Japonské školačky vyprovází letoun Ki-43 IIIa, pilotovaný poručíkem Tošio Anazawou a nesoucí 250 kg (550 lb) bombu, který vyráží z japonského letiště Chiran na svou poslední kamikaze misi do oblasti Okinawa, 12. dubna 1945.
Správné označení těchto jednotek císařského námořnictva v japonštině znělo Šinpú tokubecu kógekitai (神風特別攻撃隊), název byl obvykle zkracován na Tokkótai (特攻隊) a tímto termínem jsou tyto jednotky v japonštině označovány dodnes.
Termín „kamikaze“, kterému je dávána přednost v západních zemích, nebyl v souvislosti se sebevražednými jednotkami používán, protože má v japonštině poněkud pejorativní charakter.
Během obrany Okinawy uskutečnili Tokkótai 1900 útoků, při nichž potopili 32 lodí, poškodili 368 lodí, zabili 4907 mužů a 4821 jich zranili.
Letoun Ki-43 byl pokračováním typu Nakadžima Ki-27. První prototyp stroje vzlétl roku 1939, letoun se však začal sériově vyrábět až roku 1941. Ukázalo se, že se jedná o extrémně obratný stroj, který však měl slabou výzbroj a pasivní ochranu. Po počátečních úspěších se Američané naučili s Ki-43 bojovat a sláva tohoto letounu rychle pohasínala. Přesto byl vyráběn v několika verzích až do srpna roku 1945, a to v celkovém množství 5919 kusů.
