(2 485 slov, doba čtení 13 minut)
Audioverze článku bude doplněna co nevidět!
V noci na 18. ledna ruské jednotky zaútočily na ukrajinské regiony 201 drony, z nichž 167 vzdušných cílů bylo zneškodněno. Uvedlo to Vzdušné síly Ozbrojených sil Ukrajiny. Rusko vypustilo přibližně 120 dronů typu Šahed, zbytek tvořily drony Gerbera a další typy. Startovaly ze směrů Kursk, Orel, Brjansk, Primorsko-Achtarsk, Millerovo, dále z Čaudy na dočasně okupovaném Krymu a z okupovaného Doněcka. Podle předběžných údajů bylo k 08:00 sestřeleno nebo potlačeno 167 dronů. Zároveň bylo zaznamenáno 30 zásahů údernými UAV na 15 místech a dopad trosek na dvou lokalitách.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Prilipek, ve Vovčansku, u Vovčanských Čutor a směrem na Kruhlé a Čuhunivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo směrem na Petropavlivku a Kurylivku.
V lymanském sektoru se okupanti snažili postupovat k Novoserhijivce, Drobyševému, Stavkám, Mirnému, Zaričnémuv a k Lymanu.
Ve slovjanském sektoru se okupanti dostali do Zakitného, boje probíhaly u Svjato-Pokrovského a okupanti pomalu postupují i jižně od této vesnice.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru neproběhly žádné útočné operace.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru pokračovaly střety u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ivanopilje, Kosťantynivky, Ščerbynivky, směrem na Ilinivku, u Rusin Jaru a směrem na Sofijifku a Torské.
V pokrovském směru se bojovalo u Zapovidného, Sucheckého, Rodynského, v Mirnohradu, Pokrovsku a jeho okolí, severně od Kotlyného, Udačného, u Molodeckého a směrem na Novopavlivku a Filiji.
V oleksandrivském sektoru pokračovaly boje u Zeleného Háje, Sosnivky, Vyšnevého a Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpolském směru Rusové tlačili u Solodkého, směrem na Dobropiliji, u Varvarivky, Zeleného, Huljajpole a u Dorožňanky.
V orichivském směru došlo k jednomu střetu v okolí Primorského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Kauza kolem Grónska dál eskaluje. V roce 2025 se Spojené státy pokusily získat informace o grónských vojenských objektech, přístavech a leteckých základnách prostřednictvím neoficiálních kanálů a bez zapojení Dánska. Informuje o tom deník Berlingske s odkazem na Ekstra Bladet, který cituje dokumenty dánského ministerstva obrany a ozbrojených sil. Podle nich se v lednu 2025 nejmenovaný americký vojenský důstojník ve dvou případech, s odstupem šesti dnů, obrátil přímo na Arctic Command se žádostí o poskytnutí informací. Kontakt proběhl mimo standardní diplomatické a obranné kanály, tedy bez účasti ministerstva zahraničí, ministerstva obrany či centrálního velení dánské armády. První žádost byla vznesena 16. ledna 2025, o dalších šest dnů později se stejná osoba domáhala doplňujících údajů. Není jasné, zda byly informace Spojeným státům skutečně předány ani v jakém rozsahu, podle Berlingske se však pravděpodobně týkaly grónské infrastruktury – vojenských zařízení, přístavů a letišť. List zároveň uvádí, že dánské síly v Grónsku reagovaly na americké dotazy vstřícně. Americké velvyslanectví v Kodani uvedlo, že „není důvod se divit“, že USA vedou dialog a jsou v kontaktu s partnery v Grónsku a Dánsku v rámci spolupráce na bezpečnosti v Arktidě a v rámci Aliance.
Současně osm členských států NATO – Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Spojené království – společně prohlásilo, že hrozby cel ze strany Donald Trump „podkopávají transatlantické vztahy“. Ve společném prohlášení, zveřejněném mimo jiné na webu německé vlády, státy uvedly, že tarifní nátlak hrozí nebezpečnou spirálou zhoršování vztahů a zdůraznily jednotu a solidaritu s Královstvím Dánska a obyvateli Grónska. Zároveň připomněly, že dánské cvičení Arctic Endurance je reakcí na bezpečnostní potřeby v Arktidě a nepředstavuje hrozbu pro žádnou zemi.
Napětí se přeneslo i do oblasti obchodu. Předseda Evropské lidové strany Manfred Weber uvedl, že schválení obchodní dohody mezi EU a USA je za současné situace nemožné kvůli Trumpovým hrozbám vůči Evropě v souvislosti s Grónskem. Dohodu, kterou v létě 2025 uzavřela Ursula von der Leyen s americkým prezidentem, považuje Evropský parlament za politicky neprůchodnou. Pokud se k odpůrcům přidají i další frakce, může být ratifikace odložena nebo zablokována.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas označila americké celní hrozby za „skvělý čas pro Rusko a Čínu“, protože právě tyto státy podle ní profitují z rozporů mezi USA a Evropskou unií. Upozornila, že otázky bezpečnosti Grónska lze řešit v rámci NATO a že obchodní válka by učinila Evropu i Spojené státy chudšími. Zároveň varovala, aby spor neodvedl pozornost od hlavního úkolu – pomoci ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Kriticky se k hrozbám vyjádřili i další evropští lídři, včetně Emmanuel Macron, švédského premiéra Ulf Kristersson a britského premiéra Keir Starmer, kteří shodně odmítli jakýkoli nátlak a zdůraznili principy suverenity a kolektivní bezpečnosti.
Islandská vláda připravuje parlamentní rezoluci o vyhlášení referenda k pokračování přístupových jednání s Evropskou unií, kterou chce předložit během jarní schůze parlamentu. Ministryně zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir uvedla, že k tomuto kroku vedou změny v mezinárodní situaci, zejména otázky bezpečnosti, obrany a hodnot, na nichž Island staví – mír, demokracie, lidská práva a mezinárodní právo. Pokud parlament rezoluci schválí, musí se referendum konat v rozmezí tří měsíců až jednoho roku, což při schválení do konce jara 2026 prakticky znamená hlasování na jaře 2027. Vládní koalice se shoduje, že konečné slovo mají mít občané, i když jednotlivé strany a ministři mají na členství v EU rozdílné názory. Premiérka Kristrún Frostadóttir zdůraznila, že vláda nebude jednotně agitovat ani pro, ani proti, ale zajistí referendum jako demokratický proces. Průzkumy veřejného mínění z roku 2025 přitom ukazují mírnou převahu příznivců členství v EU, zhruba v poměru 44–45 % ku 35–36 % odpůrců.
Francouzská televizní stanice LCI informovala, že po skandálním setkání ukrajinského a amerického prezidenta v únoru 2025 mělo dojít k „rozkolu“ mezi zpravodajskými službami obou zemí, v jehož důsledku měla Ukrajina přestat Spojeným státům předávat část zpravodajských informací. Uvedl to francouzský publicista a komentátor geopolitiky Vincent Crouse, který se odvolával na nedávné vyjádření Emmanuel Macron, podle něhož dnes Francie pokrývá zhruba dvě třetiny zpravodajských potřeb Ukrajiny a v této oblasti nahradila USA. Podle Crouse to má dokazovat prohlubující se propast mezi ukrajinskými a americkými tajnými službami, jež měla vzniknout po hádce mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně. Ukrajinské bezpečnostní složky – Služba bezpečnosti Ukrajiny a Hlavní správa rozvědky – měly podle tohoto tvrzení omezit sdílení informací kvůli obavám z úniků dat z americké strany do Moskvy. Zdroje z HUR však tyto informace popřely jako zcela nepodložené a uvedly, že výroky z francouzské televize byly následně zkresleny ruskou propagandou. Podle nich se jedná o další vlnu dezinformací šířených kremelskými botími sítěmi s cílem narušit vyjednávací proces o ukončení války. Ukrajinské zpravodajské služby podle těchto zdrojů nadále profesionálně spolupracují se zahraničními partnery, včetně USA. Podobně se vyjádřilo i Centrum pro boj s dezinformacemi při Radě národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny, které označilo tvrzení LCI za záměrnou konspirační teorii bez jakýchkoli faktů, šířenou s cílem oslabit důvěru mezi Ukrajinou a klíčovými západními spojenci v době jednání o mírovém plánu.
Dnes se zaměříme na aktuální průměrnou cenu benzínu a motorové nafty na ruském trhu. Ta je sice stále přibližně poloviční oproti ceně na čerpacích stanicích v ČR (jak si uvedeme dále), jednak to ale znamená vzhledem ke čtvrtinové kupní síle ruské populace ve sŕovnání českou to, že je pro Rusy benzín subjektivně dvakrát dražší, než pro Čechy, cena paliva v Rusku je ale nyní také srovnatelná se zemí, se kterou se Rusové rádi srovnávají – tedy se Spojenými Státy.
V Rusku nyní průměrná cena benzínu o 92 oktanech dosahuje 61,33 rublů za litr (tedy v přepočtu přibližně 16 Kč za litr), přičemž v USA je průměrná cena tohoto paliva 2,8 dolaru za galon, tedy v přepočtu přibližně 15,5 Kč za litr. U motorové nafty vychází srovnání obdobně. V Rusku je její průměrná cena 75,14 rublu (tedy v přepočtu přibližně 20 Kč za litr), v USA se průměrná cena motorové nafty v současnosti pohybuje okolo 3,48 USD za galon (tedy v přepočtu přibližně 19,25 Kč za litr).
Srovnávat kupní sílu ruské a americké populace je složité, neboť v USA je výrazně jiná struktura nákladů oproti Evropě a například je tam výrazně dražší zdravotní péče, určité srovnání lze ale provést například porovnáním minimální mzdy. Ta je v USA 7,25 dolaru (tedy přibližně 150 Kč) za hodinu práce, v Rusku je minimální mzda v současné době (od 1.1.2026 byla v Rusku oproti minulému roku minimální mzda zvýšena o přibližně 21%) na úrovni 170 rublů za hodinu práce, což odpovídá přibližně 45 Kč. Za hodinu práce za minimální mzdu si tak může Američan koupit více než třikrát tolik více paliva, než Rus.
Přičemž je zde potřeba přihlédnout k ještě jednomu aspektu, totiž že průměrné ceny nezohledňují cenové rozdíly mezi velkými řetězci a nezávislými čerpacími stanicemi v Rusku. Velké řetězce, tedy společnosti jako Rosněft, Lukoil nebo Tatněft, které vlastní celý zpracovatelský řetězec (od těžby, přes zpracování ropy v rafinériích až po finální prodej na čerpacích stanicích), si mohou dovolit menší marže v posledním kroku, neboť se náklady rozloží na celý řetězec,
Průměrný rozdíl v ceně paliv mezi velkými řetězci a malými čerpacími stanicemi se tak v Rusku od srpna do prosince zvětšil průměrně na 5 rublů, v 17 regionech dosahuje rozdíl v průměru 6 rublů a největší rozdíly jsou v regionu, který jako jeden z prvních zaznamenal vÿpadky v zásobování palivem, tedy v Zabajkalském kraji. Tam v současné době dosahuje rozdíl cen i 10 rublů na litr paliva.
V důsledku toho nezávislé čerpací stanice v Rusku přišly v průběhu posledních několika měsíců o přibližně 70% zákazníků. Malé nezávislé čerpací stanice, které dříve tvořily přibližně 60% distribuční sítě (přičemž v odlehlejších regionech dosahuje jejich podíl i 80 a více procent), se tak dostaly do velkých finančních potíží, a některé již ke konci roku 2025 ukončily činnost, a vzhledem k pokračujícím potížím na ruském trhu paliv lze předpokládat, že se tento trend v roce 2026 ještě urychlí.
Izrael: Izraelská policie oznámila, že pohraniční stráž na přechodu Allenby mezi Jordánskem a Západním břehem zadržela dva kurýry, kteří se pokusili převézt hotovost ve výši přibližně 12 milionů šekelů (3,8 milionu dolarů). Podle policie byly peníze pravděpodobně určeny k financování palestinských teroristických aktivit na Západním břehu. Oba muži byli zadrženi a vyslýcháni. Zásah proběhl na základě informace od vojenské rozvědky.
Sýrie: Velitel Syrských demokratických sil (SDF) Mazlúm Abdí míří do Damašku na jednání s prezidentem Sýrie Ahmadem aš-Šaráou. Prezident aš-Šaráa se v Damašku zároveň setkal se zvláštním vyslancem USA pro Sýrii Tomem Barrackem za účasti ministra zahraničí Asáda aš-Šajbáního. Jednání se zaměřilo na jednotu a suverenitu Sýrie, politický dialog, koordinaci v boji proti terorismu, hospodářskou spolupráci a regionální rozvoj.
Prezident vyzval k zachování stability a dodržování dohody se SDF. Podle stanice Al Jazeera uvedl, že arabské kmeny by měly zachovat klid a umožnit plné naplnění uzavřené dohody. Státní instituce budou postupně zavedeny ve všech třech východních a severovýchodních provinciích. Schůzka s Mazlúmem Abdím, původně plánovaná na dnešek, byla kvůli počasí odložena na zítřek. Všechny zbývající sporné otázky se SDF mají být zcela vyřešeny. Sýrie zůstává jednotným státem, přičemž oblasti se zvláštním statusem budou vymezeny podle platných bezpečnostních dohod.
Syrská vláda a SDF mezitím podepsaly čtrnáctibodovou dohodu o příměří a integraci. Příměří vstupuje v platnost okamžitě a jeho realizace bude probíhat postupně. Rakka a Dejr ez-Zor se vracejí pod plnou suverenitu syrského státu, včetně hraničních přechodů a ropných a plynových polí. Zadržení a osoby podezřelé z napojení na ISIS budou předány syrské vládě. Civilní instituce v provincii Hasaka budou integrovány do státních struktur, přičemž status měst Hasaka a Kámišlí zatím není v dohodě výslovně upraven. Mezi hlavní body očekávané finální dohody patří integrace všech civilních institucí do struktur syrského státu, předání všech ropných polí pod správu vlády a začlenění členů SDS do syrského ministerstva obrany na individuálním základě po bezpečnostních prověrkách. Počítá se také s jmenováním guvernéra provincie Hasaka prezidentským dekretem, odevzdáním těžkých zbraní a předáním kontroly nad přechody s Irákem. Dohoda dále předpokládá vytvoření místních sil vnitřní bezpečnosti podřízených ministerstvu vnitra, převzetí správy věznic a táborů syrskou vládou, schválení kandidátů SDF pro působení ve státních institucích a závazek SDF vyvést členy PKK ze syrského území v určené lhůtě. Součástí je rovněž návrat vysídlených Kurdů do oblastí Afrínu a Šajch Maksúdu.
Syrská armáda po tvrdých bojích se Syrskými demokratickými silami (SDF) převzala plnou kontrolu nad městem Tabka. Syrské demokratické síly (SDF) stáhly své jednotky z klíčových ropných polí al-Omar a at-Tanak v provincii Dejr alez-Zor. Al-Omar, největší ropné pole v zemi, mělo kapacitu 75 tisíc barelů denně, at-Tanak přibližně 40 tisíc. Obě lokality jsou strategicky významné pro syrskou energetiku.
Mezitím místní kmenové milice v severní části Dejr ez-Zoru dobyly zpět své vesnice po přestřelkách se SDF, při nichž bylo několik jejich bojovníků zabito. Kmeny zahájily koordinované útoky s cílem vytlačit SDF z území v provinciích Rakka, Hasaka a Dejr ez-Zor. Ve východní části provincie převzaly kontrolu nad ropným polem al-Omar a plynovým polem Koniko, kde dříve působily americké základny. Obyvatelé a kmenové skupiny z Rakky navíc ve videozáznamech uvedli, že zaútočili na pozice SDF přímo ve městě.
Americké síly oznámily, že 16. ledna provedly úder na severozápadě Sýrie, při němž byl zabit Bilál Hasan al-Džásim, vůdce napojený na al-Káidu. Podle velení CENTCOM měl přímé vazby na bojovníka Islámského státu (IS) odpovědného za útok u Palmýry z prosince 2025, při němž zahynuli dva američtí vojáci a americký tlumočník.
Írán: Podle informací, které získal server Independent Persian, bylo mezinárodní internetové připojení v některých částech Íránu z větší části obnoveno. Poslanec Mohammad Serádž v neděli 18. ledna uvedl, že plné obnovení mezinárodního internetu se očekává nejpozději do pondělí nebo úterý a lidé by se měli opět dostat k běžnému globálnímu internetu. Tyto zprávy přicházejí v době rostoucího napětí mezi Teheránem a Washingtonem. Donald Trump zaujal tvrdší postoj vůči Islámské republice. Námořní sledovací data zároveň ukazují, že americká letadlová loď Abraham Lincoln pokračuje v plavbě směrem na Blízký východ.
Mezitím Masúd Pezeškján v neděli 18. ledna na síti X prohlásil, že jakýkoliv čin nebo hrozba namířená proti vůdci Islámské republiky bude považována za „totální válku proti íránskému národu“. Kritizoval také nedávné výroky týkající se budoucnosti íránského vedení. V souvislosti s tíživou životní situací obyvatel zdůraznil, že hlavní příčinou ekonomických problémů jsou “sankce USA a jejich spojenců, které podle něj přímo dopadají na každodenní život lidí.”
Somálsko: Síly autonomního regionu Puntland zveřejnily záběry zahraničních bojovníků Islámského státu (IS) zajatých během operace Kalmiskad.
Současně džihádistická skupina aš-Šabáb publikovala nové video útoku na kontrolní stanoviště provládních milicí v okolí oblasti Dinsor v provincii Bay. V dalším prohlášení aš-Šabáb oznámil rozsáhlé útoky na čtyři základny somálských vládních sil v okolí města Waršich severně od Mogadiša. Podle předběžných informací byly všechny základny dobyty. Skupina rovněž zveřejnila fotografie z útoků na základny somálských speciálních jednotek podporovaných USA a Tureckem.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
