(2 649 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 10. října podnikla ruská armáda další masivní kombinovaný útok na Ukrajinu. Podle ukrajinského letectva bylo během útoku detekováno celkem 497 vzdušných cílů; 465 bezpilotních letounů různých typů a 32 raket. Z ruského území, včetně oblastí Kursk, Millerovo, Šatalovo, Orjol, Šachty, Primorsko-Achtarsk a také z okupovaného Krymu, bylo vypuštěno přibližně 200 dronů Šáhed a desítky dalších typů. Ruské síly zároveň odpálily dvě rakety Ch-47M2 Kinžal, čtrnáct balistických střel Iskander-M, dvanáct řízených střel Iskander-K a čtyři řízené střely Ch-59/69.
Ukrajinská protivzdušná obrana, včetně letectva, raketových jednotek, systémů radioelektronického boje a mobilních palebných skupin, sestřelila nebo potlačila 420 cílů: 405 dronů, jednu raketu Kinžal, čtyři střely Iskander-M, devět střel Iskander-K a jednu střelu Ch-59. Další čtyři ruské rakety nedopadly na určené cíle. Zaznamenána byla přímá zasažení 13 raket a 60 dronů na 19 místech po celé Ukrajině, zatímco trosky zničených prostředků dopadly na sedmi dalších lokalitách. Podle velení ukrajinské PVO útok stále pokračoval a ve vzdušném prostoru se nacházelo několik nepřátelských dronů.
Kvůli rozsáhlému raketovému a dronovýmu útoku na Kyjev zůstala velká část města bez elektřiny. Energetická společnost DTEK oznámila, že pracuje na obnovení dodávek proudu, přičemž prioritou je zajištění napájení kritické infrastruktury – nemocnic, vodáren a záchranných složek. „Jakmile to situace dovolí, naši pracovníci posoudí rozsah škod, aby bylo možné co nejrychleji obnovit dodávky elektřiny do všech domácností,“ uvedla společnost. Podle starosty Vitalije Klička bylo při útoku zraněno nejméně 12 lidí. Podle ukrajinských úřadů šlo o jeden z největších útoků na Kyjev za poslední měsíce, při němž ruské síly použily kombinaci dronů typu Šáhed a řízených střel.

Sumský, Bělhorodský a Kurský směr jsou dnes beze změn.

Charkovská situace: V Charkovské oblasti došlo ke střetům ve Vovčansku, u Vovčanských Čutorů, směrem na Bolohivku, u Strojivky, Kolodjazného, Dovhenek, Kamjanky a Zahidného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly boje v Kupjansku, směrem na Petropavlivku, u Stepové Novoselivky a Ivanivky.
V lymanském směru se bojovalo u Kopanek, Karpivky, Novoselivky u Kolodjaz a v Jampilu.
V slovjanském směru okupanti útočili u Serebrjanky, Hryhorivky, Ivano-Darijivky a v Perejzném.
Bachmutská fronta: Ve směru na Kramatorsk došlo během uplynulého dne k bojovým střetům u Orichivo-Vasylivky a v Časiv Jaru.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku se bojovalo v okolí Bílé Hory, Nelipivky, ve Ščerbynivce, u Rusyn Jaru a Poltavky. Okupanti zaútočili ze dvou směrů na Volodomyrivku a i přes těžké ztráty se jim do vesnice podařilo dostat několik desítek vojáků, boje zde pokračují.
V Pokrovském směru Rusové tlačili u Novotoreckého, Zapovidného, Sucheckého, Rodynského, v Novoekonomičném, Myroljubivce a podařilo se jim zkonsolidovat pozice k Myrnohradu . Dále se bojovalo směrem na Promin, u Lysivky, v Novopavlivce, Zvirovém, Kotlyném, Udačném a směrem na Molodecké. Ruské letectvo bombardovalo areál šachty číslo 1. dolu Pokrovské, což naznačuje že z něj byli okupanti vytlačeni.
Směrem na Novopavlivku okupanti útočili u Kotljarivky, Horikového a Filije. V oleksandrivském směru se bojovalo v Ivanivce, u Piddubného, směrem na Oleksandrohrad, v Janvarském, u Sosnivky, Voroného a okupanti se pokoušeli dostat až k Oleksijivce, byli však zničeni. Dále okupanti postupovali u Berezového, Poltavky a útočili u Novovasylivského, Novohryhorivky a Malynivky.
Jižní fronta: V orichivském sektoru probíhaly boje směrem na Novoandrijivku, u Stepového a údery ukrajinských dronů ukazují, že se okupantům podařilo dostat do jižní části Prymorského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.

V Česku v poslední době přibývá výskytů neidentifikovatelných dronů, zejména v blízkosti vojenských objektů. Generální štáb však tvrdí, že jde o „běžné přestupky“. Informaci přinesl server Echo24 s odkazem na mluvčí českých institucí. Mluvčí Generálního štábu Armády ČR Zdeňka Sobarňa Košvancová potvrdila, že vzrůstá počet neoprávněných letů dronů nad územím republiky, především nad vojenskými zařízeními. „Především nad našimi vojenskými objekty. Jejich seznam je ale utajovanou informací,“ uvedla. Doplnila, že armáda si o podobných hrozbách vyměňuje informace s partnery v rámci NATO, přičemž i tyto informace zůstávají utajené. Podle ní je česká armáda připravena drony detekovat a zneškodnit – buď pomocí rušení signálu (tzv. jammingu), nebo jejich sestřelením, podle toho, jaké riziko potenciální škody hrozí.
Německo nemůže sestřelovat ruské drony, kvůli ústavě. Německá ústava, totiž byla po druhé světové válce vytvořena tak, aby zabránila zneužití armády podobně jako za nacistického režimu. To dnes omezuje možnost Bundeswehru volně používat zbraně proti dronům, které se v poslední době často objevují nad německým územím. O situaci informoval server Politico. Podle poválečné ústavy nesmí Bundeswehr zasahovat do vnitřní bezpečnosti země, aby se zabránilo opakování zneužití armády proti civilnímu obyvatelstvu či politickým odpůrcům, jak tomu bylo za vlády nacistů. V praxi to znamená, že vojáci nemohou svévolně sestřelovat drony v německém vzdušném prostoru – mohou tak učinit pouze v případě rozsáhlé invaze nebo výlučně nad vojenskými základnami. Policie sice má oprávnění drony sestřelit, ale nemá k tomu dostatečné technické kapacity, které naopak armáda má – a které nemůže plně využít. Bundeswehr proto může poskytovat pouze tzv. „správní pomoc“, tedy například pomáhat s detekcí dronů nebo předáváním informací. Šéf výboru pro obranu v německém Bundestagu Thomas Rövekamp uvedl, že by armáda měla dostat oprávnění k přímému ničení dronů, což by ale vyžadovalo změnu legislativy. „Svět se změnil a hranice mezi vnitřní a vnější bezpečností už neexistuje. Musíme přizpůsobit ústavní rámec současné realitě,“ řekl Rövekamp.
Itálie finalizuje přípravy jedenáctého balíčku vojenské pomoci Ukrajině, jehož hlavní součástí budou obrněné transportéry M113 a jejich italské varianty VCC-1 a VCC-2, doplněné o logistická vozidla M548. Satelitní snímky a videa z železničních tras naznačují, že část techniky již byla vypravena z vojenského skladu ve městě Lenta v provincii Vercelli, který se nyní systematicky vyprazdňuje po desítkách let skladování. Podle dostupných informací plánuje Itálie přesunout přibližně 240 vozidel VCC-1, která procházejí renovací a údržbou před odesláním na Ukrajinu. Italský přístup, dlouhodobě charakterizovaný spíše tichou než okázalou podporou, se tak zaměřuje na zajištění mobility a logistiky ukrajinských jednotek, což má klíčový význam pro udržení tempa operací.
Společnost Rheinmetall oznámila, že Ukrajině dodá další systémy protivzdušné obrany Skyranger 35, přičemž hodnota kontraktu dosahuje několika milionů eur a bude financována jedním z členských států EU. Výrobu a integraci systémů zajistí Rheinmetall Italia SpA se sídlem v Římě. Skyranger 35, instalovaný na podvozku tanku Leopard 1, kombinuje mobilitu a ochranu osvědčeného pásového vozidla s vysoce efektivní schopností krátkodosahové PVO. Hlavní výzbroj tvoří automatický kanón KDG 35/1000 ráže 35 mm s kadencí 1 000 ran za minutu a efektivním dostřelem až 4 km. Podle výkonného ředitele Rheinmetallu Armina Pappergera představuje Skyranger 35 „průlom v obraně proti dronům“, neboť jeho dosah umožňuje pokrýt obranný koridor široký přibližně 8 km.
Německo schválilo nákup dalších 20 víceúčelových stíhacích letounů Eurofighter, které budou představovat nejnovější variantu Tranche 5. Hodnota kontraktu činí přibližně 4,36 miliardy dolarů a dodávky jsou plánovány v letech 2031–2034. Nové stroje doplní flotilu 38 letounů objednaných v roce 2020 a pravděpodobně nahradí zastarávající stroje Tornado ECR, které dosud plní úkoly potlačování nepřátelské protivzdušné obrany. Současně má být celá německá flotila Eurofighterů modernizována a vybavena švédským systémem sebeobrany AREXIS, používaným i u letounů Gripen E/F. Program reflektuje snahu Berlína posílit své schopnosti elektronického boje a zajistit nezávislost evropského letectví na amerických technologiích. Na začátku roku 2025 disponovala Luftwaffe zhruba 130 Eurofightery, z nichž většinu tvoří verze Tranche 2, a nová objednávka tak představuje další krok v dlouhodobé modernizaci německého letectva.
Dodávky lehkých stíhaček FA-50PL, které Polsko objednalo od Jižní Koreje v rámci kontraktu za 3 miliardy dolarů, čelí vážným zpožděním. Letouny FA-50 měly být původně zvoleny kvůli rychlosti dodávek, přičemž smlouva z roku 2022 počítala s dodáním 12 strojů ve verzi GF a 36 ve specifické polské konfiguraci. Zatímco první série byla dodána bez problémů, u pokročilejší varianty FA-50PL došlo ke komplikacím kvůli požadavku Varšavy na instalaci amerického radaru AN/APG-79R Phantom Strike, který byl v době podpisu kontraktu ještě ve vývoji. Integrace tohoto radaru se ukázala jako technicky náročná, přičemž instalace musí probíhat v amerických závodech Lockheed Martin, což proces dále zpomaluje. I když budou samotné trupy letadel dokončeny včas, absence radaru zdržuje i integraci zbraní, zejména střel AIM-9X Sidewinder. První dodávky, původně plánované na listopad 2025, se tak očekávají nejdříve o 18 měsíců později, tedy v roce 2027.

Dnes zavítáme do Běloruska, a přiblížíme si, jakou strategii zvolil pro boj s inflací tamní vůdce Alexandr Lukašenko. Rusko se v posledních týdnech potýká opět s růstem inflace (týdenní inflace tam minulý týden dosáhla hodnoty 0,23%, což je jedna z nejvyšších hodnot od loňské zimy) a vzhledem k provázanosti ruské a běloruské ekonomiky se ekonomické potíže Ruska přelévají i do běloruské ekonomiky. Vyšší ceny v Rusku také využívá mnoho běloruských obchodníků, kteří přes zákaz exportu vyvážejí do Ruska zboží, které tam mohou výrazně výhodněji zpeněžit, což vyvolává nedostatek daného zboží (mohli jsme to sledovat v minulých měsících například u brambor) na běloruském trhu.
Nedostatek pak logicky způsobuje růst cen, což se projevuje růstem celkové inflace v Bělorusku. To se ale nelíbí Alexandru Lukašenkovi, který s rozhodností sobě vlastní vydal 6.10. výnos, kterým jakýkoli růst cen zakázal. V projevu před ministry dále zdůraznil, že se ti mají soustředit nejen na makroekonomické údaje, ale i na na to, jak situaci vnímají běžní obyvatelé.
Vzhledem k tomu, že v Bělorusku neproběhla plošná privatizace a stát má v ekonomice stále dominantní roli, lze takové nařízení provést relativně snadno. Cenou bude samozřejmě nutnost subvencovat prodělečné státní podniky z rozpočtu, ale také tlak na například další zhoršení kvality potravin, aby státní podniky udržely stálé ceny. Běloruská ekonomika má samozřejmě i soukromý sektor, pro který je zákaz inflace likvidační. U tohoto sektoru lze očekávat ukončení činnosti nebo přechod do šedé sféry obdobně, jako byly melouchy u nás známé z éry socialismu. Každopádně jsme si jistí, že tento způsob řízení ekonomiky povede v Bělorusku k blahobytu, jaký tam ještě nezažili, a v rámci dnešního Dne duševního zdraví běžným Bělorusům přejeme, aby svéráz své současné vlády přežili ve zdraví.

Izrael: Příměří v Pásmu Gazy oficiálně začalo dnes ve 12:00. Izraelská armáda (IDF) oznámila, že stáhla své jednotky na dohodnuté pozice podle dohody s Hamásem o propuštění všech rukojmích. Stažení jednotek IDF, potvrdilo americké centrální velení (CENTCOM), uvedl na síti X zvláštní vyslanec USA pro Blízký východ Steve Witkoff. Během následujících 72 hodin, tedy do pondělního poledne, má Hamás propustit 48 rukojmích. Nejprve má jít o 20 osob, které jsou podle dostupných informací naživu. Hamás dříve sdělil zprostředkovatelům, že neví, kde se nacházejí těla některých zabitých rukojmích, což může oddálit jejich vydání. „Od dnešního poledne jsou jednotky IDF rozmístěny podle dohody o příměří a návratu rukojmích,“ uvedla armáda. Dodala, že jednotky na jihu země zůstávají v pohotovosti a budou reagovat na jakoukoli bezprostřední.
Izraelská armáda dále uvedla, že mapa s rozmístěním jednotek v Gaze je pouze ilustrační. Izraelská armáda uvedla, že mapa s novými liniemi rozmístění v Pásmu Gazy, kterou dříve ukázal mluvčí IDF brigádní generál Effie Defrin, je pouze ilustrací, nikoli přesným vyznačením pozic jednotek. „IDF je rozmístěna v souladu s dohodou,“ uvedla armáda s tím, že přesné rozmístění vychází z aktuální situace a analýzy různých faktorů. Podrobnosti o rozmístění vojsk v Gaze armáda odmítla sdělit. Žlutá linie na mapě, navržená prostředníky, zahrnuje asi 53 % území Pásma – většinou mimo městské oblasti. Ve skutečnosti ale IDF nekontroluje celé toto území, většina jednotek je blíže izraelské hranici.
Gazská média hlásí, že se obyvatelé začali vracet do severní části Pásma Gazy poté, co se stáhly jednotky IDF. Záběry ukazují stovky lidí, kteří od včerejška čekali na pobřežní silnici al-Rašíd a nyní se vydávají zpět do svých domovů na sever.
Příslušníci vnitřní bezpečnosti Hamásu se po dnešním uzavření příměří s Izraelem začali objevovat v některých částech Pásma Gazy, jak ukazují záběry zveřejněné médii napojenými na Hamás. Nosí uniformy označující je jako členy vnitřní bezpečnosti, jejímž úkolem je udržovat pořádek v Gaze. Záběry naznačují, že zatím bylo nasazeno jen omezené množství jednotek. Jde o první veřejné nasazení těchto složek od předchozího příměří.
Libanon: Izraelští vojáci zdemolovali budovu ve vesnici Aita aš-Šáb na jihu Libanonu, kde podle armády Hizballáh ukrýval zbraně. Zásah provedli záložníci 300. brigády „Baram“ na základě zpravodajských informací. Před demolicí budovu prohledali a zajištěné zbraně zabavili.
Libanon a Sýrie oznámily snahu zahájit novou etapu vzájemných vztahů při návštěvě syrského ministra zahraničí v Bejrútu. Libanon zároveň žádá informace o politických vraždách spojených s vládou Asadovy rodiny. Rodina Bašára al-Asada, svrženého v prosinci, měla v Libanonu po desetiletí silný vliv a byla obviňována z atentátů na libanonské činitele kritické k syrskému režimu. „Dnes jsme otevřeli novou, pozitivní kapitolu ve vztazích mezi Sýrií a Libanonem,“ prohlásil ministr Asaad al-Shaibani, první vysoký syrský představitel, který Libanon navštívil od Asadova pádu. Dodal, že návštěva symbolizuje nový přístup Sýrie — respekt k libanonské suverenitě a nevměšování se. Libanonský prezident Joseph Aoun vyjádřil naději na posílení vztahů založených na vzájemném respektu a nezasahování do vnitřních záležitostí.
Sýrie: Při výbuchu nálože v autě ve městě Jabab na severu provincie Dará byl zabit Maher Kanhúš, známý jako Abú Muhammad Jabab – bývalý velitel náboženské policie (hisba) v řadách ISIS. Po pádu Islámského státu v oblasti Bassin al-Jarmúk se stáhl z veřejnosti.
Podle místních zdrojů dnes patrola IDF dnes vjela s osmi obrněnými vozidly do měst Al-Aša a Al-Rafíd na jihu provincie Kunejtra. Bližší informace dostupné prozatím nejsou.
Východně od Dajr az-Zauru pokračují jednotky SDF (Syrské demokratické síly, spojené s YPG/PKK) třetí den po sobě v demontáži průmyslových objektů – plynového pole Koniko i cukrovarů a přádelen. Odnášejí vybavení směrem k provincii Hasaka. Z některých budov byly odvezeny i okna a kovové konstrukce.
V noci došlo v Aleppu k sérii cílených vražd bývalých členů režimních milic. Útoky byly hlášeny z více částí města:
– Západ: oblast Azamíja
– Centrum: poblíž Citadely
– Jih: čtvrť Sukari (zabit bývalý člen vojenské rozvědky)

Burkina Faso: Džihádisté ze skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) dnes ráno zaútočili na město Sabcé a podle svých tvrzení zabili 11 policistů. Útočníci získali zbraně, munici, jedno vozidlo a 11 motocyklů. Ve stejný den JNIM dále oznámila, že ovládla dvě vojenské stanoviště poblíž města Džibo v provincii Soum.
Na pozadí rostoucí nestability dočasně přerušilo americké velvyslanectví v hlavním městě Uagadugu vydávání většiny víz. Zahraniční ministr Karamoko Traoré odmítl nabídku USA na deportaci občanů s tím, že je v rozporu s „důstojností, která stojí v základu vize kapitána Traorého“. Mezitím Čína postupně upevňuje své postavení v regionu Sahel, především v oblasti obchodu se zbraněmi.
Mali: Zatímco hlavní město Bamako čelí pokračujícímu vážnému nedostatku paliva, džihádisté z organizace Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) bez obav zabavují cisterny a tankují své motocykly. Ve stejnou dobu provozuje skupina výcvikový tábor pojmenovaný po jednom ze svých velitelů. Nad táborem vlají bílé a černé vlajky – symboly často používané pobočkami Al-Káidy.
Nigérie: Ozbrojenci pravděpodobně z řad ISIS během dneška zaútočili na vojenský tábor v Ngamdu a posily nigerijské armády. Podle prvních zpráv zahynuli čtyři vojáci a tři byli zraněni. Armádní zdroje uvádějí, že při odvetě bylo zabito 15 bojovníků ISIS a útok byl odražen.
Aféra na Středním východě:
Pákistán: Pákistánské letectvo zaútočilo na výcvikový tábor skupiny Tehrík-e-Talibán Pákistán (TTP) v afghánské provincii Paktika. Raketa rovněž zasáhla vůz vůdce TTP Nura Valí Mehsúda v Kábulu, podle dostupných informací ale útok přežil. Na sítích se objevila audionahrávka, kde tvrdí, že je v pořádku. Pákistánské ministerstvo obrany útok zatím nekomentovalo. Na tiskové konferenci však obvinilo afghánský režim z podpory pákistánských Talibanů a Indii ze zneužívání Afghánistánu k útokům na Pákistán. Údery následovaly po útoku, při kterém zahynulo 17 pákistánských vojáků. Nově byla hlášena další ozbrojená akce v provincii Chajbar Paštúnchwá, kde podle předběžných zpráv zemřelo 11 vojáků.

Dnešní třešnička se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.