(2 546 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 9. dubna podnikly ruské síly útok na Ukrajinu s využitím 55 dronů různých typů, většinu z nich se podařilo sestřelit. Informovalo o tom velení ukrajinského letectva. Celkem bylo sestřeleno 32 dronů Šahed a dalších typů na severu a východě země. Dalších 8 dronů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. Útoky zasáhly především Dnipropetrovskou a Charkovskou oblast. V Dnipru utrpělo při ruském úderu zranění 15 lidí, z nichž 8 zůstává ráno hospitalizováno, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak. Drony zasáhly také město Apostolove v okrese Kryvyj Rih, kde byl poškozen soukromý podnik. V Nikopolu a obci Marhanec byla poškozena sportovní infrastruktura. V těchto místech nebyly hlášeny žádné oběti ani zranění Charkov čelil rozsáhlému útoku, při kterém byli zraněni dva lidé. Údery zasáhly několik částí města.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci na 9. dubna sestřelilo 158 ukrajinských dronů, mezi cíli měl být i vojenský letištní komplex v Mozdoku v Severní Osetii. Další drony měly být sestřeleny nad Belgorodskou, Penzenskou, Saratovskou a Orelskou oblastí, nad Stavropolským krajem, Krymem a také nad vodami Černého a Azovského moře. Ruské Telegram kanály s odkazem na svědky hlásily sérii výbuchů v několika obcích Rostovské oblasti. Podle tamního gubernátora Jurije Sľusareva došlo k poškození střech budov. Kuriózní incident se odehrál ve městě Aksaj v Rostovské oblasti, kde jeden z dronů údajně uvízl na prádelní šňůře mezi obytnými domy. Všichni obyvatelé byli evakuováni. Jedním z pravděpodobných cílů byl také vojenský letištní areál v Mozdoku, Severní Osetie. Regionální úřady tvrdí, že při útoku nedošlo k žádným škodám ani zraněním. Telegram kanál Astra však zveřejnil fotografii z města, která byla pořízena poblíž místního domu kultury – asi 6 km od vojenského letiště. Skutečný rozsah zásahu tedy zůstává nejasný.
Neplecha v Rusku:
Dnes nemáme žádné validní informace z tohoto sektoru.
Charkovská situace je stále bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Situace ve směru na Lyman se pro ukrajinské síly viditelně zhoršila. Podle zdrojů DeepastateUA se ruským jednotkám podařilo obsadit vesnici Katerynivka, ležící východně od Novoljubivky. O stavu obrany v přilehlých vesnicích Nové a Lypové zatím chybí ověřené informace, nicméně postup okupantů naznačuje, že v oblasti došlo k prolomení ukrajinské obrany. Ukrajinské velení bude zřejmě nuceno přesměrovat další posily, aby tento vývoj zastavilo nebo zvrátilo. Jižněji, v Serebrjanském lese, pokračují poziční střety, zatímco u Bilohorivky zůstává tlak ruských jednotek nepolevující.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru nemáme dnes žádné zprávy.
Doněcká fronta: V Torecku se intenzivně bojuje o areál severní šachty dolu Toreckaja, přičemž jeho většinu momentálně ovládají ruské jednotky. Na jižním okraji města ukrajinské drony útočí na ruské síly u terikonu číslo 7, což naznačuje, že okupanti ovládli podstatnou část sídliště Zabalka.
Ve směru na Pokrovsk se těžiště bojů přesunulo k obci Lysivka, kde ukrajinské síly udržují severozápadní část. V Ševčenkově došlo k ruskému protiútoku, ale situace zůstává v zásadě beze změn. V Piščane, Kotlyne i Udačném pokračují poziční boje bez výrazných posunů. Jižněji, u Naděždinky a jihozápadně od ní, dosáhly ruské síly menšího postupu o několik set metrů. Ve směru na Oleksijivku se obráncům podařilo odrazit ruský mechanizovaný útok.
Na jižním úseku fronty severně od Veliké Novosilky pokračuje vzájemné ostřelování, ale situace zůstává relativně stabilní a okupanti zde v posledních dnech nepostupují.
Jižní a Chersonská fronta jsou dnes bez nových informací.
Diplomatické a politické události:
Ukrajina jasně definovala svou pozici a vizi k budoucí dohodě s USA o svých nerostech. Dohoda podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybigy musí být oboustranně výhodná, zohledňovat zájmy obou stran a nesmí být v rozporu s cestou Ukrajiny do EU.
CDU/CSU a SPD se dohodly na vytvoření nové německé vlády. V Německu skončila koaliční jednání mezi konzervativní unií CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD). Strany se dohodly na vytvoření nové vlády a plánují představit koaliční smlouvu 9. dubna. Informovaly o tom Deutsche Welle a Reuters. Strany se dohodly na vládním programu, který zahrnuje zrušení daňových úlev pro nízko- a středněpříjmové skupiny, snížení daní pro firmy, podporu odvětví elektromobility, zrušení zákona o dodavatelských řetězcích a snižování cen energií. Nová koalice plánuje také vytvořit Národní bezpečnostní radu, (znovu)zavést dobrovolnou vojenskou službu, zjednodušit procesy při nákupech pro obranu a zavést přísnější přístup k migraci. Ten zahrnuje zrušení zrychleného udělování občanství a zpřísnění hraničních kontrol. Podle informací Deutsche Welle získá SPD klíčová ministerstva financí a obrany, zatímco CDU/CSU obsadí ministerstva vnitra a zahraničí. Jména ministrů zatím nebyla zveřejněna. Reuters uvádí, že koaliční dohoda ještě musí být schválena hlasováním členů SPD. Novým spolkovým kancléřem by se měl stát předseda CDU Friedrich Merz. Hlasování v Bundestagu o jeho kandidatuře je plánováno na 7. května. Do té doby zůstává vláda Olafa Scholze ve funkci v přechodném režimu.
Evropská unie převedla Ukrajině další miliardu eur z výnosů ruských aktiv jako součást makrofinanční pomoci. EU poskytla Ukrajině třetí tranši makrofinanční pomoci ve výši jedné miliardy eur, a to z výnosů zmrazených ruských aktiv. Informovalo o tom ukrajinské ministerstvo financí. Celkově už Ukrajina v rámci iniciativy G7 s názvem Extraordinary Revenue Acceleration for Ukraine získala od EU 5 miliard eur. Tyto prostředky slouží k podpoře ukrajinské ekonomiky a pokrytí rozpočtových potřeb během války.
Zajatý Číňan přiznal, že zaplatil prostředníkovi za možnost bojovat v ruské armádě a získat tak občanství. Jeden z čínských občanů zajatých ukrajinskými obránci u Bilohorivky uvedl, že se do ruské armády dostal přes prostředníka v Číně, kterému zaplatil 300 000 rublů (přibližně 75 000Kč). Informovalo o tom komunikační oddělení Luhanské oblastní taktické skupiny v komentáři pro Ukrajinskou pravdu. Dotyčný byl jedním ze tří vojáků ruské armády, které při bojích v oblasti Bilohorivky zajali příslušníci 81. samostatné mechanizované brigády. Ruská útočná skupina se po tlaku ukrajinských jednotek vzdala. Zajatý Číňan uvedl, že absolvoval výcvik na okupovaném území Luhanské oblasti spolu s dalšími občany Číny. Výcvik zahrnoval základní vojenské dovednosti, probíhal bez tlumočníka – za pomoci posunků a překladače v mobilním telefonu. Jeho hlavní motivací prý byla touha stát se důstojníkem a získat ruské občanství. Dodal také, že někteří členové skupiny měli v Číně problémy se zákonem. Kvůli jazykové bariéře si prý plně neuvědomoval situaci během útoku. Po ztrátách, které skupina během boje utrpěla, se rozhodli složit zbraně a vzdát se. Ukrajinské tajné služby dle ukrajinského prezidenta odhadují, že v ruských ozbrojených silách bojuje nejméně 155 občanů Čínské lidové republiky. Ta o jejich osud podle dostupných informací nejeví zájem.
Lotyšské ministerstvo obrany uzavřelo kontrakt v hodnotě 373 milionů EUR se španělskou společností GDELS-Santa Bárbara Sistemas na nákup 42 bojových vozidel pěchoty ASCOD, která nahradí dosluhující britská průzkumná vozidla CVR(T) v jedné z mechanizovaných brigád lotyšských ozbrojených sil. Nová vozidla přinesou výrazné zlepšení v oblasti palebné síly, ochrany a mobility, přičemž smlouva zohledňuje i možnost budoucího rozšíření akvizice a lokalizace výroby. Lotyšsko plánuje upřednostnit provozní jednotnost napříč jednotkami a zvažuje širší využití platformy ASCOD. Významnou součástí kontraktu je závazek, že 30 % hodnoty zakázky bude investováno do domácího obranného průmyslu prostřednictvím transferu technologií, výrobní spolupráce a podpůrných služeb.
Bundeswehr vstoupil do finální fáze procesu pořizování vyčkávací munice, přičemž cílem je otestovat a následně vybrat nejvhodnější řešení pro širší zavedení do výzbroje. Podle informací ze Spolkového ministerstva obrany má být v první fázi zakoupen omezený počet systémů od dvou německých startupů, Helsing a STARK, přičemž oba subjekty deklarují, že jejich návrhy reflektují poznatky z probíhající války na Ukrajině. Vojáci Bundeswehru budou tyto systémy testovat během letošního roku a na základě výsledků bude koncem roku rozhodnuto o případném rozšířeném nákupu. Tento postup představuje odklon od dosavadních standardních akvizičních procesů, neboť klade důraz na rychlost, flexibilitu a přímou zpětnou vazbu z praxe, která může být využita k dalšímu vývoji technologií. Zároveň tento přístup posiluje domácí obranný průmysl a zvyšuje šance na rychlé škálování výroby v případě potřeby.
Spojené království oznámilo významný pokrok ve vývoji hypersonických zbraní, když britští vědci úspěšně dokončili klíčový test motoru schopného dosahovat rychlostí nad 5 Mach. Testování, které probíhalo šest týdnů v úzké spolupráci s americkou vládou a průmyslovými partnery, umožnilo v reálném čase analyzovat data pro optimalizaci konstrukce a zlepšení výkonu pohonné jednotky. Vývoj tohoto hypersonického motoru je součástí širšího konceptu nové generace hypersonické řízené střely, na kterém pracuje britský program MOD’s Team Hypersonics (UK). Cílem je dodat technologický demonstrátor do roku 2030, přičemž tato schopnost má podle britského ministerstva obrany představovat zásadní posun v operační výhodě budoucích ozbrojených sil.
Francouzský ministr pro Evropu a zahraniční věci Jean-Noël Barrot v odpovědi na dotaz v Senátu jednoznačně podpořil Dánsko ve sporu s USA ohledně geopolitického postavení Grónska. V kontextu státní návštěvy dánského krále Frederika X. zdůraznil, že hranice Evropy a územní celistvost členských států NATO nejsou předmětem vyjednávání a označil americký tlak na Dánsko za neospravedlnitelný. Připomněl přitom historickou přítomnost USA v Grónsku, kde dříve operovalo až 17 amerických vojenských základen, a vyzval k obnovení angažovanosti Spojených států cestou dialogu s Kodaní. Zároveň popřel spekulace o čínských investicích v Dánsku a ocenil rostoucí dánské vojenské nasazení v arktickém prostoru. V závěru uvedl, že Francie a Dánsko uzavřely novou strategickou dohodu, která posiluje jejich bilaterální obrannou spolupráci a potvrzuje francouzskou podporu dánské suverenitě.
Dnes si na příkladu jednoho ruského strojírenského závodu ukážeme, jak v posledních měsících vygradovaly potíže v ruském průmyslu, které jsou způsobeny nedostatkem financí z důvodu vysokých úrokových sazeb.Příkladem může být Alexandrovský strojírenský závod, nacházející se ve městě Perm, ve kterém pracovníci zahájili stávku, neboť jim zaměstnavatel dluží mzdu již za tři měsíce. Práce některých provozů byla paralyzována a zaměstnanci vyhlásili, že se odmítají vrátit k výkonu práce, dokud jim závod nevyplatí dlužnou mzdu.
Alexandrovský závod vykázal v roce 2024 příjmy ve výši 844 milionu rublů, což činí pokles o 7% oproti roku 2023. Ve stejném čase se více než pětinásobně zvýšila ztráta závodu, a to ze 103 na 575 milionů rublů. Ředitel závodu Artur Markarjan zdůvodnil zhoršenou finanční situaci několika příčinami: potížemi s realizací zahraničních plateb, výpadky v dodávkách komponent, rostoucími úrokovými sazbami a také indexací výplat zaměstnanců (tedy jejich růstu s ohledem na inflaci).
Alexandrovský závod je podnik s velmi dlouhou tradicí, založen byl v roce 1822, v současné době jsou zde prodkována zařízení pro těžební průmysl, například pásové dopravníky sloužící pro přepravu uhlí, rudy, stavebních materiálů nebo jiných obdobných surovin. Na tento závod tak kromě celkové ekonomické situace v Rusku dolehla i krize ruského těžebního sektoru.
Přičemž Alexandrovský závod není jediný, který má v současnosti potíže, počet oznámení o zadržování výplat podaných organizaci Rostrud (státní agentuře, která má za úkol dohlížet mimo jiné na bezpečnost práce a dodržování pracovního práva) se meziročně zvýšil o 40%. I podle státní statistické agentury Rosstat se v roce 2024 meziročně zvýšil objem zadržovaných mezd o 43%, přičemž k počátku tohoto roku (tedy za leden a únor) se objem zadržovaných mezd meziročně zvýšil o 230%. Celkový objem dlužných výplat ke konci února 2025 činil 1,2 miliardy rublů. Na těchto údajích jasně vidíme, že se situace ruského průmyslu v průběhu roku 2025 začala prudce zhoršovat.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelská armáda (IDF) dnes oznámila rozšíření své probíhající operace „Železná zeď“ do oblasti Nábulusu. Tato protiteroristická ofenzíva, zahájená 21. ledna, se dosud soustředila především na Dženín a Tulkarem. Podle oficiálního vyjádření se operace zaměřuje na likvidaci ozbrojených buněk a zbrojních struktur palestinských militantních skupin na severním Západním břehu Jordánu.
V rámci včerejších zásahů zadržela elitní policejní jednotka Gideonim ve spolupráci s IDF a bezpečnostní službou Šin Bet Mohammeda al-Bana, vysoce postaveného člena někdejší militantní skupiny „Lví jáma“. IDF uvedlo, že Bana byl ozbrojen útočnou puškou a granátem a během zásahu byl postřelen do nohy. Armáda ho viní z řady útoků na izraelské jednotky.
Současně jednotka Duvedavan zadržela dalšího hledaného Palestince, označeného za významného obchodníka se zbraněmi, který měl být rovněž zapojen do střeleckých útoků na izraelské vojáky.
V pásmu Gazy pokračují intenzivní bojové operace. Izraelské letectvo za posledních 24 hodin provedlo údery na více než 45 cílů, včetně výrobních zařízení, odpalovacích stanovišť, skladů a budov využívaných teroristickými skupinami. Na zemi IDF dále operuje ve všech částech pásma – na jihu byly u Tel Sultanu v Rafáhu lokalizovány tunelové šachty, mezi Rafáhem a Chán Júnisem pokračuje postup 36. divize v koridoru Morag. Armáda zde hlásí likvidaci několika operativců Hamásu a infrastruktury.
Na severu Gazy postupuje 252. divize ve čtvrti Šedžaja, kde IDF oznámila eliminaci několika ozbrojenců, mimo jiné i prostřednictvím přímých leteckých úderů.
Sýrie: V rámci nového režimu v Sýrii byl dnes propuštěn Alí Raslan, někdejší velitel prorežimní milice Národní obrany. Podle místních zdrojů jeho propuštění zprostředkoval Fádí Sakr. Raslan nyní údajně pobývá ve svém domě, v bezpečí mezi příbuznými.
Pozorovatelé si všímají narůstajícího cynismu v mediálním obrazu „nové“ Sýrie – státem kontrolovaná média informují o zatýkání bývalých představitelů Asadova režimu, avšak již nikoliv o jejich rychlém propuštění. Tento vzorec se opakuje u známých jmen jako Atif Najib, Talal Makhlouf nebo samotný Fadi Sakr. Obnovení jejich postavení, bez jakýchkoli právních následků, ukazuje na snahu udržet iluzi změny při faktickém návratu starých struktur k moci. Přirovnání k „občanovi Šarikovi“ v této souvislosti není daleko od pravdy.
Dnešní Třešnička™ bude o … třeba o Babišově vzoru. V zemi, kde se autoritářské líbání prstenů stalo státní doktrínou a vládní politika připomíná kabaret pro pokročilé milovníky kleptokracie, je Orbanistán zase o krok před ostatními! Tentokrát ve schopnosti ohnout hřbet tak hluboko, že už prakticky tvoří most přes Atlantik — přímo k Trumpovu golfovému hřišti. Když Evropská unie reagovala na nesmyslná 25% cla, která na evropskou ocel a hliník uvalil Donald “art of deal” Trump (znovuzvolený, protože očividně hospodářské krize i zdravý rozum musí přijít nadvakrát), bylo Maďarsko jediným členským státem, který se postavil PROTI odvetným clům. Zatímco zbytek Evropy se rozhodl, že když už jim někdo plivne do obličeje, nebudou se tvářit, že prší, Viktor Orbán a jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó schovali deštníky a broukají si “It’s raining (se)men” s otevřenou pusou. Navzdory tomu, že Trumpova cla z celé Unie zasáhnou Maďarsko nejtvrději, se totiž klobáskový král rozhodl být „strategicky klidný“. Což je v překladu do reálné diplomacie výraz pro: „Byl jsem hodně zlobivý kluk, tak už mi pojď naplácat na účet maďarských daňových poplatníků“. Přátelé, to není diplomacie. To je něco mezi Stockholmským syndromem a vzájemným pozdravem globální mafie. Zatímco se evropské země pokoušejí alespoň symbolicky zachovat tvář a poslat signál, že se nenechají ekonomicky šikanovat šíleným americkým císařem, Budapešť se rozhodla, že raději bude předstírat, že je vše v pořádku a sami si za to můžeme. Subík Orbán si totiž nechce znepřátelit dalšího „silného muže“, jehož fotku má ve zlatém rámečku vedle Putina a Si Ťin-pchinga. To že Trump údajně veškerá cla (kromě toho na Čínu, které osolil na 125 %) pozastavil je jen takovou třešinkou na třešničce.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
