V noci z devátého na desátého března 1945 zahájilo americké letectvo novou bombardovací ofenzívu proti Japonskému císařství.
Té noci dopadlo na jeho hlavní město přes 2000 tun zápalných pum. Exploze způsobily masivní požáry, které kvůli nedostatečným počtům špatně vybavených hasičů hořely po následujících 48 hodin.
V plamenech se ocitlo asi 40 kilometrů čtverečních a v historicky největší ohnivé bouři zahynulo 80-130 tisíc japonských civilistů (některé odhady hovoří až o 200 tisících mrtvých). Přibližně milion lidí utrpěl zranění a stejný počet přišel o střechu nad hlavou. Američané ztratili pouhých 243 letců, což bylo považováno za přijatelné ztráty.
Osobní návštěva zasažených oblastí Tokia císařem Hirohitem významně přispěla k jeho angažování v mírovém procesu. Přesto muselo vzdorné a vojenskou klikou vedené Japonsko utrpět ještě dva zásahy jadernou bombou. Po selhání pokusu o svržení císaře a pokračování v boji, vyvrcholila jednání 2. září podepsáním bezpodmínečné kapitulace.
Bombardování Tokia v noci 9. března 1945 je považováno za nejsmrtelnější nálet druhé světové války, větší než nálety na Drážďany, Hamburk, Hirošimu nebo Nagasaki.
