(2 647 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 20. října ruské jednotky zaútočily na Ukrajinu pomocí tří balistických raket Iskander-M/KN-23 a šedesáti dronů různých typů, z nichž přibližně čtyřicet bylo typu Šahed. Oznámilo to velitelství ukrajinského letectva. K deváté hodině ranní ukrajinská PVO sestřelila nebo zneškodnila 38 nepřátelských dronů typu Šahed, Gerbera a dalších ve severní, jižní a východní části země. Zaznamenány však byly zásahy tří balistických raket a dvaceti útočných dronů na dvanácti místech. Několik dalších bezpilotních letounů se stále nacházelo ve vzdušném prostoru.
Sumský, Bělgorodský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku, kde se okupantům daří konsolidovat pozice jižně od říčky Vovči a pomalu postupovat. Bojovalo se také u Tychého, směrem na Bilohivku, u Kamjanky a ve směru na Dvoričanské.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo u Piščaného.
V lymanském směru okupanti útočili u Seredného, Drobyševého, Novoselivky, Mirného a Jampilu.
V slovjanském směru došlo ke střetům u Serebrjanky.
Bachmutská fronta: Na kramatorské směru okupanti neprováděli žádné útočné akce.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku Rusové tlačili u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ščerbynivky, směrem na Sofijivku, u Rusyn Jaru, Volodomyrivky a Šachového. V pokrovském směru se bojovalo u Rodynského, Krasného Lymanu, Novoekonomičného, Mirnohradu, směrem na Promyn, u Lysivky, Suchého Jaru, Novopavlivky, Zvirového, Kotlyného, Udačného a směrem na Molodecké. Boje pokračovaly i v Pokrovsku. Vizuálně máme potvrzené střety v jižní části města, ale předpokládáme, že se okupanti pohybují minimálně až u trati, která rozděluje město.
Ve směru na Novopavlivku došlo ke střetům mezi Kotljarivkou a Horikovým a u Dačného a Filije. V oleksandrivském směru se okupanti snažili postoupit na Andrijivku-Klevcové, Oleksandrohrad, u Voskresenky, Janvarského, Voroného, Sosnivky, Verbového, Novohryhorivky a Novomykolajivky. Záběry ruských vlajek v Ochotnickém a Poltavce potvrzují zprávy o ruském postupu o kterém jsme psali včera.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru se bojovalo u Malinivky a v orichivském směru se okupanti snažili postoupit v Plavném.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s Trumpem prohlásil, že pokud by Ukrajina přistoupila na špatné územní řešení, ostatní by se pokusili řešit budoucnost regionu bez Kyjeva. „Z našich jednání je zřejmé, že pokud Ukrajina ‚spolkne, co jí dají na talíř‘ – tedy špatné územní řešení -, pak se budou snažit všechno ostatní řešit bez nás. Například když jsme hovořili o příměří, opět zopakovali ruské narativy o tom, že se údajně připravujeme na ofenzivu a nelze nám dát pauzu,“ uvedl Zelenskyj.
„Říkám jim: nerozumím, jak bychom mohli porušit bezpečnostní záruky podepsané s vámi, pokud by došlo k opravdovému konci války?“ Trump podle Zelenského po osobním rozhovoru s ruským diktátorem Vladimirem Putinem řekl, že Moskva požaduje, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti – což má být Putinův pokus ukázat, že „vyhrál válku“. Ukrajina však trvá na svém postoji: Kyjev neuzná žádné své území jako součást Ruska. Zelenskyj dodal, že tento postoj Trumpovi jasně sdělil a „on ho slyšel“. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nikdy neřekl, že by Ukrajina určitě vyhrála válku. Uvedl to při rozhovoru s novináři. Když mu jeden z reportérů připomněl, že ještě před několika týdny tvrdil, že Ukrajina by mohla válku vyhrát a získat zpět svá území, Trump reagoval: „Oni stále mohou vyhrát. Nemyslím si, že vyhrají, ale mohou. Nikdy jsem neřekl, že vyhrají, řekl jsem, že mohou vyhrát. Ve válce se může stát cokoli. Je to velmi zvláštní věc – děje se mnoho špatného, ale i mnoho dobrého.“ Podle deníku The Washington Post měl Putin Trumpovi tvrdit, že by byl „ochoten postoupit Záporožskou a Chersonskou oblast výměnou za Doněck“. Zelenskyj po rozhovoru s Trumpem uvedl, že ruská pozice stále není jasná: „Chtěl jsem pochopit, co přesně Rusové myslí. Zatím není žádný konkrétní postoj.“ Polský premiér Donald Tusk reagoval na tato jednání s tím, že nikdo by neměl vyvíjet tlak na Zelenského, aby přijal územní ústupky Rusku – naopak by měl být tlačen Kreml, aby ukončil agresi. „Nikdo z nás by neměl tlačit na Zelenského kvůli územním ústupkům. Všichni bychom měli tlačit na Rusko, aby ukončilo svou agresi. Ústupky nikdy nebyly cestou ke spravedlivému a trvalému míru,“ napsal Tusk na síti X. Mluvčí ruského diktátora Dmitrij Peskov mezitím uvedl, že Moskva nezměnila svůj postoj k návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který navrhoval „zmrazení frontové linie“ jako základ pro jednání. „Toto téma bylo zmiňováno opakovaně, v různých nuancích během rusko-amerických kontaktů, a ruská strana pokaždé odpověděla stejně. Náš postoj je znám a neměnný,“ uvedl Peskov. Podle BBC Russian Service Rusko stále požaduje stažení ukrajinských jednotek z okupovaných území. Už v listopadu 2024 Peskov uvedl, že Moskva nepřijímá ukončení války formou zmrazení fronty a trvá na svých maximálních požadavcích.
Evropská unie představila nový návrh na změnu pravidel pro přijímání členů: nové země by mohly vstoupit do EU bez plných hlasovacích práv. Informoval o tom server Politico s odkazem na tři evropské diplomaty a úředníka EU obeznámeného s jednáními. Podle návrhu by noví členové získali plná práva (včetně práva veta) až poté, co EU provede institucionální reformy, které omezí možnost jednotlivých států blokovat společná rozhodnutí. Cílem návrhu je zmírnit odpor současných členských států, které blokují vstup kandidátských zemí – například Maďarsko blokuje vstup Ukrajiny. „Budoucí členové by se měli vzdát práva veta, dokud nebudou přijaty klíčové institucionální reformy, jako je zavedení hlasování kvalifikovanou většinou ve většině oblastí politiky. Rozšiřování Unie by neměly brzdit jednotlivé země blokující reformy,“ řekl Anton Hofreuter, předseda německého parlamentního výboru pro evropské záležitosti. Podle iniciativy by země, které usilují o vstup do EU – nejen Ukrajina, ale i Moldavsko, Černá Hora a další – mohly využívat výhod členství, avšak bez práva veta. Zdroje Politica uvádějí, že návrh je zatím projednáván neformálně mezi členskými státy a Evropskou komisí. Aby vstoupil v platnost, musí ho schválit všechny členské země EU. Tento přístup by umožnil postupné zapojení nových členů, aniž by bylo nutné revidovat základní smlouvy EU, což některé vlády považují za politicky nežádoucí. Evropští lídři už dříve tvrdili, že podobná reforma je nezbytná, než Unie přijme nové členy, například Ukrajinu. Snaha omezit právo veta u stávajících členů však dlouhodobě naráží na odpor nejen Maďarska, ale i Francie a Nizozemska.
Ukrajina usiluje o nákup 25 protiletadlových systémů Patriot a už připravuje příslušnou smlouvu. Financování má být zajištěno z prostředků získaných ze zmrazených ruských aktiv. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během tiskového brífinku, který citovala stanice Suspilne. Podle Zelenského o podpisu této smlouvy jednal během své návštěvy Bílého domu. Zároveň zdůraznil, že požadavek 25 systémů vychází z potřeb ukrajinského letectva, ale nelze ho splnit okamžitě. Ukrajina proto navrhuje, aby dodávky systémů probíhaly postupně – každý rok určitý počet. Problémem je podle Zelenského skutečnost, že výrobce Patriotů má dlouhou čekací listinu kvůli zakázkám od jiných států. „Bílý dům to ale může změnit, pokud bude politická vůle,“ uvedl prezident. Zelenskyj také připomněl, že některé evropské členské státy NATO mají americké systémy Patriot zapůjčené nebo provozované na svém území. Tyto systémy by podle něj mohla Ukrajina získat, pokud by existovala dobrá vůle a Bílý dům by proces podpořil.
Dnes vám přinášíme další týdenní přehled Budanovovových sankcí, jak se v poslední době na Ukrajině neoficiálně říká říká útokům na ruské průmyslové objekty. Přičemž v posledním týdnu bránily ruské obyvatele před ukrajinskými útoky vlastním tělem nejen rafinerie a sklady paliv, ale stále častěji i rozvodné stanice a další prvky energetické infrastruktury.
Útoky na energetickou infrastrukturu se soustředily zejména na Krym, kde došlo například k požáru trafostanice u obce Gvardijskij. Místní gauleiter Aksjonov uvedl, že regionální administrativa pracuje na obnově dodávek elektrické energie, obyvatelé se ale musí připravit na její omezenou dostupnost v následujícím období.
Kromě toho se ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu soustředily zejména na Belgorodská, Volgogradskou a Samarskou oblast, k ojedinělým útokům ale došlo i jinde. Příkladem může být útok na rozvodnu Balaškovskaja.
Rafinerie
V minulém týdnu jsme mohli sledovat opětovnou intenzifikaci exkurzí ukrajinských dronů v ruských rafineriích. A to dokonce natolik, že došlo k poškození zatím největšího počtu objektů za týden od počátku této ukrajinské kampaně – pěti rafinerií a jednoho závodu na zpracování zemního plynu.
V noci z 14 na 15.10. proběhl útok na rafinerii Lukoilu, která se nachází u města Volgograd. Nebylo potvrzeno žádné větší poškození rafinerie, každý útok ale způsobí minimálně krátkodobý výpadek produkce.
Tutéž noc proběhl dále útok na rafinerii Ufaorgsintez u města Ufa, přibližně 1400 km od ukrajinských hranic. Jedná se již o několikátý útok na rafinerie v tomto regionu, který nebyl v předchozích ukrajinských kampaních vzhledem k velké vzdálenosti cílem útoků, což ukazuje, že ukrajinské možnosti provádět hloubkové útoky neklesají.
Následující noc byl proveden opakovaný útok na rafinierii, která se nachází u města Saratov. Nejedná se o velkou rafinerii (její kapacita je pouze přibližně 5 milionů tun surové ropy ročně), vzhledem k blízkosti fronty se ale jedná o jednu z nejdůležitějších rafinerií, které zajišťují zásobování ruské armády palivem.
Následující rafinerií, na kterou byl proveden útok v noci z 15. na 16.10., byl Nižegorodněftěorgsintes, která se nachází u města Kstovo v Nižnenovgorodské oblasti. Jedná se o jednu z největších ruských rafinerií s výkonem přibližně 17 milionů tun tun ropy (tedy přibližně 6,5% celkové zpracovatelské kapacity Ruska). Byl to již několikátý útok v tomto i minulém roce, přičemž poslední útok vedl k přerušení činnosti celé rafinerie.
V noci z 18. na 19.10, ukrajinské drony způsobily požár v Novokujbyševské rafinerii v Samarské oblasti. Tato rafinerie byla založena za Druhé světové války, od té doby byla ale několikrát modernizována, naposledy po roce 2010. Vzhledem k tomu, že tento útoj je již několikátým na tuto rafinerii jen v rámci současné ukrajinské kampaně, lze očekávat, že byla produkční kapacita této rafinerie značně redukována.
Stejné noci proběhl i první útok na závod na zpracování zemního plynu u města Orenburg, tento závod má kapacitu až 6 milionů tun plynového kondenzátu ročně a jeho kapacita je tak srovnatelná s výkonem menší rafinerie. Podle ruských zdrojů zde došlo k havárii v důsledku nedodržování pravidel bezpečnosti práce, podle ukrajinských zdrojů zde byla provedena sabotáž. Ať je již příčina jakákoli, důsledkem je další výpadek produkce, který přispívá ke zpětnému rozvoji ruského ropného průmyslu.
Ke druhému útoku na tento závod došlo již v noci z 19. na 20.10., tedy po pouhých dvou dnech. Podle záběrů z útoku došlo k útoku na destilační kolonu nebo obdobnou jednotku, což znamená, že tento závod bude vyřazen z činnosti na mnoho týdnů, ne li měsíců.
Sklady
V pondělí ráno vypuknuvší požár v terminálu Feodosie pokračoval až do čtvrtka 16.10., zasažené zásobníky evidentně nebyly hašeny a počkalo se na jejich úplné vyhoření. Zcela nepoškozených je zde nyní pouze 6 z 34 zásobníků, skladovací kapacita tedy poklesla z přibližně 150 000 tun paliv na maximálně 20 000 tun, a to pouze v případě, že jsou nepoškozené zásobníky zcela plné a nedošlo vlivem požáru k jejich kontaminaci.
Zadýmení (jak je tento jev často popisován v ruských médiích) se těsně po uhašení skladu ve Feodosii objevilo i v druhém největším skladu na okupovaném Krymu, který se nachází u obce Gvardijsk. Zajímavostí je, že k útoku byly použity drony FP-2, což je konstrukce představená teprve na počátku září tohoto roku.
Na Krymu se nacházejí ještě dva menší sklady, ale je otázkou, do jaké míry jsou stále zaplněny, neboť na celém Krymu (včetně Sevastopolu) lze nyní pořídit najednou maximálně 10 až 20 litrů paliva, a to pouze do nádrže automobilu, což naznačuje, že možnosti zásobovat čerpací stanice jsou v tomto regionu značně omezené.
Vidíme tak, že ani po dvou a půl měsících od zahájení ukrajinské protirafinerijní kampaně její intenzita neklesá, a odhaduje se, že již nyní bude ruským společnostem trvat minimálně do konce jara 2026, než odstraní veškeré škody z již proběhlých útoků – ovšem pouze v případě, že by tyto útoky nyní zcela ustaly, a nic nenaznačuje, že tomu tak bude. Potíže ruských rafinerií se tak velmi pravděpodobně prodlouží až do léta 2026.
Izrael: Izraelské letectvo dnes zabilo několik ozbrojenců Hamásu, kteří se přiblížili k izraelským jednotkám v oblasti Chán Junis na jihu Gazy. Podle IDF překročili tzv. Žlutou linii, kam se Izrael stáhl na základě příměří, a představovali bezprostřední hrozbu. Po jejich odhalení jednotkami na zemi na ně zaútočil stíhací letoun.
Libanon: Velení IDF oznámilo, že dnes dnes provedeny série leteckých úderů na jihu Libanonu, konkrétně v oblasti Nabatíja. Cílem byla infrastruktura Hizballáhu.
Sýrie: Z jižní Sýrie přicházejí zprávy o výbuších v provinciích Dará a Kunejtra, doprovázených nízko letícími vojenskými letouny. Podle informací místních zdrojů provádějí izraelské síly rozsáhlé cvičení nad Golanskými výšinami, včetně nasazení dronů, stíhaček a námořních jednotek. Bezpečnostní opatření v oblasti byla výrazně posílena. IDF rovněž zřídilo dočasný vojenský kontrolní bod na silnici mezi obcemi Džibata al-Hašab a Ofaníja – podobné incidenty byly tento týden hlášeny opakovaně. V nedaleké oblasti byl také zadržen civilní autobus izraelským kontrolním stanovištěm.
Na jihu Sýrie dále jordánští pohraničníci zabránili dvěma pokusům o pašování drog. Pomocí balonů řízených ze syrské provincie Suvejda se pokusili převést více než 80 000 tablet kaptagonu, avšak zásilka byla zadržena východním vojenským okruhem.
Syrská armáda mezitím dokončila odminování oblasti u vojenského letiště na předměstí Damašku. Zneškodněno bylo více než 1100 min. Nasazeny byly specializované ženijní jednotky a odminovací technika, aby byl zajištěn co nejvyšší stupeň bezpečnosti.
Delegace ministerstva zahraničí Ázerbájdžánu v čele s Emilem Safarovem se setkala s ministrem spravedlnosti Sýrie Mazharem al-Vaisem. Hlavními tématy jednání bylo posílení justiční a mezinárodněprávní spolupráce.
Írán: Írán zrušil dohodu o spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), kterou podepsal v září. Oznámil to tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti podle státních médií. Tento krok přichází zhruba tři týdny poté, co ministr zahraničí Abbás Arakčí varoval, že Teherán dohodu ukončí, pokud Západ obnoví sankce OSN. Sankce byly skutečně obnoveny minulý měsíc. Pro MAAE je to další rána v jejím úsilí obnovit spolupráci s Íránem po červnovém bombardování jaderných zařízení Izraelem a USA. „Dohoda byla zrušena,“ potvrdil Larídžání při setkání se svým iráckým protějškem v Teheránu. Dodal však: „Pokud agentura předloží nový návrh, projednáme ho v sekretariátu.“
Somálsko: Na jihu Somálska, v provincii Dolní Šabellé, došlo k bombovému útoku na silnici. Výbušné zařízení nastražené džihádisty ze skupiny al-Šabáb zničilo vojenský vůz speciální jednotky vycvičené Spojenými státy. Všichni vojáci ve vozidle byli zabiti nebo zraněni. Útok je dalším důkazem sílící aktivity islamistických skupin v regionu.
Dále jednotky Puntlandu zahájily operaci v oblasti studny Barakallah v údolí Baalade. Od rána tam probíhají střety s bojovníky ISIS.
Mali: V hlavním městě Mali, Bamaku došlo k úplnému výpadku dodávek benzínu i nafty. Za krizí stojí blokáda ze strany džihádistické skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) , která výrazně zasáhla zásobování po celé zemi.
Palivová krize navíc tvrdě dopadá na obyvatelstvo. V Ségou si lidé stěžují na ochromení dopravy a výpadky energie. Místní žena uvedla, že litr paliva koupila za 4000 západoafrických franků (asi 7 USD), což je vzhledem k místním příjmům extrémně vysoká cena.
Mládež ze Ségou zveřejnila videovýzvu, ve které požaduje po vládě okamžité obnovení zásobování města. Guvernér regionu vyzval občany ke klidu a slíbil přijetí opatření k řešení situace.
Do napětí zasáhl i spor mezi vládou a odbory. Odborový svaz řidičů SYNACOR vyzval 19. října ke stávce všech řidičů cisteren. Reagoval tak na obvinění člena Národní přechodné rady (CNT) Aboubacara Fomby, který řidiče nařkl z tajné spolupráce s JNIM. Po vlně kritiky Fomba svá slova odvolal a odborům se omluvil. Ty však trvají na zastavení provozu, dokud nebudou předloženy důkazy nebo oficiální omluva podpořená činy.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
