(2 515 slov, doba čtení 13 minut)
Audioverze článku bude doplněna co nevidět!
V noci ruské jednotky zaútočily na Ukrajinu 115 útočnými bezpilotními prostředky. Oznámilo to velení Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Hlavní část útoku tvořily drony typu Šahed – celkem 75 kusů, dále byly nasazeny Gerbery, Italmasy a další typy UAV. Starty proběhly ze směrů Millerovo, Kursk, Orel a Primorsko-Achtarsk na území Ruska a z okupovaného Doněcku. K 7:30 ráno protivzdušná obrana sestřelila nebo potlačila 96 dronů na severu, jihu a východě země. Přesto bylo zaznamenáno 16 zásahů útočných UAV na 11 místech a pád trosek sestřelených dronů na dalších dvou lokalitách.
Současně Obranné síly Ukrajiny zasáhly prostředky protivzdušné obrany a infrastrukturu ruských bezpilotních jednotek na okupovaných územích. Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny uvedl, že v oblasti Jevpatorije byl zasažen radar Nebo-U a v okolí obce Chutorok v témže regionu byl vyřazen protiletadlový raketový a kanónový systém Pancir-S1. Na dočasně okupovaném území Doněcké oblasti u Doněcku byl rovněž zasažen objekt sloužící ke skladování a přípravě bezpilotních prostředků k použití. Rozsah škod se upřesňuje, armáda zdůraznila, že systematicky ničí schopnosti nepřítele.
Podle Hlavní správy rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny Rusko zároveň připravuje údery na rozvodny elektrické energie, které zajišťují napájení ukrajinských jaderných elektráren. Cílem má být zvýšení tlaku na Ukrajinu a snaha vynutit si nevýhodné mírové podmínky. K polovině ledna 2025 měla Ruská federace provést průzkum deseti takových kritických energetických objektů v devíti regionech. Zničením či vyřazením rozvoden se Moskva snaží odpojit jaderné bloky od jednotné energetické soustavy a připravit civilní obyvatelstvo o elektřinu a teplo. Zároveň má v plánu zesílit zastrašování evropských států a Západu s cílem oslabit podporu Ukrajiny, včetně její schopnosti čelit ruským leteckým útokům na kritickou infrastrukturu. Podle rozvědky tyto záměry znovu potvrzují genocidní charakter ruské války proti Ukrajině.
Prezident Volodymyr Zelenskyj následně uvedl, že Rusko se chystá k dalším útokům na energetiku a infrastrukturu, včetně zařízení a sítí obsluhujících jaderné elektrárny. Zdůraznil, že každý takový úder v tvrdých zimních podmínkách podkopává úsilí klíčových států, zejména Spojených států, o ukončení války. Zatímco Ukrajina je podle něj v diplomacii maximálně konstruktivní, Rusko se soustředí výhradně na útoky a zastrašování obyvatelstva. Ukrajina proto předá dostupné informace partnerům, jejichž vliv může pomoci situaci ovlivnit.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Starycje, Prilipek, ve Vovčansku, u Vovčanských Čutor, u Kruhlého, Čuhujivky a Ambarného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se okupanti pokoušeli postupovat k Petropavlivce.
V lymanském sektoru se bojovalo u Novovodjaného, u Drobiševého a Kolodjaz.
Ve slovjanském sektoru probíhaly střety u Dronivky, jižně od které okupanti vyvěsili své vlajky na území bývalé mléčné farmy Luhové.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru Rusové tlačili směrem na Minkivku.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru provedli okupanti útočné akce u Kosťantynivky, Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ivanopilije, severně od Jablunivky, u Rusyn Jaru a směrem na Sofijivku.
V pokrovském směru se bojovalo u Šachového, Zapovidného, Rodynského, v Mirnohradu, Pokrovsku, severně od Kotlyného, Udačného, u Molodecké a u Filije.
V oleksandrivském směru probíhaly střety u Zeleného Haje, směrem na Oleksijivku, u Stepového a Krasnohirského.
Jižní fronta: V huljajpolském směru se okupanti snažili postupovat u Solodkého, podařilo se jim opět dostat do Dobropilije a tlačili u Varvarivky, Zeleného, Huljajpole a Dorožňanky.
V orichivském směru se bojovalo u Ščerbaků, Stepnohirsku a Prymorského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení cel na dovoz veškerého zboží z osmi evropských zemí kvůli jejich postoji k Grónsku. Napsal to na své sociální síti Truth Social. Podle Trumpa Spojené státy po mnoho let „dotovaly“ Dánsko i další státy Evropské unie, a nyní, když by se Dánsko mělo „odvděčit“, údajně není schopno zajistit ochranu Grónska. Prezident USA tvrdí, že Dánsko má v současnosti k dispozici pouze dva psí spřežení jako prostředek obrany, z nichž jedno bylo přidáno teprve nedávno, a že pouze Spojené státy pod jeho vedením jsou schopny tuto situaci „zvládnout – a to velmi úspěšně“. Trump zároveň obvinil některé evropské státy, že vyslaly své zástupce do Grónska „s nejasnými cíli“ a že tím hrají „velmi nebezpečnou hru“, která vytváří nepřijatelnou a neudržitelnou míru rizika. Na tomto základě se rozhodl zavést 10% clo na veškeré zboží dovážené do USA z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Spojeného království, Nizozemska a Finska. Tato cla mají vstoupit v platnost 1. února a od 1. června se mají zvýšit na 25 %. Podle Trumpa budou tato opatření platit až do dosažení dohody o „plném a konečném odkupu Grónska“. Dodal, že Spojené státy se o tuto dohodu údajně snaží už více než 150 let a že Dánsko ji vždy odmítalo. Zároveň však uvedl, že Washington zůstává otevřen jednání s Dánskem i ostatními dotčenými státy.
V Dánsku mezitím vyšly do ulic tisíce lidí na protest proti rostoucím výzvám, aby Spojené státy převzaly kontrolu nad Grónskem. Demonstrace v Kodani organizovaly grónské skupiny ve spolupráci s nevládní organizací ActionAid Denmark, která uvedla, že požaduje respekt k Dánskému království a právu Grónska na sebeurčení. Protesty byly načasovány na dobu návštěvy amerických senátorů v Dánsku. Účastníci skandovali hesla jako „Grónsko není na prodej“ a „Pryč ruce od Grónska“, nesli transparenty a grónské vlajky, shromáždili se na Radničním náměstí v Kodani a poté pochodovali k americkému velvyslanectví. Podle novinářů se protestů účastnily tisíce lidí, přesné počty ale organizátoři ani policie neuvedli. Demonstrace se konaly i v dalších dánských městech a další byly ohlášeny v grónském hlavním městě Nuuk.
Na Trumpovy výroky reagovali také evropští lídři. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozby cly za nepřijatelné a zdůraznil, že Evropa odpoví jednotně a koordinovaně, pokud budou cla skutečně zavedena. Macron uvedl, že Francie hájí suverenitu a nezávislost států v Evropě i jinde ve světě, a proto podporuje Ukrajinu i účastní se cvičení v Dánsku, protože otázka Grónska se podle něj týká bezpečnosti v Arktidě a na hranicích Evropy. Zdůraznil, že žádné zastrašování ani hrozby Evropu neovlivní – ani v případě Ukrajiny, ani Grónska. Kriticky se vyjádřili také švédský premiér Ulf Kristersson a britský premiér Keir Starmer. Kristersson uvedl, že Evropa se nenechá vydírat a že otázky týkající se Dánska a Grónska mají řešit přímo tyto subjekty. Starmer označil uvalení cel na evropské země za „naprosto špatné“, zejména pokud jde o snahu zajistit kolektivní bezpečnost spojenců v rámci NATO, a dodal, že Londýn bude situaci přímo projednávat s administrativou USA.
Italské orgány činné v trestním řízení zadržely v přístavu Brindisi loď plující pod vlajkou malého ostrovního státu v Oceánii, která přepravovala více než 33 000 tun železných kovů z Ruska. Informovala o tom agentura ANSA. Kontrola plavidla odhalila „závažné nesrovnalosti, falšování a úpravy lodní dokumentace“ týkající se přístavních zastávek a manipulace s nákladem. Vyšetřování potvrdilo, že loď byla mezi 13. a 16. listopadem 2025 v ruském přístavu Novorossijsk, kde provedla zakázané nákladní operace. Navíc se ukázalo, že v oblasti u Novorossijsku posádka vypnula GPS a lodní transpondér, pravděpodobně s cílem skrýt skutečný pohyb lodi a ztížit kontrolu ze strany úřadů. V současnosti jsou vyšetřovány čtyři osoby: dovozce, majitel lodi a dva členové posádky. Jsou podezřelí z porušení sankcí Evropská unie, které byly uvaleny v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině.
Zároveň Zahraniční zpravodajská služba Ukrajiny (SZR) uvedla, že ruští okupanti v roce 2025 vyvezli z dočasně okupovaných území Ukrajiny více než 2 miliony tun obilnin, které byly následně prodávány do zahraničí jako „ruské“ obilí. Přibližně 1,4 milionu tun z tohoto objemu bylo vyvezeno ve druhé polovině roku 2025. Největší část ukradeného obilí směřovala do Egypt a Bangladéš (celkem 53,6 % objemu). Zvýšily se také dodávky do Libanon a Turecko, přičemž Rusko obnovilo export obilí do Sýrie. Další dodávky směřovaly do Džibutsko, Saúdská Arábie, Vietnam a v menších objemech i do některých balkánských zemí. Podle ukrajinské rozvědky Rusko k obcházení sankcí systematicky využívá tzv. ship-to-ship operace – překládku obilí z lodi na loď v rejdě přístavu Kavkaz za použití skladovacích plavidel. Tento postup umožňuje skrýt skutečný původ obilí, vyhnout se přímému vplutí do přístavů na okupovaných územích Ukrajiny a snížit riziko obvinění z nelegálního obchodu.
Dnes se zaměříme na vývoj ruských příjmů z exportu ropy a zemního plynu do státního rozpočtu. Ministerstvo financí informovalo, že v prosinci 2025 tyto příjmy poklesly na 448 miliard rublů, což je nejnižší úroveň od pandemie Covid 19. Za celý rok 2025 pak tyto příjmy činily 8,48 bilionu rublů, a tvořily tak pouze 22% rozpočtových příjmů.
Lze tak říci, že byl splněn jeden z plánů Vladimíra Putina, který již dříve požadoval, aby se ruská ekonomika diverzifikovala a byl snížen podíl příjmů z těžby ropy a zemního plynu. Ten například v roce 2019 převyšoval 50% všech rozpočtových příjmů, což činilo Rusko značně závislé na tomto jednom sektoru průmyslu. Bylo toho ale dosaženo nikoli rozvojem ostatních sektorů ruské ekonomiky, jak tato iniciativa zamýšlela, ale dramatickým poklesem příjmů z exportu nerostných surovin, což je pro ruský rozpočet nepříliš pozitivní zpráva.
Pro srovnání, v roce 2024 činily rozpočtové příjmy Ruska z exportu ropy a zemního plynu celkem 11,13 bilionu rublů, což znamená meziroční pokles těchto příjmů o 24%. Původní předpoklad při sestavování rozpočtu na rok 2025 přitom počítal s příjmy ve výši téměř 11 bilionů rublů, a nebylo dosaženo ani korigované hodnoty 8,65 bilionu rublů, která byla publikována na podzim minulého roku.
Průměrná cena barelu ruské ropy za celý rok 2025 se tak pohybuje mezi 44 a 45 USD za barel, a vrátila se tak na úroveň z období pandemie, kdy se prodejní cena pohybovala okolo 42 USD za barel. Připomeňme, že návrh rozpočtu pro rok 2026 předpokládá průměrnou cenu na úrovni 59 USD za barel, což znamená, že jen za první měsíc roku 2026 budou vzhledem k současným exportním cenám ruské ropy rozpočtové příjmy nižší o 232 miliard rublů.
Za celý rok 2026 tak ruští analytici odhadují, že budou ruské příjmy z exportu ropy a zemního plynu nižší o přibližně 3 až 3,5 bilionu rublů. Tento rozdíl přibližně odpovídá hodnotě likvidních prostředků, které jsou v současnosti uloženy v ruském fondu národního blahobytu. Jejich hodnota v posledních měsících mírně vzrostla, a dosahuje nyní 4,1 bilionu rublů, došlo k tomu ale jen díky prudkému růstu ceny fyzického zlata na světových trzích, celkový objem prostředků uložených v tomto fondu se nezměnil.
Bude ta zajímavé sledovat, zda dojde v roce 2026 k úplnému vyčerpání tohoto fondu (jak předpokládají někteří ruští analytici), nebo bude ponechán jako rezerva na nejhorší časy a vzniklý schodek rozpočtu bude pokryt například zvýšenou emisí státních dluhopisů.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) včera zmařila pokus o pašování zbraní přes egyptskou hranici pomocí dronů. Po jejich odhalení vojáci zasáhli a zajistili šest pušek M-16.
Sýrie: Syrské vládní jednotky vstoupily do měst Maskana, Dejr Háfir a Dibsíja Afnán a převzaly nad nimi plnou kontrolu. Východně od Dejr Háfiru bylo zajištěno dalších 14 obcí, přičemž oblast opustilo přes 200 bojovníků SDF se svými zbraněmi. Při odchodu byly odstraněny vlajky PKK/SDF a v Maskaně jednotky SDF zapálily budovu dopravní policie. Na letecké základně Al-Džaráh po sobě zanechaly značné množství munice. Oblasti západně od Eufratu byly vyhlášeny uzavřenou vojenskou zónou. Podle velitele SDF Mazlúma Abdího padlo rozhodnutí o stažení po konzultacích s „přátelskými zeměmi a zprostředkovateli“, pravděpodobně USA a Francií, v rámci dohody z 10. března. Na západním břehu Eufratu zůstává pod kontrolou SDF už jen několik měst v provincii Rakka, zejména Tabka (As-Saura), Mansúra a Sabcha. Není vyloučeno, že se je Damašek pokusí brzy ovládnout. Syrské ministerstvo obrany již po zabití dvou svých bojovníků SDF vyhlásilo jednu oblast v provincii Rakka za uzavřenou vojenskou zónu.
Írán: Bezprecedentní výpadek internetu v Íránu, který nebyl vyřešen ani krátkodobým obnovením tzv. národního internetu, způsobil rozsáhlé narušení bankovnictví, obchodu i zásobování a uvrhl miliony lidí do vážných existenčních potíží. Ekonomické škody jsou odhadovány na desítky tisíc miliard rijálů. Omezené obnovení „národního internetu“ a minimální přístup k mezinárodní síti v sobotu 17. ledna trvaly jen několik minut, poté bylo spojení znovu přerušeno. Celkově tak Írán čelil více než 190 hodinám téměř úplného internetového blackoutu, který se stal hlavním tématem médií i odborných debat. Celostátní odpojení internetu začalo 8. ledna, souběžně s masovými protesty po výzvě prince Rezy Pahlavího. Íránský režim v reakci na demonstrace bezprecedentně zablokoval mezinárodní internet i klíčové komunikační infrastruktury. Více než 87 milionů obyvatel bylo fakticky odstřiženo od informací, digitálních služeb i kontaktu se světem.
Nejvyšší vůdce Alí Chameneí označil protesty za „americké spiknutí“ a obvinil Spojené státy, konkrétně Donalda Trumpa, z podněcování nepokojů a podpory demonstrantů. Zároveň přiznal vysoký počet obětí, odpovědnost však přenesl na osoby údajně napojené na USA a Izrael. Prohlásil, že protesty byly potlačeny, ale represivní zásahy budou pokračovat. Trump naopak v rozhovoru pro Politico vyzval k ukončení Chameneího vlády a prohlásil, že Írán potřebuje nové vedení. Uvedl, že během několika týdnů byly při protestech zabity tisíce lidí. Íránský režim označil za založený na strachu a násilí.
Navzdory výpadkům se do médií postupně dostávaly záběry protestů z měst jako Isfahán, Mašhad či Dáráb, kde lidé skandovali hesla proti režimu a na podporu návratu monarchie. Zpožděné zveřejňování videí bylo přímým důsledkem dlouhodobého odpojení internetu. Napětí dále posílilo i prohlášení amerického ministerstva zahraničí, které skrze persky mluvící účet na síti X vyzvalo Íránce ke sdílení informací o aktivitách Revolučních gard s cílem přerušit jejich finanční toky. Zároveň připustilo možnost finančních odměn a relokace pro spolupracující osoby.
Na mezinárodní scéně mezitím Argentina oficiálně zařadila jednotky Kuds a 13 s nimi spojených osob na seznam teroristických organizací. Vláda prezidenta Javiera Mileie uvedla, že cílem je omezit jejich finanční a operační schopnosti. Připomněla rovněž íránskou stopu v teroristických útocích v Buenos Aires v 90. letech a kritizovala Teherán za neochotu spolupracovat s justicí.
Somálsko: Americkými silami vycvičené jednotky Danab provedly z oblasti u letiště Kismajó útoky kamikadze drony na město Džamame v regionu Dolní Džuba, které je pod kontrolou hnutí aš-Šabáb. Podle místních zdrojů byly zasaženy budovy včetně mešity, škol a obytných čtvrtí, přičemž došlo k rozsáhlým materiálním škodám. O civilních obětech zatím nejsou potvrzené informace. Údery jsou součástí pokračující společné kampaně USA a somálských sil proti územím ovládaným aš-Šabábem. Pozorovatelé varují, že rostoucí intenzita útoků, včetně opakovaného bombardování Džamame (naposledy v listopadu, kdy zahynulo 12 civilistů), může prohlubovat humanitární utrpení, zvyšovat nespokojenost obyvatel a paradoxně posilovat vliv i náborové možnosti aš-Šabábu.
Libye: Předseda libyjské Prezidentské rady Muhammad al-Manfí jmenoval islámského učence a politika islamistického směru Alího Sallábího svým poradcem pro otázky národního usmíření. Toto rozhodnutí vyvolalo silnou kritiku v libyjských politických kruzích i médiích, zejména kvůli Sallábího vazbám na Muslimské bratrstvo. V Saúdské Arábii, Egyptě, Spojených arabských emirátech a Bahrajnu je Sallábí veden na seznamech teroristů. Řada politických sil varuje, že jmenování takto kontroverzní osobnosti může prohloubit vnitřní rozkol v zemi. Zároveň zpochybňují, zda má Prezidentská rada v současném politickém patu mandát k podobným krokům.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
