(1 753 slov, doba čtení 9 minut)
V noci na 1. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu pomocí 126 dronů Šahed, stejně jako různých typů raket. Celkem z 165 vzdušných cílů bylo sestřeleno 56 dronů a nespecifikovaný počet raket. Dalších 61 ruských dronů bylo zarušeno. Tuto informaci zveřejnilo Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Mezi prostředky, které Rusko použilo, patřilo:
- 7 balistických raket Iskander-M/KN-23
- 7 řízených střel Iskander-K
- 8 řízených střel Ch-22/32 odpálených z bombardérů Tu-22M3
- 8 řízených střel Ch-101/Ch-55 odpálených ze strategických bombardérů Tu-95MS
- 10 leteckých střel Ch-59/Ch-69 z taktických letounů
- 2 letecké střely Ch-31P vypálené z oblasti Černého moře
- 123 útočných dronů Šahed a simulátorů dronů různých typů
Vzdušné síly uvedly, že část ze 42 ruských raket byla sestřelena. Kromě toho „významná část“ raket nedosáhla svých cílů díky aktivním protiopatřením ukrajinské obrany. Útoky však způsobily škody, zejména balistické střely. Během útoku na Poltavu zemřelo 8 lidí a 14 bylo zraněno, v Sumské oblasti zahynuli dva lidé.
Neplecha v Rusku: Na západním křídle kurského výběžku se okupanti přiblížili k prvním domům vesnice Sverdlikovo a na východním křídle pokračují boje východně od Machnovky. Přímý vizuální důkaz o ruském postupu zde prozatím chybí, ale ukrajinské drony v oblasti operují s vyšší intenzitou, což může naznačovat snahu o stabilizaci situace.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Rusové překročili řeku Oskil a obsadili vesničku Novomlynsk. Zatím není úplně jasné, jak vážná je zde situace, ale okupanti aktivně hledají slabá místa po celé délce fronty a snaží se jich využít. Jižněji od této vesnice pokračují boje jižně od Zapadného, kde se ukrajinské síly snaží zastavit ruský tlak dělostřelectvem a drony. Těžké boje se vedou i východně od Jampolivky, rusové zde však mají těžké ztráty, což dokládají zveřejněné záběry zničené ruské techniky. Na jihu této fronty se stále bojuje v Serebrjanském lese a ruské drony spolu s dělostřelectvem ostřelují ukrajinské pozice v Bilohorivce.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru rusové pokračují v tlaku v severní části města, přičemž nejtvrdší střety probíhají na sídlišti Novopivničnyj. Boje se vedou i západně od závodu na výrobu žáruvzdorných cihel a jižně od města, kde se okupanti snaží o další postup. Ruské síly se stále více zaměřují na pokusy dostat se do Ševčenka a ke Stupočkám, kde jim v postupu brání ukrajinské drony a dělostřelecké údery.
Doněcká fronta: V Torecku ruské ozbrojené složky nadále útočí na areál dolu Toreckaja, avšak ukrajinské protiútoky jim prozatím nedávají příliš šancí se zde udržet. Rusům se nedaří ani v severní části Leonidivky, kde jsou jejich šturmgrupy ničeny drony a dělostřelectvem obránců. Jinak zde nedošlo k žádným velkým změnám.
Ve směru na Pokrovsk přivedli rusové nové posily, což naznačuje jejich snahu o pokračování ofenzivy. Dnes Rusové postoupili v Baranivce, ale nejtěžší boje probíhají v Kotlyném a v Udačném. V druhé jmenované vesnici Rusové obsadili část území, ze kterého byli v předchozích dnech vytlačeni ukrajinským protiútokem. Více na jih Rusové stále drží pozice ve východní části Andrijivky a daří se jim pomalu postupovat z Petropavlivky, což jim usnadňuje doplňování rezerv právě v Andrijivce.
U Kurachového pokračují boje ve směru na Dačné, kde okupanti postupovali severně od říčky Suché Jaly a podařilo se jim obsadit další remízek mezi poli.
Ve směru na Velikou Novosilku postupovali rusové západně od Rozdolného a severně od Rivnopilju, který je nyní prakticky celý pod jejich kontrolou. Ukrajinské síly zde stále provádějí protiútoky drony, ale celková situace se vyvíjí ve prospěch okupantů.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Keith Kellogg, kterého americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštním vyslancem pro Ukrajinu, je přesvědčen, že zahájení mírových jednání potrvá měsíce, nikoli roky. Uvedl to v rozhovoru pro Fox News. „Chtěl bych říci, že jde o měsíce, ne roky. Rád bych věřil, že bychom mohli dosáhnout nějakého pokroku v krátkodobém horizontu,“ zdůraznil zvláštní vyslanec. Kellogg uvedl, že má důvěru v Trumpa, protože je „dobrý vyjednavač.“ Je přesvědčen, že USA mají „dobrý a solidní plán“ pro zahájení jednání. Na otázku týkající se zavedení dalších sankcí proti Ruské federaci a pokračování dodávek zbraní Ukrajině Kellogg odpověděl, že toto rozhodnutí závisí na Trumpovi. „Většina lidí by měla mít důvěru v to, že přesně ví, co dělá. Ví, kde vyvinout tlak. Vytvoří páku jak na Ukrajince, tak na Rusy,“ zdůraznil zvláštní vyslanec.
Slovenský premiér Robert Fico ustoupil o hrozby odpojení elektřiny nebo zastavení humanitární pomoci v reakci na přerušení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Nyní však hrozí vetováním rozhodnutí EU. O situaci informuje deník SME. Premiér opět pohrozil odvetnými opatřeními, pokud Ukrajina neobnoví tranzit plynu přes své území. Zároveň však uvedl, že Bratislava nepřeruší nouzové dodávky elektřiny ani neomezí humanitární pomoc. Jak Fico vysvětlil, takový krok by dopadl na ukrajinské občany, a Slovensko to „nechce“. Současně přivítal Zelenského rozhodnutí začít zvažovat využití ázerbájdžánského plynu k obnovení tranzitu. Kromě toho Fico oznámil další společné zasedání vlád Slovenska a Ukrajiny.
Podněstří začalo přijímat úvěrový plyn z Moldavska, garantovaný EU. Prezident neuznávané republiky, Vasyl Krasnoselskij, poděkoval předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen. Informuje o tom NewsMaker, který cituje pro publikaci Europa Libera úřadujícího ředitele společnosti Moldovagaz Vadima Chebana. Podle jeho slov dodávky začaly v 8:30 ráno. Levý břeh Dněstru je zásobován plynem, který se již nachází v potrubí na pravém břehu, a objemy, které jsou nyní čerpány do podněsterského plynovodního systému, jsou dostatečné „k udržení tlaku.“ Krasnoselskij poděkoval předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen „jménem svým i celého Podněstří.“ Slíbil, že do 2. února zahájí dodávky plynu pro domácnosti.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na jedno z posledních „inovačních“ opatření ruského státu – tzv. duchovně morální víza, která mají přilákat obyvatele „nepřátelských zemí“ do Ruské federace. Loni v srpnu podepsal Vladimir Putin výnos, který cizincům umožňuje požádat o povolení k pobytu na tři roky, aniž by museli skládat zkoušku z ruštiny či dějin Ruské federace – postačí pouze zdravotní pojištění a podepsané prohlášení, že odsuzují politiku vlastní země, jelikož „vnucuje ideologické postoje odporující tradičním ruským duchovním a morálním hodnotám.“
Na první pohled se může zdát, že se tak Kreml pokouší vybudovat nový proud pracovních sil a potažmo stabilizovat ruskou ekonomiku. Nově příchozí z „nepřátelských zemí“ totiž získávají povolení pracovat, podnikat (bez nutnosti registrace právnické osoby) a využívat lékařských služeb. Jak se ale ukazuje, jedná se o poměrně úzkou skupinu – podle organizace Vítejte v Rusku vedené bývalou ruskou špionkou a nyní poslankyní Marií Butinovou jde o necelé tři tisíce lidí. Skoro třetina z nich přichází z Německa, následují občané z pobaltských států a Itálie.
Právě tato exotičtější forma migrace stojí na papíře velmi lákavě: žadatel nemusí projít jazykovou ani historickou zkouškou, nepotřebuje žádné zvláštní povolení – stačí „správný“ ideologický postoj. V realitě se ale brzy dostavují rozčarování na trhu práce. Na druhou stranu se najdou i výjimky – kupříkladu bývalá rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová, která má blízký vztah k Vladimiru Putinovi, bude vyučovat na univerzitě v Rjazani a na venkově si podle dostupných informací staví vlastní dům. Některým prominentním cizincům (obzvlášť těm, kdo si stihli vybudovat vazby v ruských mocenských kruzích) se tak otevírají pozoruhodné možnosti.
Co to celé znamená pro ruskou ekonomiku? Masivní efekt, o kterém by se mohlo hovořit jako o spáse, se rozhodně nekoná. Prozatím to vypadá, že ani preferenční (ideologické) vízum nezakryje fakt, že ruská ekonomika prochází kulantně řečeno složitým obdobím se značným vnitřním zadlužením a investiční stagnací. Efektně pojmenovaný projekt tak do značné míry ilustruje spíš kreativitu ruské propagandy než reálné posílení jejího hospodářství.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Dronový úder na skupinu pěti palestinských militantů dnes provedla IDF ve městě Dženín na Západním břehu. Úder byl veden v jedné z východních čtvrtí během jedné z nejrozsáhlejších protiteroristických operací. Bližší informace k zásahu IDF prozatím nekomentovala.
Izraelská protivzdušná obrana dnes vypálila dvě rakety proti podezřelému cíli poblíž vesnice Nirim u Pásma Gazy. Nakonec se ukázalo, že šlo o falešný poplach, a nedošlo k žádným ztrátám na životech ani škodám na infrastruktuře.
Libanon: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Sýrie: V noci z pátku na sobotu skupina členů odbojové organizace zaútočila na vládní vojáky na dálnici spojující Latákii a Aleppo, poblíž vesnice al-Muchtaríja. Útok si vyžádal dva mrtvé vojáky nového režimu. Jde o první případ, kdy odbojové skupiny napadly vládní síly na této trase, což může naznačovat změnu taktiky nebo eskalaci jejich aktivit.
Přibližně ve stejnou dobu ve vesnici Tarnadža v provincii Kunejtra na Golanských výšinách zahájila skupina maskovaných militantů palbu na vojáky IDF, kteří zde vytvořili nárazníkové pásmo pro zajištění bezpečnosti Izraele. K útoku se později přihlásilo odbojové hnutí složené z bývalých vojáků a sympatizantů režimu Bašára Asada. Velení IDF oznámilo, že při incidentu nebyl žádný z izraelských vojáků zraněn.
Africká vsuvka: Dnes odpoledne došlo k útoku na příslušníky nigerijské armády ve vojenské základně v Tilii v provincii Tahou. Podrobné informace o průběhu útoku zatím nejsou známy, ale podle prvních odhadů přišla nigerijská armáda o 46 vojáků a 9 obrněných vozidel. Dalších 10 vojáků bylo zajato a podle předpokladů budou islamisty popraveni. Pokud se informace potvrdí, půjde o jeden z nejkrvavějších útoků islamistických militantů v regionu za poslední měsíce.
Dnešní Třešnička™ bude taková ta pravda od půllitru z hospody. Ruská propaganda se opět rozhodla, že realita je příliš nudná a je potřeba ji trochu vylepšit. Tentokrát si v Komsomolské pravdě vytáhli z klobouku senátorku Miroslavu Němcovou, přisoudili jí neexistující výrok o blokádě Leningradu a hned si na tom postavili emocionální výlev o zradě Východní Evropy. A že jde o lež? To je v dnešním Rusku spíš technikálie. Článek si vystačil s klasickými narativy: Československo bylo Sověty spaseno (že to pak znamenalo 40 let totality, to už se nehodí), Východoevropané jsou nevděční (protože už nechtějí hrát roli poslušných gubernií) a Češi jsou vlastně nacisti (což je obzvlášť legrační vzhledem k tomu, kdo dnes na Ukrajině bombarduje civilisty). Zatímco Moskva vyrábí další lživou báchorku, v reálném světě senátorka Němcová nic takového nikdy nenapsala, což ale ruské publikum netrápí – hlavně že se někde může vyškrábnout pár slz patriotického rozhořčení. A co se týče těch sovětských „milionových obětí za naši svobodu“, možná by bylo fajn připomenout, že sovětský tank, který dojede až do Prahy, ještě neznamená osvobození, pokud v něm sedí nová okupační moc.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
