(1 980 slov, doba čtení 10 minut)
Audioverze článku bude doplněna co nevidět!
V noci na 13. ledna provedlo Rusko jeden z nejrozsáhlejších vzdušných útoků na Ukrajinu od začátku roku. Použilo kombinaci balistických a střel s plochou dráhou letu a celkem 293 dronů různých typů. Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 247 vzdušných cílů, včetně dvou balistických raket Iskander-M, pěti střel Iskander-K a 240 dronů. Údery zasáhly zejména Charkovskou, Záporožskou, Dněpropetrovskou a Kyjevskou oblast. Zásahy raket a útočných dronů byly zaznamenány na 24 místech, útok v době hlášení stále pokračoval.
Ve stejné noci Ukrajina podnikla odvetné údery. Ukrajinské jednotky zasáhly pomocí domácích raket podnik Atlant Aero v ruském Taganrogu, který se podílí na vývoji a výrobě útočných a průzkumných dronů typu Molnija a komponentů pro drony Orion. Po zásahu došlo k explozím a požáru výrobních objektů; rozsah škod se upřesňuje, ale podle ukrajinské armády útok sníží ruské schopnosti výroby bezpilotních prostředků. Současně byly zasaženy i cíle na okupovaných územích Ukrajiny, včetně systémů protivzdušné obrany Tor a Tunguska, radarové stanice P-18-2 Prima, skladu munice a shromaždišť ruské živé síly v Záporožské a Doněcké oblasti.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve směru na Starycji, u Prilipek, Kruhého, Děhťarného, a směrem na Obuchivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru došlo k bojům ve směru na Petropavlivku, Kurylivku a u Borivské a Andrijivky. Ukrajinské ozbrojené složky zároveň čistí centrum Kupjansku.
V lymanském sektoru se bojovalo u Ridkodubu, Novoselivky, Drobyševého, Stavek, Zaričného, Jampilu a u Lymanu,
Ve slovjanském sektoru se okupanti snažili postupovat ve směru na Zakitné, u Platonivky, Riznykivky, Svjato-Pokrovského a u Pazena.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru okupanti neprováděli útočné akce a docházelo zde pouze k pozičním bojům.
Doněcká fronta: V kostantynivském sektoru se bojovalo u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ivanopilje, v Kosťantynivce, u Ščerbynivky, ve směru na Stepanivku, u Rusyn Jaru a ve směru na Sofijivku.
V pokrovském sektoru pokračovaly boje u Zapovidného, Rodynského, v Mirnohradu, Pokrovsku, severně od Kotlyného, Udačného a u Molodeckého.
Směrem na Novopavlivku se Rusové snažili postupovat u Filije.
V oleksandrivském sektoru docházelo ke střetům u Verbového, Zlahody a ve směru na Nové Záporoží.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru pokračovaly boje u Varvarivky, Olenokostantynivky a u Huljajpole.
Směrem na Orichiv se bojovalo v Primorském.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Německý spolkový prokurátor obvinil dva Ukrajince z pokusu o sabotáž ve prospěch ruských zpravodajských služeb. Podle vyšetřovatelů měli Danylo B. a Vladislav T. v březnu 2025 z Kolína nad Rýnem odeslat na Ukrajinu dva balíky vybavené aktivními GPS lokátory. Úkol měli obdržet od ruských speciálních služeb prostřednictvím zprostředkovatelů z okupovaného Mariupolu. Cílem bylo zmapovat přepravní trasy a poskytovatele služeb; balíky měly explodovat buď na území Německa, nebo během přepravy. Oba čelí obviněním ze špionáže, shromažďování informací za účelem sabotáže a přípravy žhářství za přitěžujících okolností. Do případu je zapleten i další Ukrajinec Jevhen B., který byl zadržen ve Švýcarsku a v prosinci vydán do Německa; obžaloba má následovat.
Mezitím americký ministr války Pete Hegseth oznámil, že Pentagon začne do svých sítí integrovat chatbot Grok, vyvinutý firmou xAI podnikatele Elon Musk. Podle Hegsetha má ministerstvo zajistit americkou dominanci v oblasti vojenské umělé inteligence; Grok se má ještě tento měsíc připojit k platformě GenAI.mil, kterou už využívají miliony uživatelů v systému Pentagonu. Oznámení přichází na pozadí skandálů kolem Groku, kdy chatbot umožňoval vytváření sexualizovaných „deepfake“ obrázků skutečných osob bez jejich souhlasu. Některé státy kvůli tomu omezily přístup ke službě a ve Spojeném království probíhá vyšetřování.
V Jižní Koreji speciální prokuratura požádala soud o trest smrti pro bývalého prezidenta Yun Seok-yeol, který čelí obžalobě kvůli vyhlášení stanného práva bez zjevného důvodu. Prokurátoři zároveň navrhují doživotní trest pro bývalého ministra obrany Kim Yong-hyuna, jenž na sebe odpovědnost za vyhlášení stanného práva převzal. Yunovo rozhodnutí z prosince 2024, odůvodněné údajnými „protistátními aktivitami“ opozice, vyvolalo masové protesty, rychlé zrušení stanného práva parlamentem a následné impeachmentové řízení.
Dnes se zaměříme na úspěchy ruského kosmického programu v roce 2025. Vicepremiér Denis Manturov, zodpovědný za rozvoj civilního i vojenského průmyslu, na setkání s Vladimírem Putinem uvedl, že v průběhu minulého roku realizoval Roskosmos 17 startů do vesmíru. Tento počet byl stejný jako v roce 2024, a představuje nejhorší výsledek ruského kosmického programu za celou dobu jeho existence, pokud vynecháme období pandemie Covid 19, a odpovídá počtu startů které Sovětský Svaz realizoval na počátku šedesátých let minulého století.
Pro srovnání, USA zvětšily v roce 2025 počet startů na 180 (minulý rok realizovaly 145 startů), Čína pak oproti minulému roku zvýšila počet startů z 68 na 93. Vidíme tak, že zahraniční zájemci o vyslání družic na oběžnou dráhu se již v minulém roce zcela přeorientovali na jiné poskytovatele těchto služeb. Dominantní roli hrála společnost SpaceX a její raketa Falcon-9, který v minulém roce realizovala celkem 165 startů.
Pro Roskosmos je odchod zahraničních zákazníků značný problém, neboť při takto malém počtu startů nutně rostou náklady na každý z nich, přičemž státní zakázky byly pro Roskosmos vždy na hraně rentability. Koncernu tak chybí peníze nejen na jakýkoli další rozvoj, ale i alespoň udržení současných kapacit – v minulém roce jsme informovali například o bankrotu jedné z konstrukčních kanceláří nebo velkých dluzích výrobce raket NPO Energia, a lze předpokládat, že v tomto roce se finanční potíže Roskosmosu dále prohloubí.
Izrael: Policie zadržela tři podezřelé v souvislosti s ozbrojenou loupeží klenotnictví ve městě Dahárija na jihu Západního břehu Jordánu. Pachatelé se při přepadení vydávali za vojáky izraelské armády (IDF). Čtvrtý podezřelý byl podle palestinských zdrojů zadržen Palestinskou samosprávou. Podezřelí přijeli vozidlem připomínajícím služební auto bezpečnostních složek, s výstražnými světly, byli oblečeni do uniforem IDF, měli neprůstřelné vesty, přilby a střelné zbraně. Podle IDF jde o jednoho Palestince a dva izraelské občany z beduínské komunity na jihu Izraele.
Palestinská samospráva uvedla, že u čtvrtého zadrženého byly nalezeny odcizené šperky. Pachatelé násilně vnikli do palestinského klenotnictví, odcizili zboží a uprchli. Po společném pátrání policie, pohraniční policie a jednotek IDF byli tři podezřelí dopadeni poblíž města Samú v oblasti jižních Hebronských hor. Policie u nich zajistila tři pušky M16 a jednu pistoli. Armáda oznámila, že pátrání bylo ukončeno.
Sýrie: Po přesunu nových posil syrské armády do oblastí Dajr Háfir a Maskana na východě provincie Aleppo, v reakci na posilování Syrských demokratických sil (SDF), byla v oblasti Dajr Háfir z bezpečnostních důvodů pozastavena školní výuka do 15. ledna 2026. Úřady uvedly, že druhé pololetí začne 25. ledna, přičemž nový harmonogram zbývajících zkoušek bude oznámen později.
Operační velení syrské armády mezitím vyhlásilo oblast západně od Eufratu za uzavřenou vojenskou zónu. Vyzvalo civilisty, aby se drželi dál od pozic SDF, a ozbrojené skupiny k okamžitému stažení na východ od řeky. Důvodem je podle armády soustřeďování jednotek SDF spolu s PKK a zbytky bývalého režimu a využívání oblasti jako základny pro útoky namířené proti Aleppu.
SDF v této souvislosti vyhodily do povětří několik mostů – v obci Umm Tína a následně mosty Tal Maáz severně a Ibráhím al-Chalíl jižně od Dajr Háfiru. Podle místních zdrojů tím přerušily veškeré spojení s územími kontrolovanými syrskou armádou, údajně s cílem zabránit evakuaci civilistů. Syrská armáda odpověděla ostřelováním pozic SDF raketomety Grad u přehrady Tišrín a v obci Umm al-Marra jižně od Dajr Háfiru, zatímco SDF provedly dronové útoky u vesnice Humajma východně od Aleppa.
Navzdory bojům se přibližně 750 kurdských rodin, které byly dříve evakuovány, vrátilo do svých domovů ve čtvrti Šajch Maksúd v Aleppu.
Syrské bezpečnostní síly zároveň oznámily rozbití buňky napojené na ISIS v oblasti Vádí Barada u Damašku, kde byly zajištěny zbraně a výbušniny. V provincii Dará byli zadrženi dva bývalí představitelé vojenské rozvědky bývalého režimu prezidenta Asada, obvinění z potlačování pokojných protestů.
Írán: Přes rozsáhlé omezení komunikace se někteří obyvatelé Teheránu podařilo spojit telefonicky s novináři v zahraničí, přímé hovory zvenčí, ale stále nejsou možné. Svědci v Dubaji potvrdili, že SMS systém zůstává mimo provoz a přístup k internetu je omezen jen na státem kontrolované stránky. Ve městě jsou na hlavních křižovatkách rozmístěny jednotky pořádkové policie s obušky, slzným plynem a střelnými zbraněmi. Bezpečnostní síly rovněž prohledávají budovy na severu Teheránu kvůli terminálům Starlink a satelitním talířům. I přes snahu vlády vykreslit situaci jako normální a nucení obchodníků k otevření provozoven je v hlavním městě doprava minimální. Výpadek globálního internetu navíc vážně omezuje bankovní transakce i fungování státní správy. Svědci, kteří si přáli zůstat v anonymitě, popisují město pod přísnou bezpečnostní kontrolou. Situace v dalších městech zůstává zatím neznámá ovšem protesty dle všeho pokračují dál. Demonstranti začali na sociální sítě zveřejňovat identity a osobní údaje jednotlivých členů polovojenské organizace Basídž.
Zejména sociální sítě šíří záběry ukazující extrémní násilí bezpečnostních sil proti demonstrantům, včetně záběrů z márnic kde desítky těl čekají na identifikaci. Agentury Reuters i Associated Press uvádějí, že počet obětí protestů dosahuje asi 2 000 lidí, z toho 1 847 demonstrantů a 135 vládních příslušníků. Podle jiných zdrojů mají být čísla mnohonásobně vyšší, objevuje se i číslo 12 000, z důvodu špatné dostupnosti informací čísla nelze bohužel ověřit. Americký prezident Donald Trump v návaznosti na stupňující se násilí zrušil schůzky s íránskými představiteli a poslal demonstrantům zprávu, že „pomoc je na cestě“. Kvůli informační blokádě je ale stále obtížné získat přesnější údaje z ostatních oblastí.
Podle agentury Axios se ve dnech kolem víkendu údajně konalo tajné setkání Steva Whitcafa, zvláštního zástupce Bílého domu, s princem Rezou Pahlavím. Hlavním tématem rozhovoru byly protesty v Íránu. Jde o první setkání amerického vysokého představitele s opoziční osobností od začátku současných demonstrací. Axios rovněž zmiňuje Pahlavího roli jako „přechodného vůdce“.
Jemen: Předseda Prezidentské rady vedení Rašád al-Alímí vydal nařízení o uzavření všech nelegálních věznic a detenčních center v provinciích Aden, Lahdž a ad-Dálí a o okamžitém propuštění osob zadržovaných mimo zákonný rámec. Krok má podle úřadů posílit autoritu státu a ochranu lidských práv. Podle jemenské státní agentury Saba al-Alímí pověřil bezpečnostní a vojenské složky, aby ve spolupráci s generální prokuraturou a ministerstvem spravedlnosti zmapovaly nelegální zařízení, připravily plán jejich uzavření a buď převedly zadržené do oficiálních institucí, nebo propustily ty, proti nimž neexistují zákonná obvinění.
Rozhodnutí přichází v reakci na sílící tlak lidskoprávních organizací a protesty požadující objasnění osudů násilně zmizelých. Tajné věznice jsou podle místních i mezinárodních zpráv spojovány se svévolnými zatýkáními, zmizeními a mučením. Obránci lidských práv krok uvítali, zároveň však zdůraznili, že jeho skutečný význam závisí na důsledném a transparentním provedení. Požadují zřízení nezávislých vyšetřovacích komisí, potrestání viníků, odškodnění obětí a záruky, že se podobné praktiky nebudou opakovat. Uzavření věznic podle nich musí být součástí širší cesty k obnově důvěry mezi státem a společností a k absolutnímu zákazu jakéhokoli zadržování mimo soudní dohled
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že obsadila vojenský post domobrany VDP v provincii Uahigúja. Krátce poté se na kruhovém objezdu ve městě Lankué, které JNIM převzala pod kontrolu, objevily vlajky Aliance států Sahelu (AES).
Mali: Podle místních zdrojů zahájila v noci na 12. ledna 2026 společná hlídka malijské armády (FAMa) a jejích spojenců z ruského Afrického sboru palbu na tuarežský tábor v oblasti Timbuktu. Při zásahu byly vypáleny obytné stavby a cíleně ničeno stádo dobytka, které je pro kočovné komunity klíčovým zdrojem obživy. Samotná malijská armáda se k údajně u útoku prozatím nevyjádřila.
Nigérie: Spojené státy dodaly přes Abudžu „důležité vojenské materiály“ nigerijské armádě na podporu probíhajících operací, pravděpodobně ofenziv proti bojovníkům Islámského státu v lese Sambisa a v oblasti tzv. Timbuktu Triangle ve státě Borno. Americká ani Nigerijská vláda blíže nespecifikovala o jaké materiály šlo.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
