V noci z 29. na 30. srpna 2020 obsadili indičtí vojáci z elitní jednotky Special Frontier Force (SFF) několik strategických výšin nad jezerem Pangong, které částečně spadá pod čínskou linii aktuální kontroly.
Linie aktuální kontroly (LAC) zastává funkci hranice mezi Čínskou lidovou republikou a Indickou republikou. Mezi těmito dvěma státy na mnoha místech neexistuje oboustranně uznaná hranice. ČLR ale linii neuznává a nárokuje si většinu území indického svazového státu Arunáčalpradéš a menší část území svazového státu Ásám jako součást Tibetu. Díky tomu vznikají na tomto území mezi Čínou a Indií časté třenice, které občas přerůstají v ozbrojené střety.
Od srpna 2020 začaly indické speciální horské jednotky provádět průzkum území na čínské straně LAC. Operace se zaměřovaly zejména na nehostinné výšiny, ze kterých je možné kontrolovat údolí s názvem Spangur Bowl. Z toho by čínská armáda mohla s pomocí obrněné techniky zaútočit na indické letiště u městečka Chushul. Operace indické armády tak byly pouze reakcí na dlouhodobé pokusy Číny o posunutí LAC a nedávnou potyčku mezi čínskými a indickými vojáky u jezera Pangong na místě zvaném „Finger 4“. Indičtí vojáci účastnící se průzkumných operací nevěděli, že indické vrchní velení připravuje útočnou operaci, která by Indii v případě úspěchu zajistila silnou vyjednávací pozici v nekonečných tahanicích s Čínou.
Indická armáda pro průzkum a následnou útočnou operaci použila brigádu elitních SFF. Ta je složená převážně z Tibeťanů uvyklých na nehostinné podmínky ve výškách nad 4000 metrů. Jednotka se účastnila i střetnutí u „Finger 4“, kde hrála roli zálohy a síly rychlé reakce. Její zapojení prakticky rozhodlo krvavé střetnutí, které si dohromady vyžádalo více než 60 životů na obou stranách. Čína má v regionu několik vojenských jednotek ze kterých je nejsilnější mechanizovaná brigáda se základnou na březích jezera Spangur. Její výzbroj se skládá z obrněných transportérů a lehkých tanků ZQT-15, které jsou upravené pro operace ve vysokých nadmořských výškách.
24. srpna mělo indické vrchní velení vypracovaný plán útoku, dělostřelecké jednotky byly připravené v dostřelu cílů, mechanizované jednotky byly rozmístěné na místech, odkud mohly manévrovat v případě čínského protiútoku a protiletadlové týmy vyzbrojené z ramene odpalovanými přenosnými protiletadlovými raketovými komplety infiltrovaly vrcholy místních hor. Plán počítal s tím, že bude celá operace provedena během 120 minut a na jejím konci indická armáda obsadí čínský tábor na vrcholu „Black Top“ i vrcholy okolo průsmyků Rezang La a Rechin La. Z těchto tří bodů by byla indická armáda schopna kontrolovat pohyb na jezeře Spangur a v případě konfliktu by měla čínské jednoty zde umístěné, jako na dlani. Pozice na „Black top“ zároveň pokrývá i velkou část jezera Pangong.
V podvečer 29. srpna objevily indické jednotky silný čínský kontingent postupující po březích jezera Pangong na místo zvané Thakung, které je několik kilometrů hluboko v indické části LAC. Přesouvající se jednotka byla zastavena a po několika hodinách donucena k ústupu bez fyzického střetu. Toto vniknutí na indické území byla pověstná poslední kapka, která spustila připravovanou útočnou akci indické armády. Indické horské jednotky rozmístěné na LAC se po setmění daly do pohybu, a za necelé 2 hodiny dosáhly vrcholů Helmet, Magar a Gurung, které dominují průsmykům Rezang La a Rechin La. Indové zároveň obsadili čínský vojenský tábor Black Top post, kde získali několik zajatců a čínskou techniku používanou ke kontrole a sledování pohybu na jezerech Pangong a Spangur.
Před rozedněním bylo na vrcholcích rozmístěno přes 2000 členů indických speciálních jednotek “Commandos” vyzbrojených francouzskými protitankovými střelami ‘Milan’ a švédskými bezzákluzovými protitankovými zbraněmi ‘Carl Gustav’. Tímto krokem se základna čínské mechanizované brigády na jezeře Spangur dostala do situace, kdy jsou Indové schopni kontrolovat, a v případě nutnosti útočit jak na základnu samotnou, tak na jakýkoliv pohyb čínských vojsk v oblasti.
Překvapení Číňané se pokusili o protiakci pomocí pěchoty, ta však se však zastavila po několika varovných výstřelech indických obránců. Číňané následně podnikli ještě druhý pokus, nyní už podporovaný obrněnými transportéry, ale do přímého střetu s Indy se nakonec nepustili. Pravděpodobně si uvědomili, že jsou nejen přečísleni, ale i ve strategicky velice nevýhodné situaci. Indové, kteří už byli v této chvíli zakopaní na nových pozicích by byli v případě konfliktu schopni z výšin zničit celou čínskou posádku, a proto se nakonec čínští vojáci vrátili na svou základnu.
Toto byla první ryze útočná akce indických sil v tomto regionu za posledních 50 let a Indie tak převzala z rukou Číňanů iniciativu. Jen pár dní po incidentu přišla Čína s návrhem jednání o nastalé situaci a díky strategickým pozicím, které nyní indická armáda ovládá to bude Indie, která se jich zúčastní ze silnější pozice. Indové se zároveň nechali slyšet, že budou stejně reagovat na jakýkoliv další pokus čínských vojáků o porušení linie aktuální kontroly. Realita posledních desetiletí, kdy Čína pomocí salámové metody posunovala linii aktuální kontroly stále hlouběji do indického území se touto akcí tak může radikálně změnit.
