(2 765 slov, doba čtení 14 minut)
Ke včerejší analýze se objevila poznámka, že jsme se vůbec nevěnovali telefonátu Donalda Trumpa s Putinem. Mohlo by se zdát, že jsme vás o něco ochudili, ale skutečnost je taková, že nikdo neznal a dosud nezná pravý obsah jejich rozhovoru. Takže jako drobnou omluvu přijměte, co bylo k tématu zúčastněnými řečeno:
“Oba jsme se shodli na tom, že chceme zastavit miliony úmrtí, ke kterým dochází během rusko-ukrajinské války. Prezident Putin dokonce použil mé volební heslo: ‚Zdravý rozum.‘ Oba v to velmi věříme” – Donald Trump pro CNN.
“Skvělé hovory s Ruskem a Ukrajinou včera. Hodně pravděpodobné ukončení té hrozné, velice krvavé války” – Donald Trump na Truth.
“Miliony lidí zemřely ve válce, která by nevypukla, kdybych byl já prezident, ale vypukla a musí skončit” – Donald Trump na Truth.
“Putin řekl Trumpovi o nutnosti řešit základní příčiny ukrajinského konfliktu” – Dmitrij Peskov pro TASS.
No a to je tak nějak vše.
V noci na 13. února podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu, při kterém nasadily 140 úderných dronů Shahed a dalších typů dronů. Podle Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny byla protivzdušná obrana schopna zničit 85 těchto cílů. Dalších 52 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Útok opět potvrzuje ruskou taktiku zahlcování ukrajinské protivzdušné obrany levnými bezpilotními prostředky, přičemž ukrajinské síly i nadále prokazují vysokou efektivitu při jejich eliminaci.
Neplecha v Rusku: Ruské síly dle Petrenka pokračují v útočných operacích v oblasti vesnice Sverdlikovo, kde však utrpěly ztráty v důsledku ukrajinského dělostřeleckého úderu. Okupanti zároveň útočí směrem na vesnici Nikolské a snaží se postoupit k Čerkasské Konopelce, kterou dříve získaly pod kontrolu ukrajinské jednotky.
Podle ruského kanálu DnevnikDesantnika se u Čerkasské Konopelky podařilo výsadkářům odrazit ukrajinskou skupinu, která se pokusila přiblížit k vesnici přes Sirovšinsko-Oležský kanál. V okolí Sverdlikova ruské síly údajně vyčistily lesní remízky, ukrajinské zdroje se k situaci zatím nevyjádřily.
Během dnešního dne Ukrajinci několikrát podnikli útoky u Kurilovky, všechny však byly podle ruských zdrojů odraženy.
Kanál Vojennyj Osvedomitěl píše, že u Kolmakovky byly zničeny dva ukrajinské mostní tanky – americký M60 AVLB a německý Biber, které se ukrajinské síly pokusily použít k překročení řeky Smerdica.
A dnes budeme mít i malý Kurský lískáč. Putin totiž dal své armádě novou lhůtu a do 9. května musí Moskva získat zpět kontrolu nad ztracenými územími v Kurské oblasti. Hlavním vykonavatelem tohoto úkolu byl jmenován staronový generál Lapin.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Okupanti pokračují v postupu na západním břehu řeky Oskil, tentokrát mezi Dvoričnou a Novomlynskem. Více na jih pokračují boje severně od Zahryzového, jižně od Makjivky a v oblasti Jampolivky. V Serebrjanském lese se nadále vedou poziční boje a zaznamenali jsme zvýšenou aktivitu dronů i u Bilohorivky, což potvrzují i ukrajinské zdroje operující v této oblasti. U Verchnokamjanského se obráncům podařilo odrazit ruský mechanizovaný útok a vesnice zůstává bezpečně pod ukrajinskou kontrolou.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují boje na severu i jihu města, největší aktivita se však nyní soustředí na směr Ševčenko a Stupočky. Podle míst, kde útočí ruské drony, ukrajinští obránci stále drží pozice v západní části lesoparku Dovhe 2. Okupanti ostřelují dělostřelectvem a drony ukrajinské pozice v areálu Dílny 2, ve vesnici Južnyj a v samotných Stupočkách. Ukrajinské drony mezitím útočí na okupanty ukryté v západní části lesoparku Krynyčky. Situace na frontě zde zůstává relativně stabilní.
Doněcká fronta: V Torecku probíhají těžké boje v severní a severozápadní části města. Ruské dělostřelectvo ostřelovalo jižní část areálu dolu Toreckaja, což naznačuje, že se ho obráncům podařilo znovu získat pod kontrolu. Boje pokračují i na sídlišti Krymské. Jih Torecku je s výjimkou několika menších oblastí plně pod kontrolou okupantů, což dokazují i ukrajinské drony, které útočí na ruské jednotky podél jižní hranice sídliště Zabalka.
Ve výběžku na Pokrovsk hlásí DeepstateUA ruský postup pouze východně od Baranivky ve směru na Zelene Pole. Dále na západ pokračují boje v Lysivce, v Dačenském, v Piščane, v Kotlyne a v Udačném, kde se okupantům podařilo postoupit přibližně o 50 metrů na západ. Více na jih se obráncům podařilo odrazit ruský útok západně od Novojelizavetivky a boje pokračují i v Zaporižiji, kterou okupanti pravděpodobně plně ovládají.
U Kurachového se situace dále zhoršuje. Rusové útočí na Dačné, ostřelují ukrajinské pozice ve vesničce Ulakly a podařilo se jim vytlačit ukrajinské vojáky z okopů jižně pod Dačném.
Západně od Veliké Novosilky okupanti postoupili remízkem mezi poli směrem na Burlatské.
Jižní a Chersonská fronta opět beze změn.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude i nadále poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc. Uvedl to při rozhovoru s novináři, na který se odkazuje Voice of America. Trump vysvětlil, že pokud by USA nyní přestaly Ukrajině pomáhat, „Putin by si myslel, že vyhrál“. „Upřímně, budeme to dělat tak dlouho, jak bude potřeba, protože nechceme, aby se stalo něco dalšího. Ale [ruský prezident Vladimir] Putin teď chce mír,“ uvedl Trump. Co se týče setkání s Putinem, Trump uvedl, že datum zatím nebylo stanoveno, ale schůzky „se uskuteční jak zde, tak tam“. Zároveň zdůraznil, že ruský vůdce je „velmi odhodlaný“ a stejně jako Zelenskyj chce, aby tato válka skončila.
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu, Keith Kellogg, plánuje navštívit Ukrajinu v období od 13. do 22. února. Před příjezdem do Kyjeva zamíří nejprve do Německa a Belgie. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí. Jestli je již na Ukrajině nebylo v době vydání článku známo. Podle ministerstva Kellogg podnikne zahraniční cesty s cílem prosazovat Trumpovu vizi dosažení míru silou na Ukrajině a ochrany národních bezpečnostních zájmů USA. Nejprve se zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, poté navštíví sídla NATO a EU v Bruselu, kde se setká s evropskými spojenci s cílem „ukončit ruskou válku proti Ukrajině a obnovit stabilitu v Evropě“. Na Ukrajině plánuje Kellogg jednat s vládními představiteli i soukromými osobami, které „statečně snášejí téměř tři roky války“. „Prezident Trump jasně uvedl, že boje musí skončit, a Spojené státy jsou připraveny podpořit dlouhodobé řešení. Zvláštní prezidentský vyslanec Kellogg je odhodlán prosazovat tvrdou diplomacii nezbytnou k dosažení prezidentova cíle,“ uvedlo ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.
Čína navrhla americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi uspořádat jednání o ukončení rusko-ukrajinské války bez účasti Volodymyra Zelenského. Informoval o tom The Wall Street Journal s odvoláním na vlastní zdroje. Podle novinářů se Čína, vzhledem k blížícím se mírovým jednáním o ukončení války, snaží „sehrát svou roli“, a proto navrhla, aby se Trumpův tým setkal s Putinem tváří v tvář. USA a EU však podle WSJ zaujaly vůči čínské iniciativě skeptický postoj. Bílý dům odmítl potvrdit existenci takového návrhu, nicméně podle jednoho z představitelů Trumpovy administrativy je podobná myšlenka „zcela nereálná“.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Ukrajina pravděpodobně nebude schopna obnovit své hranice v podobě, v jaké existovaly před rokem 2014. Jeho slova cituje The Washington Post. „Zdá se mi, že… nevyjadřuji k tomu svůj názor, ale hodně jsem o tom četl a mnoho lidí si myslí, že návrat všech okupovaných území Ukrajiny je nepravděpodobný,“ uvedl Trump. Zároveň naznačil, že Ukrajina by mohla získat zpět „některá území“, avšak nespecifikoval která.
Pomoc Ukrajině ze strany evropských zemí pokračuje a během posledního jednání formátu Ramstein byly oznámeny další významné balíčky vojenské pomoci. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov označil podporu za „velmi silnou“ a zdůraznil, že Ukrajina má zajištěnou vojenskou pomoc nejen pro rok 2025, ale i pro další roky. Velká Británie přislíbila nový balíček v hodnotě 150 milionů liber, který zahrnuje obrněná vozidla a bezpilotní letouny, přičemž do konce března má být Ukrajině dodáno přes 10 000 dronů. Kromě toho Londýn poskytne nový raketový systém Gravehawk, vyzbrojený raketami R-73, který by mohl pomoci řešit kritický nedostatek systémů PVO. Lotyšsko oznámilo, že v roce 2025 dodá Ukrajině 42 nových obrněných transportérů Patria 6×6, vyrobených v nově otevřené továrně v Lotyšsku. Nizozemsko zase oznámilo dodávku 25 obrněných vozidel YPR a posledních slíbených tanků T-72, zatímco Německo přislíbilo dalších 100 střel pro systémy protivzdušné obrany IRIS-T. Kanada se k podpoře přidává s téměř 70 miliony dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině v rámci „dánského modelu“, tedy přímého financování nákupu zbraní pro Kyjev.
Ukrajina získá také další munici pro své systémy PVO Gepard, tentokrát přímo od německého průmyslu. Koncern Rheinmetall obdržel objednávku od ukrajinského ministerstva obrany na dodávku 180 000 kusů munice ráže 35×228 mm, vyráběné v závodě v Unterlüßu. Smlouva má hodnotu několika desítek milionů eur a financována bude německou vládou. První dodávky se očekávají v roce 2026, přičemž výroba munice již nevyužívá komponenty ze Švýcarska, které dlouhodobě blokuje dodávky zbraní a munice na Ukrajinu. Ukrajina dosud obdržela od Německa 57 systémů Gepard a už dříve bylo objednáno více než 300 000 kusů munice, z nichž nejméně 241 000 již bylo dodáno.
Polsko se stále potýká s nedostatkem dělostřelecké munice ráže 155 mm a navzdory tříletému tlaku na zvýšení výroby v souvislosti s válkou na Ukrajině se klíčové investice stále nedaří dokončit. Polská armáda potřebuje zásadní posílení produkce, jelikož aktuální kapacity výroby munice jsou nízké – podle vyjádření bývalého premiéra Mateusze Morawieckého z roku 2019 se v Polsku vyrábělo pouze 30–40 tisíc granátů ročně. Hlavním problémem je nutnost dovážet vícesložkový střelný prach, což brání samostatnosti ve výrobě. V roce 2019 byl proto zahájen Projekt 400, jehož cílem bylo vybudování továrny na střelný prach v Pionkách a rozšíření výroby munice ve Skarżysku-Kamienna. Původní termín dokončení byl stanoven na rok 2022, ovšem projekt stále není hotový. Náměstek ministra obrany Paweł Bejda zdůraznil, že je nutné vybudovat v Polsku komplexní kapacitu na výrobu munice, což označil za klíčovou strategickou prioritu. Celková investice do projektu dosahuje 3 miliardy PLN, přičemž 2 miliardy PLN byly již převedeny z rozpočtu Ministerstva národní obrany do Fondu kapitálových investic a další 1 miliarda PLN pochází z Agentury pro strategické rezervy (RARS).
Rakousko plánuje výrazné posílení svých ozbrojených sil, jak naznačuje uniklý koaliční vyjednávací protokol mezi FPÖ a ÖVP. Dokument podrobně popisuje modernizační plány rakouské armády (Österreichisches Bundesheer, ÖBH), včetně zvýšení vojenských výdajů, posílení domácí výroby zbraní a strukturálních reforem v oblasti obrany. Klíčovým bodem je vytvoření druhého tankového praporu vedle stávajícího Panzerbataillonu 14, který provozuje 58 tanků Leopard 2A4 (pořízených v 90. letech z Nizozemska a nyní modernizovaných na standard Leopard 2A7). Plány zahrnují také nákup průzkumných a úderných dronů, systémů elektronického boje, satelitní komunikace a kybernetických schopností. V otázce protivzdušné obrany se FPÖ zasazuje o vystoupení Rakouska z Evropské iniciativy Sky Shield (ESSI) ve prospěch vlastního systému PVO, zatímco ÖVP podporuje další účast v ESSI. Plán rovněž zahrnuje investice do infrastruktury kasáren, údržbářských zařízení a skladů munice.
Německá společnost Helsing oznámila výrobu 6 000 bojových dronů HX-2 s umělou inteligencí pro Ukrajinu, což umožnilo dokončení továrny Resilience Factory (RF-1) v jižním Německu. Továrna má počáteční výrobní kapacitu 1 000 dronů HX-2 měsíčně a firma plánuje rozšíření produkce napříč Evropou s cílem dosáhnout výroby desítek tisíc kusů měsíčně v případě konfliktu. Tato dodávka navazuje na předchozí objednávku 4 000 dronů, které již jsou ve výrobě ve spolupráci s ukrajinskými partnery. Helsing se tak stává jedním z největších výrobců bojových dronů na světě. Model HX-2 je elektricky poháněný X-Wing dron s doletem až 100 km, navržený pro sériovou výrobu s cílem udržet nízké jednotkové náklady. Podle firmy představuje efektivní doplněk ke konvenčnímu dělostřelectvu.
Dnes si přiblížíme současnou finanční situaci ruské pošty. Ta za prvních devět měsíců roku 2024 zaznamenala ztrátu ve výši přibližně 10 miliard rublů, což je 360% ztráty za stejné období roku 2023. Celkové zadlužení dosáhlo na konci září minulého roku 130 miliard rublů (přičemž z toho přes 30 miliard rublů v posledních třech letech), což je podle agentury AKRA pětkrát více, než roční příjem ruské pošty, a tak není šance, že by ta dokázala dluh splatit. Přibližně 85% tohoto zadlužení je způsobeno nutností refinancovat dříve vydané obligace, přičemž ty musí být nyní refinancovány s úročením odpovídajícím současným úrokovým sazbám v Rusku.
Je potřeba mít na paměti, že Ruská pošta je po RŽD (tedy Ruské železnici) druhým největším zaměstnavatelem v Rusku, její finanční potíže se tedy přímo dotýkají velkého množství lidí, nehledě na obyvatele zejména menších měst a vesnic zejména ve vzdálenějších regionech, pro které je Ruská pošta často jedinou dostupnou možností a omezování jejích služeb z důvodu nutných úspor jim značně komplikuje život.
Ruská vláda v rámci plánu pomoci Ruské poště připravila několik kroků, od přímé finanční pomoci ve výši přibližně 6 miliard rublů, a to pomocí zvýšení poplatku při výplatě důchodů a sociálních dávek (a to z 1,17 na 1,5% vyplacené částky), přes snížení sazby DPH na přepravu mezinárodních zásilek, ale také zvažuje zavedení povinnosti přepravy veškerého zboží zakoupeného v internetových obchodech Ruskou poštou.
Dalším návrhem je umožnění prodeje léků na pobočkách pošty, a to bez licence, jakou potřebují ke stejnému prodeji lékárny. Tento návrh se však setkal se silnými protesty ruské lékárnické unie, která uvedla, že prodej léků na základě zjednodušených pravidel může způsobit škody na zdraví ruské populace, ale také negativně ovlivní konkurenční prostředí v tomto segmentu trhu. Zejména poslední uvedený návrh přijde naší redakci již značně zoufalý, a vzhledem k náročnosti povolání farmaceutů by bylo možná vhodnější rozšířit kompetence lékáren o poštovní služby, než naopak, zejména s ohledem na zdraví ruské populace.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Vojáci elitního komanda Egoz dnes v Dženínu na Západním břehu zničili výbušninami naložené civilní vozidlo. To se s největší pravděpodobností chystali teroristé použít proti izraelským bezpečnostním složkám operujícím v rámci probíhající protiteroristické operace Železná zeď.
Jeden mrtvý palestinský civilista je výsledkem incidentu u základny Samarské regionální brigády IDF poblíž města Náblus. Podle výpovědí vojáků se podezřelý jedinec nejprve pokusil narazit vozidlem do brány základny a poté z vozu vystoupil. I přes varování se nadále přibližoval k vojákům, kteří byli nakonec donuceni zahájit palbu. IDF incident vyšetřuje, zatím však neuvedla další detaily.
Izraelská armáda dnes detekovala odpálení jedné rakety z Pásma Gazy. Zatím není jasné, zda byla mířena na Izrael, protože dopadla v centrální části Gazy, kde si vyžádala jednoho mrtvého civilistu. V reakci na odpálení rakety provedla IDF preventivní úder na místo odpalu a zničila použitý raketomet.
Libanon: Během bojových operací v jižním Libanonu vojáci 769. Hiramské regionální brigády objevili několik skladišť zbraní a munice, které patřily Hizballáhu. Při zabezpečování oblasti bylo rovněž nalezeno několik připravených palebných postavení s odpalovači raket. Veškerá munice a výzbroj byla zaevidována a zabavena, zatímco infrastruktura byla ženisty IDF následně zničena.
Sýrie: Turecké letectvo v noci ze středy na čtvrtek provedlo sérii náletů na kurdské pozice v okolí města Kobane. Při útocích bylo zabito devět militantů Kurdské strany pracujících (PKK). Zvýšená turecká aktivita v oblasti by mohla naznačovat, že jednání mezi Ankarou a Washingtonem ohledně kurdské autonomie se blíží ke konci.
Na úsecích fronty u Manbídže a Rakká situace zůstává beze změn.
Africká vsuvka: Somálští islamisté dnes podnikli koordinovaný útok na příslušníky bezpečnostních složek autonomního regionu Puntland v údolí Wádí Džejl u vesnice Haraario. Při útoku islamisté aktivně využívali sebevražedné atentátníky a drony. Podle jejich tvrzení bylo zlikvidováno přes 57 puntlandských vojáků a dalších 120 mělo utrpět zranění. Zejména využití dronů k průzkumu poskytlo islamistům značnou výhodu při plánování a koordinaci útoku.
Místní zdroje uvádějí, že v oblasti docházelo k přestřelkám už během včerejška. Při jednom z incidentů se islamisté pokusili přepadnout vojenskou jednotku pomocí výbušninami naloženého vozidla. To se vojákům podařilo včas zneškodnit, čímž byl útok zmařen ještě před jeho provedením.
Dnešní Třešnička™ bude jakmykvy – takvykmy. Kreml znovu vytáhl svůj oblíbený scénář: „Jednat budeme jen s těmi, kdo mají skutečnou moc.“ A tak Dima Peskov s vážnou tváří oznámil, že mírová jednání budou probíhat ve dvou formátech – bilaterálně s USA a pak „tak či onak“ i s Ukrajinou, která do svého vlastního konfliktu bude samozřejmě laskavě přizvána. Evropská unie a Čína si podle něj mají „počkat“, což je ruská diplomacie v kostce. K tomu všemu se už v Moskvě připravuje „vyjednávací tým pro Trumpa“, protože si zřejmě Putinovi stratégové vsadili všechno na návrat jejich oblíbeného chaotického kamaráda do Bílého domu. Ruské představy o „míru“ jsou stále stejně absurdní – Ukrajina má být u jednání jen do počtu a Evropa by se měla spokojit s rolí diváka. Jak by řekl klasik, „Rusko je připraveno na mír, jen co mu bude svět konečně ležet u nohou.”
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
