(2 400 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 7. července, podnikla Ruská federace další kombinovaný vzdušný útok na Ukrajinu. Nasazeny byly čtyři řízené střely S-300/400 z Kurské oblasti a 101 útočných dronů typu Šáhed a jejich imitace z oblastí Millerovo, Primorsko-Achtarsk a Čauda (Krym). Podle údajů protivzdušná obrana zneškodnila 75 dronů – 58 přímým zásahem a 17 rušeno či ztraceno prostřednictvím REB. Zásahy byly potvrzeny v deseti lokalitách, trosky dopadly na dalších sedm místech.
Frontová linie na Ukrajině zůstává převážně statická, přičemž méně než pětina ukrajinského území je pod ruskou okupací. Při současném tempu ruského postupu a ztrát by podle odhadů trvalo dobytí celé Ukrajiny až do 50. let 22. století a vyžádalo by si více než 100 milionů padlých. Přesto ruské ozbrojené síly zůstávají funkční a jejich počet roste – momentálně čítají zhruba 600 000 mužů, což je téměř dvojnásobek oproti stavu při zahájení invaze v únoru 2022. Rusko každý měsíc verbuje nejméně 30 000 nových vojáků, a to navzdory vysokým ztrátám, které jsou kompenzovány návraty raněných a intenzivní náborovou kampaní. Poměr ztrát, který by mohl zásadně ohrozit personální základnu ruské armády, by se musel blížit 1:3, k čemuž však aktuálně nedochází. Demograficky má Moskva navíc výraznou výhodu – v Rusku žije přibližně 19 milionů mužů ve věku 20–39 let, zatímco na Ukrajině jen necelých pět milionů. Současný nábor je poháněn především mimořádně vysokými nástupními bonusy a spekulacemi, že válka brzy skončí. Roční výdaje na tyto bonusy přesahují 8 miliard dolarů. Kreml tak udržuje iluzi normality tím, že platí jak vojenský průmysl, tak vojáky, ale tento model je závislý na stabilních příjmech. S rostoucím počtem vojáků nespokojených s „nekonečnými“ smlouvami a narůstajícím strachem z fronty se začínají objevovat první náznaky opadající motivace. Vojáci si uvědomují, že odchod z armády je prakticky nemožný bez fatálního zranění. Pokud by došlo k vyčerpání finančních rezerv nebo zhoršení společenské nálady, mohlo by to podkopat celý systém dobrovolnického náboru, na němž je ruské válečné úsilí postaveno. Moskva se zatím vyhýbá vysílání branců na frontu a spoléhá na to, že Ukrajina ztratí vůli k odporu dříve, než Rusku dojdou peníze a společenská trpělivost. Ruská válečná ekonomika však operuje na hraně přehřátí a její udržitelnost zůstává klíčovou neznámou. Dalším ukazatelem toho, že ruská situace je “špatná”, je rozhodnutí Rosstatu přestat zveřejňovat údaje o demografické situaci.
Belgorodská, Kurská a Sumská oblast jsou i dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti prováděli okupanti útočné akce u Zeleného, ve Vovčansku a směrem na Ambarné. Další útoky v této oblasti proběhly u Kamjanky a Krasného Peršeho.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se Rusové snažili rozšířit území, které ovládají okolo Kindrašivky, Holubivky a Zeleného Haje.
Ve směru na Lyman pokračovaly boje v Hrekivce a jižně od ní. Okupanti tlačili i směrem na Nový Myr, u Karpivky a Torského.
V Siverském sektoru se bojovalo v Serebrjnském lese, u Verchnokamjanského a směrem na Vyjimku a Ivano-Darijivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru okupanti pokračovali v útocích v jižní části Časiv jaru.
Doněcká fronta: V okolí Torecku se bojovalo u Dilijivky, u Dolu svaté matrony Moskevské a západně od sídliště Zabalka.
Ve směru na Konsťantynivku pokračoval tlak z jihu na Jablunivku, bojovalo se směrem na Rusyn Jar a Poltavku. Ve směru na Pokrovsk se bojovalo u Raziného, Myrného a směrem k Novoekonomičnému. Další boje probíhaly u Miroljubivky, směrem na Promin, v Lysivce, u Zvirového, v Kotlyném a v okolí Udačného.
Jižně od Pokrovsku Rusové útočili v okolí Novoserhijiivky, v Novomykolajivce, směrem na Muravku, západně od Horichového a v Oleksijivce. V novopavlivském sektoru pokračoval tlak u Dačného, Záporoží, Žirky, v Tolském a Piddubném. Okupanti nepolevují ani v okolí Komaru, kde tlačí ve směru na Myrné, od Ševčenka se snaží postoupit na Voskresenku a podařilo se jim zkonsolidovat pozice západně od Zeleného Pole a Novopilu.
Jižní fronta: V tomto sektoru se nadále bojovalo u Malynivky a okupanti postoupili u Stepového. Okupanti zde v posledním týdnu začali útočit podél celé fronty.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj hovořil s britským premiérem Keirem Starmerem. Hlavními tématy jejich rozhovoru bylo navýšení financování domácí výroby ukrajinských dronů, zejména záchytných, a očekávání od nadcházejícího jednání „koalice ochotných“. O telefonátu informoval Zelenskyj na sociálních sítích. Premiér Starmer v rozhovoru vyjádřil soustrast nad nedávnými ruskými útoky na Ukrajinu. Oba lídři potvrdili, že v červenci bude projednána dodatečná finanční podpora pro výrobu bezpilotních prostředků přímo na Ukrajině, což má posílit schopnost země bránit se ruským útokům. Zelenskyj a Starmer se rovněž bavili o očekáváních od summitu „koalice ochotných“, který se má podle francouzského deníku Le Monde a informací z Elysejského paláce uskutečnit 10. července v Římě. „Usilujeme o to, aby přijatá rozhodnutí byla co nejsilnější,“ zdůraznil ukrajinský prezident.
BRICS odsoudil útoky na Rusko, ale ne Ukrajinu. Summit BRICS, kterému letos předsedá Brazílie, ve své závěrečné deklaraci odsoudil „útoky“ na mosty a železniční infrastrukturu v ruských oblastech Brjansk, Kursk a Voroněž. Podle dokumentu zveřejněného na oficiálním webu brazilské vlády došlo k těmto incidentům 31. května, 1. a 5. června a měly mít za následek „četné civilní oběti, včetně dětí“. Deklarace však neuvádí, kdo za útoky nese odpovědnost. K válce na Ukrajině se BRICS vyjádřil velmi zdrženlivě. Vyzval k „mírovému řešení konfliktu prostřednictvím dialogu a diplomacie“ a zmínil africkou mírovou iniciativu i skupinu „Přátel míru“. Samotnou válku na Ukrajině již dále v textu nerozvádí.
Francie oznámila zrychlení výroby přesně naváděných leteckých pum AASM Hammer, jejichž účinnost byla potvrzena při nasazení ukrajinským letectvem, zejména při přesných úderech na ruské velitelské pozice a dělostřelecké baterie. V roce 2024 dodala Francie Ukrajině přibližně 830 těchto zbraní a pro rok 2025 plánuje zvýšit objem výroby na minimálně 1 200 kusů, s výhledem na další navyšování. Ministerstvo obrany ve spolupráci se společností Safran připravuje investice do rozšíření výrobních kapacit včetně infrastruktury, která umožní zrychlené tempo dodávek.
Estonsko podepsalo rámcovou dohodu se společností MBDA France na pořízení systémů protivzdušné obrany krátkého dosahu Mistral 3 v hodnotě až 200 milionů eur, přičemž smlouva byla uzavřena již 6. června 2025, avšak bez zveřejnění detailů o počtu pořízených systémů či době plnění. Celý proces je součástí širší evropské iniciativy na společný nákup systému Mistral v rámci kooperace pěti států – Francie, Belgie, Kypru, Estonska a Maďarska – s cílem posílit protivzdušnou obranu a využít finanční nástroje EU, jako je EDIRPA.
Britská armáda plánuje strategickou reorganizaci svých pozemních sil s důrazem na vyšší odolnost, palebnou sílu a operační flexibilitu. V rámci ní se 3. divize transformuje na plně pásovou manévrovací formaci, vybavenou moderními tanky Challenger 3 a průzkumnými obrněnci Ajax. Verze Ajaxu nazývaná Ares bude přestavěna na těžký obrněný transportér (APC), který nahradí zastaralé vozidlo Warrior. Současně 1. divize bude přeměněna na kolovou expediční sílu založenou na vozidle Boxer 8×8. Takto vzniknou dvě jasně odlišné, úkolově orientované divize – těžká pásová 3. divize pro intenzivní konvenční střety a mobilní 1. divize připravená na rychlé globální nasazení, stabilizační operace i hybridní hrozby.
Dnes vám přinášíme vybrané části projevů, které v rámci diskuze na veřejné části Finančního kongresu ruské centrální banky přednesli generální ředitel největší ruské komerční banky Sberbank German Gref, a generální ředitel druhé největší ruské banky VTB Andrej Kostin. Obě tyto banky jsou majoritně vlastněné státem a tak jsou jejich ředitelé povinni držet se oficiální politické linie, nicméně v rámci těchto projevů zazněly poprvé oficiálně na ruské půdě informace, které zahraniční analytici odhadovali již delší dobu.
Obě tyto banky společně poskytují převážnou většinu úvěrů a jiného kapitálu, který je k dispozici ruským společnostem (odhaduje se že tyto banky poskytují přibližně 70% veškerých korporátních úvěrů v Rusku), a tak mají jejich ředitelé dobrou představu o tom, v jakém stavu se v současné době nachází ruská ekonomika.
German Gref zdůraznil, že investiční pipeline, tedy objem nových soukromých investic do ruské ekonomiky, se od počátku tohoto roku snížil téměř k nule. Sberbank nyní zajišťuje pouze průběžné financování investic zahájených v předchozích letech, za prvních šest měsíců tohoto roku ale neeviduje žádnou významnou investici. To je podle Grefa důkazem rychlého zpomalování ruské ekonomiky, k čemuž podle něj přispěla nejen vysoká základní úroková sazba stanovená ruskou centrální bankou (v současnosti 20%), ale i vysoký kurz rublu, který způsobuje snížení zisků exportérům nerostných surovin, a také přehřátý pracovní trh (nezaměstnanost na úrovni 2,3% představuje komplikaci pro všechny zaměstnavatele).
Gref dále uvedl, že za první čtvrtletí roku 2025 sice došlo k růstu objemu investic o 5%, pokud se však na tento údaj podíváme blíže, uvidíme, že významně vzrostly investice pouze ve dvou sektorech, v produkci dalších dopravních prostředků (do této kategorie se počítají například tanky nebo bojové vozy pěchoty) a v chemickém průmyslu (tedy v produkci výbušnin). Při vynechání těchto dvou sektorů je meziroční růst investic v Rusku za první čtvrtletí pouze 2,8%, což je mnohem méně než v předchozích letech.
Andrej Kostin k tomu dodal, že v současnosti jsou jeho bankou poskytovány v drtivé míře pouze krátkodobé úvěry využívané pro financování splátek z předchozích úvěrů, a potvrdil slova Germana Grefa ohledně toho, že objem úvěrů využívaných na nové investice poklesl v tomto roce k nule. Také zdůraznil, že hlavní příčinou zvýšené inflace v Rusku jsou vysoké výdaje na zbrojení, tedy kvůli státní podpoře výroby, která se následně neobjeví na trhu, což způsobuje, že se do ekonomiky dostává velký objem nekrytých peněz.
Vidíme tak, že i vrcholní představitelé přímo napojení na ruskou vládu již v současnosti neskrývají ekonomické potíže Ruska, přičemž uvádí, že vývoj do budoucna je jen obtížně předvídatelný a bude záviset zejména na geopolitických faktorech. Tedy na tom, zda se Vladimír Putin rozhodne k pokračování invaze na Ukrajinu, nebo k jejímu ukončení.
Izrael: Na podporu Palestiny odpálili jemenští Husíjové tři hypersonické balistické rakety Palestina 2 a osm bezpilotních letounů kamikaze směrem k židovskému státu. IRBM se zaměřily na letiště Ben-Guriona, přístav Ašdod a elektrickou rozvodnu v Aškelonu, zatímco bezpilotní letouny se zaměřily na přístav Ejlat. Izraelské ministerstvo obrany uvedlo, že všechny hrozby byly eliminovány mimo vzdušný prostor státu. V rámci reakce izraelské letouny zasáhly pobřežní přístavní infrastrukturu v Hodeidahu, Ras Issa a Al-Salifu, elektrárnu a loď Galaxy Leader, kterou Húsíjové zajali v listopadu 2023. Podle předběžných údajů nedošlo při úderech k žádným obětem.
Dříve média informovala, že Izrael připravuje rozsáhlou operaci proti šíitskému hnutí Ansar Alláh.
Libanon: Americký vyslanec Thomas Barrack jednal v Bejrútu s libanonskými představiteli o plánu na odzbrojení Hizballáhu. Jeho návštěva přišla jen pár hodin po izraelských leteckých úderech na tuto Íránem podporovanou skupinu. Izrael tvrdí, že údery míří na operativce Hizballáhu, který od října 2023 pravidelně útočí na severní Izrael. Útoky pokračují navzdory příměří z listopadu. Vůdce Hizballáhu Naim Qassem včera v televizi řekl, že skupina potřebuje zbraně k obraně Libanonu. Podle Barrackova návrhu má být Hizballáh do čtyř měsíců odzbrojen výměnou za stažení izraelských jednotek z jihu Libanonu a zastavení izraelských útoků. Libanonští představitelé připravují odpověď, Hizballáh ale zatím odmítá jednat o odevzdání zbraní bez úplného stažení Izraele a bezpečnostních záruk.
Sýrie: Izraelská armáda oznámila, že při noční operaci na jihu Sýrie zadržela buňku napojenou na íránské Revoluční gardy. Akce proběhla poblíž vesnice Kwdana u hranic a zapojili se do ní záložníci brigády Alexandroni a zpravodajci jednotky 504. Podle IDF šlo už o druhý zásah proti podobné skupině během několika dní. Ve středu byli při jiné operaci v oblasti zadrženi další operativci spjatí s IRGC.
Guvernér Latákíje Muhammad Usmán potvrdil, že lesní požáry, které zachvátily asi 10 000 hektarů lesa, se podařilo částečně zvládnout za účasti mezinárodních týmů pomoci. Syrské ministerstvo sociálních věcí zároveň zahájilo činnost meziresortního krizového týmu, který má monitorovat a reagovat na humanitární důsledky katastrofy.
Z dalších zpráv bylo oznámeno, že syrské úřady v Latákíji zatkly plukovníka Ammara Muhammada, bývalého příslušníka státní bezpečnosti bývalého režimu. Byl hledán za systematické porušování předpisů, včetně mučení a násilných zmizení, kterých se dopouštěl v době, kdy vedl pobočky Al-Khatib a později Al-Arbaeen.
Burkina Faso: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) prohlásili, že dnes ráno údajně zcela obsadili dvě vojenské pozice vládních sil v okrese Gouti (provincie Goua) a v okrese Kelbo (provincie Soum). Provládní zdroje situaci v tuto dobu nekomentovali.
Somálsko: Džihádisté z Al-Šabábu znovu dobyli město Mokokori, které ztratili v září 2022 po povstání místních bojovníků milice Maawisley. Dobyto bylo město v rámci rozsáhlé ofenzivě proti základnám milicí napojených na klany loajální centrální vládě v Mogadišu. Podle dosavadních informací ztratily vládní síly a milice Maawisley kontrolu nad městem po sebevražedném útoku a následném těžkém útoku ze strany hnutí Al-Šabáb. Místní obyvatelé uvedli, že džihádisté předtím vypnuli mobilní síť, ale pak ji opět zapnul. Události se odehrávají na pozadí návštěvy prezidenta Hasana Šejka Mahmúda v Egyptě, kde se svým egyptským protějškem jedná o bezpečnostních a hospodářských otázkách a dvoustranné spolupráci.
Dnešní Třešnička™ bude o předčasně taženém žolíku. Jak jinak si vysvětlit, že ostřílený matador kremelské diplomacie Sergej Lavrov prakticky vyzval Maďarsko k napadení Ukrajiny? Lavrov totiž navrhl, aby Maďaři „spojili síly“ s Ruskem na obranu národnostních menšin žijících na Ukrajině.
Už jen pro formu zopakoval tisíckrát vyvrácenou lež, že po roce 2014 byli na Ukrajině údajně „pronásledováni a zabíjeni“ Rusové a ruskojazyční obyvatelé Donbasu, přičemž „trestné oddíly“ prý měly zabít přes 10 000 lidí. Ukrajina podle něj „vyhlásila válku“ ruskému jazyku a kultuře a ruské prvky byly údajně systematicky odstraňovány z oblasti vzdělávání.
A teď pozor! „Jiné etnické skupiny – včetně Maďarů, Rumunů, Poláků, Bulharů, Arménů, Bělorusů a Řeků – byly rovněž vystaveny nucené ukrajinizaci. V Budapešti to dobře vědí. Dnes Rusko a Maďarsko otevřeně vystupují na obranu svých krajanů,“ použil Lavrov dobře popsaný psychologický jev zvaný projekce a doplnil, že „můžeme v tomto ohledu spojit své síly“.
„Rasistické a diskriminační praktiky“ měly být podle něj jedním z důvodů ruské invaze proti Ukrajině – a v tom s ním překvapivě naprosto souhlasíme. Rusko totiž nepochybně, jako poslední stepní fašistická mocnost na světě, vyváží své koloniální a imperialistické praktiky na východ od Sibiře i na západ od Donu. Tady Sergej uhodil hřebíček na hlavičku.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
