(2 348 slov, doba čtení 12 minut)
Podle dnešní ranní svodky ukrajinských vzdušných sil zaútočili Rusové na Ukrajinu 94 drony Šahed. Z nich se podařilo sestřelit 60 strojů, dalších 34 buď cíle nedosáhlo, nebo bylo zneškodněno pomocí systémů radioelektronického boje.
Satelitní snímkování FIRMS, monitorující požáry, ukazuje rozsah požáru po včerejším ukrajinském útoku na největší ruskou rafinérii Taneko v tatarském Nižněkamsku. Ač minimálně část dat pochází z běžného provozu, i tak můžeme vidět, že útok napáchal značné škody.
Gubernátor ruské Saratovské oblasti, Roman Busargin, dnes oznámil, že ruské záchranné složky nepodnikají žádné kroky k uhašení palivových zásobníků v Engelsu. Namísto toho dávají po pěti dnech, během kterých se nepodařilo požár uhasit, průchod kontrolovanému vyhoření.
Neplecha v Rusku: Podle geolokalizovaných záběrů se ruským vojákům podařilo překonat Snagosť v nevelkém počtu pronikli až na jihovýchodní okraj Darina, kde vyhodili do vzduchu část místního sila, na kterém vlála ukrajinská vlajka.
Ruskými OSINT analytiky geolokalizované video ukazuje, že jsou Ukrajinci skutečně stále přítomni v Pogrebkách na severu ukrajinského průlomu. V posledních dnech měli ruští milblogeři, i některé proruské kanály tendenci tvrdit, že odtud byli Ukrajinci vytlačeni, což však nejspíše nebyla nikdy pravda.
Bachmutská fronta: V Časivu Jaru nenaznačují útoky ruských dronů žádné změny na frontové linii.
Doněcká fronta: V Torecku podle ukrajinského analytického projektu Deepstate okupanti postupovali v jižní části města. Britské ministerstvo obrany píše o tom, že nyní drží okupanti přibližně 70% Torecku, což na základě geolokalizovaných videí z předchozích dnů považujeme za opravdu velice optimistické hodnocení situace. Náš tým odhaduje, že ukrajinské ozbrojené složky kontrolují méně než 5% města.
Na severu drží Ukrajinci malou část sídliště Fomiča, na severozápadě pak Rusové drží území po Korolenkovu ulici, na západě ovládají okupanti prakticky celé sídliště Komsomol a na jihu ukrajinské síly kontrolují místní hřbitov.
Va severní straně výběžku na Pokrovsk okupanti postupovali po silnici severně od Vozdvyženky a také u Lysivky, ze které se museli po stálém ruském tlaku stáhnout a ztratili i pozice v Zeleném.
To znamená, že jsou okupanti již méně než 7 km od hranice Dnipropetrovské oblasti.
Zároveň se z českých médií můžeme dočíst o “zablokování jedné z posledních zásobovacích cest na Pokrovsk.” Tato informace je nesmyslná už jen z hlediska pohledu na mapu. Ve skutečnosti dochází k tomu – a není to nic nového – že ruští dělostřelci mají pod palebnou kontrolou k Pokrovsku přístupové cesty. Tím je myšleno, že je mohou ostřelovat a narušovat tak ukrajinskou logistiku, nejde o blokaci nebo její přerušení, pouze narušování.
Více na západ se Rusům podařilo rozšířit zemi nikoho u Piščaneho a postoupit u skládky severozápadně od Soloneho, kde poté postupovali západně od Novojelyzavetivky ve směru na Naděždinku a ve východní části Jasenového.
Jižně od Kurachového okupanti podle geolokalizovaných záběrů vyvěsili svou vlajku na budovu v Jantarném, což potvrzuje, že se z této vesnice obránci stáhli.
Okupanti také lehce postoupili východně od Velyké Novosilky.
Diplomatické a politické události:
Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz vyloučil možnost vyslání polských mírových sil na Ukrajinu po skončení bojů. Podle jeho názoru by to neměly dělat země sousedící s Ukrajinou. Toto stanovisko sdělil v rozhovoru pro Financial Times. Ministr uvedl, že je připraven diskutovat o mírovém plánu, který by mohl navrhnout nově zvolený americký prezident Donald Trump. Tento plán by údajně mohl zahrnovat i myšlenku vyslání mírových sil. Kosiniak-Kamysz však vyjádřil přesvědčení, že „pohraniční státy by se na Ukrajině neměly objevovat se svými jednotkami žádným způsobem“ a zdůraznil potřebu „sdílení odpovědnosti a diverzifikace“ v rámci NATO. Podpořil také Trumpův požadavek, aby země NATO vydávaly na obranu 5 % svého HDP, i kdyby to mělo některým státům trvat až 10 let. Dříve francouzský prezident Emmanuel Macron navštívil Polsko, aby podle médií projednal možnost vyslání francouzských a polských jednotek na Ukrajinu. Poté však polský premiér Donald Tusk prohlásil, že jeho země neplánuje vyslat své jednotky na Ukrajinu v rámci mírové mise, pokud by Ukrajina a Rusko podepsaly mírovou dohodu.
Švýcarsko by mohlo uspořádat schůzku mezi nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem, pokud by o to požádali. Podle švýcarského ministerstva zahraničí nebude zatykač Mezinárodního trestního soudu na Putina překážkou této schůzky. Toto prohlášení učinil mluvčí švýcarského ministerstva zahraničí Nicolas Bidault, kterého citovaly deníky Le Temps a Tages Anzeiger. Bidault připomněl Mírový summit, který Ukrajina pořádala ve Švýcarsku, a uvedl, že po této události byly Ukrajina, Rusko a Spojené státy pravidelně informovány o „připravenosti Švýcarska podpořit jakékoliv diplomatické úsilí o nastolení míru.“ Mluvčí ministerstva také ujistil, že zatykač na Putina, vydaný Mezinárodním trestním soudem, by nebyl překážkou pro jeho případnou cestu do Švýcarska. Podle jeho slov má švýcarská vláda údajně právo udělit výjimku, pokud je to nutné pro mírová jednání.
Německo na začátku roku 2025 oznámilo nový balíček vojenské podpory pro Ukrajinu, který zahrnuje významné rozšíření dodávek vojenského vybavení a výcvikových programů. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse budou dodány další tanky Leopard 1, 20 bojových vozidel pěchoty Marder, 13 protiletadlových tanků Gepard a 3 systémy protivzdušné obrany IRIS-T SLM a IRIS-T SLS. Kromě toho Německo plánuje v roce 2025 vycvičit dalších 10 000 ukrajinských vojáků na svém území.
Polsko připravuje nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, což během summitu v Ramsteinu potvrdil místopředseda vlády a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. Konkrétní obsah balíčku však zatím nebyl zveřejněn. Dosavadní polská podpora zahrnovala tanky PT-91 Twardy, Leopard 2A4 a T-72M1R, bojová vozidla pěchoty BWP-1, dělostřelecké systémy AHS Krab a 2S1 Goździk, minomety RAK, raketomety BM-21 Grad, letadla MiG-29, vrtulníky Mi-24 a Mi-8, stejně jako zbraně, munici a další vojenské vybavení. Do srpna 2024 poskytlo Polsko Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě přes 4 miliardy dolarů
Německo letos zahájí dodávky moderních kolových houfnic RCH 155 od výrobce KNDS Deutschland na Ukrajinu, přičemž první série šesti houfnic bude předána do konce roku. Celkem bylo slíbeno 54 houfnic, rozdělených do tří sérií po 18 kusech. První závazek z léta 2022 zahrnoval výrobu a dodávku 18 houfnic, další série byla schválena v únoru 2024 s plánem dodání mezi lety 2025 a 2027. Třetí série byla potvrzena v polovině roku 2024. Ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že tyto nejmodernější zbraně výrazně posílí schopnost ukrajinských sil čelit ruské agresi.
Německo také nasadí dva systémy protivzdušné obrany MIM-104 Patriot a 200 vojáků Bundeswehru v Polsku, aby chránilo klíčový logistický uzel, nezbytný pro dodávky vojenské techniky na Ukrajinu. Nasazení, oznámené ministrem obrany Borisem Pistoriusem na zasedání na letecké základně Ramstein, začne koncem ledna 2025 a potrvá přibližně šest měsíců. Německo tak navazuje na své předchozí nasazení v Polsku v roce 2022 a následuje Norsko, které v prosinci 2024 rozmístilo vlastní systémy NASAMS a stíhačky F-35 u letiště Rzeszów-Jasionka. Kromě ochrany polského vzdušného prostoru se Luftwaffe zapojí do leteckého tankování pomocí Airbusu A330.
Dnes si na příkladu Zvláštní astrofyzikální observatoře ruské Akademie věd přiblížíme, jaký je v současnosti stav investic ruské vlády do vědy a výzkumu. Zmíněná observatoř byla podobně jako mnoho jiných vědeckých institucí vybudována hluboko za časů Sovětského Svazu, a ve své době se jednalo o přelomové pracoviště celosvětové úrovně. Tuto observatoř byste nalezli v Zelenčukské oblasti Karačajevo-Čerkeské republiky na severu pohoří Kavkaz
Observatoř se skládá ze dvou hlavních teleskopů. Prvním z nich je BTA-6, v sedmdesátých letech dvacátého století vybudovaný optický teleskop s tehdy přelomovým zrcadlem o průměru 6 metrů. Teleskopy se zrcadlem o větším průměru začaly být budovány až v devadesátých letech, ve své době se tedy jednalo o teleskop s největším zrcadlem na světě. Se zrcadlem však jsou již v současnosti potíže, neboť u něj po letech používání nastoupila degradace.
Také s výrobou zrcadla pro teleskop byly potíže, první vyrobené se pro vysoký počet kazů k pozorování příliš nehodilo a tak bylo okamžitě vyrobeno druhé, které však také vykazovalo značnou kazovost a až třetí zrcadlo, instalované v roce 1978, umožnilo plnohodnotné pozorování. I u něj však nastoupila postupem času výše zmíněná degradace, a tak byla v roce 2007 zahájena snaha regenerovat původní zrcadlo. Tento deset let trvající projekt se ale nezdařil, a tak bylo roce 2017 přistoupeno k návratu ke sice částečně zdegradovanému, ale stále ještě použitelnému třetímu zrcadlu.
Kvůli tomu, že byla observatoř vybudována za časů Sovětského Svazu, nebyly k jejímu vybudování dostupné ideální podmínky. V současné době jsou observatoře budovány v místech, kde je zaručeno velmi dlouhé bezmračné období, například v horách Jižní Ameriky, pozice této observatoře však vzhledem ke klimatickým podmínkám umožňuje pozorování pouze v přibližně polovině využitelného času.
Druhým teleskopem této observatoře je RATAN-600, což je prstencový radioteleskop (není vybaven celou parabolou, ale pouze úzkým prstencem) o průměru 576 metrů, a jedná se o dodnes největší instalaci tohoto druhu na světě. Teleskop umožňuje nezávislé pozorování až pěti objektů pomocí segmentů zrcadla, které lze ovládat nezávisle na sobě.
Od sedmdesátých let byla na této observatoři prováděna pouze nezbytná údržba a nedošlo k žádnému dalšímu rozvoji těchto zařízení, mimo určitých modernizací, kdy byla původní sovětská elektronika nahrazena moderním počítačovým vybavením. Observatoř se však již před zahájením invaze na Ukrajinu potýkala s nedostatkem finančních prostředků, a situace se od té doby ještě více zhoršila, neboť plného financování se nyní dostává pouze laboratořím napojeným na vojenský výzkum.
Z druhé strany ale akademikům této observatoře nehrozí takové riziko, jako u armádních vojenských zařízení. Když pomineme útoky ukrajinských dronů, které vedly k požárům v několika výzkumných objektech, hrozí ruským vědcům nebezpečí i od vlastních bezpečnostních složek, pokud nedodají požadované výsledky. Příkladem může být zatýkání v laboratoři zaměřené na vývoj hypersonických zbraní, o kterém jsme informovali 7.10.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Dnes byly na severu a jihu Izraele aktivovány sirény, které vyvolaly mezi obyvatelstvem obavy z raketového útoku a vypuštění dronu na izraelské území. Po důkladném prověření však izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že šlo o falešný poplach a žádná skutečná hrozba nebyla potvrzena.
IDF pak nařídila vyklizení vybraných částí pásma Gazy, odkud byly provedeny útoky na Izrael či jednotky IDF operující v oblasti. Toto opatření má za cíl minimalizovat riziko ohrožení civilního obyvatelstva. Obyvatelům těchto částí bylo doporučeno odebrat se do krytů a setrvat v nich až do doby, kdy IDF vydá povolení k jejich opuštění. Tento krok sleduje zajištění maximální bezpečnosti v kontextu probíhajících bojových operací.
Dva Palestinci byli dnes zadrženi izraelskými bezpečnostními složkami ve městě Nablus na Západním břehu. Podle oficiálního vyjádření byli Ahmed Zaqarna a Tariq Abu Ziyad zadrženi na základě podezření z plánování teroristického útoku. Během prohlídky u nich byly nalezeny dvě dlouhé střelné zbraně a další vojenské vybavení. Oba muži byli převezeni do vazby, kde podstoupí další výslech. Bezpečnostní složky, včetně IDF, izraelské policie a zpravodajské služby Šin-Bet, se k případu blíže nevyjádřily.
Libanon: Z této oblasti dnes nemáme žádné relevantní informace.
Sýrie: Podle milblogera vystupujícího na svém telegramovém kanále pod jménem Majakovsk zůstává situace u přehrady Tišrín i nadále napjatá. Intenzivní boje v oblasti pokračují, přičemž kurdským jednotkám SDF se během nedávného protiútoku podařilo znovu získat některé dříve ztracené pozice. Navzdory těmto úspěchům se však situace zdá být stabilizovaná, a zásadní změny na frontě se neočekávají bez přímého zapojení turecké armády. Tento vývoj ukazuje na dlouhodobou stagnaci bojů v této oblasti, kde se ani jedné straně nedaří získat rozhodující převahu.
Telegramový kanál War & Conflict News informuje, že turecké letectvo a dělostřelectvo dnes podnikly koordinované útoky na kurdské pozice ve městech Tel Tamra, Kobane a u přehrady Tišrín. Kromě vojenského tlaku Turecko podle všeho zvyšuje i diplomatický tlak s cílem přimět kurdské síly ke složení zbraní. Kanál také zmiňuje zprávy, které se šíří mezi Kurdy, o možné podpoře Američany podporovaných kurdských milic ze strany Íránu. Pokud by se tyto informace potvrdily, mohly by zásadně ovlivnit mocenskou rovnováhu v regionu. Zpráva však upozorňuje, že v tuto chvíli není možné tyto informace ověřit, a proto by měly být brány s rezervou.
Rusko pokračuje v přepravě zbraní a vojenské techniky ze Sýrie do Libye vzdušnou cestou, ale evakuace po moři čelí značným komplikacím. Ukrajinská zpravodajská služba HUR uvedla, že ruským lodím nebylo povoleno vplout do přístavu Tartús. Tato situace nutí ruské jednotky k likvidaci nefunkční vojenské techniky na místě. „Rusové se potýkají s problémy při evakuaci vojenského majetku po moři – povolení pro vstup ruských lodí do přístavu Tartús stále chybí,“ uvádí HUR. Podle informací se 9. ledna pokusil ruský kontradmirál Valerij Varfolomejev o vyjednání dohody, ale nebylo mu ani umožněno účastnit se jednání. V současnosti kotví ve vnější části přístavu Tartús nákladní loď Sparta a dvě velké výsadkové lodě Ivan Gren a Alexandr Otrakovskij. Tato situace ukazuje na rostoucí logistické potíže ruských sil v regionu a komplikace při udržování jejich operací na Středním východě a v severní Africe.
Dnešní Třešnička™ má podobu pohádky s názvem „Jak slovenská delegace hledala cestu do Moskvy“. Jednoho mrazivého rána si skupina slovenských poslanců sbalila kufry a vyrazila do země ledové, aby se setkali s vrtošivým carským Vladimírem. Andrej Danko, proslulý svým nekonečným obdivem k Rusku, tentokrát sehnal rovnou celou družinu poslanců, aby ukázal, že Slovensko umí nadále hrát roli užitečných idiotů na mezinárodní scéně. Cestu do Moskvy ale lemovaly peripetie – Polsko prý nepovolilo přelet (což Poláci popřeli), a tak museli Slováci hledat jiné cesty, jako správní diplomati na úrovni. Vzali to přes Německou říši (tento způsob se v historii již osvědčil). Na palubě letadla se jistě vedla vážná debata o „míru a stabilitě“, což byla ideální kulisa pro snění o plynovodech a elektrárnách, které by Vladimír možná mohl uvolnit za pár úsměvů a pár dalších kolaborantských gest. Zatímco se v Moskvě plánovala kremelská hostina, na Slovensku mezitím lid zvažoval, zda by nebylo prozíravější zajistit energetickou bezpečnost než pokračovat v tanci podle ruské balalajky. Jak to skončí? Nu, Vladimír se pobaví, Polsko se zasměje, a slovenský lid zůstane jen s hořkostí na jazyku a účtem na stole.
A pozor! Nedávno jsme měli opět náš video podcast. Samozřejmě jsme pořádně probrali vývoj na frontě za uplynulou dobu od toho posledního podcastu, nicméně hlavním předmětem byla nová sbírková iniciativa, kterou jsme založili, a o které bychom rádi informovali. Záznam si můžete poslechnout v našem archivu na Youtube.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
