Sikhové byli vybaveni puškami Martini-Henry, jednoranými zadovkami, které vážili asi čtyři kilogramy. Pušky měly možnost nasazení 20 cm dlouhého bajonetu.
12. září 1897 se uskutečnila bitva mezi 6000-12000 bojovníky z afghánských paštunských kmenů a 21 příslušníky 36th Sikhs z Britské Indické armády. Pozorovací post, který Sikhové chránili byl důležitý protože přes něj s použitím heliografu komunikovali dvě pevnosti, které na sebe neměly přímý dohled. O průběhu bitvy máme poměrně důvěryhodné informace, právě protože její průběh popisovali samotní Sikhové do pevnosti Fort Lockhart pomocí heliografu.
V 9:00 zaútočilo na 10000 Afghánců na pozorovací stanoviště bráněné Sikhy a jeden z nich tuto informaci sdělil do pevnosti Fort Lockhart. Velitel pevnosti Sikhům odpověděl, že jim nemůže poslat posily, na což Sihkové odpověděli, že se rozhodli bránit stanoviště do posledního muže. Tím chtěli získat čas pro obránce pevností, které byly jistě hlavním cílem útoku. Po jisté době se Sikhové ozvali, že mají první mrtvé a zraněné. Poté poslali zprávu, že Afghánci prorazili zeď, která obepínala stanoviště. Po dvou neúspěšných a draze vykoupených pokusech o proražení Sihkové do Fort Lockhart hlásili, že jim vůdce Paštunů nabízí milost, když se vzdají.
Sikhové se vůdci Paštunů vysmějí a pokračují v obraně. Následující zpráva byla, že se Afghánci dostali za vnější zdi stanoviště a velitel Sikhů Havildar Ishar Singh se obětoval a v boji muže proti muži zdržel útočníky, aby se zbytek jeho mužů mohl stáhnout do hlavní budovy. Afghánci se postupně dostali i do hlavní budovy a Sepoy Gurmukh Singh, který obsluhoval heliograf požádal o povolení ho vypnout a použít pušku k obraně. Legenda říká, že Sepoy Gurmukh Singh nakonec zabil na 20 Paštunů a ti ho zabili až tak, že budovu ve které byl podpálili. Před svou smrtí měl volat válečný pokřik Sikhů „Bole So Nihal, Sat Sri Akal!“ („Navždy bude požehnán ten, kdo řekne v Bohu je pravda“).
Afghánci se po této bitvě nebyli schopni dostat k pevnostem dřív, než dorazily britské posily a pozorovací post byl znovu obsazen hned druhý den. Vojáci zde našli na 600 těl mrtvých Paštunů a 21 mrtvých Sikhů. Všichni obránci byli posmrtně vyznamenáni Indian Order of Merit, což byla v té době obdoba britského nejvyššího vojenského vyznamenání Viktoriina kříže.
