýrie a Turecko jednají o bankovní dohodě a měnové výměně na podporu obchodu. Guvernér syrské centrální banky Abd al-Kádir Husríja uvedl, že Sýrie dokončuje dohodu s tureckou centrální bankou o zavedení přímých bankovních plateb mezi oběma zeměmi. Zvažuje se také výměna národních měn, která má podpořit obchod a zlepšit likviditu. Chybějící systém přímých přeshraničních plateb je jednou z hlavních překážek obchodu a investic. Objem vzájemného obchodu sice roste, platby však stále probíhají převážně v hotovosti nebo neoficiálními kanály. Zavedení přímých bankovních převodů by platby zjednodušilo a umožnilo rozvoj obchodního financování. Tyto kroky jsou součástí širší obnovy syrského finančního systému po letech války, sankcí a izolace. Dále, syrské ženijní jednotky pokračují v odstraňování nevybuchlé munice v okolí města Chán Šajchún v provincii Idlib.
V Dajr az-Zauru provedly bezpečnostní síly razii ve čtvrti Harabiš proti hledaným osobám podezřelým z kriminality a drogových deliktů. Zadrženy byly čtyři osoby, jedna po několikahodinovém odporu utrpěla zranění.
Turecko: Turecké bezpečnostní složky identifikovaly útočníky, kteří napadli izraelský konzulát v Istanbulu. Šlo o Yunuse Emreho Šarbana a bratry Onura a Enese Çelikovy. Při přestřelce byli bratři Çelikovi zraněni a zadrženi, zatímco Šarban byl zastřelen. Vyšlo najevo, že Šarban byl už v roce 2018 vyšetřován kvůli podezření z napojení na Islámský stát a jeho financování. Při tehdejší domovní prohlídce policie našla v jeho autě propagandistické materiály a vojenské vybavení. V telefonu měl komunikaci s členem IS o nákupu zbraní a plánování útoku, včetně použití sebevražedného pásu. Přesto byl soudem osvobozen a pouze dočasně mu byly zablokovány bankovní účty. V souvislosti s útokem policie zadržela dalších 11 lidí, včetně příbuzných útočníků, kteří podle vyšetřovatelů o plánovaném útoku věděli, ale neoznámili ho. Po incidentu proběhla rozsáhlá vlna zatýkání ve 34 provinciích. Úřady uvedly, že bylo zadrženo více než 200 osob podezřelých z vazeb na Islámský stát.
Burkina Faso: Džihádistické hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) tvrdí, že při útoku na vojenský objekt v Muane zabilo 5 vojáků a získalo zbraně i munici. Další výzbroj a vybavení měla podle nich padnout do jejich rukou i při útoku mezi Pissilou a Pibaoré.
Mali: Malijská armáda podle zpráv obdržela nové vojenské dodávky z Číny. Ty jsou součástí dlouhodobé spolupráce mezi oběma zeměmi, která už dříve zahrnovala vojenskou pomoc i vybavení. Dodávky obvykle obsahují zbraně, vozidla a další obranný materiál, s cílem posílit schopnosti armády, zejména v reakci na hrozby ze strany džihádistického hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM).
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
