(3 099 slov, doba čtení 16 minut)
Dnes uplynuly tři roky od chvíle, kdy Rusko rozpoutalo plnohodnotnou invazi s cílem vymazat Ukrajinu z mapy. Tři roky systematického ničení, válečných zločinů a pokusů zlomit ukrajinský národ. Navzdory brutálním útokům, únosům dětí a masakrům civilistů však Ukrajina stále stojí. Nejenže se ubránila, ale dokázala osvobodit značnou část okupovaného území.
Přestože válka trvá déle, než si mnozí dovedli představit, nemůžeme ji považovat za něco vzdáleného. Tento konflikt není jen o Ukrajině – je o pravidlech civilizovaného světa. Pokud agresor uspěje, neexistuje záruka, že se jeho expanze zastaví.
Únava válkou za humny není žádným důvodem k pasivitě. Každý den, kdy Ukrajina bojuje, nám dává šanci udržet svět, kde se dodržují zákony a kde pravda vítězí nad lží. Pokud polevíme, další zprávy nebudou o naději a obnově, ale o šíření ruské agrese dál na Západ.
Tři roky boje, tři roky hrdinství. Sláva Ukrajině!
V noci na 24. února vypustily ruské jednotky na Ukrajinu 185 dronů typu Šahed a různých variant návnad. Více než stovku z nich se podařilo sestřelit. Informovalo o tom letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. K 8:00 bylo potvrzeno sestřelení 113 dronů Šahed a dalších typů. Dalších 71 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Útok zasáhl především oblasti Dněpropetrovskou, Oděskou, Kyjevskou a Chmelnyckou. V Kyjevské oblasti zasáhly trosky dronu rozestavěnou vícepodlažní budovu a způsobily požár na 23. patře. Hasiči požár rychle uhasili. V Dněpropetrovské oblasti byly při útoku poškozeny dvě soukromé domy a dvě hospodářské budovy, uvedla oblastní vojenská správa.
V noci otřásly ruskou Rjazaní exploze poblíž tamní ropné rafinerie, která se tak stala terčem dronového útoku již potřetí od začátku roku 2025. O incidentu informoval kanál Astra na platformě Telegram. Guvernér regionu Pavlo Malkov uvedl, že padající trosky způsobily požár v jednom z podniků, aniž by upřesnil, o který objekt se jedná, a dodal, že nedošlo k žádným zraněním. Podle ukrajinského generálního štábu bylo v oblasti rafinerie zaznamenáno nejméně pět výbuchů, přičemž podle předběžných informací vypukl požár v zařízení primární rafinace ropy ELOU AT-6.
Neplecha v Rusku: Milbloger Majakovsk na svém TG kanále píše, že se ruským jednotkám podařilo vytlačit ukrajinské jednotky z jižní oblasti u Sverdlikova a postoupit až k ruské hranici. Přesný rozsah postupu však zatím není známý.
Ukrajinské zdroje potvrzují ruské útoky ze Sverdlikova směrem na Lebeděvku. Rusům se mělo podařit dostat na západní okraj vesnice, kde jim však ukrajinští dronaři způsobili těžké ztráty.
Ruské zdroje také hlásí boje v oblasti vesnice Lebeděvka, kde se rusové snaží rozšířit operační zónu a vytlačit ukrajinské obránce. Prozatím se nezdá, že by okupanti měli situaci pod kontrolou, a ta zde zůstává nadále, řekněme, dynamická.
Propagandista DnevnikDesantnika píše, že Rusové svádějí s Ukrajinci těžké boje o ulici Selo v Poghrebkách. Podle něj zbývá k „osvobození“ vesnice vytlačit ukrajinské jednotky z průmyslové zóny, kde však obránci nadále kladou silný odpor. Rusové zde sice útočí, ale zatím se jim nepodařilo postoupit k halám na jihu vesnice.
Telegramový kanál Bavovna nás dnes informoval o jednom krásném neštěstí. V Kurské oblasti zahynul velitel praporu speciálních sil „Achmat“ s volacím znakem „Šustrij“. Údajně měl zemřít na infarkt nebo mrtvici. Nu, aspoň že ne balkonem. To poslední dobou bývá v Rusku časté.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Lyman Rusové postoupili severně od vesnice Makijivka, což dokazují i útoky ukrajinských dronů na ruské pozice v této oblasti. Dále se bojuje v Jampolivce a Serebrjanském lese. Situace se zhoršila u Bilohorivky, DeepstateUA ukazuje, že se okupantům podařilo dostat až k nejvýchodnější ulici vesnice. Ruské zdroje však dodaly obrazové důkazy, které naznačují, že obránci byli prakticky z celé Bilohorivky vytlačeni. Předpokládáme, že ukrajinské síly provádějí protiútoky a vesnice je nyní spíše zemí nikoho.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme nezaznamenali žádné změny, ale jižně pod městem se okupanti snaží probít směrem k vesnici Stupočky. Rusové k těmto útokům využívají menší pěchotní skupiny na motorkách nebo civilních autech, což se neukazuje jako nejšťastnější taktika, protože jejich ztráty zde jsou značné. Útoky probíhají i u Kliščijivky, ale ani zde okupanti nepostupují.
Doněcká fronta: Ve směru na Pokrovsk zůstává situace oproti předchozím týdnům poměrně klidná. Boje probíhají v Lysivce, Piščane, Kotlyne a ve východní části Udačného. Směrem na jih, kde se okupanti snaží dosáhnout hranic Dněpropetrovské oblasti, je aktivita podstatně vyšší. Okupanti tlačí na ukrajinské pozice mezi Uspenivkou a Nadijivkou, ale žádný zásadní postup zde nezaznamenali.
V Andrijivce jsme kromě epického souboje ruského vojáka s ukrajinskou vlajkou, při kterém vlajka vyhrála minimálně první kolo, nezaznamenali žádné změny. Východně od Kurachového okupanti tlačí na území bývalé kapsy, boje pokračují v Ulaklech a na jihu Konstantynopilu.
U Veliké Novosilky Rusové pokračují v tlaku na Novoočeretuvate a daří se jim zde postupovat. Fronta se zde stále nepodařila stabilizovat.
Jižní a Chersonská fronta opět beze změn.
Diplomatické a politické události:
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a předseda Evropské rady António Costa dorazili do Kyjeva při příležitosti třetího výročí začátku ruské plnohodnotné invaze. Po nich přijeli i představitelé několika evropských zemí a Kanady. O návštěvě informovala předsedkyně Evropské komise. Zdůraznila, že Ukrajina je Evropa. „V tomto boji o přežití není v sázce jen osud Ukrajiny. Je to osud Evropy,“ uvedla šéfka Evropské komise. Costa návštěvu stručně okomentoval: „Na Ukrajině, o Ukrajině, s Ukrajinou.“ Podle serveru Suspilne dorazili do Kyjeva také prezident Lotyšska Edgars Rinkēvičs, prezident Litvy Gitanas Nausėda, estonský premiér Kristen Michal, španělský premiér Pedro Sánchez a kanadský premiér Justin Trudeau. Do hlavního města pak přijel třetí vlak se zahraničními delegacemi. Mezi hosty Kyjeva jsou finský prezident Alexander Stubb, dánská premiérka Mette Frederiksen, islandská prezidentka Halla Tómasdóttir, norský premiér Jonas Gahr Støre a švédský premiér Ulf Kristersson. Den předtím byla na budově Evropské komise promítána vlajka Ukrajiny. Ursula von der Leyen zdůraznila, že tyto barvy symbolizují odpor proti imperialismu. „Naši stateční sousedé, partneři a budoucí členové EU,“ uvedla předsedkyně Evropské komise o Ukrajině.
Ursula von der Leyen také věří, že při současném tempu reforem bude Ukrajina schopna stát se členem Evropské unie do roku 2030. Uvedla to během tiskové konference po plenárním zasedání „Podpora Ukrajiny“. Von der Leyen uvedla, že ji „ohromila“ rychlost, s jakou Ukrajina provádí reformy během války. „Pokud Ukrajina bude pokračovat tímto tempem, vstoupí do Evropské unie ještě před rokem 2030. Takže pracujme a udržme tempo,“ řekla von der Leyen. Prezident Evropské rady António Costa uvedl, že vstup Ukrajiny do EU bude v budoucnu důležitou zárukou její bezpečnosti.
Spojené státy jsou prý blízko dosažení mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Jako vodítko pro uzavření dohody mohou sloužit Istanbulské dohody. Uvedl to zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff v rozhovoru pro CNN. „Byli jsme velmi, velmi blízko k podpisu něčeho,“ uvedl Witkoff. Podle něj může být Istanbulský protokol využit jako vzor pro dosažení mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Neuvedl konkrétní podmínky takové dohody, ale zdůraznil, že každá strana bude muset učinit ústupky, ať už územní, nebo ekonomické, citoval ho Voice of America. Witkoff také prohlásil, že Donald Trump chce být „mírovým prezidentem“ a dosáhnout míru silou. Podle zvláštního vyslance byla válka proti Ukrajině „vyprovokována“. „Tehdy se hodně mluvilo o vstupu Ukrajiny do NATO […] To se pro Rusy stalo hrozbou, a proto se tím musíme zabývat,“ uvedl Witkoff. Administrativa Joea Bidena přitom od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zastávala stanovisko, že válka byla nevyprovokovaná.
Rusko si mír nepřeje a jeho představitelé se bojí trestu za rozpoutání útočné války. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov totiž uvedl, že Rusko je připraveno na jednání jak s Ukrajinou, tak s Evropou, ale zdůraznil, že aktivní boje ukončí pouze tehdy, pokud ho výsledky jednání uspokojí. Píše o tom propagandistická agentura TASS s odkazem na Lavrova. Zároveň politik poznamenal, že záruky, že Ukrajina nevstoupí do NATO, musí být „železobetonové“. Kreml dříve uvedl, že v rámci mírových jednání očekává dva samostatné dialogy – bilaterální s USA a další za účasti Ukrajiny. Zároveň považuje za „předčasné“ hovořit o zapojení Evropské unie nebo Číny.
USA se brání zahrnutí bezpečnostních záruk do dohody s Ukrajinou o vzácných zeminách. O tom informuje CNN s odkazem na vlastní zdroj. Podle zdroje kanálu byl konečný návrh americko-ukrajinské dohody o surovinách již předložen Washingtonu a zaměřuje se na vytvoření odpovídajícího fondu. Zároveň byly „problematické technické“ otázky, včetně bezpečnostních záruk, ponechány k dalším diskuzím. Zdroj poznamenal, že „americká strana se velmi brání zahrnutí bezpečnostních záruk.“ Kyjev doufá, že o této otázce bude možné diskutovat na nadcházejícím setkání prezidentů Volodymyra Zelenského a Donalda Trumpa. Podle zdroje je nyní aktuální otázkou podpis rámcové dohody o vytvoření ukrajinského fondu obnovy, přičemž konkrétní způsob jeho fungování bude stanoven v další dohodě. „Z naší [ukrajinské] strany je vše připraveno. Dokončili jsme projekt a udělali vše pro to, aby byly podmínky přijatelné,“ řekl zdroj publikaci.
Na třetí výročí ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu oznámila Velká Británie největší balík sankcí od 24. února 2022. Podle britské vlády sankce zasáhnou 107 firem a jednotlivců. Cílem je omezit finanční toky do ruské válečné pokladny a narušit dodavatelské řetězce, na kterých závisí ruská armáda. Nové restrikce míří na výrobce a dodavatele strojních zařízení, elektroniky a produktů s dvojím využitím, včetně mikročipů používaných ve zbraních. Sankcionované subjekty působí v několika třetích zemích – mimo jiné ve státech Střední Asie, Turecku, Thajsku, Indii a Číně, která je hlavním dodavatelem strategických surovin pro ruský vojenský průmysl. Seznam sankcionovaných rozšířila i Severní Korea. Británie zablokovala aktivity severokorejského ministra obrany Noh Kwang-chola a dalších vysokých představitelů, kteří stojí za rozmístěním více než 11 000 severokorejských vojáků v Rusku. Mezi sankcionovanými jsou také ruské firmy a podnikatelé, například společnost Grant-Trade LLC, její majitel Marat Mustafajev a jeho sestra Dinara Mustafajevová, kteří dodávali Rusku evropské technologie na podporu války. Poprvé Británie uvalila sankce i na zahraniční finanční instituce napojené na ruskou válečnou mašinérii. Mezi ně patří například kyrgyzská banka OJSC Keremet Bank, která podle Londýna pomáhá Moskvě obcházet mezinárodní finanční systém. Seznam také zahrnuje 40 lodí přepravujících ruskou ropu, čímž se celkový počet sankcionovaných plavidel zvýšil na 133. Británie rovněž zaměřila své sankce na 14 nových oligarchů, včetně Romana Trocenka, jednoho z nejbohatších Rusů s majetkem odhadovaným na 2,2 miliardy liber. „Každá zničená zásobovací trasa, každý zmrazený rubl a každý odhalený spolupachatel Putinovy agrese znamená krok blíž k spravedlivému a trvalému míru,“ uvedl britský ministr zahraničí David Lemmy.
Austrálie oznámila nejrozsáhlejší sankční balík proti Rusku od února 2022. Přísnější opatření přijal i Nový Zéland. Australská vláda uvalila nové sankce na 70 osob a 79 subjektů. Cílem jsou:
- podporovatelé ruské okupační správy na Ukrajině,
- činitelé odpovědní za prohlubování vojenské spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou, včetně vysílání severokorejských vojáků do bojových zón,
- společnosti z obranného, dopravního a finančního sektoru, které pomáhají ruské válečné mašinérii,
- šiřitelé ruské propagandy.
Celkově už Austrálie poskytla Ukrajině pomoc přesahující 1,5 miliardy dolarů, převážně ve formě vojenské podpory a výcviku vojáků. Na Rusko uvalila více než 1 400 sankcí. Nový Zéland oznámil další sankce proti 52 osobám a společnostem napojeným na ruský vojenský průmysl, energetiku, severokorejskou podporu ruské armády a deportaci ukrajinských dětí. Novozélandský ministr zahraničí Winston Peters zároveň přislíbil 3 miliony dolarů do fondu Světové banky pro obnovu a reformu Ukrajiny.
Evropská unie v březnu uvolní pro Ukrajinu novou finanční pomoc ve výši 3,5 miliardy eur. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen při návštěvě Kyjeva. „Nejde jen o osud Ukrajiny, ale o budoucnost celé Evropy. Naší prioritou je posílit ukrajinskou odolnost,“ zdůraznila von der Leyen s tím, že EU a její členské státy již Ukrajině poskytly 134 miliard eur – více než kterýkoli jiný spojenec. Podle ní se díky této pomoci a úvěrům G7 podařilo pokrýt ukrajinský rozpočet až do konce roku 2025. Zároveň EU přijala 16. sankční balík proti Rusku, který zasahuje bankovní sektor, média, tzv. „stínovou flotilu“ a dovoz hliníku.
Finsko přispěje 4,5 milionu eur do fondu Partnership for a Strong Ukraine na období 2025–2027. Tento fond sdružuje devět zemí a zaměřuje se na obnovu kritické infrastruktury, poskytování humanitární pomoci a dlouhodobé projekty na posílení národní identity a soudržnosti. Podpora se zaměří i na práva žen a dívek, pomoc obětem sexuálního násilí, podporu veteránů a návrat ukrajinských dětí deportovaných do Ruska. Mezi lety 2022–2024 už Finsko do stejného fondu přispělo 4,3 milionu eur.
Švédsko oznámilo nový balík vojenské pomoci v hodnotě 1,2 miliardy švédských korun (přibližně 107,7 milionu eur). Švédská vláda poskytne Ukrajině systémy protivzdušné obrany Robot 70 a Tridon Mk2, které pomohou chránit zemi před ruskými drony a raketami. Tento krok je součástí širšího plánu vojenské pomoci Ukrajině na období 2024–2026 s celkovým rozpočtem 75 miliard švédských korun (asi 6,7 miliardy eur).
Kanada oznámila novou vojenskou pomoc Ukrajině, která zahrnuje bojová vozidla Lav III a výcvikové vybavení pro piloty F-16. Kanadský premiér Justin Trudeau uvedl, že Ukrajina obdrží 25 obrněných vozidel Lav III, která budou sloužit k výcviku v Německu. Dále obdrží přistávací systémy a čtyři simulátory pro stíhačky F-16. Součástí pomoci je také první část z 5 miliard dolarů, které Kanada získala zmrazením ruských aktiv.
Dánsko poskytne Ukrajině nový vojenský balík v hodnotě přibližně 268 milionů eur, zatímco Španělsko oznámilo pomoc ve výši 1 miliardy eur na rok 2025. Dánská premiérka Mette Frederiksen zdůraznila, že podpora Ukrajiny zůstane prioritou tak dlouho, jak bude potřeba.
Dnes vám přinášíme aktualizaci stavu ruského rezervního fondu (zvaného také Fond národního blahobytu). Oproti poslední aktualizaci, o které jsme informovali 6. listopadu, se viditelně snížil zejména objem fyzického zlata uloženého ve fondu.
Nejnovější údaje o stavu ruského Fondu národního blahobytu tak ukazují, že se jeho zásoby fyzického zlata za poslední dva roky snížily na pouhou třetinu. K 1. únoru 2023 bylo ve fondu 551,3 tuny zlata, ale podle poslední zprávy z února 2025 se tento objem propadl na 179 tun. Pokud bude odprodej pokračovat stejným tempem, mohlo by Rusko v roce 2025 přijít o své poslední rezervy tohoto cenného kovu.
Podle ruského ministerstva financí jsou zisky z prodeje zlata využívány k investicím do „ruských finančních aktiv“ – což v praxi znamená sanaci státních podniků, zejména zbrojního průmyslu. Hlavním příjemcem těchto prostředků byla v roce 2024 státní korporace Rostech, která odpovídá za 80 % ruské zbrojní výroby. Kromě zlata zůstávají hlavní likvidní složkou fondu čínské juany, ovšem Rusko nemůže touto měnou volně disponovat, protože je využívána ke stabilizaci kurzu rublu.
Celkový objem likvidních prostředků fondu se natolik snížil, že ministr financí Anton Siluanov oznámil, že fond již nebude sloužit k pokrytí státního schodku. To je v kontextu ruského rozpočtu alarmující zpráva, neboť jak jsme informovali 12. února, již v lednu překročil schodek státního rozpočtu celoroční plán. Moskva se tak ocitá před otázkou, kde vzít další prostředky – a stále reálnějším scénářem se jeví i dříve spekulované zmrazení bankovních vkladů ruských občanů.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelské letectvo dnes zničilo dvě odpaliště raket v jižní části Pásma Gazy. Z prvního byla vypálena raketa směrem na Izrael, ale kvůli technické závadě dopadla zpět do Pásma. U druhého odpaliště byla zaznamenána podezřelá aktivita, což vedlo k preventivnímu úderu.
IDF se dnes podařilo sestřelit pašerácký dron, který nelegálně překročil hranici z Egypta do Izraele. Při prohlídce místa sestřelu nebyly nalezeny zbraně, ale přibližně 2 kilogramy drog. V posledních měsících je tento typ pašování stále častější.
Libanon: Hnutí Hizballáh údajně začalo své operativce, kteří stále působí v jižním Libanonu, vyzývat k ústupu ze svých pozic a k jejich předání libanonské armádě (LAF). Pokud se tato zpráva potvrdí, mohlo by jít o první známku faktického naplňování podmínek příměří.
Sýrie: Rada Evropské unie 24. února rozhodla o pozastavení řady restriktivních opatření vůči klíčovým sektorům syrské ekonomiky. „Toto rozhodnutí je součástí snahy EU podpořit inkluzivní politickou transformaci v Sýrii a její rychlé ekonomické oživení, rekonstrukci a stabilizaci,“ uvedla Rada. EU se zaměřuje na usnadnění spolupráce se Sýrií v klíčových oblastech, jako jsou energetika a doprava, a na zjednodušení finančních transakcí v těchto sektorech. Konkrétně Rada rozhodla:
- Pozastavit sektorové sankce v oblasti energetiky (včetně ropy, plynu a elektřiny) a dopravy.
- Odstranit pět organizací (Industrial Bank, Popular Credit Bank, Saving Bank, Agricultural Cooperative Bank a Syrian Arab Airlines) ze seznamu subjektů podléhajících zmrazení aktiv.
- Zavést určité výjimky ze zákazu navazování bankovních vztahů mezi syrskými bankami a finančními institucemi v zemích EU, aby bylo umožněno provádět operace související s energetickým a dopravním sektorem a transakce nezbytné pro humanitární účely.
Elitní jednotka 474. IDF dnes na nespecifikovaném místě v Sýrii lokalizovala a zničila základnu ozbrojených složek bývalého režimu Bašára Asada.
Drúzové v syrské provincii Suvajda odmítli připojení k novému režimu Ahmada al-Šáry. Místo toho vyhlásili autonomii a po vzoru Syrských demokratických sil (SDF) založili vojenskou radu Al-Suvajda. Požadují novou Sýrii jako demokratický, sekulární a decentralizovaný stát. V reakci na toto prohlášení oznámila milice Nabi Šuajb Force, že se připojuje k vojenské radě Al-Suvajda.
Drúzské skupiny dále posílily své řady a nadále odmítají spolupráci s novou vládou v Damašku, která se k situaci zatím nijak nevyjádřila. Objevila se také videa, na nichž mají být zachyceny jednotky IDF s drúzskými vlajkami na obrněných vozidlech údajně mířící do Sýrie. Spekuluje se, že by mohly být vyslány do provincie Dará, ale tyto informace zatím nelze ověřit.
Izraelská vláda mezitím pracuje na pilotním programu, který by umožnil syrským Drúzům pracovat v izraelských městech na Golanských výšinách. Program iniciovali sami golanští Drúzové, kteří požádali izraelské bezpečnostní složky o pomoc pro své příbuzné za hranicemi. Plán připravuje generál Ghassan Alian, který vede Koordinátora vládních aktivit na územích a sám je Drúz.
Africká vsuvka: Příslušníci Islámského státu se přihlásili k útoku na konvoj nigerské armády u města Sakoira v provincii Tillabéri. Při útoku byli zabiti čtyři vojáci a jeden byl zajat. Útočníci dále zapálili jedno vojenské vozidlo a ukořistili zbraně, než se stáhli. Nigerijská armáda následně vyslala do oblasti vrtulník, který měl islamisty vypátrat, avšak bez úspěchu.
Z Demokratické republiky Kongo dnes nejsou hlášeny žádné zprávy o postupu jednotek hnutí M23. Očekává se však, že v příštích dnech dojde k bojům v okolí města Lubero.
Dnešní Třešnička™ bohužel nebude. Dnešek byl náročný i bez ní a věříme, že ty tři tisíce slov v analýze musí pro dnešek stačit.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
