(2 446 slov, doba čtení 13 minut)
Audioverze článku bude doplněna co nevidět!
V noci na 16. ledna zaútočily ruské jednotky na Ukrajinu 76 útočnými drony. Oznámilo to velení Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Od 18:00 15. ledna a po celou noc okupanti vypouštěli drony typu Šahed (včetně proudových), Gerbera, Italmas a další bezpilotní prostředky ze směrů Kursk, Orel, Primorsko-Achtarsk na území Ruska a z okupovaného Doněcku. Podle předběžných údajů bylo k 8:30 ráno protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 53 ruských dronů. Zároveň bylo zaznamenáno 19 zásahů útočných dronů na devíti místech a pád trosek sestřelených UAV na jednom místě.
Podle dat západních zpravodajských služeb byly ztráty ruské armády v bojích o Kupjansk až 27× vyšší než ztráty ukrajinské strany. Píše o tom deník The Times s odkazem na britské zpravodajské informace, které zazněly na uzavřeném brífinku minulý týden. Přesná čísla ruských ztrát nejsou známá, podle britského ministerstva obrany se však jen za poslední rok pohybují v řádu tisíců padlých. Před Vánoci se během ukrajinského protiútoku dostalo ve městě do obklíčení zhruba 200 ruských vojáků. Už 12. prosince 2025 oznámil 2. sbor Národní gardy „Charta“ úspěšné protiútoky v oblasti Kupjansku: ukrajinské jednotky prorazily k řece Oskil, přerušily ruské zásobování, osvobodily Kindrašivku, Radkivku s okolím i několik čtvrtí na severu města. Pozemní přístup do Kupjansku byl zcela zablokován a zničeno bylo i plynové potrubí, které Rusové využívali k infiltraci do města. Téhož dne Kupjansk navštívil prezident Volodymyr Zelenskyj a ocenil zde ukrajinské vojáky. Dne 12. ledna pak armáda oznámila dokončení čištění města a návrat budovy městské rady pod ukrajinskou kontrolu.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Starycje, Prilipek, ve Vovčansku, u Vovčanských Čutorů, směrem na Nesterné a Kruhlé.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru došlo k bojům směrem k Petropavlivce, u Piščaného, směrem na Kurylivku a Bohuslavku.
V lymanském sektoru se bojovalo u Novovodjaného, Oleksandrivky, Novoselivky, směrem na Drobyševe, u Stavek, Torského, Zaričného a směrem na Dibrovu, do které se dostali okupanti.
Ve slovjanském sektoru se Rusové snažili postupovat směrem na Zakitné, Platonivku a u Siversku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru probíhaly střety u Fedorivky, Vasjukivky a směrem k Pryviliji a Minkivce.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ivanopiliji, Kosťantynivky, Ščerbinivky, směrem na Stepanivku, u Rusyn Jaru a směrem na Sofiivku a Novopavlivku.
V pokrovském sektoru se bojovalo směrem na Vilné, u Nového Šachového, Zapovidného, Sucheckého, Rodynského, v Myrnohradu, Pokrovsku, severně od Kotlyného, Udačného a Moloděckého.
V směru na Novopavlivku Rusové tlačili u Novoserhijivky a Filije.
V oleksandrivském sektoru docházelo ke střetům ve směru na Ivanivku, Andrijivku-Klevcové, Oleksandrohrad, u Sičněvého, Vyšněvého, Jehorivky, Zlahody, Rybného a směrem k Novému Záporoží.
Jižní fronta:Ve směru na Huljajpole se bojovalo u Solodkého, Varvarivky, Olenokosťantynivky, Zeleného a u Huljajpole.
Ve směru na Orichiv došlo ke střetům u Stepového, Kamjanského, Stepnohirsku a Prymorského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením cel proti zemím, které nepodporují americkou kontrolu nad Grónskem. Uvedla to agentura AP. Na akci v Bílém domě Trump připomněl, že v minulosti vyhrožoval Evropě cly na farmaceutické výrobky, a naznačil, že podobný postup může použít i v otázce Grónska. „Mohu uvalit cla na země, které s Grónskem nesouhlasí, protože ho potřebujeme pro národní bezpečnost. Takže to můžu udělat,“ řekl. Před několika dny jednali zástupci vlád Dánska a Grónska osobně s americkým viceprezidentem J. D. Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem, rozdíly v postojích se jim však překonat nepodařilo. Strany se proto dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má hledat možné společné řešení.
Nasazení evropských vojáků v Grónsku podle Bílého domu nic nemění na Trumpových plánech s ostrovem. Mluvčí Bílého domu Caroline Leavitt uvedla, že přítomnost evropských armád neovlivnila prezidentovo rozhodování ani jeho cíl „získat Grónsko“. Dodala, že na jednáních mezi USA, Dánskem a Grónskem bylo dohodnuto vytvoření pracovní skupiny pro technická vyjednávání ohledně „získání Grónska“.
Do diplomatické roztržky se mezitím dostal i Trumpův kandidát na velvyslance USA na Islandu Billy Long, který v soukromém rozhovoru se zákonodárci žertoval, že by se Island mohl stát 52. státem USA a on jeho guvernérem. Po zveřejnění této poznámky islandské ministerstvo zahraničí kontaktovalo americké velvyslanectví s žádostí o vysvětlení a tisíce lidí podepsaly petici vyzývající k odmítnutí Longovy nominace. V petici se uvádí, že i když šlo o vtip, byl urážlivý vůči Islandu a jeho obyvatelům. Long následně prohlásil, že jeho poznámka „nebyla míněna vážně“.
Dnes se zaměříme na výrobu ruský elektronických součástek v roce 2025. Na úvod připomeňme, že krátce po zahájení invaze na Ukrajinu předložil Vladimír Putin plán na obnovení samostatnosti ruské výroby v mnoha oblastech, a to i co se týká spotřební elektroniky. Tyto plány se však splnit nepodařilo – připomeňme například uvedení herní konzole založené na procesorech řady Elbrus, které se ukázaly jako nekonkurenceschopné, a to jak výkonem, tak i cenou.
Podobně pak dopadla i drtivá většina dalších iniciativ na zahájení lokální výroby moderní ruské elektroniky, a na ruském trhu se stále více prosazuje levnější a mnohdy i kvalitnější (ve srovnání s lokální ruskou produkcí) čínská elektronika.
Ruský trh se tak v minulém roce zmenšil o plných 25%, a celková hodnota součástek prodaných v Rusku činila 288 miliard rublů (přibližně 75 miliard Kč). Přičemž pouze 26% z této částky představuje čistě ruská produkce, zbývající část byla importována. Ruští výrobci elektronických součástek jsou tak zcela závislí na zakázkách ruského zbrojního průmyslu, dodávky pro civilní trh jsou realizovány jen v minimálních objemech. Přičemž i u ruské vojenské elektroniky roste podíl zahraničních (převážně čínských) komponent.
Vláda přitom domácí ruský průmysl výroby elektronických součástek relativně štědře dotuje. V minulých třech letech vyčlenila na jeho podporu přibližně 300 miliard rublů, a na fóru Mikroelektronika 2025 slíbil premiér Michail Mišstin, že v letech 2026 až 2028 bude na podporu ruské výroby vyčleněno dalších 250 miliard rublů. Lze tak konstatovat, že ruská produkce elektronických součástek je životaschopná pouze díky vládní podpoře a zakázkám zbrojního průmyslu.
Přičemž v roce 2026 se předpokládá pokles objemu zbrojních zakázek, a je pravděpodobné, že i podpůrné programy budou dále kráceny. Rusko si tak pravděpodobně zachová schopnosti výroby některých komponent, které mají kritickou důležitost pro zbrojní průmysl, například radary, i když nedostatek financí se nutně projeví i v tomto sektoru, neboť nebude dostatek prostředků na vývoj nových konstrukcí, a ruská vojenská elektronika začne jak vůči západní produkci, tak i vůči Číně, stále více zastarávat.
Izrael: Ředitel izraelské zpravodajské služby Mossad, David Barnea dorazil do USA na konzultace o násilném potlačování protestů v Íránu a možné vojenské reakci Spojených států, uvedl server Axios. V Miami by se měl setkat se zvláštním vyslancem Bílého domu Stevem Witkoffem, který zajišťuje přímou komunikaci mezi Washingtonem a Teheránem. Není zatím jasné, zda se Barnea setká i s prezidentem Donaldem Trumpem, jenž má o víkendu pobývat ve svém resortu Mar-a-Lago na Floridě. Izrael podle informací požádal Trumpa o odklad případného vojenského zásahu proti Íránu, protože očekává odvetné útoky. Izraelští představitelé se však domnívají, že USA mohou k úderu přistoupit už v nejbližších dnech.
Izraelská armáda (IDF) a kontrarozvědka Šin Bet potvrdily, že včera provedly údery po celém Pásmu Gazy proti členům Hamásu a Palestinského islámského džihádu. Reagovaly tak na „zjevné porušení“ říjnového příměří, kdy ozbrojenci na začátku týdne zahájili palbu na izraelské vojáky v západním Rafáhu. Podle zpráv z Gazy byl při úderu v Dajr al-Balah zabit Muhammad al-Háwlí, velitel ozbrojeného křídla Hamásu, brigád al-Kassám. Jeho smrt potvrdil i vysoce postavený představitel Hamásu Usáma Hamdán, který uvedl, že při útoku zahynulo nejméně pět lidí včetně Háwlího manželky a dcery, a obvinil Izrael z narušování příměří. Arabská média zároveň informovala o dalším izraelském náletu na dům v uprchlickém táboře Nusajrát, při němž měl zahynout Ašraf al-Chátíb, velitel brigád al-Kuds napojených na Palestinský islámský džihád, spolu se svou manželkou. IDF a Šin Bet zdůraznily, že jakékoli porušení příměří berou s maximální vážností a budou pokračovat v zásazích proti pokusům o útoky na vojáky či civilisty.
Sýrie: Izraelská hlídka (IDF) s osmi vojenskými vozidly a třemi tanky pronikla z oblasti Tal al-Ahmar západně od Kunejtry do jižního venkova, přiblížila se k vesnicím Ajn al-Zívan a Suvajsa a poté se stáhla.
Na severozápadě Sýrie se po letech sucha znovu obnovuje pramen Ajn al-Zarka v oblasti Darkúš v provincii Idlib.
Syrské demokratické síly (SDS) pokračují v rozsáhlém minování okolí města Dejr Háfir, zejména na hlavních i vedlejších silnicích mezi vesnicemi. Současně údajně zřizují odstřelovačská stanoviště, především u vesnic Umm al-Mara a al-Mab‘údža. Civilisté z al-Mab‘údži prchají po nebezpečných polních cestách do oblastí kontrolovaných syrskou vládou, protože SDF nadále údajně blokují humanitární koridor vyhlášený syrskou armádou, a to i po prodloužení evakuační lhůty.
Zvláštní vyslanec USA pro Sýrii Tom Barrack uvedl, že Spojené státy nepřetržitě jednají se všemi stranami s cílem snížit napětí, zabránit eskalaci a obnovit jednání mezi syrskou vládou a SDF na základě dohody z 10. března.
Záběry z terénu potvrzují přesun obrněné techniky mezinárodní koalice a SDF z Tabky v provincii Rakka směrem k Dejr Háfiru ve východním Aleppu.
Turecko na žádost syrské vlády vysílá do Sýrie speciální jednotky k dočasné misi. Přímo v Sýrii byl zaznamenán pohyb Tureckého vojenského konvoje, který vyrazil z oblasti Džabal az-Závija směrem k frontové linii se silami Syrských demokratických sil (SDF).
Syrská armáda vyzvala Kurdy i Araby v řadách SDF, aby složili zbraně a přešli k vládním jednotkám, přičemž stát “garantuje” jejich přijetí. Vedení armády tvrdí, že operace míří proti PKK a zbytkům předchozího režimu.
Současně Damašek zahájil strategický projekt rozvoje lodního průmyslu. V přístavu Tartús vznikne nová loděnice ve spolupráci s tureckou společností KUZEY Star Shipyard. Investice ve výši nejméně 190 milionů dolarů má vytvořit asi 1 700 pracovních míst a snížit náklady na provoz státní flotily.
Írán: Zatímco Spojené státy zavádějí další sankce vůči íránským osobám a firmám, vláda v Teheránu se snaží ukázat, že má ekonomickou krizi pod kontrolou. Národní íránská ropná společnost (NIOC) proto podepsala smlouvy s „soukromými a nevládními firmami“ v celkové hodnotě přes 2,5 miliardy dolarů na těžbu a zpracování ropy. První kontrakt se týká vrtných prací. Zahrnuje dohody se šesti společnostmi na dodávku 20 pozemních vrtných souprav o výkonu 2 000 koňských sil. Pětiletý projekt v hodnotě zhruba 1 miliardy dolarů počítá s vyhloubením 270 nových vrtů, udržením a navýšením těžby ropy a vytvořením asi 4 500 pracovních míst v hospodářsky slabých regionech. Druhý kontrakt se zaměřuje na zpracování surové ropy a zvýšení produkce na nalezištích Mansúrí (Bangestán), Ab-Teimur, Ramšír, Mansúrabad, Karándž a Golcharí. Desetiletá smlouva v hodnotě 1,7 miliardy dolarů má podle odhadů přinést “příjmy”až 70 miliard dolarů a “vytvořit” více než 7 000 pracovních míst v chudších oblastech. Jména firem zapojených do projektů však zůstávají nezveřejněna. Důvodem jsou jednak sankční rizika, která by mohla komplikovat plnění smluv, jednak možné vazby těchto společností na stínovou ekonomiku. Řada formálně soukromých íránských firem je totiž nepřímo kontrolována Revolučními gardami prostřednictvím holdingů. Nejvyšší vůdce Chameneí tak může tímto způsobem „odměňovat“ bezpečnostní složky za potlačení protestů.
Perskojazyčný účet amerického ministerstva zahraničí na síti X uvedl, že úplné a celostátní vypnutí internetu v Íránu vstoupilo do druhého týdne. Podle Washingtonu režim již více než 190 hodin úmyslně izoluje íránské obyvatelstvo od světa, aby zakryl brutální potlačování protestů. Ministerstvo zdůraznilo, že cenzura nemůže umlčet hlas lidí volajících po svobodě a že svět situaci pozorně sleduje. Organizace NetBlocks zároveň potvrdila, že úplné přerušení internetu v Íránu nadále trvá. Podle dostupných dat jde o nejdelší výpadek v historii země, který dokonce překonal i vypnutí internetu z listopadu 2019. Dosud nebyl zaznamenán ani částečný, ani regionální návrat připojení.
Současně Spojené státy pokračují v přesouvání vojenského vybavení do oblasti Blízkého východu. Podle amerických vojenských zdrojů má prezident získat širší škálu vojenských možností pro případ rozhodnutí o útoku na Írán. Přesuny techniky probíhají po zemi, vzduchem i po moři a jsou součástí takzvané „přípravy sil“.
Napětí uvnitř Íránu mezitím dál roste. V v mnoha městech vyhlášen výjimečný stav.
Ve městě Karadž bezpečnostní složky hlídkují v ulicích s obrněnými vozidly a pěchotou. V Mašhadu byly v ulicích spatřeny konvoje islámských bezpečnostních jednotek v obrněných vozidlech. Obyvatelé nesmějí po 18:00 opouštět své domovy. Záběry ze Sabzeváru ukazují následky rozsáhlých protestů, po nichž demonstranti zapálili restauraci spojenou s podporou nejvyššího vůdce Alího Chameneího, stejně jako supermarket a banku napojenou na Revoluční gardy.
Na mezinárodní úrovni reagovala také Mnichovská bezpečnostní konference, která kvůli tvrdému potlačování protestů zrušila pozvání pro představitele Íránské islámské republiky. Konference se má uskutečnit od 13. do 15. února a německá vláda již dříve uvedla, že s účastí íránských představitelů nesouhlasí.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedla, že při útoku na stanoviště domobrany VDP ve městě Labarani byli údajně zabiti tři členové provládní milice VDP. Útočníci zároveň podle svých tvrzení ukořistili útočné pušky a vojenské vybavení. Vládní zdroje se k útoku prozatím nevyjádřili.
Libye: Šéf vojenské rozvědky libyjské vlády národní jednoty (PNE) generálmajor Mahmúd Hamza ve čtvrtek oficiálně navštívil Maltu. Ve Vallettě jednal s ministrem vnitra a bezpečnosti, velitelem ozbrojených sil a dalšími představiteli bezpečnostních složek o posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti, zejména o výcviku personálu. Součástí návštěvy byla i prohlídka několika maltských vojenských zařízení.
Somálsko: Džihádisté z hnutí aš-Šabáb oznámili, že na předměstí pobřežního města Adli v regionu Střední Šabellé zaútočili jeho bojovníci na vládní jednotky a speciální síly vycvičené USA. Při útoku byla zničena vojenská technika s 23mm protiletadlovým kanónem a všichni vojáci na palubě byli zabiti nebo zraněni.
Skupina zároveň zintenzivnila útoky v oblasti Kadale, kde se během posledních 48 hodin odehrávají téměř každodenní operace. Podle bezpečnostních zdrojů se aš-Šabáb snaží narušit zásobovací trasy vlády pomocí přepadů a nástražných výbušných zařízení na klíčových komunikacích. Kadale, ležící asi 135 kilometrů severně od Mogadiša, má strategický význam díky pobřežní poloze a dopravním koridorům. Pozorovatelé upozorňují, že nárůst násilí odhaluje rostoucí problémy federální vlády s udržením území osvobozených během ofenzivy v roce 2022, kterou podporovali mezinárodní partneři včetně USA a Turecka. Omezené logistické kapacity, přetížené bezpečnostní složky a trvalé útoky džihádistů podle analytiků oslabují stabilizaci regionu a umožňují aš-Šabábu znovu se konsolidovat a vést vleklé protiútoky.
Dnešní Třešnička™ bude vydestilovaná na 52 %. Včera jsme tu lehce kritizovali Kaju Kallas za vyzývání k alkoholismu při pohledu na bordel ve světě. Dneska si rozmazlený děcko konečně vybrečelo svojí medaili z druhý ruky. Tak na zdraví!
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
