(2 744 slov, doba čtení 15 minut)
Navzdory Putinovu “příměří” od rána 8. května pokračují ruské síly v útocích na ukrajinské pozice – během dne došlo již ke 117 bojovým střetům. Podle odpolední zprávy Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny se boje odehrávají s vysokou intenzitou a nepřítel nadále ostřeluje i pohraniční vesnice v Sumské oblasti z území Ruské federace. Ukrajinská obrana čelí útokům na celé frontové linii. Od rána provedli Rusové sedm leteckých úderů, během nichž shodil celkem deset řízených leteckých pum na pozice ukrajinských jednotek a civilní osady. Kromě toho bylo zaznamenáno 149 dělostřeleckých ostřelování. I když se objektivně dá soudit, že intenzita ruských útoků poklesla, je zřejmé, že Rusové využívají svého příměří k tomu z čeho obviňují Ukrajince – k přeskupení k dalším útokům.
V odpoledních a večerních hodinách 7. května, mezi 14:30 a 20:30, došlo ke třetí vlně ruského útoku bezpilotními prostředky z oblasti Millerova. Celkem bylo nasazeno 31 útočných dronů a imitátorů. Ukrajinská protivzdušná obrana potvrdila zničení 20 útočných dronů typu Šahed v severních a centrálních oblastech země. Šest dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje a nedosáhlo svých cílů. Utrpěl zejména Čerkaský region – podle šéfa oblastní správy Ihora Taburce ostřelovali okupanti město Uman. Útok poškodil infrastrukturu, včetně budovy vzdělávací instituce a rozbitých oken v obytném domě. V noci na 8. května pak nebyly zaznamenány další raketové útoky ani použití útočných dronů, avšak ruské taktické letectvo provedlo údery řízenými bombami na území Sumské oblasti.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Ruský propagandistický kanál DnevnikDesantnika si na Telegramu stěžuje na porušování příměří ze strany Ukrajiny v Belgorodské a Kurské oblasti. Uvádí, že „zlý Ukrajinci“ nedodržují údajné příměří, přičemž konkrétní incidenty z oblasti Belgorodu dnes neuvádí. Ve skutečnosti ale žádné potvrzené příměří v oblasti oficiálně neexistuje.
Směr Kursk: Podle ruských zdrojů pokračují těžké boje u obce Tětkino, kam Ukrajina přesouvá další síly, zejména ze směru od Budki. Ukrajinská pěchota již obsadila západní výběžek vesnice a drží pozice navzdory silným útokům ruského letectva. Boje v této oblasti trvají už třetí den a ruské jednotky se zatím neúspěšně pokoušejí Ukrajince vytlačit. Zaznamenány byly také nové údery na mosty přes řeku Seim, které mají za cíl narušit ukrajinské zásobování.
Intenzivní střety probíhají i u vesnice Gluškovo, kde ruské zdroje popisují situaci jako „napjatou a dynamickou“.
Směr Sumy: Tato část fronty dnes beze změn.
Charkovská situace: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny hlásí, že okupanti útočili v charkovské oblasti v okolí Vovčansku, ve směru na Vovčanské Chutory a v Kamjance.
Severovýchodní fronta: Severně od Kupjansku je podle ukrajinských zdrojů situace relativně stabilní. Ruské jednotky zde nevykazují vysokou útočnou aktivitu a ukrajinské síly naopak podnikají lokální protiútoky s cílem narušit ruské pozice.
Ve směru na Kupjansk se okupanti soustředí zejména na oblast Kruhljakivky. Ukrajinská armáda úspěšně odrazila ruské útoky v okolí Tabajivky, směrem na Hluškivku, v Zahryzovém i u Lozova, odkud se Rusové pokusili postoupit na Novou Kruhljakivku.
V Lymanském směru boje pokračují na přístupech k vesnici Kopanty. Okupanti rovněž útočí z Makijivky směrem na Hrekivku a Olhivku. Další snahy o postup jsou hlášeny z Novomychajlivky ve směru na Nový Mír a z Katerynivky na Ridkodub. Na západ od Lypového pokračují boje o vesnici Kolodjazi, kam Rusové vyvíjejí tlak navzdory ukrajinské obraně.
Ruské síly se pokoušejí pokračovat v postupu západně od Bilohorivky, kde dochází k opakovaným střetům. Intenzivní boje se vedou také v okolí Verchnokamjanského.
Bachmutská fronta: Boje nadále pokračují v samotném Časiv Jaru i v jeho bezprostředním okolí, kde se ruské jednotky snaží prolomit obranné linie ukrajinských sil. Jižně od města se okupanti pokoušejí o postup ve směru na Stupočky, Predtechyné a Bílou Horu.
Doněcká fronta: Situace v Torecku je nadále nepřehledná, zdá se, že se ukrajinským ozbrojeným silám prozatím podařilo stabilizovat frontu severně od města, a ač okupanti pokračují v útocích na Dilijivku, postup jsme zde nezaznamenali už několik dní. Rusové však tlačí i západně z města ve směru na Ščerbynivku, ani zde si však nejsme vědomi žádného postupu.
Ve směru Pokrovsk mírně poklesla ruská aktivita. Bojuje se ve směru na Romanivku a okupanti se nadále snaží rozšiřovat kontrolu nad územím v okolí Tarasivky – na východě se bojuje v Oleksandropilu, severně od Tarasivky se okupantům podařilo postoupit několik set metrů v Nové Poltavce a boje pokračují i u Malynikvy. Dále na západ směrem k Pokrovsku pokračují boje u Jelyzavetivky, v Lysivce, ve směru na Zvirové, v Kotlyném a Udačném. Rusové se navíc na několika místech snaží dostat k hranicím města Pokrovsk. S výjimkou okolí Tarasivky je situace sice obtížná, ale relativně stabilní.
Jižně od Pokrovsku pokračují ruské výpady na Novoserhijivku a Novooleksandrivku. Víc na jih se bojuje v Naděždince kterou okupanti z jihu obchází a pokračují v tlaku na Kotljarivku a Trojtské, kterým se Rusové snaží dostat ke hranicím Dněpropetrovské oblasti. Jižněji se bojuje u Bohdanivky, v Andrijivce, Konstantynopilu a jižně od Bohatyru.
Západně od Veliké Novosilky útočili Rusové ve směru na Odradné a dále na jih probíhají boje mezi Pryvilným a Vilným Polem. Bojuje se i v Novosilce a na jih od Novopilu. Ve směru na Huljajpole obránci odrazili ruský útok u Veselého.
Jižní fronta: Ve směru Orichivu pokračují střety v okolí Malého Ščerbaku, kde ruské jednotky nadále testují ukrajinskou obranu. Na západním úseku fronty se Rusové opět pokusili o postup z Pjatichatek směrem na Stěpové, avšak podle dostupných informací bez zásadního úspěchu. Intenzivní boje probíhají rovněž v oblasti Kamjanského
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Ukrajinský parlament ratifikoval dohodu o nerostných surovinách mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Pro ratifikaci hlasovalo 338 poslanců. Na jednání se kromě členů parlamentu zúčastnili i premiér Denys Šmyhal, ministr zahraničí Andrij Sybyha, ministryně hospodářství Julija Svyrydenko a další vládní činitelé. Svyrydenko při svém vystoupení u řečnického pultu ujistila, že dohoda byla uzavřena v souladu se zájmy Ukrajiny. „Prezident Volodymyr Zelenskyj dal k této dohodě naprosto jasné pokyny: naprostá rovnost stran a respektování národních zájmů Ukrajiny,“ uvedla ministryně. Zdůraznila, že dohoda neobsahuje žádné dluhové závazky, vlastnictví i kontrola zůstávají na ukrajinské straně a národní majetek je chráněn. Během jejího projevu však někteří poslanci hlasitě vykřikovali „Hanba!“.
USA a Rusko jednají o návratu ruského plynu do Evropy v rámci mírových rozhovorů. Zástupci Ruska a Spojených států vedli jednání o možném obnovení dodávek ruského plynu do Evropské unie. Podle agentury Reuters by návrat Moskvy na evropský trh mohl sehrát klíčovou roli při dojednávání mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Zdroje blízké rozhovorům uvedly, že americká účast na obnově plynového obchodu by mohla pomoci překonat politický odpor ve většině evropských států. Zároveň by to umožnilo Washingtonu částečně kontrolovat objem ruského plynu proudícího zpět do Evropy. Jednání na toto téma vedli americký vyslanec Steve Witkoff a ruský investiční zmocněnec Kirill Dmitrijev, přičemž rozhovory byly součástí širších diskusí o míru na Ukrajině. Mezi možnostmi, jak by se USA mohly zapojit, se podle pěti zdrojů objevila i myšlenka, že by americké firmy koupily podíl v plynovodu Nord Stream nebo v ruském energetickém gigantu Gazpromu. Další variantou by mohlo být, že by americké firmy plyn od Gazpromu samy nakupovaly a dále jej reexportovaly do Evropy, čímž by obcházely přímé politické překážky. Agentura Bloomberg dříve informovala, že USA zvažují spolupráci s Gazpromem i v globálních projektech – s cílem upevnit vztahy s Kremlem v rámci mírového vyjednávání. Mezitím Evropská unie plánuje úplný zákaz dovozu ruského plynu do roku 2027. Přestože podíl ruského plynu na evropském trhu od začátku invaze výrazně klesl – z 40 % v roce 2022 na přibližně 19 % v loňském roce – úplné odstřižení od levného ruského plynu je pro mnohé členské státy stále obtížné.
Ukrajina obdržela tranši ve výši jedné miliardy eur od Evropské unie, financovanou z výnosů ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky. Oznámil to premiér Ukrajiny Denys Šmyhal s tím, že prostředky budou využity na pokrytí klíčových rozpočtových výdajů a posílení státu. „Jsme vděční EU a našim partnerům ze skupiny G7 za účinný mechanismus. Těšíme se na další krok – úplné zabavení ruských aktiv a posílení sankcí v reakci na ruské zločiny,“ dodal Šmyhal. Tzv. program ERA (Extraordinary Revenue Acceleration) představuje půjčkový mechanismus vedený zeměmi G7, které se zavázaly poskytnout Ukrajině až 50 miliard dolarů. Tyto půjčky budou spláceny z budoucích zisků, které vygenerují zmrazená ruská státní aktiva držená v EU a dalších jurisdikcích. Podle ukrajinského ministerstva financí se jedná o přibližně 280 miliard dolarů ve zmrazených ruských aktivech v zemích G7. Tyto země slíbily, že je neuvolní, dokud Rusko nezaplatí za škody způsobené Ukrajině.
Pravidelně informujeme o tom, jak ruská vláda snižuje výdaje na zdravotnictví (jen v minulém roce došlo k redukci výdajů o 15%, a lze předpokládat, že vzhledem k potížím ruského rozpočtu v tomto roce lze obdobnou nebo i větší redukci výdajů očekávat i letos), a že se tyto redukce nutně projeví na zhoršení kvality života ruských obyvatel. A dubnové statistické údaje, které ukazují meziroční nárůst úmrtí obyvatel, tento předpoklad potvrzují.
Podle publikovaných údajů, které shromáždil nejznámější ruský demograf Alexej Rakša, došlo v ruských regionech k následujícímu meziročnímu vzrůstu počtu registrovaných úmrtí obyvatel: v Archangelské oblasti o necelých 40%, v Astrachaňské oblasti o téměř 25%, v Burjatsku o přes 20% a v Tulské oblasti o 20,3%. O něco nižší, ale stále vysoký meziroční vzrůst úmrtí byl zaznamenán v Novosibirské (téměř 15%), Kaliningradské (přibližně 20%) a Permské oblasti (téměř 12%).
Pokud by byla na základě známých údajů provedena extrapolace pro celé Rusko, lze podle Alexandra Rakši odhadovat, že v dubnu tohoto roku došlo k přibližně 167 000 úmrtí, což je o přibližně 18% více než za duben předchozího roku, kdy bylo zaznamenáno přibližně 142 000 úmrtí. Údaje z dubna tohoto roku se blíží údajům z nejhoršího měsíce z pohledu počtu úmrtí v průběhu pandemie Covid 19, tedy dubna 2021, kdy v Rusku zemřelo přibližně 168 000 obyvatel.
Přičemž je potřeba mít na paměti, že do oficiálních statistik nejsou započítána úmrtí ruských vojáků, tato čísla jsou tajná a Rusko je nezveřejňuje, a celkový počet úmrtí ruských obyvatel je tak za duben 2025 ještě vyšší. Příčiny takového nárůstu počtu úmrtí v ruských regionech lze snadno vysvětlit zhoršenou dostupností léků, záchranné služby (v mnoha ruských regionech je v současné době obvyklé i mnohahodinové čekání na příjezd rychlé záchranné služby), nedostatku léků i celkovému poklesu kvality lékařské péče v Rusku. A lze předpokládat, že se vzhledem k dalším chystaným redukcím výdajů na oblast zdravotnictví bude situace dále zhoršovat.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Během dnešní protiteroristické operace ve městě Náblus byl izraelskými silami zabit hledaný palestinský ozbrojenec, člen dříve aktivní militantní skupiny Lví jáma. Podle IDF, pohraniční policie a bezpečnostní služby Šin Bet byl podezřelý sledován kvůli přípravě útoků. Zásah provedla jednotka pohraniční policie v utajení, která podezřelého identifikovala jako ozbrojeného a otevřela palbu. U jeho těla byla nalezena pistole, hotovost a v autě taktická výstroj. Další hledaný muž byl zatčen a předán Šin Bet. Během operace došlo ke střetům s místními Palestinci, kteří házeli výbušniny a stříleli na jednotky. Izraelské síly neutrpěly žádné ztráty.
Libanon: Izraelské letectvo dnes odpoledne podniklo sérii náletů na cíle v jižním Libanonu. Útoky byly zaměřeny na infrastrukturu Hizballáhu, především zařízení poblíž hradu Beaufort, které mělo sloužit k řízení raketových operací. Podle IDF zařízení porušovalo bezpečnostní dohody mezi Izraelem a Libanonem.
Libanonský deník Al-Nahar přinesl informaci o vnitřních neshodách uvnitř Hizballáhu, kde se diskutuje o možných disciplinárních krocích vůči vysoce postaveným členům Šúry. Důvodem jsou vojenské ztráty a rostoucí napětí v rámci organizace. Generální tajemník Naim Qassem údajně usiluje o udržení vnitřní stability a vyvažuje tlak mezi represivní a umírněnou frakcí vedení.
Africká vsuvka: Militantní buňky tzv. Islámského státu oznámily koordinovanou vlnu útoků v západní Africe. V kamerunské provincii Maroua byl napaden vojenský objekt v Hil Khalifa – tři vojáci byli zabiti, zařízení vypáleno a útočníci uprchli s ukořistěnými věcmi. V nigerijském státě Borno byla přepadena křesťanská vesnice Korohoma, přičemž byl zabit jeden civilista a vypáleny domy i kostel.
V sousedním Nigeru došlo k útoku na policejní stanici ve městě Diffa. Výsledkem jsou dvě mrtvé osoby v řadách bezpečnostních složek, zranění dalšího strážce a zničení budovy. Útočníci si odnesli zbraně a další vybavení. IS v oblasti dále prokazuje schopnost koordinovaných útoků přes hranice, což komplikuje reakci národních vlád.
Aféra na Středním východě:
V uplynulých 48 hodinách výrazně vzrostla intenzita bojových operací v celé zóně kontaktu mezi Indií a Pákistánem. Obě strany zde masivně nasazují dělostřelectvo, přičemž palba probíhá prakticky nepřetržitě. Zároveň dochází ke zintenzivnění přímých střetů pozemních jednotek. Podél linie byly zaznamenány přesuny dalších tankových a dělostřeleckých jednotek, což ukazuje na přípravu na možnou širší pozemní operaci.
Na sociálních sítích se objevilo video útoku indických bezpilotních letounů na pákistánskou leteckou základnu v blízkosti města Láhaur. Navzdory nasazení protivzdušné obrany se několika dronům podařilo proniknout a způsobit škody – pákistánská strana přiznala zranění čtyř vojáků. Bezprostředně po útoku byl v oblasti zaznamenán pákistánský vojenský konvoj směřující ke hranici, která se nyní fakticky proměnila ve frontovou linii.
V reakci na indické nálety zahájil Pákistán odvetné útoky pomocí rojů bezpilotních letounů zaměřených na cíle na indickém území, zejména v Kašmíru a v provincii Rádžasthán. Jedním z potvrzených cílů byla letecká základna ve městě Džamu. O rozsahu škod nebo ztrát zatím nebyly zveřejněny konkrétní informace. Pákistánská armáda rovněž publikovala video útoku odstřelovače v oblasti Kašmíru, při němž měl být zabit jeden indický voják.
Indie: Podle informací kanálu ConflictZone provedla Indie sérii úderů na území Pákistánu, tentokrát pomocí 25 útočných dronů IAI Harop izraelské výroby. Tyto bezpilotní prostředky typu kamikaze zasáhly cíle bez přímého rizika pro piloty a byly pravděpodobně nasazeny jako reakce na nedávné ztráty indických pilotovaných letounů. Ačkoliv část dronů byla sestřelena pákistánskou protivzdušnou obranou, některým se podařilo proniknout a způsobit škody.
Pákistán: Pákistán dnes oznámil, že od začátku eskalace sestřelil celkem 25 indických dronů IAI Harop izraelské výroby. Podle pákistánských zdrojů byly některé z těchto bezpilotních prostředků zasaženy hluboko ve vnitrozemí, včetně oblastí nad Karáčí a Láhaurem, což naznačuje schopnost Indie útočit na cíle daleko za linií. Indie mezitím uvedla, že dne 8. května provedla cílené údery na radarové a protivzdušné systémy v několika oblastech Pákistánu. Tvrdí, že šlo o odvetu za pákistánský pokus o útok na vojenské cíle v severní a západní Indii během noci ze 7. na 8. května. Podle indického vyjádření byl například systém PVO v Láhauru úspěšně neutralizován. Naopak pákistánský ministr informací tvrdí, že v reakci na indické útoky bombardovalo pákistánské letectvo indická vojenská zařízení v pohraničních oblastech a údajně zabilo 40 až 50 indických vojáků. Tato čísla však nebyla nezávisle ověřena a působí nadsazeně.
Vzhledem k množství neověřených a propagandistických tvrzení na obou stranách se odhaduje, že až 90% informací šířených na sociálních sítích v souvislosti s tímto konfliktem je neověřitelných nebo přímo zavádějících. V aktuální situaci je proto nezbytná zvýšená opatrnost při interpretaci oficiálních i neoficiálních zpráv.
Dnešní Třešnička™ bude politickou nekromancií. Čert vem, že Fico je v Moskvě — tomu už by chyběla jen jitrnice na čele a mohl by si otevřít vlastní pobočku Jednotného Ruska. Čert vem i to, že na vojenskou přehlídku dorazil prezident Alan Gaglojev – ano, z Jižní Osetie, což je mezinárodně uznávané asi jako Zeměplocha. A že se k nim přidá i český morálně gumový projekt jménem Dostál? No bóže. Že ANO pochybuje o transparentnosti muniční iniciativy pro Ukrajinu? Překvapivé asi jako to, že ryba plave a Babiš něco žvaní. Že v Maďarsku bývalý náčelník generálního štábu mluví o tom, jak vláda lže lidem? Kdepak, tohle všechno je jen šum. Protože dnes padla bomba: Ladislav Vrabel oznámil, že sbírá podpisy na kandidaturu Miroslava Sládka na prezidenta. Ano, Sládka. Toho, co hulákal na romské rodiny něco o plynu, když ještě Václav Klaus měl pravé vlasy, a co si tak trochu pletl demokracii s domobranou. Sládek. Dvacet. Dvacet. Osm. Bůh má smysl pro velmi, velmi černý humor. A česká dezolátská scéna teď evidentně sází všechno na jednu kartu. Nekronárodní Asocialismus.
Rozšířili jsme cíl sbírky na moderní simulátor F-16 od české firmy Dogfight Boss, který umožní efektivní výcvik ukrajinských pilotů. Důvodem je, že se simulátor zastaví do vozidla a bude tedy převozný i flexibilní!
Ve spolupráci s Česká stopa z. s. a Team Adam jsme spustili tuto sbírku, jelikož ukrajinské letectvo, ačkoli již vlastní dva tyto trenažéry, potřebuje minimálně dalších 8–10 kusů ke kvalitnímu výcviku. Vaše příspěvky nyní pomohou nejen zvýšit bojovou připravenost pilotů, ale i chránit civilní obyvatelstvo.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/simulator-f16-pro-ukrajinu
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
