Americké noviny informují o invazi do Íránu
Britská a sovětská vojska se podílela na, nepříliš známé, společné invazi do Íránu. Ta proběhla mezi 25. srpnem a 17. zářím 1941, když jejich jednotky překročily hranice této středovýchodní země ze severu, východu i západu. Akce proběhla bez oficiálního vyhlášení války, a to pod záminkou “nevyřízeného požadavku na vyhoštění německých občanů” – asi sedmi stovek civilních a vojenských expertů pozvaných na pomoc modernizovat zaostalý stát.
Ve skutečnosti šlo o zajištění ropných polí a vytvoření veledůležitého koridoru pro pozemní zásobování Sovětů. Určitou roli v prosazení tak rázného a bezprecedentního kroku jistě hrálo i to, že Němci nebezpečně rychle postupovali na Kavkaz a šáh Réza Pahlavi se netajil svými sympatiemi ke Třetí Říši. Aby se totiž vymanil z vlivu Sovětů i Britů, dlouhá léta čile obchodoval s nacisty. Přestože Íránu vyhovovala jeho politika neutrality a obchod se všemi, ‚hraní na obě strany‘ bylo pro Spojence nepřijatelné a tak došlo k rychlému zákroku.
Samotná íránská armáda byla teprve na počátku své modernizace a s devíti pěšími divizemi a 50 československými tanky LT-38 (exportní verze TNH-P) neměla proti třem sovětským armádám s tisícovkou tanků šanci. Britská 8. indická divize zaútočila z nedávno okupovaného Iráku a 10. indická postupovala ze Západní Indie. Ozbrojené síly Íránu nebyly připravené na nečekaný útok na více frontách a organizovaná obrana se po několika dnech úplně zhroutila. Réza Pahlavi tváří v tvář této katastrofě nakonec souhlasil se všemi podmínkami kapitulace a abdikoval ve prospěch svého syna Mohammada.
Bilance samotné invaze byla 22 padlých Britů, 40 Sovětů, asi 800 íránských vojáků a dvě stovky civilistů.
Přestože Spojenci prohlašovali, že Írán není okupován a je ve skutečnosti dalším Spojencem, konfiskace jídla Sověty a hrubé zásahy do státní správy prováděné Brity vedly k nepokojům, hyperinflaci a následnému vyhlášení stanného práva. Ačkoliv střety s bezpečnostními sbory a hladomor na mnoha místech způsobily množství obětí, Íránci se nikdy nezmohli na ozbrojený odpor.
Stažení britských vojsk proběhlo 6 měsíců po skončení druhé světové války, tedy 2. března 1946. Moskva ovšem stažení odmítla kvůli “bezpečnostní hrozbě”. Mezitím Sověti rozšiřovali svůj vliv v Ázerbájdžánu a Perském Kurdistánu, kde pomohli založit komunistické strany a vyhlásit sovětské republiky. To vedlo ke střetům s íránskou armádou a počátku tzv. Íránské krize, při které zemřelo dalších 2000 lidí. Írán svou nezávislost nakonec s podporou Západu ubránil.
