Výsadkáři ze SS-Fallschirmjägerbataillon 500 se seskupují po denním výsadku v rámci protipartyzánské Operace Rösselsprung, kde hrají roli v plánu zabití vůdce partyzánů Josipa Broze Tita. Přelom května a června 1944.
Operace Rösselsprung, byla německá protipartyzánská ofenziva, provedená v závěrečných měsících druhé světové války. Jejím cílem bylo zlikvidovat odpor na území Balkánu, který představovali především Jugoslávští partyzáni.
Operace probíhala od 25. května do 6. června 1944. Za cíl útoku bylo vybráno malé bosenské město Drvar, kde se nacházelo vedení partyzánských jednotek, včetně vrchního velitele Josipa Broze Tita. Den jeho narozenin (25. květen) byl vybrán jako rozhodující datum útoku.
Kromě likvidace nejvyššího partyzánského vedení bylo cílem německých sil zajmout příslušníky zahraničních misí, které u jugoslávských partyzánů působily (sovětská, britská a americká). Tím by byly přerušeny styky mezi Spojenci a Titovými jednotkami, což by následně znemožnilo, aby byla na Balkán partyzánům posílána jakákoliv pomoc.
Samo nejvyšší velení partyzánských jednotek se však v okamžiku útoku nacházelo v jeskyni, cca 1 km od města. Přestože ji Němci obléhali, podařilo se jak Titovi, tak i celému partyzánskému velení uprchnout. Uniknout z obklíčení však dokázali jen velmi těsně. Operace proto skončila nezdarem.
Hlavním úspěchem Němců bylo především ochromení partyzánského vedení po určitou dobu a také vysoké ztráty, které komunisté po útoku zaznamenali. Nutno podotknout, že díky této akci byla poválečná Jugoslávie schopna odmítnout podřízení jednotnému postupu socialistických zemí v čele s Moskvou a rozhodla se tak razit vlastní kurz v Hnutí nezúčastněných zemí (NAM).
