(1 979 slov, doba čtení 10 minut)
Na noc z 1. na 2. září připadl jeden z nejrozsáhlejších útoků drony od začátku války. Ruské síly vyslaly na Ukrajinu 150 útočných dronů Šáhed a různé typy imitátorů, informovalo Velitelství ukrajinského letectva. Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 120 cílů v severních, jižních, východních i centrálních oblastech země. 30 dronů zasáhlo cíle v devíti lokalitách, na dalších pěti místech dopadly trosky sestřelených strojů. Útok vedl nepřítel z Kurské, Brjanské a Rostovské oblasti, z Primorsko-Achtarsku a také z okupovaného mysu Čauda na Krymu.
Druhý úder během dne:
Po noční salvě Rusko pokračovalo další vlnou ze severu. Využilo 53 dronů Šáhed a jejich imitátorů, z nichž do 16:00 ukrajinská obrana zneškodnila 48 kusů. Ve vzdušném prostoru nad Černihivskou a Sumskou oblastí byly v odpoledních hodinách zaznamenány nové skupiny ruských UAV.
Směr Sumy: Příslušník ukrajinských ozbrojených sil Stanislav Osman na svém TG kanále Govirjať Snajper shrnul současné dění v Sumské oblasti, odkud bylo poslední dobou velmi málo informací: Na směru Sumy se pěchota trochu uklidnila, ale nepřítel se občas stále snaží pohnout, držíme je pod kontrolou a nedovolujeme jim se uvolnit. Obranné linie je třeba zlepšit – v záloze téměř chybí síťové krytí proti dronům FPV, na cestách se začíná pracovat, ale je toho ještě hodně. Rusové v týlu kopou kilometrové příkopy a zakrývají je, aby při našem případném průlomu neměli logistické problémy a nemuseli riskovat přesuny potrubím. Na energetické objekty ve frontových městech nepřítel pravidelně útočí, což hrozí energetickou krizí v zimě, takže situace může být náročná.
Podle informací potvrzených ruskými i ukrajinskými zdroji, přesunulo Rusko výsadkové jednotky a námořní pěchotu ze Sumské oblasti k Pokrovsku. Na tento směr dorazily jednotky 155. a 40. brigády námořní pěchoty a 177. samostatný pluk námořní pěchoty, spolu s částmi 11. a 76. výsadkové brigády. Zdá se, že ruský generální štáb se rozhodl soustředit hlavní úsilí na oblast Pokrovska a Mirnohradu, protože ofenziva v Sumské oblasti byla ukrajinskou obranou zastavena už před několika týdny.
Belgorodská a Kurská oblast jsou pro dnešek beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti Rusové pokračovali v útocích u Hlybokého a ve Vovčansku. Rusové postoupili severně od Kamjanky a tlačili směrem na Novou Kruhljakivku a Novoplatonivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo u Kupjansku a ve směru na Petropavlivku a Stepovou Novoselivku.
V lymanském sektoru pokračovaly boje u Ridkodubu a Karpivky, směrem na Šadryholové, u Kolodjaz, v Zaričném a směrem na Jampil.
Ve směru na Siversk se bojovalo v Serebrjanském lese, směrem k Hryhorivce, Serebrjance a Vjymce.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru okupanti zaútočili směrem na Minkivku, bojovalo se v Časiv Jaru, směrem na Mykolajivky a ve Stupočkách.
Doněcká fronta: U Torecku se bojovalo směrem na Neipivku, Pleščijivku a jižně od města v Ščerbinivce.
Ve směru na Konsťantynivku probíhaly střety v okolí Rusyn Jaru, Poltavky a směrem na Volodomyryvku. Směrem na Pokrovsk se bojovalo u Zapovidného, Rodynského, v Novoeekonomičném, Myroljubivce, ve směru na Myrnohrad, v okolí Lysivky, Zvirového, v Kotlyném a Udačném.
Na novopavlovském směru okupanti útočili v Dačném, ve kterém vyvěsili svou vlajku, ale vesnice prozatím zůstává zemí nikoho. Dále se bojovalo ve směru na Filiji, v Zeleném Haji, u Tolstého, Piddubného a Mirného. Ukrajinské ozbrojené síly pokračují v ústupu u Voskresenky, Malijivky, Ševčenka a Komyšuvachy.
Jižní fronta: Ve směru na Orichiv se okupanti pokoušeli postoupit směrem k obci Plavné.
Studie Voxpotu: české dezinformační weby chrlí víc obsahu než hlavní média, každý desátý článek je překladem ruské propagandy. Žurnalistický projekt Voxpot upozorňuje, že v Česku mají dezinformační portály mnohdy vyšší publikační výkon než seriózní média. Podle jejich analýzy vychází na těchto stránkách v průměru 120 textů denně, což je více než u většiny velkých redakcí. Například dezinformační server CZ24 News zveřejní až 2 000 článků měsíčně a má okolo 3 milionů návštěv. Přestože otevřeně tvrdí, že nerespektuje české ani evropské právo, přijímá finanční podporu na účet vedený u české banky. Voxpot analyzoval 360 000 textů z 16 hlavních dezinformačních zdrojů za posledních 25 let. Každý desátý článek byl překladem přímo z ruských státních médií. Od roku 1999 šlo o více než 20 000 textů, z toho přes 7 000 ze Sputniku, 4 000 z RT a více než 2 000 z RIA Novosti. Rozmach dezinformační scény v Česku kopíroval zásadní geopolitické události – od anexe Krymu a války na Donbasu přes migrační krizi a pandemii COVID-19 až po ruskou invazi v roce 2022. Každá tato vlna přinesla nové weby a rostoucí čtenost. Nová republika, projekt bývalého ministra zdravotnictví a dnešního europoslance SPD Ivana Davida, publikovala až 15 článků denně, často přebíraných z ruských zdrojů. Protiproud, který založil někdejší spolupracovník exprezidenta Václava Klause Petr Hájek, byl podle Voxpotu napojen na financování z okruhu Vladimira Putina. Podnikatel Ondřej Herszl dal webu Ac24 „ezoterický rozměr“, přičemž do roku 2022 publikoval přes 200 článků z Kremlu měsíčně, dokud tuto praxi nezastavily sankce EU. Voxpot uvádí, že vláda si je vědoma ilegálního šíření sankcionovaného obsahu, ale politici se před volbami vyhýbají rázným krokům, obávajíce se reakce antisystémových stran. Připomeňme, že v březnu 2024 ČR uvalila sankce na proruského ukrajinského politika Viktora Medvedčuka a jeho spolupracovníka Artema Marčevského, kteří podle premiéra Petra Fialy organizovali vlivové sítě včetně společnosti Voice of Europe šířící dezinformace v Česku.
Erdogan: Podmínky pro setkání Putina a Zelenského zatím neexistují. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po jednání s ruským diktátorem Vladimirem Putinem v Číně a telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedl, že obě strany „zatím nejsou připraveny“ na schůzku na nejvyšší úrovni. „Hovořil jsem s Putinem i Zelenským o možnostech, jak ukončit válku, ale v tuto chvíli podmínky pro osobní setkání mezi nimi ještě nevznikly,“ řekl Erdogan novinářům na cestě z Číny, citovala ho agentura Reuters. Podle tureckého prezidenta jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli, která se v posledních měsících konala v Istanbulu, ukazují, že „cesta k míru zůstává otevřená“. Ankara podle něj podporuje „postupné zvyšování úrovně vyjednávání“, nicméně k přímému summitu zatím nedozrál čas.
Fico slíbil Putinovi, že Zelenskému vymluví útoky na ruskou energetickou infrastrukturu. Slovenský premiér Robert Fico během setkání s Vladimirem Putinem v Číně oznámil, že při nadcházejícím jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským hodlá otevřít téma ukrajinských útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Informoval o tom portál Aktuality. „Není možné, aby byla napadána infrastruktura, která je životně důležitá pro Slovensko,“ řekl Fico při rozhovoru s Putinem. Dodal, že se Zelenským se setká v pátek 5. září v Užhorodě. Putin na jednání zopakoval, že Rusko „nikdy nebylo proti členství Ukrajiny v EU“, ale znovu zdůraznil, že vstup Kyjeva do NATO je pro Moskvu nepřijatelný.
Dlouho jsme se již nevěnovali souhrnným makroekonomickým údajům, a je čas to napravit. Podle údajů agentury Rosstat se za první pololetí roku 2025 ve ztrátě nacházela téměř jedna třetina (konkrétně 30,5%) ruských společností, což představuje nejhorší podíl od pandemie Covid 19 v roce 2020. Zisku dosáhlo celkem 43 000 společností, a to 18,5 bilionu rublů, ve ztrátě se nacházelo 19 000 společností a jejich ztráta dosáhla více než 5 bilionů rublů.
Přičemž Rosstat uvádí následující příčiny tohoto stavu:
- Vysoké úrokové sazby – po většinu první poloviny tohoto roku se základní úroková sazba nacházela na úrovni 21%, což výrazně zvýšilo náklady na obsluhu dluhu společností.
- Rostoucí náklady, a to jak na vstupní suroviny, tak na mzdy – mzdy se nominálně meziročně zvýšily o 15%, což zvýšilo provozní náklady společností, zvýšily se ale i náklady na logistiku a servis zahraničního zařízení.
- Sankce a změny daňové zátěže – hlavním činitelem je zde zvýšení daně ze zisku společností z 20 na 25% na počátku roku 2025 a omezení možností ruských společností na mezinárodním trhu, což snížilo zisk mnoha společností.
- Pokles poptávky, a to jak vnitrostátní, tak i mezinárodní.
Podle Rosstatu současný hospodářský pokles zasáhl nejvíce následující sektory:
- Hornictví a další společnosti zabývající se zpracováním uhlí.
- Bytové a komunální služby.
- Pozemní přeprava, a to jak osob, tak i nákladů.
- Výzkumná a vývojová činnost
V těchto sektorech je více než polovina společností ve ztrátě, což ukazuje na velké strukturální problémy. Cestou, jak situaci v ruské ekonomice, a zejména společnostem v těchto sektorech, zlepšit, je podle ruských analytiků zejména snížení úrokových sazeb (což je ale spojeno s rizikem vzrůstu již tak vysoké inflace), zlepšení dostupnosti kapitálu pro společnosti, a to díky státním zakázkám (což je ovšem nepravděpodobné vzhledem ke stále rostoucímu schodku ruského rozpočtu, a předpokládá se naopak další omezování státních zakázek), zvětšených daňových úlev (které jsou v posledních měsících naopak omezovány) a rozšíření státních programů například na obnovu infrastruktury (které jsou posledních několik let neustále kráceny, a nic nenaznačuje, že by se to mělo v blízké budoucnosti změnit). Vzhledem k výše uvedenému lze předpokládat, že se celková situace v ruské ekonomice bude dále zhoršovat.
Izrael: Izraelská armáda, kontrarozvědka Šin Bet a policie potvrdily, že v noci provedly operaci v oblasti Tamun na severu Západního břehu poblíž Tubasu. Cílem bylo zadržet podezřelého z teroristické činnosti. Podle společného prohlášení se podezřelý pokusil uprchnout, na což elitní jednotka Jamam zahájila palbu a zasáhla ho. Palestinská média uvedla, že izraelské síly při zásahu zabily palestinského muže.
IDF dnes spouští největší mobilizaci záložníků od začátku války v Gaze (říjen 2023). Do služby má nastoupit desítky tisíc vojáků jako součást plánovaného postupu na Gaza City. Armáda ale čelí nízké účasti – mnoho záložníků žádá o výjimku kvůli osobním či finančním důvodům. Jednotky hlásí slabší obsazení a rostoucí podíl dobrovolníků mimo kmenové složení. Záložníci projdou výcvikem, část z nich nahradí pravidelné síly na severu a Západním břehu. Cílem IDF je nasadit do Gazy čtyři divize. Operace, původně plánovaná na 4–5 měsíců, naráží na zpoždění. Ačkoliv velení tvrdí, že ovládá 40 % Gazy, velitelé v terénu o tom pochybují. Není jasné, zda je reálné dosáhnout hlavních cílů – osvobození 48 rukojmích a zničení zbylých sil Hamásu.
Sýrie: Ministerstvo vnitra oznámilo zadržení zásilky zbraní určené pro SDF v provincii Damašek. Zbraně byly ukryty v nákladním autě, řidič byl zatčen.
V provincii Suvajda byl zabit polní velitel Firas Hamáil, jeden z hlavních představitelů tzv. sil pro boj s terorismem napojených na Híkmata al-Hidžrího. Údajně se podílel na útocích proti jednotkám ministerstva obrany a vnitra. V oblasti nyní dochází k vnitřním konfliktům a vzájemným likvidacím mezi ozbrojenými skupinami.
Podle místních zdrojů izraelské jednotky dnes ráno postoupily směrem ke křižovatce Saida v oblasti Kuneitra. V okolí byly zaznamenány vojenské vozidla a jeden z patrolních týmů prováděl průzkum společně s místním obyvatel.
Irák: V iráckém Mosulu byla obnovena mešita An-Núri a její historický minaret Al-Hadba, které byly zničeny v roce 2017 během bojů s Islámským státem. Obnova stála 50 milionů dolarů a byla financována Spojenými arabskými emiráty v rámci iniciativy „Obnova ducha Mosulu“. Irácké úřady tvrdily, že mešitu vyhodili do povětří džihádisté, zatímco tehdejší záběry naznačují, že ji zasáhly síly mezinárodní koalice vedené USA – údajně kvůli demoralizaci bojovníků IS. Právě v této mešitě vůdce IS Abú Bakr al-Bagdádí v roce 2014 vyhlásil takzvaný chalífát.
Pákistán: Podle zdrojů hnutí Ittehad-ul-Mudžáhidín Pákistán (IMP) pokračují v oblasti Bannu v provincii Chajbar Paštúnchwá střety mezi ozbrojenci a bezpečnostními složkami.
Burkina Faso: Džihádisté ze skupiny JNIM 1. září obsadili postavení provládních milic VDP v provincii Yatenga a zároveň podnikli přepad na jejich hlídku v provincii Dédougou. Ve stejný den armáda zahájila palbu na obyvatele vesnice Barini, kteří protestovali proti vládě. Podle dostupných informací jsou nejméně dva mrtví, mezi demonstranty bylo mnoho žen.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
