Včera proběhl největší ruský útok pomocí střel s plochou dráhou letu za poslední měsíce a byl zaměřený zejména na Kyjev. Teorie důvodu útoku na ukrajinské hlavní město se různí. Někdo říká, že jednalo o ruskou odvetu za útok pomocí HIMARS na velitelství okupantů v Izjumu nebo varování pro účastníky schůzky G7. Jiní zase tvrdí, že se útok týkal zablokování toku zboží do Kaliningradu a nebo kombinaci výše zmíněného. Faktem je, že z více než tuctu „vysoce přesných“ ruských raket dosáhly cíle jen 4 a ty ještě ke všemu dopadly do obytné zástavby.
Dnes jsou to tři dny od stažení ukrajinských sil ze Severodoněcku a kapsy Zolote/Hirské. Rusové zatím stále nepředložili žádné důkazy pro teorie o tisících zajatých obránců. Zatím tedy stále platí, že bylo stažení obránců z obou míst úspěšné, navíc to ukazuje, že ruské ozbrojené síly sice mají na to obránce pomalu tlačit před sebou, ale chybí jim buďto síla, a nebo pohyblivost, aby dokázali vytvořit situace, které by vedly k větším operačním úspěchům.
Oblast Charkova: Rusko dnes ostřelovalo město a kromě jiných civilních cílů zasáhlo i nemocnici. Okupanti zde nemíří na vojenské cíle, ale prakticky provádějí terorismus. Pokud jde o boje v této oblasti, Rusko se dnes pokusilo zaútočit na Dementijivku, bylo však odraženo. Odpoledne zkusili okupanti zaútočit na Pytomnyk a byli odraženi i zde. Jinak je situace stejná, jako byla včera. To znamená, že Rusko stále ostřeluje vojenskou i civilní infrastrukturu a kolem vsi Rubižne pokračují lokální potyčky.
Oblast Izjum: Ukrajinská obranná linie v této oblasti se zdá být stabilizována. Rusko za poslední týden nedosáhlo žádných územních zisků a na několika místech dokonce museli okupanti ustupovat. Dnes ruské síly provedly útoky na Dibrovne, Mazanivkalu, Krasnopillju, Dolynu, Bohorodyčne, Dovhalivku a Zalyman. Všechny útoky byly odraženy. Rusko ostřeluje obránce dělostřelectvem po celé délce linie a v místech za frontovou linií, kde se nejspíš chystá v blízké budoucnosti zaútočit, což jsou oblasti v okolí Adamivky a Kreštyščy, severozápadně od Slavjansku. Rusko dnes tvrdí, že zmařilo ukrajinský pokus o překonání řeky pomocí pontonového mostu u Ivanivky. Pro potvrzení této zprávy zatím nejsou žádné důkazy.
Oblast Lysyčansku: Rusko dnes dokončilo dobytí Bílé Hory (a nyní se chystá popravit 27 českých pánů 
). Vetřelci tlačí na jižní okraj Lysyčansku a útočí na závod na výrobu kaučuku a snaží se dobýt i Vovčojarivku. Ukrajinské síly dále na jihu stabilizovaly obrannou linii a vytlačily Rusko z několika klíčových oblastí. Boje navíc stále probíhají kolem Berestova, jihozápadně od Mykolajivky. Směrem na Bachmut, se stále bojuje v okolí Pokrovske, Klynove, Veršyny, elektrárny Vuhlehirsk, Semyhirje a Kodemy. To všechno jsou však pokračující boje, které jsme zmiňovali v předchozích dnech. Dále na východ, hluboko v okupovaném Luhansku dnes Ukrajinci zničili dva velké sklady vojenského materiálu u městeček Zymohirja a Chorošje. Tato městečka leží na hlavní zásobovací trase směrem k Popasné/Lysyčansku přibližně 50 kilometrů za frontovou linií a dá se tedy předpokládat, že tyto sklady padly za oběť salvovým raketometům HIMARS, nejspíš stejným, které dva dny zpět zničily velitelské stanoviště 20. vševojskové armády poblíž Izjumu. Mrak kouře z explozí a požáru na místě je podle satelitních snímků dlouhý přes 100 kilometrů.
Oblast Doněcku: Na severu oblasti pálí okupanti z děl na každou silnici, která vede do Avdijivky a Pisky a zároveň ostřelují i vesnice v okolí. Pro zajímavost Pisky drží Ukrajinci od roku 2014 a jedná se o první obrannou linii Ukrajiny v Doněcké oblasti. V jižní části fronty Rusko zahájilo útok z Jehorivky na Pavlivku. Ruské zdroje píší že po odraženém ruském útoku přešli Ukrajinci do protiofenzívy a způsobili útočníkům značné ztráty. Rusko také ostřelovalo Ševčenko dělostřelectvem, není však jasné, zda se jednalo o město samotné nebo šlo o pozice kolem města. Nejsme si jisti, jestli město Ukrajinci ovládají, nebo je zemí nikoho. Pavlivka a Novomajorske jsou dvě vesnice u kterých není úplně zřejmé, kdo je ovládá, předpokládáme však, že Pavlinku ovládají Ukrajinci a Novomajorske zase Rusové.
Oblast Cherson: Severně od Chersonu Ukrajinci osvobodili Vysokopillju poté, co se z ní ruské síly údajně stáhly. Včera okupanti na Vysokopillju zaútočili z vesnice Potomkyne, byli však se značnými ztrátami odraženi a podle všeho následný ukrajinský protiútok podporovaný dělostřelectvem osvobodil i Potomkyne, ze kterého Rusové útočili. Ruské zdroje mezitím tvrdí, že ukrajinské síly zaútočily na Olhyne právě z pozic v okolí Vysokopillji a že byl tento útok odražen. Zdá se tedy, že tímto tvrzením Rusko potvrdilo, že Ukrajinci ji opravdu osvobodili. V jihozápadní části oblasti Ukrajina údajně ovládá Barvinok a bojuje se o Kyselivku. V této části Chersonské oblasti stojí za povšimnutí silné nasazení ruského dělostřelectva, které nedává úplný smysl, protože na severu oblasti probíhají podstatně důležitější boje. Stále se domníváme, že může jít o předzvěst případného ruského taktického ústupu, který by zkrátil chersonskou frontu a usnadnil by okupantům obranu v této oblasti.
Hadí ostrov: Dnes se na internetu objevilo video z útoku na Hadí ostrov. Video je pořízené z dronu Bayraktar TB-2, ale není z něj jisté, jestli dron sloužil jako nosič zbraní nebo pouze naváděl rakety vystřelené z pevniny. Zároveň je třeba říci, že ač včerejší zprávy o mohutném útoku na ostrov ze strany Ukrajinců a zprávy Rusů o sestřeleném Su-25 a desítce raket budily dojem, že se jednalo o velkou akci, z videa se zdá, že šlo o útok poměrně malého rozsahu omezující se na přibližně deset raket. Zatím jediná identifikovaná ztráta Rusů na ostrově je systém protivzdušné obrany krátkého dosahu Pancir, na přesnější informace si zatím budeme muset počkat.
Dnes se objevily zprávy, že USA dodá Ukrajině NASAMS, což je systém protivzdušné obrany středního až dlouhého dosahu vyráběný norskou společností Kongsberg Defense & Aerospace, který byl použit například pro vzdušnou ochranu Washingtonu D.C. při jmenování amerického prezidenta do úřadu v roce 2005. Systém by značně posílil schopnosti Ukrajinců bránit se raketovým úderům vedeným z Ruska.
Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 tisíc. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dosud mají síly rychlé reakce na 40 tisíc vojáků, podle šéfa aliance však projdou proměnou, která povede k výraznému navýšení počtu jednotek schopných rychlého přemístění do místa konfliktu.
NATO chce tímto způsobem zejména dlouhodobě posílit ochranu svého východního křídla, kde po ruské invazi na Ukrajinu vzrostly obavy z možné další agrese Moskvy.
