(2 440 slov, doba čtení 13 minut)
Ukrajinská protivzdušná obrana dnes podle velení letectva sestřelila deset dronů Šahed a jednu řízenou střelu Ch-59/69. Okupační armáda dnes také zaútočila dvěma balistickými střelami Iskander-M.
Během dnešního ruského leteckého útoku na Charkov zasáhla nejméně jedna puma výškovou obytnou budovu. V současné době jsou k dispozici zprávy asi o čtyřiceti raněných a několika mrtvých. Je možné, že číslo bude postupně narůstat.
Portál Baza informuje o dvou silných požárech v bezprostředním okolí Rostova na Donu. Požár skladiště nábytku se rozhořel do té míry, že plameny již zuří mezi obytnými budovami. K šíření ohně napomáhá i silný vítr. FIRMS registruje požáry na jihovýchodě a jihu města.
Neplecha v Rusku: Nový vývoj v Kurské oblasti jižně od Gluškova ukazuje, že ruská armáda byla pravděpodobně silně nepřipravena na fakt, že Ukrajinci mohou k boji proti ruskému protiútoku nasadit zálohy, které byly připraveny v Sumské oblasti. Ačkoliv jsme se tomu nejdříve zdráhali uvěřit, že by se Ukrajincům mohlo podařit zkonsolidovat území v tomto novém prostoru, podle vyjádření ruských zdrojů tomu však nejspíše tak bude. Ruský kanál Dva Majora popisuje situaci tak, že Ukrajinci stabilizovali situaci ve Veselém a u Medvěžjého zhruba do hloubky 3 až 5 km. Podle kanálu se ukrajinské jednotky snaží dosáhnout gluškovského nádraží, aby mohly vyvinout tlak na ruské pozice východně odtud – situaci pak označuje za komplikovanou. Nutno podotknout, že prakticky cokoliv, co považují ruské zdroje za komplikovanou situaci, lze v jejich žargonu označit za určitou paniku.
Vedle toho Dva Majora uvádí, že se ruské jednotky snaží zničit ukrajinské síly, kterým se podařilo infiltrovat do Tetkina na západě oblasti. O co přesně jde, nebo jak v současné době vypadá situace přímo na místě, se nám však nepodařilo ověřit. Tetkino požívá jisté výhody, že jde o město kryté ze západu řekou, ale jih města v podstatě leží těsně za ukrajinsko-ruskou hranicí. To by ukrajinským silám zvláštního určení mohlo poskytovat možnost podnikat do města výpady – v tomto ohledu však jde jen o naši domněnku založenou na vyjádření jednoho ruského zdroje.
Co se týče samotné situace u Veselého, ukrajinskému letectvu se podařilo srovnat se zemí místní školu. Vzhledem k tomu, že před samotným dopadem munice můžeme vidět, že jsou v budově již vytlučená okna, lze se poměrně s úspěchem domnívat, že byla škola již místem bojů, nebo z ní a do ní probíhala střelba. Pokud by ji kontrolovali Ukrajinci, nedávalo by smysl aby ji bombardovali, což naznačuje, že v ní byli před dopadem munice ruské jednotky. Z hlediska intenzity a ostřelování jde o boje s poměrně vysokou intenzitou, jak naznačuje satelitní snímkování FIRMS za poslední dva dny.
Podle Sladkova je ukrajinský průnik v tomto směru záměrem ruského velení. Hlavním úmyslem by tak mělo být snazší zničení těchto sil na ruském území, spíše než snaha o jejich nahánění v Sumské oblasti. Nepředpokládáme, že by bylo nutné vysvětlovat, proč jde z tohoto hlediska o nesmysl, přesto se však pokusíme na to vrhnout trochu světla; Ukrajinci se pokoušejí o průnik v tomto úseku již zhruba dva týdny, ale nedařilo se jim to – pokud se to podařilo až v okamžiku rozsáhlého ruského útoku, znamená to, že došlo k roztříštění ruských sil, které mají navíc problémy s logistikou jižně od Sejmu. Z vyjádření ruských milblogerů je vidět, že situaci považují za vážnou a jen těžko se srovnávají s faktem, že se Ukrajincům zde podařilo zajisti území, které mělo být po předchozích zkušenostech dostatečně chráněno již od hranice.
Objevilo se údajné video z ruského útoku na Snagosť z 9. září. Na první pohled je patrné, že jej natáčeli příslušníci výsadkových vojsk (jedou na vozidle BMD-1), kteří vysokou rychlostí vjíždějí do vesnice za soustavné palby jedním směrem, navíc bez podpory těžkých obrněných vozidel, jako jsou tanky, které se na záběrech také objevily. Následně výsadkáři vyskáčou a shazují ze stroje zásoby. Vzhledem k několika červeným vlajkám usuzujeme, že video bylo natočeno až dodatečně a má ilustrovat ruskou neohroženost. První je neexistující podpora tanků, bez kterých je BMD-1 jen hliníkovou plechovkou. Druhou je v podstatě statická věž stroje, která střílí jen tak, aby neohrožovala vojáka, který celé divadlo natáčí. Třetí pak je šnečí tempo, kterým vojáci shazují zásoby bez toho, aby nejprve zajistili prostor kolem vozidla.
Většina našich zdrojů se v současné době zaměřuje především na ukrajinskou snahu postoupit jižně od Gluškova, proto je informování o novém vývoji na zbytku oblasti poněkud upozaděno.
Podle ukrajinských zdrojů nasazují ruské jednotky v Kurské oblasti ve velkém drony Orion, což jsou ekvivalenty tureckého dronu Bayraktar. Podle zdroje, který se k tomu vyjadřuje, byly doposud využívané jen velmi zřídka.
Dnes jsme přímo z ruských kanálů získali potvrzení, že Ukrajinci vedou boje nejen u Medvěžjého, ale také u Obuchovky a Veselého, což vrhá na celou situaci poněkud jiné světlo (ještě včera jsme sami neměli jasno, kde skutečně Ukrajinci útočili). Navíc se ukazuje, že Ukrajinci jsou stále schopni podnikat útoky, které dovedou ruské velení překvapit a pravděpodobně neví, jak na ně reagovat v situaci, kdy není schopné do oblasti přivést další jednotky kvůli soustavným ukrajinským úderům na přechody na Sejmu.
Charkovská situace: Kolem Hlybokého a Vovčansku je i dnes situace beze změn. Z ukrajinských zdrojů jsou sice informace o bojích, ale vývoj z jedné či druhé strany nepředpokládáme.
Severovýchodní fronta: Probíhají boje v Synkivce, ze které se Ukrajinci velmi pravděpodobně již stáhli, ale nadále podnikají protiútoky, které nejspíše mají za cíl okupanty buď zastavit nebo alespoň případně zpomalit. Usuzujeme tak ze záběrů ruských dronařů.
Ukrajinský projekt Deepstate zaznamenává ruský postup v prostoru severně od Piščaného.
Ukrajinci východně od Makijivky zničili pomocí dronů několik ruských vozidel, která pravděpodobně plánovala útočit v prostoru vesnice.
Bachmutská fronta: Geolokalizace ukrajinských dronových útoků naznačuje, že se Rusům podařilo postoupit západně od Kliščijivky směrem k Donbaskému kanálu. Z Časiva Jaru nové zprávy nejsou k dispozici.
Doněcká fronta: Z Torecku a jeho okolí nejsou zprávy o novém vývoji. Zdá se, že boje ve městě postup ruských jednotek téměř zastavily.
Ukrajinské kanály informují, že situace kolem Ukrajinsku je velmi špatná, a je jen otázkou času, než se vesnice dostane do ruských rukou celá.
Podobné zprávy bohužel čteme i od Želanného Peršoho a Hirnyku. Ruský postup zde byl sice zaznamenán jen marginálně, ale problémem je to, že tyto vesnice leží na jižním křídle Selydového. Pokud padnou, bude to nejspíše znamenat potenciální operační obklíčení tohoto města. Hirnyk navíc v současné době, do jisté míry, ze severu kryje i ukrajinské jednotky v kapse meži Halycynivkou a Krasnohorivkou, kde je situace už teď extrémně složitá. Pád Hirnyku by pak znamenal pomalé uzavírání této kapsy a vznik potenciálního kotle.
V Pokrovsku byl zničen místní most přes železniční koridor. Ten sloužil nejen civilistům, ale také ukrajinským vojákům a umožňoval jim rychlý přesun ze severní části města do jižní. Kanál Dva Majora informuje, že ruský postup zpomalil, důvodem jsou dlouhé logistické trasy (které jsou napadány ukrajinskými dronaři) a prý je potřeba na nich podle kanálu zapracovat. Potvrzuje také ukrajinské domněnky o riziku pádu Hirnyku.
Ukrajinský projekt Deepstate pak informuje o masivním ostřelování dolu Pivdennodonbaska č. 3, který v současné době tvoří jednu z hlavních překážek proti ruskému obkličování Vuhledaru. Dva Majora poznamenává, že kvůli tomu došlo ke zpomalení ruského postupu na Vuhledar, ačkoliv ukrajinské zdroje stále hlásí velké mechanizované útoky na toto důlní město.
Jižní fronta: Ruské jednotky zvláštního určení provedly útok do ukrajinksých pozic u Kamjanského na samém západě Záporožské oblasti. Není jasné, čeho přesně se snažili okupanti dosáhnout, ale na videu je vidět tříčlenný tým, který se přesune k ukrajinským pozicím, do kterých hodí obranný granát F-1 a stáhne se.
Diplomatické a politické události:
Polsko se připojilo k české muniční iniciativě a přidá 100 milionů eur na munici pro Ukrajinu. Polovinu ještě letos a druhou polovinu v roce 2025.
Ukrajina zahájila vlastní výrobu 155mm dělostřeleckých granátů. Norsko dalo Ukrajině licenci na jejich výrobu v srpnu. Oznámil to bývalý šéf ministerstva pro strategii a průmysl a současný poradce prezidenta pro strategické otázky Oleksandr Kamyšin v rozhovoru pro Nettavisen. Zavedení výroby vlastních dělostřeleckých granátů ráže 155 mm je podle něj pro Ukrajinu dlouhodobě důležitým cílem. Kamyšin poznamenal, že „pod jeho vedením se výroba obranných produktů na Ukrajině zdvojnásobila“. „Do konce roku se ztrojnásobí. Pokračujeme vpřed,“ říká Kamyšin.
Česká firma Colt CZ Defence Solutions se ve spolupráci s firmou Rheinmetall chystá rozšířit výrobu polymerových těl moderních ručních granátů – ze 150 000 až na dvojnásobek. Cílem jsou strategické dodávky pro dlouholetého partnera české firmy, kterým je rakouský závod Rheinmetall Waffe Munition Arges spadající pod německého zbrojního obra. Na spolupráci, která by se mohla rozběhnout už v blízké době, by vydělaly další tuzemské podniky. Jediným zákazníkem Colt CZ Defence Solutions je v současnosti česká armáda, které firma v srpnu dodala prvních 20 tisíc granátů a podle rámcové smlouvy s rezortem obrany má vojsko do konce září obdržet ještě 30 tisíc kusů a postupně do roku 2027 až půl milionu kusů. Maximální hodnota zakázky přesahuje 410 milionů korun. Ovšem výrobní kapacita na těla granátů je pro kontrakt s Armádou České republiky naddimenzovaná. To je důvod, proč firma jedná s Rheinmetallem, aby se stala jeho generálním dodavatelem.
Nizozemí si vzalo k srdci nedávnou kritiku své armády od NATO a dál pracuje na nápravě. Aktuálně se dohodli s Francií na nákupu čtyř nových ponorek. Kontrakt se odhaduje na přibližně 2,5 miliardy EUR. Za tyto peníze má Nizozemsko dostat čtyři konvenční ponorky (předběžně označené jako typ Orka). Zatím víme jen to, že půjde o jednotky bez Air-Independent Propulsion (AIP), ale vybavené nejnovější generací lithium-iontových baterií. To umožňuje pobyt pod vodou bez kontaktu s hladinou až po dobu delší než týden. Nizozemské ponorky mají být také vybaveny francouzskými řízenými střelami, které jim rovněž umožní útočit na pozemní objekty z podmořské hladiny. V současné době má holandské královské námořnictvo tři funkční ponorky třídy Walrus (jedna z nich je v současné době modernizována).
Dnes se zaměříme na jednu z kapitol reportu o stavu ruské ekonomiky, který byl nedávno publikován na youtube kanálu Perun. Ten je z velké mír založen na oficiálních údajích publikovaných ruskými státními institucemi, které, jak jsme zde již mnohokrát ukazovali, se dají pro uchopení reality současné ruské ekonomiky použít jen obtížně. V reportu jsou ale uvedené i některé údaje umožňující přímé srovnání Ruska na světových trzích, zde se zaměříme na cenu státních dluhopisů, a to jak ročních, tak i dvacetiletých.
Ruská ekonomika pociťuje po odchodu mnoha západních investorů a stále se zpřísňujícím sankcím značný nedostatek investičního kapitálu. Rusko se tak snaží získat zahraniční kapitál emitováním státních dluhopisů, o ty však není příliš zájem a lze očekávat, že jsou nakupovány spíše ze zemí jako Čína, než ze zemí G7 a jiných západních zemí.
Přičemž malý zájem o tyto dluhopisy se projevuje na vysoké úrokové sazbě, kterou musí Rusko nabídnout, aby je dokázalo prodat. Úrok dvacetiletých ruských dluhopisů se již od konce května tohoto roku pohybuje okolo sazby 15%, což je úroveň srovnatelná například s Ugandou. Jednoleté ruské státní dluhopisy jsou pak nyní úročeny sazbou 17,822%, přičemž i obdobné dluhopisy Ugandy jsou úročeny pouze ve výši 13,675%. Ruské desetileté dluhopisy jsou pak vydávány s úrokem 15,629%, desetileté dluhopisy Ugandy mají mírně vyšší sazbu.
Přičemž je potřeba zdůraznit jednu věc, pokud Rusko nebude schopné svým závazkům dostát, má Čína ve zvyku vymáhat své pohledávky velmi tvrdě. Jako příklad nám může posloužit Srí Lanka, která poté, co nebyla schopná splácet půjčku poskytnutou v rámci programu Pás a stezka, zbavena suverenity nad částí svého území (detailněji jsme se o tomto případu zmiňovali 17.8.). A lze očekávat, že bude Čína obdobně postupovat i vůči Rusku, emitování takto vysoko úročených dluhopisů se tak pro Rusko může stát velmi nebezpečnou pastí.
Situace na Blízkém východě:
Dnes ráno vypálili Íránem podporovaní Hútíové balistickou raketu z Jemenu na střední Izrael. Podle izraelského letectva byla raketa zasažena střelou Arrow, i když se ji nepodařilo cíl zcela zničit. Raketa ve vzduchu explodovala a její části, včetně bojové hlavice, dopadly na zem. Střepiny zasáhly otevřené prostranství v lese Ben Šemen nedaleko Kfar Dani’el a způsobily mírné škody na vlakovém nádraží poblíž města Modi’in.
Podle IDF bylo zasaženo několik raketometů Hizballáhu, včetně jednoho připraveného k útoku, v jiholibanonské Rachaji al-Foukhar. Izraelské stíhačky operovali také v jiholibanonském Jarmaku kde zničili přibližně 20 raketometů a další infrastrukturu. Podle armády tato odpalovací zařízení „představovala bezprostřední hrozbu pro izraelské civilisty“. V průběhu dne pak dvě bezpilotní letadla vypuštěná z Libanonu zasáhla severní Golanské výšiny.
Spojené státy a Velká Británie se obávají, že Rusko sdílí s Íránem utajované informace a technologie, které by jej mohly přiblížit vývoji jaderných zbraní. Výměnou za to Írán poskytuje Ruské federaci balistické rakety. Píše o tom Bloomberg s odvoláním na vlastní zdroje. Podle západních představitelů Kreml v posledních měsících zvýšil spolupráci s Íránem kvůli jeho ambicím získat jaderné zbraně. Diskutovali o tom američtí a britští představitelé ve Washingtonu tento týden, když se britský premiér Keir Starmer setkal s prezidentem Joe Bidenem v Bílém domě. Situaci označili za „znepokojivou“ a zdůraznili eskalaci vojenských vazeb mezi Ruskem a Íránem. Americký ministr zahraničí Anthony Blinken během návštěvy Londýna také veřejně naznačil, že Moskva poskytuje Teheránu jadernou technologii výměnou za šarži íránských balistických raket Fath-360. Ve společném prohlášení amerického ministerstva zahraničí se Blinken a britský ministr zahraničí David Lammy shodli, že „íránský jaderný program nikdy nebyl tak daleko“. I když Írán ujišťuje, že neplánuje vyvinout jaderné zbraně, mezi západními zeměmi panují obavy, že by je mohl vytvořit v reakci na eskalaci napětí s Izraelem.
Dnešní Třešnička™ bude vlastně lidská. Ukrajina, která čelí denně raketovým a dronovým útokům, si totiž najde čas a kapacity, aby nám, v Česku, nabídla pomoc při zvládání povodní. Je potřeba si uvědomit, že i kdybychom této ukrajinské nabídky nevyužili, jde o nesobeckou nabídku, protože ukrajinští záchranáři sami mají často plné ruce práce s odklízením následků ruských teroristických útoků. Je zajímavá paralela v tom, že někteří Češi se tváří, jak je to jen „trochu vody“, takže vlastně Ukrajinci bojují jen s „trochou“ ruských raket. Když si člověk čte některé komentáře na sociálních sítích, plných nenávisti a čecháčkovství, dezinformací nebo dokonce poplašných zpráv, chce to občas trochu více než jen facepalm (židlí; kovovou; dvakrát). A možná bychom měli zavést jako nový trest proplesknutí syrovou rybou. Každého „klávesnicového bojovníka“, který sází do světa kokotiny, by čekalo jedno pořádné plácnutí čerstvou makrelou. Koneckonců, jak lépe zchladit horké hlavy než něčím slizkým a studeným? A když už mluvíme o slizkých a studených makrelách… naše „Nekonečná Káťa“ v duchu starých kovaných soudruhů poručí větru i dešti a zítra demoška v Budějkách prostě bude, i kdyby kajaky plavaly!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
