Hadí ostrov pod palbou
Jedním z prvních kroků ruských sil při invazi na Ukrajinu bylo dobytí Hadího ostrova, ukrajinsky „Zmijnyj ostriv“. „Zmija“ ale ukrajinsky znamená had (obecný, nikoliv konkrétně zmije), proto správný český název je skutečně „Hadí ostrov“ (nikoliv „Zmijí“, jak se občas objevuje), v angličtině se (správně) používá „Snake island“; na mapách ho někdy lze najít spíš jako „Bile“, což je jediná osada (asi 100 lidí), která se na ostrově nachází.
Vojenský význam ostrova spočívá především v jeho poloze: Nachází se asi 35 km východně od pobřeží, a to přesně od bodu, kde se stýká rumunská a ukrajinská hranice; Na východ je to 180 km k pobřeží okupovaného Krymu (a nebo 270 km do Sevastopolu), na sever asi 140 km do Oděsy. Díky této pozici je vhodný pro umístění radarů a dalších prostředků radio elektrického vedení boje a sledování bojiště, které mohou pokrývat značnou část západní poloviny Černého moře, a speciálně jeho severozápadní oblast, která je pro vedení bojových operací v této válce důležitá. Proto ho také ruské námořnictvo hned na počátku války okamžitě obsadilo.
Důležitost ostrova ještě více vzrostla poté, co se ukázalo, že ruský plán na obsazení oděské oblasti ztroskotal; Hadí ostrov tím pádem zůstává jediným kusem ukrajinského území v držení ruských sil nacházejícím se západně od řeky Bug. Díky tomu je „oknem“ do rumunského, moldavského (a jihoukrajinského) vzdušného prostoru. Připomeňme, že právě z rumunského vzdušného prostoru od počátku války masivně operují letouny NATO sledující provoz ve vzduchu i na moři v oblasti Černého moře.
Samotné obsazení ostrova dalo vzniknout legendě o ukrajinských mariňácích, kteří poslali ruskou válečnou loď do patřičně hlubokých míst, kde následně skutečně skončila. Přitom do 14. dubna 2022 byla okupace Hadího ostrova oproti zbytku Ukrajiny vlastně procházka růžovým sadem. Zásadní obrat přinesla právě až zmíněná ztráta raketového křižníku Moskva, po které je severní Černé moře pro ukrajinská letadla, a zejména drony Bayraktar TB2, značně bezpečnějším místem.
Role raketového křižníku Moskva spočívala z velké části v protivzdušné obraně, protože se jednalo o plovoucí dvojitou baterii protiletadlových raketových systémů dlouhého dosahu S-300. Prvním krokem Ukrajinců po potopení Moskvy bylo odstranění protivzdušné obrany na ostrově pomocí dronů. Rusové na Hadí ostrov už dříve dovezli protiletadlový raketový systém SA-15 “Tor”, který měl, alespoň teoreticky, poskytovat protivzdušnou obranu, místní posádce. Poté, co jeden Bayraktar ukrajinského námořnictva Tor zničil, ostatní stroje se mohly přiblížit k ostrovu a začít zde prakticky bez omezení pracovat.
Prvními oběťmi ukrajinských dronů se staly 2. května dva útočné čluny Raptor ruského námořnictva. Projekt 03160 „Raptor“ je velice podobný švédskému rychlému člunu CB-90 a má mnoho využití jako jsou například hlídkové, záchranné nebo vyloďovací mise. Má však pouze omezenou protivzdušnou obranu a je tak pro TB2 snadným cílem. Přesto tyto neúspěchy Rusy neodradily, a tak se ani ne o týden později pokusili na Hadí ostrov vysadit náhradní protivzdušný raketový systém, který tam dovezli vyloďovacím člunem Projekt 11770 Serna. Operátoři dronu TB2 si počkali až bude člun i s nákladem u mola, a poté ho potopili. Vrak lodi následně blokoval jedno z mála míst, které se dalo využít k zásobení posádky na ostrově.
Ukrajinské údery pokračovaly náletem dvou stíhacích letounů Su-27, který srovnal se zemí několik budov na ostrově. Rusko k ostrovu poslalo další čluny Raptor, z nichž dva 8. května opět potopily drony ukrajinského námořnictva. Další ruskou ztrátou byl vrtulník Mi-8, který na ostrov vysadil skupinu vojáků. Jejich úkolem bylo nejspíše navázat kontakt se zbytky posádky, která přežila útoky dronů i nálety Su-27. Mi-8 byla zasažena raketou z dronu chvilku po přistání, ve chvíli, kdy začali ruští vojáci dělat kruhovou obranu okolo vrtulníku.
Ale to stále není vše, zdá se, že Rusko je tento malý kousek země odhodláno držet i za cenu vysokých materiálních a lidských ztrát. 9. května byla u ostrova pozorováno další plavidlo, o něco větší výsadková loď Projekt 21820 „Djugoň“. Odhadujeme, že to byl pravděpodobně pokus o dodání dalšího systému protivzdušné obrany SA-15 Tor. Ke 14. květnu se na ostrově nacházelo minimálně pět ruských vozidel.
24. května pak ruské síly k ostrovu přistavily plovoucí jeřáb Projekt 02690, aby vyzvedl potopenou výsadkovou loď třídy Serna. Ruskému úsilí v okolí ostrova pomáhala flotila rychlých člunů, vyloďovacích člunů a remorkérů. Remorkéry se mimochodem používají i k zajištění protivzdušné obrany pomocí kanónových/raketových protivzdušných systémů krátkého dostřelu Pancir, které jsou na jejich palubách. Nedávno bylo na ostrově pozorováno nové poškození dvou budov, i když není jasné, jestli šlo o další údery ukrajinských ozbrojených sil, nebo nedbalost ruské posádky.
