(2 635 slov, doba čtení 14 minut)
Audioverze budou opět dostupné od 31.12.2025
V noci na 30. prosince podnikly ruské síly další kombinovaný vzdušný útok, při kterém byly z okupovaného Krymu a Voroněžské oblasti vypuštěny dvě balistické rakety Iskander-M a zároveň bylo nasazeno 60 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších. Do odražení útoku byly zapojeny stíhací letouny, jednotky protivzdušné obrany, prostředky radioelektronického boje i mobilní palebné skupiny. Podle předběžných údajů ukrajinská protivzdušná obrana zničila nebo potlačila jednu balistickou raketu a 52 nepřátelských dronů na severu, jihu a východě země. Zároveň byl zaznamenán zasažení jedné balistické rakety a osmi dronů na pěti místech.
Analýza britské BBC ukazuje, že za posledních deset měsíců rostou ruské ztráty ve válce proti Ukrajině nejrychlejším tempem od zahájení rozsáhlé invaze v roce 2022, přičemž vývoj je časově spojován se zesíleným diplomatickým tlakem na dosažení mírové dohody ještě v roce 2025. V ruských veřejných zdrojích bylo letos zveřejněno o zhruba 40 % více nekrologů než v předchozím roce a BBC ve spolupráci s Mediazonou a dobrovolníky dosud jménem potvrdila téměř 160 000 padlých, což podle vojenských expertů může představovat pouze 45–65 % skutečných ztrát; reálný počet mrtvých se tak pravděpodobně pohybuje mezi 243 000 a 352 000, bez započtení obětí separatistických milic. Výrazné nárůsty ztrát časově odpovídají klíčovým momentům rusko-amerických kontaktů a předkládání mírových návrhů, což naznačuje snahu Kremlu zvyšovat vojenský tlak a územní zisky jako vyjednávací páku. Struktura ruských ztrát se zároveň výrazně proměňuje, když rostoucí podíl padlých tvoří tzv. dobrovolníci, kteří vstoupili do armády až po začátku invaze, často pod vlivem vysokých finančních pobídek, dluhové zátěže nebo nepřímého tlaku justičního systému. Tento model náboru umožňuje Kremlu dlouhodobě nahrazovat ztráty na frontě, aniž by musel přistoupit k politicky rizikové plošné mobilizaci, a zároveň udržovat vysoké tempo bojových operací. Výsledná data tak naznačují paradoxní dynamiku konfliktu, kdy se intenzita bojů a lidské ztráty zvyšují právě v období zesílených diplomatických snah o dosažení mírové dohody, což podtrhuje hluboký rozpor mezi politickými jednáními a realitou bojiště.
Směr Sumy: Ukrajinský analytik Petrenko píše, že v Sumské oblasti se ruským jednotkám podařilo obsadit tzv. „kapsu“ mezi Andrijivkou a Oleksijivkou. Boje pokračují směrem na Kundrativku, o Andrijivku, západně od Junakivky a na západním okraji obce Hrabovské.
Na včerejší poradě o situaci na frontě Vladimir Putin zároveň nařídil pokračovat ve vytváření „nárazníkové zóny“ v Charkovské a Sumské oblasti. Ruské síly mají podle plánu minimálně v první polovině roku 2026 pokračovat v útocích v Sumské oblasti a pokusit se o překročení hranice na dalších úsecích s cílem rozptýlit síly ukrajinské armády.
Bělgorodský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Starycje, Prilipek, směrem k Izbickému, ve Vovčansku, u Vovčanských Čutor a směrem na Kolodjazné.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se okupanti snažili postupovat k Petropavlivce a u Piščaného.
V lymanském směru probíhaly střety u Kolodjaz, Zaričného a směrem k Jampilu.
Ve slovjanském směru Rusové pokračovali v tlaku jižně od Dronivky a postupovali jižně od Siversku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly zaznamenány žádné útočné akce okupantů.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Kosťantynivky, Ščerbynivky, severně od Jablunivky, u Rusyn Jaru a směrem k Sofijivce.
V pokrovském směru se bojovalo u Pankivky, v Rodynském, Krásném Lymanu, v severní části Myrnohradu, v Novoekonomičném, Pokrovsku, severně od Kotlyného, Udačného a u Molodeckého.
Ve směru na Novopavlivku okupanti tlačili u Novoserhijivky a u Filije.
V oleksandrivském směru ukrajinské síly čistlily Ivanivku a dále se bojovalo u Tolstého, směrem na Oleksandrohrad, u Verbového a Rybného.
Jižní fronta: V huljajpolském směru pokračovaly boje u Solodkého, v Huljajpoli a u Bilohorji.
V orichivském směru se bojovalo u Ščerbaků a Stepového.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Rusko nepředložilo žádné důkazy o údajné dronové útoku na rezidenci šéfa Kremlu Vladimira Putina ve Valdaji, protože se jedná o smyšlenou informaci a její šíření je součástí ruské propagandy. Ministr zahraničí Andrij Sybiha zdůraznil, že uplynul téměř celý den a Moskva stále nepřinesla jediný přesvědčivý důkaz ke svým obviněním vůči Ukrajině – a ani žádný nepřinese, protože k žádnému útoku nedošlo. Podle Sybihy je Kyjev zklamán a znepokojen reakcemi Spojených arabských emirátů, Indie a Pákistánu, které vyjádřily znepokojení nad útokem, jenž se nikdy nestal, zatímco při skutečném ruském raketovém úderu na budovu ukrajinské vlády 7. září žádné oficiální prohlášení nevydaly. Ministr připomněl, že Rusko má dlouhou historii nepravdivých tvrzení, která jsou pro něj typická, a jako příklad uvedl prohlášení z počátku roku 2022, kdy Moskva tvrdila, že Ukrajinu nenapadne. Sybiha vyzval všechny státy k odpovědnému přístupu a k tomu, aby nereagovaly na neověřená obvinění, protože to podkopává konstruktivní mírový proces, který se v poslední době posouvá kupředu. Zároveň varoval, že Rusko často obviňuje jiné z toho, co samo plánuje, a jeho tvrzení by proto nikdy neměla být přijímána bez kritického ověření.
Francie si také ověřovala informace o údajném dronovém útoku na rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina ve Valdaji a žádné potvrzení však nenašla. Napsal to deník Le Monde s odkazem na zdroje blízké francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Podle nich neexistují žádné pevné důkazy, které by vážná obvinění ruských úřadů podpořily, a to ani po prověření informací u partnerských států. Zdroj zároveň upozornil, že pokračující ruské útoky představují akt vzdoru vůči mírovému programu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Le Monde rovněž připomíná, že ani mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov během briefingu 30. prosince, kterého se účastnili novináři agentury AFP, nepředložil žádné důkazy o útoku na Putinovu rezidenci. Peskov pouze uvedl, že všechny drony byly sestřeleny, a odkázal na ruské ministerstvo obrany, pokud jde o případné trosky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jednal o možnosti rozmístění amerických jednotek na Ukrajině v rámci bezpečnostních záruk. Řekl to 30. prosince novinářům s tím, že konečné potvrzení takového kroku může dát pouze prezident Spojených států, protože jde o americké vojáky a rozhodnutí je výhradně v kompetenci USA. Zelenskyj zdůraznil, že otázka přítomnosti amerických jednotek je diskutována jak s prezidentem Trumpem, tak se zástupci takzvané koalice ochotných, a že by šlo o velmi silný prvek bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Na možnost zapojení amerických vojáků již dříve upozornil i polský premiér Donald Tusk, který uvedl, že klíčovým výsledkem posledních dní je prohlášení Spojených států o připravenosti podílet se na bezpečnostních garancích pro Ukrajinu po uzavření míru, včetně možné přítomnosti amerických jednotek.
Srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil, že země obnoví povinnou vojenskou službu pro mladé lidi. Podle veřejnoprávní televize RTS uvedl, že návrat základní služby je „prospěšný pro celou společnost“, a zdůraznil, že Srbsko se „rozumně vyzbrojuje“, aby bylo schopné odradit případného agresora. Zatím podle něj není definitivně rozhodnuto, zda půjde o zhruba 75 denní službu, nebo o jiný model, zároveň však ujistil, že přípravné práce začnou brzy. Vučić prohlásil, že mladí lidé se během služby naučí odpovědnosti a že nejde o nic tvrdého, jako tomu bylo v minulosti – každý prý jen udělá něco pro svou zemi. V souvislosti s mezinárodní situací dodal, že neočekává brzké ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou a že konflikt mezi Ruskem a Evropou považuje za „nevyhnutelný“, přičemž Srbsko se podle něj bude snažit zůstat mimo válku.
Dnes se zaměříme na návrat další ze sovětských tradic, která se v současném Rusku dodržuje stále intenzivněji. Jedná se o trestní odpovědnost ředitelů podniků zbrojního průmyslu v případě, že daný podnik nerealizuje dodávky podle smlouvy, kterou uzavřel s ministerstvem obrany. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu byly již nejméně 34 osoby, a to včetně ředitelů a dalších členů správních orgánů, obviněny z nevyplnění smluv spojených se státními kontrakty v oblasti zbrojního průmyslu. Nejméně pět z nich bylo již odsouzeno s tresty vězením do šesti let, a dalších patnáct čeká na proces ve vazbě.
Celkový počet trestních řízení spojených s ruským zbrojním sektorem již v tomto roce také dosáhl rekordních hodnot: Jen za prvních osm měsíců tohoto roku bylo podáno 43 oznámení, přičemž za celý rok 2024 to bylo pouze 34 oznámení, a na obdobné úrovni se počet oznámení udržoval i v předchozích letech (v roce 2023 celkem 36 oznámení, v roce 2022 pak 32 oznámení). Z 43 oznámení podaných v tomto roce se 28 týká přímo nevyplnění zbrojních dodávek (dodavatel nesplnil podmínky kontraktu), 13 se týkalo korupce a dvě podvodu zvláště velkého rozměru. V tomto roce se také změnily paragrafy, podle kterých byli obžalovaní obviněni, více se uplatňuje zneužití pravomoci a nesplnění podmínek smlouvy.
Připomeňme, že zbrojní kontrakty jsou v Rusku realizovány ve formě ročních nebo i delších smluv, kdy daný podnik dostane v lednu zálohu (obvykle 40% až 60% ceny kontraktu, může to být i více, pokud má na ministerstvu obrany dobré kontakty), a zbývající část nákladů musí pokrýt operativním úvěrem, který je v rusku úročen sazbou 20 a více procent. K tomu je potřeba přičíst vnitroruskou inflaci v průběhu roku a také dodatečné náklady vzniklé například růstem ceny komponent importovaných z Číny.
Ve výsledku tak již podnik nemusí mít na konci roku dostatek kapitálu, aby zakázku s ministerstvem obrany dokončil. Ministerstvo obrany samozřejmě trvá na dodání podle původně podepsaného kontraktu, a jen výjimečně je ochotné přistoupit na jakékoliv změny nebo dodatečné platby dodavateli, a ten tak stojí před volbou jedné ze dvou variant.
a) Buďto pokryje tyto náklady další půjčkou, která pro něj již ale není ekonomicky únosná, a bude doufat, že blížící se bankrot přinutí ruský stát, aby finanční situaci podniku sanoval mimořádnou dotací. To se však v roce 2025 děje stále výjimečněji, neboť i ruský rozpočet se nachází ve stále rostoucím deficitu, a tak Rusko zachraňuje již pouze naprosto klíčové dodavatele.
b) Zakázku nerealizuje, což je ale spojeno s rizikem, které jsme zmínili výše.
Pozice ředitele zbrojní společnosti se tak z dříve jistého místa bez větší zodpovědnosti nyní stala velmi ošemetnou, a lze předpokládat, že v roce 2026 se výše popsané jevy dále prohloubí.
Izrael: Izrael: Izraelská armáda (IDF) v noci zachytila dron převážející zbraně, který pronikl na izraelské území z Egypta. Dron byl odhalen leteckým kontrolním centrem a následně zadržen pozemními jednotkami. Na palubě se nacházelo 20 útočných pušek M-16 a příslušenství k dalším zbraním. Zabavený materiál byl předán bezpečnostním složkám k dalšímu šetření. Zásah je součástí širší operace 80. divize „Edom“ ve spolupráci s letectvem, která se zaměřuje na nárůst pašování zbraní pomocí dronů podél egyptské hranice. Během posledních dvou týdnů bylo zmařeno více než 20 podobných pokusů. Šlo o druhé nasazení nových leteckých kontrolních center IDF. Již minulý týden díky nim letectvo zničilo dva drony, což podle armády potvrzuje změnu přístupu k ochraně hranic. Jižní velitelství IDF zároveň posiluje obranu oblasti, včetně nasazení bitevních vrtulníků a rozsáhlých pozemních operací.
Sýrie: Podle místních zdrojů izraelská armáda v rámci plánované rotace přesunula zhruba 200 vojáků do oblasti Tal al-Ahmar v západní části venkova provincie Kunejtra. Krátce poté se izraelské jednotky s technikou a pěchotou posunuly směrem k Ajn Zíwánu na jihu provincie; nad oblastí operovaly drony, což naznačuje pokračující operativní činnost. IDF k situaci mlčí.
Lídr PKK Abdulláh Öcalan uvedl, že naplnění dohody z 10. března mezi Syrskými demokratickými silami (SDF) a Damaškem by urychlilo integrační proces. Vyzval k demokratickému, vyjednávacímu modelu integrace a k konstruktivní roli Turecka při zajištění regionální stability.
Státní prokurátor v Tartúsu oznámil propuštění několika zadržených bývalých vojáků padlého režimu poté, co vyšetřování neprokázalo jejich vinu. Krok má podle úřadů posílit právní stát a občanský mír.
Zároveň v Tartúsu bezpečnostní složky zadržely bývalého šéfa oddělení vojenské rozvědky č. 220 (tzv. Saasa), podezřelého z koordinace ozbrojených skupin, spolupráce se zahraničními milicemi včetně Hizballáhu a z organizace pašeráckých sítí. V Latákíji byli zatčeni dva lidé napojení na skupinu Saraja al-Džavád, spojenou se zbytky bývalého režimu.
Ministr obrany Sýrie přijal v Damašku šéfa mise OSN pro dohled nad příměřím na Blízkém východě Patrika Goše a jeho delegaci; jednali o úkolech mise a posílení koordinace.
Zástupce Autonomní správy severní a východní Sýrie (AANES) oznámil, že vyjednávací delegace brzy navštíví Damašek, možná už 10. ledna, a výsledky budou zveřejněny po jednáních.
Jemen: Spor mezi Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty přerostl v přímé vojenské kroky. Koalice vedená Saúdskou Arábií provedla omezený letecký úder na přístav Mukallá v provincii Hadramaut, kde byla vykládána zásilka zbraní a bojových vozidel pocházející z SAE. Podle koalice dorazily dvě lodě z emirátu Fudžajra bez povolení a po vypnutí sledovacích systémů vyložily vojenský materiál určený pro síly Jižní přechodné rady (STC). Rijád označil operaci za porušení rezoluce RB OSN č. 2216 a hrozbu deeskalace. Úder byl proveden na žádost předsedy jemenské Prezidentské rady Rašáda al-Alímího, po varování a evakuaci civilistů. Koalice tvrdí, že nedošlo k obětem ani k poškození klíčové infrastruktury.
Incident se odehrál na pozadí rostoucího napětí v Hadramautu a Mahře, kde STC bez souhlasu vlády a koalice obsadila strategická území a hraniční přechody. Rijád tyto kroky odsoudil jako nepřijatelné. Národní rada Hadramautu letecký úder podpořila a ocenila snahu zabránit pašování zbraní a destabilizaci regionu.
Saúdská Arábie následně obvinila SAE z ohrožování své národní bezpečnosti, označila ji za „červenou linii“ a vyzvala Emiráty, aby do 24 hodin stáhly všechny své jednotky z Jemenu a ukončily podporu místních frakcí. Předseda jemenské Prezidentské rady zároveň vypověděl obrannou dohodu se SAE a vyhlásil dočasnou bezletovou zónu i námořní a pozemní blokádu. SAE reagovaly vyjádřením překvapení a zklamání, popřely, že by náklad v Mukalle obsahoval zbraně, a varovaly před eskalací. Saúdská Arábie však trvá na tom, že šlo o vojenskou dodávku pro STC. Navzdory náletu byly některé obrněné vozy později spatřeny v ulicích Mukally.
Turecko: Ministr vnitra oznámil, že bezpečnostní složky dnes ráno provedly koordinované zásahy ve 21 provinciích. Při operacích bylo zadrženo 357 osob podezřelých z napojení na teroristickou organizaci Islámský stát (IS). Podle ministra se akce uskutečnila ve spolupráci státních zastupitelství, protiteroristických jednotek, zpravodajských služeb a policejních složek.
Somálsko: Severovýchodem země otřásly masové protesty poté, co se objevily informace o snaze Izraele uznat separatistickou správu Somaliland na severu. Demonstranti tento krok odsoudili jako porušení suverenity Somálska a nepřípustné zahraniční vměšování podporující projekt, který podle nich odmítá většina obyvatel. Protestující připomněli střety v Gudžakadě z 25. srpna 2023, kdy místní klany porazily separatistické síly a potvrdily podporu jednotnému Somálsku. Tyto události vedly ke vzniku nového federálního útvaru Severovýchodní stát, usilujícího o plnou integraci do Somálské federativní republiky.
Mezitím na jihu země při útoku džihádistické skupiny aš-Šabáb v okolí pobřežního města Waršach zahynulo 24 příslušníků somálských speciálních jednotek a provládních milic. Dalších 14 osob bylo zraněno, včetně velitele praporu.
Dnešní Třešnička™ je o tom, jak se mentální gymnastika stala světovým sportem. V souvislosti s podlíváním vypečené lži o útoku na Putinovu daču se v chatech i veřejném prostoru začínají s kamennou tváří sdílet příběhy o tom, že ruská armáda je nejvíc combat ready na světě. A to samozřejmě navzdory tomu, že ještě nedávno Ukrajinci u Kursku dráždili ruská červená tlačítka a názorně předvedli, kde končí mýty a začíná realita. I tak, ale jeden příliš (ne)mocný muž předvádí taneček “kremláček” – jeden krok k Ukrajině, dva kroky zpět ke Kremlu, od začátku vlastně pořád stejně. Po všem tom ukrajinském úsilí stačí jeden founkol a Pomeranč začne blábolit něco o tom, že si Putin přeje úspěšnou Ukrajinu. Kde jsou ty konspirační teorie o ovládnutí světa ilumináty a židoještěry? To byly ještě krásné časy. Vlastně ta teorie o tom, že je Donald Trump ruský agent, by byla ještě ve výsledku uklidňující. Alespoň bychom mohli doufat, že PRACUJE, byť proti nám všem. Představte si, že by byl jen impulzivní, nesvéprávný, retardovaný, senilní dědek. Heh.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
