(2 525 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 9. října podnikly ruské síly další masivní útok drony na Ukrajinu. Celkem bylo vypuštěno 112 útočných UAV typu Šahed, Gerber a dalších. Podle informací velitelství ukrajinského letectva startovaly drony z oblastí Kursk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a Šatalovo. Z celkového počtu bylo přibližně 70 dronů typu Šahed. K 9. hodině ráno bylo podle předběžných údajů sestřeleno či potlačeno 87 nepřátelských UAV v severních, jižních a východních oblastech země.
Zaznamenány byly zásahy 22 dronů v 12 lokalitách, přičemž útok stále pokračuje – ve vzdušném prostoru se pohybuje několik dalších nepřátelských UAV.
Současně v noci na 9. října ukrajinské síly zvláštních operací (SSO) provedly útok na ruská energetická zařízení ve Volgogradské oblasti. Podle oficiálního vyjádření SSO byly zasaženy plynový zpracovatelský závod LUKOIL–Korobkovskij a stanice řízení výroby Jefimovka. Zpracovatelský závod má kapacitu 450 milionů m³ zemního plynu ročně, zatímco stanice Jefimovka obsluhuje několik klíčových ropovodů v regionu — Kuibyšev–Tichoreck, Žirnovsk–Volgograd a Saratov–Kuzmiči — s kapacitou až 50 milionů tun ročně. „Síly speciálních operací pokračují v asymetrických úderech, které mají zastavit nepřítele,“ uvedlo velení SSO.
O útocích informoval také gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov, který potvrdil, že v regionu došlo k požárům po útoku dronů. V Kotovském okrese byla po pádu trosek UAV poškozena budova kotelny, a podle úřadů vzplály objekty palivového a energetického komplexu. Podle místních svědectví, které cituje kanál Astra, hořel závod LUKOIL–Korobkovskij ve městě Kotovo, avšak oficiální potvrzení této informace zatím chybí.
Sumský, Bělhorodský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo ve směru na Lipcy, ve Vovčansku, u Odradného, Dvořičanského, Kolodjazného, Dovhenek, Kutkivky a u Zahidného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly střety na severu Kupjansku a skupiny okupantů se dostávají až k centru města. Dále se bojovalo směrem na Stepovou Novoselivku a směrem na Kurylivku.
V lymanském sektoru okupanti útočili ve směru na Novomychajlivku a u Karpivky. Ukrajinské ozbrojené složky provedly protiútok u Seredného. Boje probíhaly i u Šandryholového, Děrylového, v Torském a Jampilu.
Ve slovjanském směru se bojovalo u Dronivky, Hryhorivky, Vjymky a Fedorivky. Okupanti nadále drží Šachtu číslo 6 uzavřeného dolomitového dolu severně od Siversku.
Bachmutská fronta: Za uplynulý den okupanti neprováděli žádné útočné akce v kramatorském směru. Ukrajinské drony ukazují, že se skupinka okupantů dostala do Predtečiného, ale i ruské zdroje přiznávají, že se jednalo o průzkumnou skupinu a okupanti vesnici nedrží.
Doněcká fronta: Ve směru Konsťantynivku okupanti útočili u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, ve Ščerbinivce a v okolí Rusyn Jaru a Poltavky. Bojovalo se i v Novotoreckém, což potvrzuje, že zde obránci nadále drží pozice.
V pokrovském směru jsou okupanti nadále ve Vilném, u Zapovidného, Zatyšku, Rodynského, Krasného Lymanu, v Novoekonomičném, Myroljubivce, u Lysivky, Kotlyného a v Udačném. Údery ukrajinských dronů také ukazují, že se okupanti dostali do areálu dolu Pokrovský severně od Udačného.
Ve směru na Novopavlivku se okupanti snažili postoupit na Muravku a u Dačného. Podařilo se jim opět dostat do Filije a operují i severně od ní. Ve směru na Oleksandrivku se bojovalo u Andrijivky-Klevcového a Piddubného. Okupantům se podařilo postoupit u Novoselivky, Janvarského a útočili u Voroného, Verbového, Novomykolajivky, v Novohryhorivce a u Poltavky.
Jižní fronta: V orichivském směru se okupanti snažili postoupit směrem na Novoandrijivku, u Stepového a Kamjanského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Maďarští špioni působili v Bruselu několik let a dokonce se pokusili naverbovat úředníky institucí Evropské unie. Vyplývá to ze společného vyšetřování německého magazínu Spiegel, belgického listu De Tijd a maďarského investigativního portálu Direkt36. Podle novinářů jedním z agentů byl muž označený jako „V.“, který v letech 2015–2017 působil v Bruselu pod diplomatickým krytím. Vyšetřovatelé tvrdí, že se pokoušel získat ke spolupráci úředníka Evropské komise. Vysoce postavený úředník EK uvedl, že „V.“ se zajímal nejen o dění v Evropské komisi, ale také o drby a zákulisní informace. Scházeli se každých pár měsíců v přátelské atmosféře. Později začal „V.“ nabízet peníze výměnou za informace, ale byl odmítnut. Z dokumentů maďarského velvyslanectví při EU vyplývá, že v roce 2015 „V.“ pracoval v oddělení kohezní politiky. Jeho přímým nadřízeným byl tehdejší velvyslanec při EU Olivér Várhelyi, dnes evropský komisař. Podle médií mohlo odhalení agenta v roce 2017 souviset s tlakem maďarské vlády, která po svých zpravodajcích požadovala stále více informací – v několika případech proto komunikovali přes nezabezpečené kanály. Úředníci EU také nahlásili podezřelé pokusy o verbování ze strany „V.“. Belgická civilní rozvědka se k případu odmítla vyjádřit. Neúspěch v Bruselu však neohrozil V. kariéru. Loni publikoval článek v maďarském vojenském zpravodajském časopise o „současných výzvách zpravodajských služeb“. Z publikace vyplývá, že má hodnost podplukovníka a pracuje v Úřadu pro informace (Információs Hivatal) – maďarské rozvědce zodpovědné za zahraniční operace. Podle Spiegelu jsou známa i dvě další jména maďarských agentů, kteří v téže době upoutali pozornost příliš aktivní snahou navazovat kontakty s představiteli unijních institucí. Už v prosinci De Tijd a Direkt36 informovaly, že maďarští agenti sledovali vyšetřovatele z Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Ti prověřovali korupční podezření týkající se firmy spojené se zetěm Viktora Orbána, která získala státní zakázky. Zvlášť znepokojivé je, že Maďarsko je součástí evropské zpravodajské spolupráce, kde se členské státy obvykle navzájem nešpehují.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s Andrejem Babišem. O rozhovoru informoval ukrajinský prezident na svém účtu na Telegramu. Zelenskyj zdůraznil, že Kyjev si cení strategického partnerství s Českou republikou a je vděčný za podporu Ukrajiny i jejích občanů v tak těžkém období. Současně pogratuloval Babišovi k volebnímu vítězství. „Informoval jsem o naší diplomatické práci na dosažení spravedlivého míru společně se Spojenými státy, Evropou a dalšími zeměmi, stejně jako o aktuální situaci v diplomatické oblasti. Dohodli jsme se, že naši další spolupráci projednáme osobně při setkání v blízké budoucnosti,“ uvedl Zelenskyj. Připomeňme, že Andrej Babiš a jeho spolustraníci z ANO opakovaně slibovali omezit české programy podpory Ukrajiny. Například Karel Havlíček prohlásil, že by zrušil českou iniciativu na dodávky munice Ukrajině, pokud by se stal premiérem. Později však navrhl, aby projekt pokračoval pod patronátem NATO – což podle dosluhujícího ministra zahraničí Jana Lipavského není možné, protože Aliance nemá aparát, který by s touto iniciativou mohla oficiálně pracovat.
Evropský parlament přijal usnesení, v němž vyzývá ke sestřelování ruských dronů a letadel v případě, že poruší vzdušný prostor EU. V dokumentu europoslanci ostře odsoudili ruské „bezohledné a eskalující jednání“ při narušování vzdušného prostoru členských států EU a NATO a také úmyslné průniky dronů namířených proti kritické infrastruktuře v Dánsku, Švédsku a Norsku. Poslanci rovněž přivítali myšlenku vybudování „protidrónové zdi“ v EU a iniciativu „Eastern Sentinel“. V usnesení europarlamentáře vyzývá k projevu odhodlání a jasnému signálu: „každý třetí stát, který se pokusí porušit suverenitu členského státu, se setká s okamžitou odvetou.“
Dnes si na jednom příkladu ukážeme, jak drastické škrty v současné době provádí ruská vláda u svých investičních programů. Program s názvem “rozvoj veřejné dopravy”, zaměřený na podporu autobusové, trolejbusové a tramvajové dopravy v celém Rusku, byl pro rok 2026 redukován na třetinu původní výše – z částky téměř 46 miliard rublů, kdy měl být pokryt nákup přibližně tisíce autobusů a trolejbusů, byl redukován na necelých 14 miliard rublů (tedy přibližně 3,5 miliardy Kč). Podobně nízké výdaje jsou na tento program plánovány i v dalších letech, v roce 2027 bylo na program vyčleněno 17 miliard rublů, a v roce 2028 je aktuálně plánováno vyčlenit na obnovu vozového parku přibližně 27 miliard rublů.
Hromadná doprava se přitom v Rusku nachází ve velmi špatném stavu. Již přibližně 40% všech vozů překročilo svou plánovanou životnost. Na konci prvního pololetí tohoto roku se v havarijním stavu nacházelo 57 000 z celkem 135 000 ruských autobusů, a také 9000 z 15 000 trolejbusů. Vidíme tak, že i kdyby byl program realizován v původní výši, nedošlo by ke znatelnému zlepšení situace, a při takové redukci výdajů nelze čekat nic jiného než degradaci hromadné dopravy v Rusku.
To však není zdaleka jediný program, který bude v příštím roce výrazně redukován. Redukce byly provedeny u přibližně poloviny všech státních investičních programů, byly sníženy výdaje například na program “Dlouhý a aktivní život”. Také je potřeba si uvědomit, že výdaje na příští rok jsou srovnávány s těmi letošními, které již byly značně redukovány oproti výdajům v minulých letech. Spolu s degradaci těchto investičních programů pak nutně přichází i pokles již tak nevalné kvality života ruských obyvatel.
Izrael: Izrael a Hamás se dohodli na první fázi amerického mírového plánu.
Hamás propustí izraelské rukojmí a izraelská armáda (Cahal) stáhne své jednotky na dohodnuté pozice v Pásmu Gazy. Obě strany potvrdily uzavření dohody. Návrat rukojmích do Izraele, včetně těl těch, kteří zemřeli v zajetí, je očekáván 13. října. Hamás získal záruky od prostředníků včetně USA, že Izrael v Gaze neobnoví boje.
Hamas převzal odpovědnost za včerejší neúspěšný útok na post izraelské armády na jihu Gazy a tvrdí, že se pokusil unést vojáka. Podle jeho prohlášení se bojovníkům podařilo proniknout do izraelského tábora, střílet zblízka na vojáky a odpálit RPG na tanky. „Pokusili jsme se zajmout jednoho vojáka, ale podmínky na místě to neumožnily,“ uvedlo vojenské křídlo Hamásu. Izraelská armáda potvrdila, že útok provedlo nejméně pět ozbrojenců, kteří se vynořili z tunelu. Tři z nich zabila izraelská dronová střela, dva uprchli. Nikomu z izraelských vojáků se nic nestalo a post zůstal nedotčen.
Sýrie: V oblasti vesnice Valga v provincii Suvajda byla zničena 23mm protiletadlová zbraň, kterou používala ozbrojená skupina Al-Hidžri. Oblast i nadále zůstává nestabilní a dá se očekávat sporadické obnovení bojů napříč oblastí Al Suvajda.
Ruské ministerstvo zahraničí označilo nedávné volby do syrského lidového shromáždění za důležitý krok ke stabilizaci země a obnovení funkčnosti státních institucí. Podle mluvčí Marie Zacharovové představují volby úsilí syrského vedení o vytvoření reprezentativního parlamentu, který by hájil zájmy všech občanů bez ohledu na původ či vyznání. Volby proběhly 5. října prostřednictvím sboru volitelů – zvoleno bylo 119 z 210 poslanců, včetně 8 žen. Zbývajících 70 poslanců jmenuje prezident Ahmad Aš-Šará. Ve 21 volebních obvodech (včetně Suvajdy, Rakká a Hasaky) bylo hlasování odloženo kvůli bezpečnostní situaci.
V Aleppu byla rozmístěna vnitřní bezpečnost na kontrolních stanovištích u čtvrti Ašrafíja, aby usnadnila pohyb civilistům. Také byly znovu otevřeny komunikace spojující čtvrti Šajch Maksúd a Ašrafíja se zbytkem města. Což naznačuje alespoň prozatím, pokrok v rámci deeskalace napětí mezi jednotkami SDF a vládními silami. V předměstí Damašku zase provedla protidrogová jednotka ve spolupráci s bezpečnostními složkami razii na farmě, kde se pěstovalo konopí.
Ministr vnitra Anas Chattáb se setkal s ministrem spravedlnosti a šéfem tajné služby. Hlavními tématy byly zlepšení spolupráce mezi bezpečnostními složkami a posílení boje proti kriminalitě.
Ministerstvo obrany jmenovalo brigádního generála Salíma Idríse poradcem Národní akademie vojenského inženýrství. Idrís, který v roce 2012 dezertoval z Assadovy armády a působil v exilové vládě na severu Aleppa, je jedním z několika bývalých přeběhlíků, kteří byli nově zařazeni do vládních struktur.
Armádní ženisté pokračují v odminování oblastí ve východním Kalamúnu a poušti Dajr az-Zaur, aby zajistili bezpečný pohyb obyvatel a stabilitu regionu.
Burkina Faso: Džihádisté ze skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámili, že jejich jednotky podnikly přepadení armádního konvoje mezi městy Namssiguia a Djibo. Ve stejný den ráno se jim podle vlastních slov podařilo ovládnout armádní pozice ve městě Sabcé, což potvrdili i místní obyvatelé. Podle dostupných zpráv se jednotky burkinafaské armády stáhly ještě před příchodem útočníků.
Somálsko: Spojené státy snižují financování afrických jednotek operujících v Somálsku, což vyvolalo vážnou finanční krizi. Washington tím signalizuje ústup z aktivní role v regionu a vyzývá ostatní země, aby převzaly větší odpovědnost za bezpečnost. USA chtějí část zátěže přenést na OSN a Africkou unii, ty však čelí vlastním rozpočtovým problémům. V důsledku toho hrozí oslabení vojenské přítomnosti v zemi a návrat islamistické skupiny Al-Šabáb. Omezení podpory odráží širší snahu USA omezit zapojení do zahraničních konfliktů bez přímého národního zájmu. Donald Trump dlouhodobě kritizoval výdaje na operace v Africe jako neefektivní. Vzniká zde riziko, že vzniklé bezpečnostní vakuum by mohlo ohrozit dvacetileté úsilí o stabilizaci Somálska.
Libye: Velvyslanec EU v Libyi Nicola Orlando se v posledních dnech setkal s velitelem libyjské pobřežní stráže. Diskutovali o podpoře ze strany Evropské unie a o nedávných incidentech na moři. Orlando se také zúčastnil semináře na téma „Přístup k přechodnému spravedlnosti založený na lidských právech“, pořádaného Libyjskou akademií v rámci programu EU Adalit.
Ministr financí Vládní národní jednoty (PNE) Khaled Al-Mabrouk jednal se zástupci kanadské společnosti FreeBalance o zavedení systému řízení veřejných financí (GFMIS). Hlavním cílem je zvýšit transparentnost, zlepšit dohled nad příjmy a výdaji a přiblížit systém mezinárodním standardům. Obě strany se dohodly na dokončení technického posouzení jako přípravy na spuštění projektu.
Mali: Pokračující jednání mezi malijskou vládou a islamistickou skupinou Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) zatím nevedla k dohodě o ukončení blokády, kterou džihádisté vyhlásili začátkem září. Spíše by se dalo hovořit, že se situace opět zhoršila. Skupina zpřísnila ekonomické embargo, včetně zákazu dovozu paliva a útoků na cisterny, což způsobilo vážný nedostatek pohonných hmot – i v hlavním městě Bamaku. Ačkoli se do Bamaka podařilo dopravit nové zásoby paliva, čerpací stanice zavedly příděly – řidiči nesmí tankovat plnou nádrž ani kupovat benzín ve větších kanystrech. Navzdory vojenskému doprovodu některých konvojů se rozhovory nehnuly z místa. JNIM požaduje oficiální a veřejné jednání přímo se státem, což Bamako odmítá. Mezi jejich podmínky patří osvobození zadržených bojovníků včetně specialistů na výbušniny – část z nich však mezitím ve vězení zemřela. Na oplátku malijská vláda usiluje o propuštění svých zajatých vojáků. Džihádisté dále žádají zrušení kontrol na silnicích, povolení prodeje paliva na venkově a povinné nošení hidžábu ženami v autobusech. Analytici označují jejich postup za „ekonomický džihád“, protože během několika týdnů paralyzovali zásobování v mnoha regionech. Vláda odpověděla nouzovým plánem dodávek základního zboží pod vojenským dohledem.
Situaci navíc zhoršují pokračující útoky: JNIM oznámila smrt desítek malijských vojáků po sérii výbuchů a přepadení mezi městy Diéma a Doumara. Další útoky zaznamenali i u Loulouni a v oblasti Koutiala, kde islamisté zabili členy domobrany a ukořistili zbraně a vybavení.
Dnešní třešnička upřímná. Ruský diktátor Putin během rozhovoru s Ázerbájdžánským prezidentem Alijevem kápnul božskou… skoro. Vztahy obou zemí významně narušilo loňské sestřelení civilního letu azerských aerolinií nad územím Kazachstánu, ze kterého Azeři obvinili Rusko. To však Rusové důsledně popřeli. Azeři, ale věděli, že Rusové lžou. Rusové věděli, že Azeři ví, že Rusové lžou. A Azeři věděli, že Rusové ví, že Azeři ví, že Rusové lžou. A Rusové stejně lhali. Až do teď . Putin totiž řekl, že to nevěděl, ale teď už to ví. Jenže Rusko za to jakoby vůbec nemohlo – ruské rakety podle něj letadlo netrefily. Jen explodovaly v jeho bezprostřední blízkosti – přesně dle jejich konstrukce – a letadlo zasáhly pouze střepinami. Azerští piloti také bůhvíproč nechtěli přistát na ruských letištích! No a navíc za to může Ukrajina, která tam schválně poslala své drony, takže jakýpa copa.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
