(2 248 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 23. května podnikla ruská armáda masivní vzdušný útok na Ukrajinu, při němž použila nejméně dvě balistické rakety Iskander-M a 175 útočných dronů Šahed. K 13. hodině ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala celkem 150 dronů — 91 z nich bylo sestřeleno, 59 se ztratilo nebo bylo potlačeno prostředky elektronického boje. Zásahy byly zaznamenány na východě, západě, severu, jihu i ve středu Ukrajiny. Útok zasáhl zejména oblasti Sumy, Dněpropetrovsk, Doněck, Charkov, Kyjev, Žytomyr, Oděsu, Černovice a Ivanofrankivsk.
Rakety Iskander byly použity pro raketový útok na přístav v Oděse, který si vyžádal nejméně dva mrtvé a několik zraněných, čtyři lidé jsou ve vážném stavu. Podle šéfa Oděské oblastní správy Oleha Kypera a ministra pro rozvoj obcí Oleksije Kuleby zasáhly rakety pracovní zónu přístavu, kde způsobily ztráty na životech i zranění mezi zaměstnanci. K 18:44 bylo potvrzeno, že počet obětí vzrostl na dva — v nemocnici podlehl zraněním 71letý obyvatel Oděsy. Čtyři zranění jsou ve vážném stavu. Útok kromě lidských ztrát způsobil i rozsáhlé škody na infrastruktuře: poškozena byla strojovna, rozbitá okna a dveře v administrativních budovách, zničena technika a vozidla. Přibližně v 15:30 vydaly ukrajinské vzdušné síly celonárodní varování před raketovým útokem kvůli vzletu ruského stíhacího letounu MiG-31K, který může nést hypersonické střely Kinžal.
Naopak ukrajinský útok dronů zasáhl v noci na 23. května několik ruských regionů – v Lipecké oblasti bylo zasaženo vojenské zařízení, v Moskvě byla omezena letecká doprava. Podle ruského ministerstva obrany bylo během 12 hodin (od 8:00 do 20:00 dne 22. května) sestřeleno 159 bezpilotních letounů. Nejvíce dronů – 54 nad Orelskou a 53 nad Kurskou oblastí – bylo zachyceno v centrálním Rusku. Další útoky byly hlášeny z okolí Moskvy (22 dronů), Tuly (13), Brjansku (6), Tveru a Rjazaně (po 4), Kalugy (2) a Bělgorodu (1). Největší pozornost vzbudil úder na město Jelec v Lipecké oblasti, kde dron údajně zasáhl areál továrny Energia. Ta vyrábí chemické zdroje energie pro ruský vojensko-průmyslový komplex — od malých baterií po zdroje pro balistické rakety Bulava či kosmické technologie. Podnik je dlouhodobě na sankčních seznamech USA i EU. Při útoku v Jeleci bylo zraněno osm lidí a vypukl požár v průmyslové zóně. Zasažen byl i obytný dům – trosky dronu poškodily střechu a 20 bytů. V Kurské oblasti byl navíc zraněn šéf Bilovského okresu Mykola Volobujev – šlo už o čtvrtý útok na tohoto představitele. V reakci na útok byly na noc zavedeny dočasné zákazy vzletů a přistání na moskevských letištích Vnukovo, Domodědovo a Žukovskij. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že protivzdušná obrana zlikvidovala devět dronů mířících na hlavní město.
Neplecha v Rusku:
Směr Kursk: Ukrajinské síly podle ruských zdrojů pokračují v aktivitě ve směru na Tětkino, přičemž se údajně pokusily o útok od Ryževky směrem k ruským hranicím. Podle ruského propagandisty vystupujícího pod přezdívkou DnevnikDesantnika byla skupina odhalena při leteckém průzkumu a následně zasažena kombinovaným útokem dronů a dělostřelectva. Ruská strana tvrdí, že tím byl útok zmařen a většina útočící skupiny zlikvidována. Tyto informace však nejsou potvrzeny z nezávislých zdrojů a je třeba k nim přistupovat s rezervou.
V oblasti Sudžanského rajónu podle proruského kanálu Slivočnyj Kapríz pokračují poziční boje, zejména v okolí obce Gornal. Ukrajinské jednotky zde podle těchto zpráv postoupily zhruba o 500 metrů do jižní obytné části obce, kde se zakopaly. Následně měly být tyto pozice ostřelovány ruským dělostřelectvem, načež se ukrajinské síly stáhly do okolních lesních porostů. Z ukrajinské strany zatím chybí jakékoli oficiální vyjádření nebo nezávislé potvrzení tohoto vývoje.
Charkovská fronta: V Charkovské oblasti pokračují ruské síly v ofenzivní aktivitě ve městě Vovčansk a jeho okolí, včetně Malé Šapkivky a směru na Dovhenke. Intenzita bojů v těchto lokalitách zůstává vysoká, přičemž se Ukrajinci snaží stabilizovat obranu a zpomalit ruský tlak.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk se ukrajinské síly ubránily několika ruským útokům – konkrétně ve směru na Kindrašivku, z Orljanky na Petropavlivku, a také západně od Tabajivky na Pišchane. Střety pokračují i v Kolisnykivce a v okolí Nové Kruhljakivky.
Ve směru Lyman Rusové vyvíjejí tlak z Makijivky na Hrekivku, z prostoru Novomychajlivky na Nový Myr a ve směru na Ridkodub a Torské. Přes záběry ruského letectva se zdá, že tyto oblasti jsou stále pod ukrajinskou kontrolou.
Ve směru Siversk se bojuje v okolí Hryhorivky, jižně od Bilohorivky a na přístupech k Vyjimce. Situace zde zůstává dynamická.
Bachmutská fronta: Těžké boje pokračují v Časiv Jaru, zejména v oblasti kolem kanálu Doněc-Donbas. Okupanti se pokoušejí prorazit ve směru na Bílou Horu, avšak bez potvrzených zisků.
Doněcká fronta: V Torecku se nejintenzivnější boje soustředí na sever města, zejména v okolí sídliště Krymské, Dačné a Dilijiských rybníků. Okupanti zde údajně konsolidovali pozice. Ruské útočné skupiny dosáhly i Dilijivky, ale není jasné, zda zde udrží kontrolu.
Ve směru na Pokrovsk došlo k ruskému průniku do Romanivky a doobsazení zbytku Oleksandropilu. Boje probíhají severně od Nové Poltavky směrem k Popiv Jaru, v oblasti chovných farem směrem na Ševčenko Perše a východní části Malynivky. Ruské síly útočí také v Jelyzavetivce, Prominu, Lysivce, Dachenském, Zvirovém, Kotlyném a Udačném.
Jižně od Pokrovsku se bojuje u Novoserhijivky, na okraji Novomykolajivky, jižně od Muravky, a v dalších místech jako Kotljarivka, Trojcke, Andrijivka a Oleksijivka. Dále pokračují střety v Konsťantynopilu, Bahatyr, severně od Dniproenerhije, západně od Burlackého na Ševčeno a v okolí Vilného Pole, Novopilu a směrem na Vysoké.
Jižní fronta: Ve směru na Orichiv probíhají ruské útoky severně od Robotyného na Novodanylivku. Ukrajinská přítomnost v Malých Ščerbaky přetrvává, jak naznačují záběry útoků ruských dronů, což svědčí o pokračující obraně navzdory opakovaným úderům.
Diplomatické a politické události:
Polské letectvo zachytilo ruský bombardér Su-24 nad Baltským mořem. Večer 22. května zachytila polská stíhací letka ruský bombardér Su-24 v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltem. Na tiskové konferenci to oznámil polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz, informuje RMF24. „Spojenecké operační velitelství NATO vydalo rozkaz polskému pohotovostnímu páru k zachycení ruského letounu Su-24,“ uvedl ministr. Podle něj letoun prováděl „nebezpečné a úmyslné manévry“, ale polští piloti byli schopni stroj identifikovat, zachytit a vytlačit z oblasti. Ministr rovněž upozornil na rostoucí počet ruských provokací ve vzdušném prostoru. Letadla z Kaliningradské oblasti podle něj často létají bez zapnutých odpovídačů, bez letových plánů a bez spojení s řízením letového provozu. „Na provokace nereagujeme impulzivně, ale jak samostatně, tak v rámci Aliance vždy odpovídáme rozhodně,“ zdůraznil Kosiniak-Kamysz.
Podle Ukrajiny se Rusko snaží vytlačit USA z mírových jednání. Ministr zahraničí Ukrajiny Andrij Sybiga uvedl, že současnou strategií Ruska v mírových rozhovorech je vytlačit Spojené státy z celého procesu. Upozornil na to během tiskové konference, informuje Interfax-Ukrajina. „Bez účasti USA si nelze představit žádnou bezpečnostní architekturu v Evropě,“ zdůraznil Sybiga a dodal, že Kyjev trvá na zapojení Washingtonu do jednání. Podle něj byla během jednání v Turecku dosažena jasná dohoda: výměna zajatců a příprava na příměří. První krok už začal – výměna vězňů byla zahájena. Ministr zároveň uvedl, že Ukrajina nyní čeká na ruské návrhy k bezpodmínečnému příměří a že Kyjev připravuje vlastní variantu. Připomeňme, že americký viceprezident J.D. Vance dříve prohlásil, že USA jsou připraveny ustoupit z procesu řešení války, pokud Moskva nebude ochotna spolupracovat.
Německo chce ve spolupráci se zbytkem EU definitivně zabránit obnovení plynovodu Nord Stream. Německý kancléř Friedrich Merz podpořil návrh Evropské komise zakázat jakékoli snahy o obnovu plynovodů Nord Stream a Nord Stream 2, které byly v roce 2022 poškozeny při explozích. Cílem je zabránit jejich zprovoznění, a to i v případě případné dohody mezi USA a Ruskem. Podle deníku Financial Times, který se odvolává na zdroje z prostředí vyjednávání, se ruští a američtí byznysmeni snaží dosáhnout restartu těchto plynovodů. Tato snaha vyvolala obavy v Berlíně i Bruselu, a vedla k debatám o jejich právním zablokování. Evropská komise proto plánuje zařadit Nord Stream do nadcházejícího balíku sankcí. Sankce by se měly týkat i švýcarské společnosti Nord Stream 2 AG, která plynovod vlastní, a všech dalších firem, jež by se pokusily o jeho obnovu. FT zároveň upozorňuje, že za těmito snahami stojí například bývalý šéf projektu Nord Stream 2 Matthias Warnig, dlouholetý známý Vladimira Putina. Ten podle zdrojů oslovuje americké investory napojené na tým prezidenta Donalda Trumpa, a to v rámci širší snahy o dohodu na ukončení války na Ukrajině a obnovení ekonomických vztahů mezi Ruskem a Západem.
Trump oznámil 50% cla na zboží z EU od 1. června kvůli „nespravedlivému obchodnímu zacházení“. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že od 1. června letošního roku zavede 50% cla na veškeré zboží z Evropské unie. Oznámil to na své sociální síti TruthSocial. Jako důvod uvedl zablokovaná jednání s EU a obvinil Brusel z dlouhodobého „nespravedlivého obchodního zacházení“. Tvrdí, že Unie uplatňuje řadu překážek americkému exportu — včetně DPH, pokut pro americké korporace, netarifních omezení, manipulace s měnou a „nepodložených žalob“. Tyto faktory podle něj způsobují každoroční schodek USA v obchodě s EU přes 250 miliard dolarů. Cla se podle Trumpa nebudou vztahovat na zboží, které bylo vyrobeno nebo smontováno přímo ve Spojených státech.
Včera jsme se okrajově zmínili o tom, jak ruská vláda omezuje investice, dnes se na toto téma zaměříme podrobněji. V poslední době jsou vládou prováděny stále radikálnější škrty, které již zasáhly v zásadě všechny oblasti ruské ekonomiky, jejichž příčinou je zejména dramatický propad výnosů z těžby ropy a zemního plynu. Ten v meziročním srovnání v období leden až březen 2025 poklesl o 17%, přičemž za květen 2025 došlo podle neúplných údajů v meziročním srovnání k poklesu těchto příjmů o 33%. Přibližně každý třetí rubl příjmů do federálního rozpočtu je spojen s těmito výnosy a při setrvávající nízké ceně ropy na světových trzích tak došlo ke znatelnému poklesu celkových rozpočtových příjmů, což ruskou vládu nutí k hledání úspor.
Mezi programy, které byly úspornými opatřeními zasaženy nejvíce, patří program rozvoje letecké dopravy, jehož cílem bylo zastoupení zahraničních letadel provozovaných ruskými aeroliniemi domácí produkcí. Tomuto programu byl rozpočet redukován o 22%, a tak není pravděpodobné, že bychom se v brzké době dočkali úspěšného dokončení většiny z těchto iniciativ.
Dále proběhly radikální škrty v programu podpory průmyslu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti, jehož rozpočet byl snížen o 40%. Připomeňme, že ruští výrobci se potýkají se stále rychlejším zastaráváním technologické základny (například mikroprocesory je schopnou Rusko vlastními silami velkosériově vyrábět stále pouze v technologii 90nm), což komplikuje jejich pozici na světových trzích. Nižší technologická úroveň také znamená větší nároky na pracovní sílu, a vzhledem k tomu, že pracovníků je v ruské ekonomice chronický nedostatek, omezuje nízká technologická úroveň možnosti rozvoje ruského průmyslu.
Podpora automobilového průmyslu byla snížena o 35 miliard rublů, podpora vysoce rozvinutých technologií o 46 miliard rublů, pro inovace v přepravě o 25 miliard rublů, produkce lodí a námořních zařízení o 12 miliard rublů, program zavádění průmyslových robotů, který před časem podpořil ruský vůdce Vladimír Putin, byl redukován o přibližně 2 miliardy rublů.
Jako jedno z opatření, které by mohlo pomoci ruskému exportu, je ministerstvem financí i centrální bankou uvažována devalvace rublu, ta by ale způsobila prudký růst již tak vysoké inflace. Zdá se tak, že ruská vláda stojí před dalším dilematem, které nenabízí ani jedno dobré řešení.
Situace na Blízkém východě:
Izrael a Pásmo Gazy: Izraelská protivzdušná obrana dnes zneškodnila jednu raketu vypálenou z Pásma Gazy na vesnici Mefalsim. Útok se obešel bez obětí či škod. V noci izraelské letectvo zasáhlo kanceláře směnárny Al-Cairo ve městě Gaza, které podle IDF sloužily k financování aktivit Hamásu a Islámského džihádu. Úřady uvádějí, že společnost převáděla miliony dolarů na vojenské účely obou skupin.
Libanon: V polovině června má začít odzbrojování palestinských uprchlických táborů v Bejrútu, v rámci dohody mezi libanonskou vládou a vedením Palestinské samosprávy. Cílem je rozšíření státní moci na tábory, které byly dosud mimo kontrolu libanonské armády. V táborech působí hnutí Fatah, Hamás i další ozbrojené skupiny. Tento krok může zásadně proměnit bezpečnostní dynamiku v zemi, ale jeho praktická realizace zatím zůstává nejistá.
Sýrie: Ozbrojená skupina Saraya Burkan al-Furat se přihlásila k útoku na ruskou základnu Hmímím z 20. května, při kterém měli zemřít dva bývalí bojovníci elitní jednotky Haját Tahrír aš-Šám. Skupina vyzývá Rusko k odchodu ze země s měsíčním ultimátem, jinak hrozí dalšími útoky. Tato nově vzniklá skupina odmítla začlenění do struktur nové syrské vlády a fakt, že operuje mimo její kontrolu, ukazuje na rostoucí bezpečnostní rizika pro ruské síly v zemi. Ruská vláda situaci kolem prohlášení ani útok na základnu Hmímím prozatím nekomentovala.
Současně byly ze Sýrie pod tlakem nových úřadů a zřejmě i zahraničních partnerů vyhoštěny proíránské palestinské frakce, které dříve těžily z podpory režimu Bašára Asada. Skupiny jako PFLP-GC či Fatah al-Intifada odevzdaly zbraně a opustily Damašek. Tento vývoj může znamenat zásadní změnu v přístupu nové syrské administrativy k íránskému vlivu a ozbrojeným palestinským strukturám.
Afrika – Súdán: Súdánská armáda podle dostupných informací obsadila strategickou křižovatku Deibeibat a přiblížila se k Dillingu, městu dosud pod kontrolou jednotek RSF. Pokud se tyto síly stáhnou, může být oblast opět připojena k armádou kontrolovaným severním územím. Vývoj naznačuje potenciální zvrat v dlouhodobě rozkolísané situaci v centrálním Súdánu.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Rozšířili jsme cíl sbírky na moderní simulátor F-16 od české firmy Dogfight Boss, který umožní efektivní výcvik ukrajinských pilotů. Důvodem je, že se simulátor zastaví do vozidla a bude tedy převozný i flexibilní!
Ve spolupráci s Česká stopa z. s. a Team Adam jsme spustili tuto sbírku, jelikož ukrajinské letectvo, ačkoli již vlastní dva tyto trenažéry, potřebuje minimálně dalších 8–10 kusů ke kvalitnímu výcviku. Vaše příspěvky nyní pomohou nejen zvýšit bojovou připravenost pilotů, ale i chránit civilní obyvatelstvo.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/simulator-f16-pro-ukrajinu
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
