(3 156 slov, doba čtení 17 minut)
V noci podnikly ruské síly proti Ukrajině rekordní kombinovaný útok 368 prostředky: ze směrů Kursk, Šatalovo, Orel, Brjansk, Millerovo a Primorsko-Achťarsk vyslaly 352 útočných či klamných dronů, jedenáct balistických raket Iskander-M/KN-23 a pět střel s plochou dráhou letu Iskander-K. Hlavním cílem byla opět metropole Kyjev. Podle ranní bilance Vzdušných sil Ukrajiny bylo z celkového počtu zneškodněno 354 cílů: 158 prostředky přímé palby a 196 rušičkami, včetně 146 fyzicky sestřelených Šáhedů, všech pěti střel Iskander-K a sedmi balistických Iskander-M. Přesto došlo k šesti přímým zásahům a trosky zničených prostředků dopadly na 25 míst v Kyjevě a Kyjevské oblasti, kde si exploze a požáry vyžádaly oběti a zraněné.
V noci také zasáhly ukrajinské útočné drony skladový komplex „Atlas“ u Kamenska-Šachtynského v Rostovské oblasti, který patří do systému ruských státních rezerv a uchovává strategické zásoby paliv, maziv i potravin. Podle místních kanálů a ruského ministerstva obrany se nad regionem objevilo nejméně třináct dronů; Moskva tvrdí, že je všechny sestřelila, avšak satelitní snímky NASA FIRMS zachytily rozsáhlé termální anomálie a požár přímo v areálu skladiště, což nasvědčuje zásahu několika cílů. Očití svědci hlásili sérii silných explozí, které spustily autoalarmy a byly slyšitelné v několika kilometrech.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, jednotky PVO zničily celkem 16 ukrajinských bezpilotních prostředků: 13 nad Rostovskou oblastí a zbývající tři nad Astrachaňskou a Volgogradskou oblastí. Podle vyjádření publikovaného na Telegramu nebyly hlášeny škody ani oběti; tuto informaci však nelze v současnosti nezávisle ověřit.
Podle Hlavního zpravodajského ředitelství (HUR) dosáhla ruská výroba útočných a klamných dronů Šáhed/Geraň v květnu 2025 zhruba 170 kusů denně a má do konce roku vzrůst na 190; zároveň byla nosnost hlavice zvýšena z 50 na 90 kg a část strojů nese satelitní terminály typu Starlink pro online navedení. Rusko mezi 29. dubnem a 6. květnem vyslalo rekordních 1 028 dronů, z nichž ukrajinská PVO prokazatelně sestřelila 430 a další zhruba 400 potlačila elektronickým bojem, takže přes dvě stovky cílů mohly zasáhnout zamýšlené objekty. V prvním květnovém týdnu tak bylo nasazeno téměř 45 % dubnového měsíčního objemu; v noci na 23. června odpálilo Rusko 368 vzdušných prostředků (352 Šáhedů), z nichž 339 bylo zničeno, přesto došlo k šesti přímým zásahům. Nová taktika spočívá v letech ve výšce okolo 2–3 km, častém manévrování a kroužení nad cílem, čímž drony unikají kulometům mobilních palebných skupin a nutí Ukrajinu nasazovat dražší prostředky – od vrtulníků Mi-24 až po specializované „stíhací“ drony, jejichž jednotky se nyní rychle formují. V nadcházejících měsících lze očekávat další masové rojové útoky zaměřené nejen na vojenské a průmyslové cíle, ale i na civilní infrastrukturu, což bude dál zatěžovat už tak rozptýlenou ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Směr Kursk: Na kurském směru pokračují podle ruských zdrojů snahy ukrajinských sil o průnik v malých skupinách, především z prostoru Sumské oblasti. Kanál DnevnikDesantnika uvedl, že dvě skupiny praporu Ajdar se ráno pokusily proniknout z obce Ryževka do osady Tětkino, kde měly být podle tradičních ruských tvrzení zničeny v přímém boji. Další dvě skupiny, tentokrát ze 158. brigády, se měly přiblížit ke hranici od Bessalovky, ale i ty byly údajně odhaleny a neutralizovány. Kolem poledne pak 47. úderná jednotka AFU údajně provedla útok na obec Nový Put, ale měla být zatlačena zpět po silné ruské palbě. Zdroje o ruských ztrátách mlčí, což obvykle bývá indikátor, že nebyly zanedbatelné. Ukrajinské zdroje zatím tyto informace nekomentovaly, a proto je třeba k nim přistupovat s rezervou.
Směr Sumy: Ruská letní ofenzíva v Sumské oblasti se podle estonské vojenské rozvědky fakticky zadrhla. Plukovník Ants Kiviselg uvádí, že avizovaný rozsáhlý útok se kvůli silné ukrajinské obraně přetavil v sérii lokálních bojů s minimálními výsledky.
Včera jsme v analýze psali, že ukrajinské síly zaznamenaly úspěch u Andrijivky, kde jednotky 225. útočného pluku po sedmidenních bojích dobyly obec zpět. Již jsou známé i další podrobnosti. Průlom provedl 1. útočný prapor Černá labuť, který zároveň zlikvidoval velitelské stanoviště 30. ruského motostřeleckého pluku a zabil jeho velitele, majora Andreje Jarceva – ukrajinská strana to doložila fotografií jeho dokumentů. Část bránící ruské jednotky byla buď zabita, nebo se vzdala.
Ukrajinské síly postoupily v Junakivce o 200–700 metrů. O kontrolu nad částí obce bojuje i 214. útočný prapor OPFOR. V oblasti Kindrativky operuje 2. prapor 425. pluku Skala, ale bez zásadních územních zisků. I tak ukrajinské protiútoky aktuálně brání další expanzi ruské skupiny „Sever“ v tomto sektoru.
Charkovská situace: V charkovském sektoru pokračují boje ve Vovčansku, u Strojivky a Fiholivky. Fronta zde zůstává nestabilní, ale žádné potvrzené územní zisky nebyly zaznamenány.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru okupanti útočili od Synkivky ve směru na Holubivku a dále u Stepové Novoselivky a Zeleného Haje.
V limanském sektoru se pokusili prorazit u Nadiji a jižně od Hrekivky postupovat k Novému Miru. Intenzivní střety probíhaly rovněž u Ridkodubu, Karpivky a na přístupech ke Kolodjazy.
Na siverském směru ruské síly tlačí severně od Bilohorivky směrem k Hryhorivce a boje byly hlášeny i u Serebrjanky a severně od Ivano-Darivky. Zatím bez výraznějších změn na linii.
Bachmutská fronta: V Kramatorském sektoru ruské jednotky opět útočily v Časiv Jaru, ve Stupočkách a ve směru na Bílou Horu.
Doněcká fronta: Severně od Torecku pokračovaly boje směrem na Dilijivku a v západní části samotného Torecku. Jižně od města útočili okupanti v oblasti Leonidivky.
Na směru ke Konsťantynivce probíhají střety v západní Jablunivce, směrem na Rusyn Jar a u Oleksandro-Kalynového. V pokrovském směru se bojuje u Malynivky, Myrného, Miroljubivky, směrem na Promin a v Udačném.
Jižně od Pokrovsku okupanti tlačí v Novoserhijivce a konsolidují své pozice v údolí Dovhopjatá. Bojuje se směrem na Muravku, u Kotljarivky a v Oleksijivce. V novopavlivském sektoru pokračují střety u Bahatyru. Z výběžku směrem na Záporžiji zatím chybí nové informace, ale je pravděpodobné, že ruský tlak trvá. Okupanti nově umístili další vlajku do vesnice Peredubové severně od Komaru, a bojuje se také jižně od něj ve Veselém. Další střety probíhají ve východní části Ševčenka a u Vilného Pole.
Jižní fronta: V tomto sektoru fronty pokračují boje směrem na Novoandrijivku. Ruské dělostřelecké údery naznačují, že obránci stále drží Malynivku, i když linie je pod trvalým tlakem.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Ministr zahraničí Jan Lipavský ve svém projevu při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v Černínském paláci prohlásil, že bez ohledu na vývoj války na Ukrajině zůstává ruský imperialismus hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Zdůraznil, že Rusko vede proti Evropě energetickou válku, stupňuje kybernetické útoky a sabotážní akce, a prostřednictvím informačních operací se snaží rozvracet jednotu EU a NATO. Lipavský zároveň upozornil i na aktivity čínských aktérů, například hackerské útoky skupiny APT 31 na české ministerstvo zahraničí. V rámci obranyschopnosti považuje za nezbytné posilovat bezpečnost dodavatelských řetězců a kritické infrastruktury. Zmínil, že Česká republika již ukončila energetickou závislost na Rusku a rozšiřuje exportní aktivity mimo EU, zejména do regionů Indo-Pacifiku, Afriky a Jižní Ameriky. Významně rostl i vývoz na Ukrajinu, která podle něj disponuje nejzkušenější armádou v Evropě. Česká podpora Ukrajině se má podle Lipavského odrazit i v zapojení do její poválečné obnovy. V souvislosti s plánovaným navýšením obranného rozpočtu na 3 % HDP do roku 2030 upozornil, že investice musí směřovat i do oblasti kybernetické bezpečnosti a moderních technologií.
Maďarsko a Slovensko na jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu zablokovaly 18. balík sankcí proti Rusku, především kvůli plánům EU postupně ukončit dovoz ruského zemního plynu a ropy do roku 2027–2028. Maďarský ministr Péter Szijjártó uvedl, že obě země blokují schválení sankcí, protože chtějí chránit „levný ruský plyn a ropu“, na které jsou energeticky závislé. Slovenský premiér Robert Fico dodal, že Bratislava nepodpoří balík, dokud Komise nenabídne řešení zabezpečení své budoucí energetické dodávky. Vzhledem k požadavku na jednomyslnost tak momentálně chybí potřebný souhlas k přijetí sankcí. Maďarský premiér Viktor Orbán navíc vyzval EU, aby energetický zákaz stáhla z návrhu kvůli hrozbě růstu cen energií vyvolaného napětím na Blízkém východě. Evropská komise se nicméně chystá obejít veto prostřednictvím právních nástrojů pro většinové hlasování, jak navrhla v rámci dokumentů RePowerEU, jež počítají s ukončením nových plynových kontraktů s Ruskem od roku 2026 a existujícím smlouvám od roku 2028.
Konsorcium Eurofighter – skládající se z Airbusu, BAE Systems a Leonarda – plánuje zvýšit roční produkci stíhaček Typhoon ze současných 14 až 20 letadel během 36 měsíců, s cílem dosáhnout až 30 letadel ročně, jakmile se objeví nové exportní zakázky. Generální ředitel Jorge Tamarit Degenhardt uvedl, že v současnosti představují Eurofighterů až 80 % bojových misí evropských vzdušných sil, přičemž flotila má do konce roku dosáhnout rekordní hranice milionu letových hodin. Mezi státy s aktuálními prodejními kampaněmi patří Turecko, Portugalsko, Rakousko, Saúdská Arábie a Polsko – dohromady potenciál přesahuje 100 dalších letounů, přičemž možné následné zakázky se očekávají i od současných uživatelů a z vývoje by mohly vzniknout verze LTE přizpůsobené pro bezpilotní platformy.
Německo s ohledem výše, plánuje pořízení dalších 20 stíhaček Eurofighter Tranche 5, které budou vybaveny pokročilým systémem vlastní ochrany Saab Arexis místo dosavadního subsystému DASS – oznámil bývalý kancléř Olaf Scholz přibližně před rokem a návrh zakázky má být předložen po letní přestávce v Bundestagu. Saab již v rámci dříve podepsané smlouvy ze začátku roku 2024 dodává 15 systémů Arexis pro variantu „EK“ (Electronic Combat) určenou k elektronickému boji a potlačení protivzdušné obrany, přičemž systém je modulární, podporovaný AI softwarem od Helsingu, integrován v kontejnerech na „invisible wingman“ a využívá nejmodernější senzory pro detekci a lokalizaci radarových vysílačů v komplikovaném elektromagnetickém prostředí. Přiřazení Arexis letounům Tranche 5 mimo EK variantu signalizuje strategický obrat v paradigmatu německé letecké ochrany – přechod od původního DASS, který neměl významnou německou účast, k suverénní platformě s AI, vybavenou nejmodernějšími schopnostmi elektronické sebezáchrany a útoku.
Bundeswehr plánuje zavedení tzv. „Umlaufreserve“ – to znamená udržovat až 40 % těžké techniky mimo aktivní operační stav, aby bylo možné rychle nahradit vybavení vysazené kvůli poškození, opravám nebo modernizaci. Podle expertů znamená dostupnost techniky během mírových operací až o 30 % nižší stav kvůli plánovaným i nepředvídatelným opravám, což vede k tomu, že plně vybavený prapor by v praxi disponoval jen dvěma z třech bojových rot. Existující doporučení odborníků opožděně reflektují nová zákonná opatření – politická vůle a ústavní změna nyní umožňují financování obranných rezerv mimo dluhovou brzdu, což dodává projektu legislativní a finanční oporu. V případě konfliktu by Umlaufreserve výrazně zvýšila odolnost a schopnost rychlé reakce Bundeswehru: aktuálně by poškozené tanky a BVP musely čekat na opravy i měsíce, ale s rezervou by se posádky mohly okamžitě vrátit do boje. Zatím však není potvrzeno, zda se rezerva zaměří na konkrétní systémy, nebo má být obecná – řešení ale představuje klíčový krok ke skutečné operační připravenosti a adekvátní obranné síle.
Francie zahajuje výrazný posun ke strategické satelitní suverenitě v reakci na dominanci amerického Starlinku – státní investice ve výši 717 milionů eur zvýší její podíl v Eutelsat ze současných ~13,6 % na téměř 30 %, což učiní Francii největším akcionářem této kosmické skupiny. Celková kapitálová infuze činí 1,35 mld. eur, přičemž Francie pokryje více než polovinu prostředků. Cílem je nejen konsolidace finanční stability Eutelsatu (snížení dluhu z 4násobku EBITDA na 2,5–3násobek), ale i podpora rozvoje konstelací OneWeb v nízké oběžné dráze a evropského programu iris², který má spustit novou generaci LEO/MEO satelitů do roku 2030. Současně francouzská armáda uzavřela desetiletou smlouvu s OneWebem, což vytváří synergii mezi státním kapitálem a strategickým využitím kapacit koncernu. Prezident Macron na Pařížském air show zdůraznil, že vesmír je nový “novým měřítkem síly” a vyzval k vytvoření evropského výrobce satelitů poskytujícího služby obdobné Starlinku.
Dnes si přiblížíme další z ruských tradic, a sice zavádění dodatečných povolení pro jakoukoli profesi, která se stane příliš výdělečná a vznikne tak možnost, aby se tito lidé podělili svými výdělky s příslušnou státní agenturou. Povolení samozřejmě nejsou zadarmo, a v okamžiku, kdy je zaveden příslušný seznam těch, kdo podmínky splňují, to samozřejmě vyloučí z konkurenčního boje všechny, kdo nemají dostatečně dobré kontakty nebo nepodpoří svou žádost o povolení dostatečným objemem hotovosti.
Již několikrát jsme informovali o tom, jak se v Rusku v posledních letech stalo velmi výdělečným (ve srovnání s jinými profesemi) povolání kurýra. Toho si všiml poslanec Artěm Šejkin, který se obrátil na ministerstvo práce a sociálních věcí s požadavkem, aby to zpracovalo zpřísněné požadavky na vykonávání této profese. Podle Šejkina kurýři ve snaze o doručení co nejvíce zásilek v co nejkratším čase často porušují například dopravní předpisy, což podle něj vede ke zvýšenému počtu nehod na silnicích. Šejkin také zdůraznil, že v Rusku stále neexistuje právní rámec, který by vymezoval práci kurýra, požadavky na jejich identifikaci a pracovní podmínky. Zavedení příslušných regulací by tak podle něj pomohlo eliminovat právní vakuum v této oblasti.
Přičemž se nejedná o první obdobnou profesi, která v Rusku čelí zvýšené regulaci poté, co se stala více zisková, než je v Rusku obvyklé. V minulosti zvýšené regulace zasáhly například obor pohřebnictví, ve kterém mohou nyní podnikat pouze ti, kdo mají dobré vztahy s místní administrativou. Být v této zemi úspěšný díky vlastní snaze a bez příslušného krytí shora je tak dnes, stejně jako v minulosti (ať již budeme mluvit o devadesátých letech nebo o likvidaci kulaků na konci dvacátých let minulého století) stále velmi riskantní.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Íránský Sbor islámských revolučních gard (IRGC) provedl další koordinovaný útok na izraelské území, při kterém bylo vypáleno asi patnáct balistických raket a desítky kamikadze dronů. Poprvé byl nasazen typ IRBM Ghadr-H. Alespoň čtyři rakety pronikly izraelskou protivzdušnou obranou a dopadly v okolí Tel Avivu, Haify, Ašdodu a dalších měst. Nejzávažnější škody byly zaznamenány na předměstí Aškelonu, kde byl poškozen elektrický rozvodný uzel a došlo k výpadkům proudu. Přes rozsah útoku zatím nejsou hlášeny žádné oběti.
Podle amerických médií Izrael zvažuje rychlé ukončení konfliktu, což USA předaly Teheránu skrze arabské prostředníky. Írán nicméně tvrdí, že k deeskalaci zatím není připraven. Nelze vyloučit, že podobná prohlášení jsou součástí informačních operací jedné nebo obou stran, zaměřených na zisk času a přípravu dalších úderů.
Libanon: Izraelská armáda zahájila intenzivní nálety na více oblastí v jižním Libanonu. Ačkoliv velení IDF zatím situaci nekomentovalo, vše nasvědčuje tomu, že údery mířily na pozice Hizballáhu a jeho vojenskou infrastrukturu. Detailní informace o výsledcích útoků zatím nejsou k dispozici.
Sýrie: V Damašku došlo k brutálnímu teroristickému útoku, když ozbrojený muž vnikl do kostela svatého Eliáše a začal střílet na věřící. Následně odpálil výbušninu, přičemž zabil 22 osob a více než 50 zranil. Syrské úřady označily útočníka za člena Islámského státu, skupina však útok oficiálně nepotvrdila.
Írán: Izraelské ministerstvo obrany zveřejnilo nové záběry z úderů v rámci operace Rising Lion. Záběry potvrzují zasažení širokého spektra cílů: od systémů protivzdušné obrany, radarů a mobilních nosičů zbraní až po sklady a výrobní zařízení balistických raket středního doletu (IRBM), kamikadze dronů a protiletadlových raket. Podle izraelských údajů zničily jejich systémy PVO již více než 1 000 íránských dronů od začátku konfliktu.
Dnešní izraelské letecké údery se zaměřily také na klíčovou civilní a státní infrastrukturu – včetně energetické a telekomunikační sítě, ministerstev vnitra a státní bezpečnosti a bran věznice Evin v Teheránu. Cílem těchto zásahů je podle izraelské strany narušit schopnost režimu zvládat vnitřní krize, včetně protivládních protestů a sabotáží.
Zároveň sílí narativ o snaze Západu iniciovat změnu režimu. Jako potenciální „loutku“ je zmiňován exilový politik Rezá Pahlaví, jehož popularita v Íránu však zůstává mizivá a bez reálného politického zázemí.
Ve večerních hodinách Írán odpálil deset balistických raket na americké základny v Iráku a Kataru. V oblasti katarského hlavního města Dauhá byla aktivována protivzdušná obrana a do vzduchu vzlétly francouzské a britské stíhací letouny. O konkrétních škodách nebo obětech zatím nejsou dostupné ověřené informace. Situace nadále eskaluje a obě strany pokračují v intenzivních úderech.
Africká vsuvka:
Sudán: V oblasti Kordofánu se situace dále zhoršuje. Milice Sudánského lidového osvobozeneckého hnutí – Sever (SPLM-Al Hilu), které spolupracují s polovojenskými silami RSF, se podle zpráv milblogera Majakovského podařilo přetnout klíčovou silnici mezi městy Dillingo a Kadugli. V reakci na tuto situaci se jednotky súdánské armády (SFA) stáhly směrem ke Kargalu a zaujímají obranné pozice v rámci příprav na možný protiútok. Přerušená logistická trasa výrazně komplikuje zásobování obranných sil a může naznačovat další posun ve prospěch RSF a jejich spojenců v jižních provinciích.
Somálsko: Džihádisté z Al-Šabábu provedli dnes v časných ranních hodinách útok na vojenský tábor Buržid, vzdálený asi 7 km západně od Baidoy. Útok začal odpálením výbušného zařízení ve vozidle (VBIED), načež následovala intenzivní přestřelka. Islamisté dokázali základnu nakrátko obsadit, ale jednotky Jihozápadního státu ji později znovu dobyly.
Al-Šabáb tvrdí, že zabil a zajal značný počet vojáků, přičemž zveřejnil fotografie některých obětí a údajných zajatců. Tyto informace nebyly oficiálně potvrzeny, ale incident vyvolává vážné otázky o selhání zpravodajských služeb a bezpečnostní připravenosti. Jedná se již o druhý útok na tento tábor v letošním roce – první se odehrál 17. dubna. Ztráty z aktuálního útoku zatím nebyly oficiálně specifikovány.
Střední východ:
Pákistán: V oblasti Pindiali v Mohmand Agency (Khyber Pakhtunkhwa) došlo k dalšímu útoku islamistického hnutí Tehrík-e-Taliban Pákistán (TTP). Podle místních zpráv byl při odstřelovačském útoku zabit příslušník Pohraniční policie (FC). TTP, která je v zemi oficiálně zakázaná, nadále udržuje aktivitu především v pohraničních oblastech a pravidelně útočí na bezpečnostní složky. Útoky tohoto typu ukazují na pokračující hrozbu ze strany této militantní skupiny, která má úzké vazby na afghánský Taliban.
Dnešní Třešnička™ bude tichým výkřikem. Tiše, prosím, aby hlas rozumu nepřehlušil kakofonii prostoduchých tweetů; včera pod rouškou operace „Midnight Hammer“ přilétlo k Fordowu a Natanzu sedm prastarých, leč pořád dvoumiliardových duchů B-2 a íránské radary osiřely jako zhasnuté lampy, stejně jako dovezené S-400, jimž nezbylo než se hladit po anténách kdesi u Kaspiku. V tu ránu se však mezi klávesnicemi zrodil nový mýtus: „Kdyby tam stála naše dobrá stará Tamara, viděla by to všechno!“ Ach, ano, ten pasivní československý sluchátkový stařeček z osmdesátých let, který teoreticky dokázal z 450 km lapit i tu nejtišší stealth čmouhu, ačkoliv prakticky měl leckdy co dělat i s linkovým Tu-154, jak vzpomíná nejeden montér s plesnivým šanonem. Inu, kdyby se sovětští maršálové před půl stoletím nechlubili fiktivními superradary a raketami, američtí inženýři by jim neuvěřili a nenasypali by hory dolarů do létajícího pixelu, který po padesáti letech stále nemá protivníka. Proto, milí chvastouni z východu, není radno hulákat „všechno vidím!“. V dějinách letectva to bývá spíš pozvánka, aby vám někdo postavil stroj, který uvidíte až ve chvíli, kdy zhasnou světla.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
