(2 477 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 8. října podnikly ruské okupační síly další rozsáhlý útok proti Ukrajině – tentokrát vypustily 183 útočných dronů typu Šahed, Gerber a dalších. Informovalo o tom velitelství ukrajinského letectva. Drony startovaly z oblastí Kursk, Brjansk, Orel, Millerovo, Primorsko-Achtarsk, a také z Gvardějského a Čaudy na dočasně okupovaném Krymu. Z celkového počtu bylo asi sto dronů typu Šahed. Podle předběžných údajů k 9. hodině ráno bylo sestřeleno či zneškodněno 154 nepřátelských dronů různých typů v severních, jižních, východních a centrálních oblastech Ukrajiny. Zaznamenány byly zásahy 22 útočných UAV v 11 lokalitách. Útok stále pokračuje – ve vzdušném prostoru se pohybuje několik nepřátelských dronů.
Směr Belgorod: V oblasti pokračují ukrajinské údery na vojenskou a energetickou infrastrukturu. Jinak je zde situace beze změn.
Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku, u Vovčanských Čutorů, Tychého, směrem na Ambarné, Bolohivku, u Kamjanky, Krasného Perše, Dovhenek a u Zahidného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo v severní části Kupjansku, směrem na Petropavlivku, , Piščané, Stepovou Novoselivku a Novoplatonivku.
V lymanském směru se okupanti snažili postoupit u Karpivky, Seredného, Šandryholového, Novoselivky, Děrylového, v Torském a u Jampilu.
V siverském směru probíhaly střety u Serebrjanky, Hryhorivky a ve Vjymce.
Bachmutská fronta: V směru Kramatorsk okupanti neprováděli útočné operace, ale ukrajinské údery naznačují, že se okupantům daří postupovat v polích mezi Oleksandro-Šultyném a Ivanopilijí.
Doněcká fronta: U Torecku pokračovaly boje u Pleščijivky a ve Ščerbynivce.
Ve směru na Konsťantynivku se bojovalo v okolí Rusyn Jaru, Poltavky a Volodomyrivky.
V Pokrovském směru Rusové útočili u Nového Šachového, Ivanivky, Zahidného, Rodynského, U Krasného Lymanu, Sucheckého, v Novoekonomičném, Myroljubivce a ve směru na Myrnohrad. Další boje probíhaly u Lysivky, v jižní části Pokrovsku a v Udačném.
Jižně od Pokrovsku proběhly střety západně od Horikového. Ve směru na Novopavlivku se bojovalo u Dačného, Filije, u Oleksandrohradu a Voskresenky. Ukrajinským silám se podařilo vyčistit Janvarské, ale vesnice bude nejspíše nadále zemí nikoho. Dále okupanti tlačili u Sosnivky, Voroného a jejich průzkumná skupina se dostala až do Oleksijivky. Další boje probíhaly u Berezového a Stepového. Zároveň okupanti pokračovali v pomalém postupu v okolí Novoivanivky, Ochotnického, Malynivky a u Vyšneveho.
Jižní fronta: Na této části fronty okupanti lehce postoupili u Poltavky a bojovalo se u Malynivky, směrem na Novoandrijivku, u Stepového, Plavné a Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Pokud bude hnutí ANO ve vládě, přímo z rozpočtu nebude dávat peníze Ukrajině na zbraně. Na dnešní tiskové konferenci to řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Česko pomáhá přes Evropskou unii, zbrojovky můžou bez problémů vyvážet, uvedl. O české muniční iniciativě na dodávku dělostřeleckých granátů Ukrajině, která se přes tři a půl roku brání ruské invazi, řekl, že byla fajn, ale měly ji dělat přímo členské státy Severoatlantické aliance (NATO) a měla být transparentní. Soukromý subjekt na iniciativě vydělal desítky miliard, tvrdí Babiš. „Pokud budeme ve vládě, tak říkáme, české zbrojovky, chcete vyvážet na Ukrajinu zbraně? Nemáme problém,“ uvedl Babiš. Česko podle něj dává 60 miliard do rozpočtu Evropské unie, která Ukrajině pomáhá. „Nebudeme dávat Ukrajině na zbraně (z rozpočtu) ani korunu,“ dodal. „Nemáme peníze pro Českou republiku. Myslím si, že jsme Ukrajině pomáhali přímo a teď se bude pomáhat přes EU,“ řekl také. Babiš se dříve opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., zvolen za Spolu) NATO nemá příslušný aparát, který by se iniciativě mohl věnovat. Loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu dělostřeleckých granátů, letos zatím 1,1 milionu. Celkem už jde o 3,5 milionu kusů velkorážové munice.
Německá vláda 8. října schválila zákon, který dává policii právo sestřelit drony narušující provoz letišť. Návrh nyní musí ještě schválit parlament. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na příspěvek kancléře Friedricha Merze na sociálních sítích. „Incidenty s drony ohrožují naši bezpečnost. Nedovolíme to. Posilujeme pravomoci spolkové policie, aby mohla drony v budoucnu rychleji odhalit a zneškodnit. Dnes jsme o tom rozhodli na zasedání vlády,“ napsal Merz. Pokud parlament návrh potvrdí, Německo se přidá k zemím jako Velká Británie, Francie, Litva a Rumunsko, které již v posledních měsících umožnily bezpečnostním složkám sestřelovat drony porušující jejich vzdušný prostor. Ministr vnitra Alexander Dobrindt uvedl, že při spolkové policii vznikne speciální jednotka pro boj s drony. Výzkumníci budou konzultovat technologická řešení s Izraelem a Ukrajinou, které patří mezi nejpokročilejší státy v oblasti dronových systémů. Dobrindt dodal, že policie bude zodpovědná za drony létající v malé výšce, zatímco „silnější a vojensky využitelné drony“ bude mít na starosti armáda. Připomeňme, že v noci na 3. října byly neznámé drony zaznamenány v okolí mnichovského letiště, což si vyžádalo pozastavení provozu – bylo zrušeno 17 letů a dalších 15 odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Vídně a Frankfurtu. O méně než den později muselo mnichovské letiště znovu zastavit starty i přistání civilních letadel kvůli dalšímu výskytu neidentifikovaných dronů nad areálem.
Dnes se zaměříme na další vývoj čínsko-ruských dohod, které se týkají výstavby plynovodu Síla Sibiře 2. I v našich médiích se po prohlášeních, která následovala po zasedání Šanghajského ekonomického fóra před několika týdny, objevily informace, že Síla Sibiře 2 je nyní již potvrzeným projektem a brzy bude zahájena jeho výstavba. Ukazuje se však, že ani na tomto zasedání k žádné závazné dohodě nedošlo, a stav tohoto i pro samotného Vladimíra Putina klíčového projektu zůstává stále nejistý.
Po ochladnutí prvotního nadšení se ale ukázalo, že stále nebylo dosaženo dohody o klíčových parametrech tohoto projektu. Připomeňme, že ruským záměrem je vybudování plynovodu o kapacitě 50 miliard metrů krychlových, který má doplnit již pracující plynovod Síla sibiře. Tou má být v tomto roce přepraveno do Číny 38 miliard metrů krychlových zemního plynu, což odpovídá nominální kapacitě tohoto plynovodu, které bylo ale dosaženo až po šesti letech provozu.
Nejzásadnější rozpor mezi čínskou a ruskou stranou představuje dohoda o ceně odebíraného plynu. V současné době platí Čína za dodávky ruského plynu v průměru 248 USD za 1000 metrů krychlových, což je o přibližně 40% méně, než za kolik odebírá od Ruska plyn například Maďarsko. Přičemž podle návrhu ruského rozpočtu pro rok 2026 se předpokládá cena za plyn dodávaný do Číny na úrovni 240 USD za 1000 metrů krychlových. Pro Sílu Sibiře 2 požaduje Čína dlouhodobou fixaci cen na úrovni současných vnitroruských cen (které jsou výrazně nižší, než ty exportní), což by ale při neustále rostoucích vnitroruských cenách za energie znamenalo, že by Rsko bylo nuceno dodávat Číně plyn levněji, než za kolik bude prodáván v Rusku.
Nebyla uzavřena ani dohoda o harmonogramu výstavby. I pokud by tak byla dohoda uzavřena v příštím roce, bude plynovod dokončen nejdříve v roce 2031, a dosažení plného výkonu lze očekávat až v letech 2034 až 2035 – a to pouze za předpokladu, že nedojde k žádným prodlevám při výstavbě. Jen obtížně se tak bude v dohledné době realizovat plán na náhradu exportu do Evropy přesměrováním dodávek na asijské trhy, Čína v současné době odebírá přibližně jednu pětin objemu dříve dodávaného do Evropy, a ani zahájení provozu Síly Sibiře 2 tak výpadek evropských zákazníků nenahradí. Pokud k němu vůbec dojde.
Izrael: Zpravodajská služba Šin Bet nedávno odhalila a zmařila pokus Íránu pašovat velké množství pokročilých zbraní teroristům na Západním břehu k útokům na izraelské cíle. Zabavená zásilka obsahovala výbušniny Claymore, výbušné drony, protitankové rakety s RPG, granáty, pistole, útočné pušky, kulomety a stovky nábojů. Případ začal zatčením obchodníka se zbraněmi u Ramalláhu. Jeho výslech vedl Šin Bet k pašerákům a zásilce. Místo zadržení není zveřejněno. Za pokusem stojí íránská speciální jednotka 4000 a IRGC Quds Force v Sýrii, pod vedením Jawada Ghafariho a Asghara Bakriho. Zapojeni byli i dva operativci, zabití při izraelských náletech v Libanonu. Írán tak pokračuje v dlouhodobém snažení zbrojit teroristické buňky k útokům proti Izraeli a jeho armádě, dodává Šin Bet.
Teroristická skupina Islámský džihád oznámila, že dnes večer přijede do Sharm el-Šajchu v Egyptě delegace vysokých představitelů, aby jednala o ukončení agrese v Gaze, stažení okupantské armády, výměně vězňů a dovozu humanitární pomoci. Zástupci Islámského džihádu se také zúčastnili předchozích kol jednání o příměří.
Jednání o ukončení války v Gaze ve středu pokročila. Všechny strany vyslaly své zástupce do egyptského Sharm el-Šajchu a Hamás předal seznam vězňů k výměně za zadržované rukojmí. Podle Hamásu panuje „optimismus“. Jednání začala v pondělí nad Trumpovým 20 bodovým plánem, který má ukončit dvouletou válku, propustit 48 rukojmích, zajistit odzbrojení Hamásu a předání Gazy pod mezinárodní správu po stažení izraelských sil. Optimismus vyjádřili zástupci Izraele, Hamásu, USA i arabských států, které působí jako prostředníci. Premiér Netanyahu uvedl, že plán přijímá. Není však jasné, zda se podaří vyřešit sporné body, jako je odzbrojení Hamásu a rozsah izraelského stažení. Ve středu dorazili do Egypta také autoři plánu – zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť a poradce Jared Kushner. V Sharm el-Šajchu jsou i vysocí představitelé Hamásu Taher al-Nunu a Khalil al-Hayya. Za Izrael se má k jednáním připojit ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer.
Sýrie: V Sýrii proběhla jednání mezi Damaškem a arabsko-kurdskými silami Hlavním tématem bylo začlenění Syrských demokratických sil (SDF) a policie Asájiš do státních struktur. Velitel SDF Mazlúm Abdi ale odmítl úplné sjednocení a navrhl vytvoření autonomního regionu po vzoru Iráckého Kurdistánu. Tento návrh u prozatímního prezidenta Sýrie nadšení nevzbudil. Abu Muhammad al-Džulání v rozhovoru pro západní média uvedl, že další vývoj závisí na USA, které arabsko-kurdské síly plně podporují.
Syrsko-pravoslavný arcibiskup Mor Moris Amsih kritizoval snahu Syrských demokratických sil (SDF) vnutit křesťanským školám vlastní učební programy. Potvrdil, že všech 35 diecézních škol bude nadále vyučovat pouze podle oficiální syrské osnovy. Po nátlaku SDF, který vedl k uzavření škol a vyloučení žáků, byl výukový proces pozastaven, dokud nebudou obnoveny programy schválené Damaškem.
Ministerstvo vnitra zakázalo lov ohrožených druhů v pouštních oblastech Aleppa a okolí Damašku. Upozornilo, že porušení zákazu bude přísně postihováno.
SDF oznámily smrt čtyř svých bojovníků u přehrady Tišrín v provincii Aleppo. V provincii Kunejtra byl izraelskými vojáky údajně postřelen mladík, když sbíral dřevo v lese u vesnice Džibata al-Hašab. IDF incident prozatím nekomentovalo. Ve městě Rakka mezitím pokračuje budování tunelů ze strany SDF.
Ministerstvo vnitra informovalo o zadržení Kusího Imada Kurtaniho, podezřelého z pašování zbraní pro teroristické buňky v Látakíji. Vyšetřování odhalilo, že vedl mediální kancelář, jejímž cílem bylo dle
Burkina Faso: Vláda v Burkině Faso zatkla osm pracovníků Mezinárodní bezpečnostní organizace (INSO), obviněných ze špionáže. Mezi nimi jsou i čtyři cizinci – občané Francie, České republiky a Mali.
Etiopie: V Etiopii milice Fano znovu ovládly město Waldia, které dosud držela vláda. Zároveň zahájily operaci u Gasheny a dobyly město Kon, odkud se armáda stáhla právě do Gasheny. Vládní posily údajně míří z regionu Afar směrem k městům Habru a Waldia.
Somálsko: Západní média informovala o chaosu uvnitř somálské rozvědky (NISA) po útoku skupiny aš-Šabáb na klíčové zpravodajské centrum „Džiliko“ v samém srdci Mogadiša. Podle americké sítě Drop Site News, která se odvolává na interní zdroje, útok odhalil „křehkost bezpečnostního systému“, jelikož útočníci pronikli do jednoho z nejdůležitějších objektů rozvědky. Zpravodajský důstojník označil útok za „bolestivý úder a obrovskou ostudu“, zvláště protože se odehrál během uzavřeného jednání vedení NISA. Další zdroje potvrdily, že šlo o pravidelnou poradu vrchního velení, což podle nich naznačuje, že útočníci měli přesné informace o vnitřním chodu služby. V době útoku byli v budově zadržováni podezřelí z kontaktů s al-Šabábem. Všichni uprchli a nikdo z nich nebyl dopaden. Drop Site News incident označila za „tvrdou ránu pro vládu Somálska“. Bezpečnostní analytik a bývalý somálský velvyslanec v USA Abubakar Arman označil útok za „katastrofu“ a „totální selhání rozvědky“. Podle něj šlo o útok na „srdce“ systému boje proti aš-Šabábu. Dodal, že skutečnost, že útočníci dokázali obsadit výslechové středisko za bílého dne, je šokující a předznamenává další zhoršování bezpečnostní situace v Mogadišu. Incident se odehrál v době, kdy vláda a koalice AUSSOM čelí sérii neúspěchů, zatímco aš-Šabáb nadále posiluje své pozice a rozšiřuje vliv napříč zemí.
Libye: V rámci rotace velení mise MIASIT se italský velvyslanec Gianluca Alberini a generál Giovanni Iannucci setkali s náčelníkem libyjského generálního štábu Muhammadem al-Haddádem. Hlavním tématem byla spolupráce v oblasti obrany. Velvyslanec Alberini jednal také s premiérem Dbejbeem o posílení bilaterálních vztahů.
Mosambik: Podle místních zdrojů džihádisté z Islámského státu obsadili město Macomia v provincii Cabo Delgado, kde v mešitě shromáždili obyvatele, včetně nemuslimů, a šířili ideologii IS. Mladé muže se snažili verbovat, natáčet je přitom nechali bez obav – tváře si nezakrývali. V posledních měsících IS provedl desítky útoků, při nichž zemřely přes tři desítky křesťanů. Násilí vyhnalo z domovů více než 50 tisíc lidí.Zajímavé je, že ruský velvyslanec v nedávném rozhovoru uvedl, že Moskva je připravena Mosambiku pomoci v boji proti terorismu.
Mali: Mali čelí zhoršující se palivové krizi a rostoucí aktivitě džihádistů ze skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM). V regionu Kayes napadli ozbrojenci konvoj s cisternami – nejméně šest z nich bylo zničeno nebo ukořistěno. Následkem blokád na klíčových silnicích na jih a západ země trpí hlavní město Bamako nedostatkem pohonných hmot, což způsobuje dlouhé fronty u čerpacích stanic, které často zůstávají bez zásob. Pobřeží slonoviny vyslalo z humanitárních důvodů desítky cisteren, které pod ozbrojeným doprovodem dorazily do metropole, kde jejich příjezd vzbudil silnou odezvu veřejnosti. Další výzvou zůstává distribuce paliva do vnitrozemí, zejména kvůli přetrvávající hrozbě útoků na trase Segou–Bamako. Místní obyvatelé mezitím na sociálních sítích sdílejí videa pokračující palivové krize s komentářem „Typická situace v Bamaku“, což odráží rostoucí frustraci. Objevily se rovněž zprávy, že během jedné z přepadových akcí džihádisté zničili sedm vozidel ruského Africa Corps a údajně zajali několik jeho členů. To jsme ovšem neměli jak ověřit.
Podle analytiků JNIM fakticky vyhlásilo ekonomickou blokádu, která během několika týdnů ochromila dopravu, zásobování i bezpečnost v zemi. V souvislosti s vývojem situace byl z armády a bezpečnostních složek vyloučen brigádní generál Abbas Dembele.
Část obyvatel Kidalu opustila město kvůli sílící blokádě ze strany jednotek z hnutí Fronty za osvobození Azawadu (FLA), která způsobila nedostatek potravin a růst cen. Mnozí odcházejí do Gao — podle pro-azavadských zdrojů jde o „nové“ obyvatele, kteří přišli po dobytí města malijskou armádou a Wagnerem v listopadu 2023. FLA tvrdí, že kontroluje okolí města včetně vesnice Koniba (25 km od Kidalu) a slibuje „vážný vývoj“. Na sítích se objevují výzvy k návratu „skutečných obyvatel“ a odmítání těch, kteří byli do města údajně „přivezeni“. Zároveň FLA údajně vyhání z vesnic u Kidalu obyvatele loajální k malijské vládě
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
