(3 096 slov, doba čtení 16 minut)
Dnešní audio bude vydáno následující dny. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 31. ledna podnikly ruské síly další dronový útok proti Ukrajině, při němž bylo z oblastí Orel, Millerovo a Primorsko Achtarsk na území Ruska vypuštěno celkem 85 útočných bezpilotních prostředků různých typů, především dronů Šáhed, Gerbera a Italmás, z nichž zhruba 55 tvořily drony Šáhed. Ukrajinská obrana proti útoku byla zajišťována letectvem, jednotkami protivzdušné obrany, prostředky radioelektronického boje, bezpilotními systémy a mobilními palebnými skupinami. Podle předběžných údajů bylo k 8.00 ráno sestřeleno nebo elektronicky potlačeno 64 nepřátelských dronů na severu, jihu a východě země. Zásahy 20 útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na třinácti lokalitách.
V průběhu ledna 2026 zničila protivzdušná obrana Sil obrany Ukrajiny více než 21 500 vzdušných cílů, mezi nimi 13 řízených střel Ch-101, 9 řízených střel Ch-22/Ch-32, 37 balistických raket Iskander-M/KN-23, 10 střel Kalibr, 4 řízené letecké střely Ch-59/69, 6 střel Iskander-K, dále 2 725 útočných dronů Šáhed, 565 průzkumných bezpilotních prostředků a 18 185 dronů jiných typů. Letectvo ukrajinských vzdušných sil během ledna provedlo 614 bojových letů, z toho přibližně 460 v rámci stíhací ochrany vzdušného prostoru a více než 90 k přímým úderům a letecké podpoře pozemních jednotek. Samotné letectvo přitom v lednu zničilo celkem 392 vzdušných cílů, konkrétně 11 řízených střel a 381 bezpilotních prostředků.
Ruská hybridní válka má hmatatelné dopady i mimo Ukrajinu a jedním z nejviditelnějších příkladů je dlouhodobé zatížení polských ozbrojených sil ochranou hranice s Běloruskem. Denně se na ní podílí přibližně 400 příslušníků pohraniční stráže a kolem 2 400 vojáků, ve skutečnosti však jde o mnohem vyšší počet osob kvůli nutným rotacím a logistickému zajištění, přičemž celkově se na hranici dlouhodobě pohybuje zhruba 6 000 vojáků. Tento stav trvá bez výraznější změny už od roku 2021 a má výrazně negativní dopad na výcvik a připravenost jednotek. Dlouhodobé nasazení na hranicích znamená odloučení od kmenových útvarů a přerušení systematického výcviku, což se promítá do problémů s plněním základních vojenských úkolů včetně přípravy na boj. Vojáci navíc vykonávají činnosti blízké policejní práci a kontrole davu, na které nejsou primárně cvičeni, případně jen na úkor jiných schopností. Z pohledu armády i státu jde o krajně neefektivní využití profesionálních vojáků, které zvyšuje náklady, snižuje bojovou připravenost a postupně vytváří strukturální problém, jenž se s každým dalším rokem prohlubuje.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Starycje, Prilipek, ve Vovčansku, u Vovčanských Čutor, u vesnice Kruhly, Hryhorivky, směrem na Petro-Ivanivku a u Fiholivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo u Petropavlivky, do které se podařilo dostat okupantům a také směrem na Kurilivku a Novoosynové. Ukrajinské video z Kupjansk-Vuzlového ukazuje, že okupanti navzdory svým prohlášením tuto vesnici prokazatelně nekontrolují.
V lymanském sektoru se okupanti snažili postupovat u Tverdochlybového, směrem na Druželjubivku, Drobyševé a u Zařičného.
Ve slovjanském sektoru probíhaly střety u Jampilu, Zakitného, Dronivky a u Svjato-Pokrovského.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nejsou hlášeny žádné útočné operace
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru probíhaly boje u Pleščijivky, Ivanopilije, Ščerbynivky, směrem na Ilijivku, Stepanivku a Novopavlivku.
V pokrovském sektoru se bojovalo směrem na Ivanivku, u Rodynského, v Mirnohradu, Pokrovsku, severně od Kotlyného, Udačného, u Molodeckého, Novopidhorodného a u Filije.
V oleksandrivském sektoru Rusové tlačili směrem na Oleksandrohrad, u Zlahody, Rybného a směrem na Nové Záporoží.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru se bojovalo směrem na Dobropiliji. Okupantům se podařilo infiltrovat Ternuvaté, ukrajinská strana tvrdí, že byla tato skupina eliminována, jako důkazy však předložila video, které je podle počasí nejspíše staršího data. Další boje probíhaly u Olenokonstantynivky, Zeleného a u Huljajpole.
Celkově se situace v tomto směru nevyvíjí příznivě pro obránce a ukrajinské velení v tomto směru pokračuje v sérii lží a polopravd směrem k veřejnosti. Doufáme, že alespoň vyšší složky ukrajinského velení znají pravdu.
V orichivském směru okupanti útočili u Stepnohirského a ve směru na Primorské.
Německo již Ukrajině předalo devět systémů protivzdušné obrany IRIS-T a očekává, že v blízké době obdrží nové komplety, přičemž podle dřívějšího vyjádření generálního ředitele společnosti Diehl Defense Helmuta Raucha si Ukrajina objednala celkem 18 těchto systémů. Berlín zároveň na konci roku 2025 dodal Ukrajině další dva komplexy Patriot a pokračuje v dodávkách munice pro protivzdušnou obranu, nicméně ministr obrany Boris Pistorius upozornil, že Německo již nemůže převádět další systémy Patriot ze svých vlastních zásob, protože Ukrajině poskytlo více než třetinu svého dostupného arzenálu, což podle něj představuje v porovnání s ostatními spojenci neúměrně vysoký příspěvek a začíná narážet na limity vlastní obranyschopnosti země.
Švédský premiér Ulf Kristersson uved, že Švédsko vede předběžná jednání s Francií a Spojeným královstvím o možné jaderné spolupráci, což představuje významný posun ve švédské bezpečnostní politice po vstupu země do NATO a v kontextu rostoucích pochybností o dlouhodobé angažovanosti USA v obraně Evropy. Jeho vyjádření zapadá do širší evropské debaty o posílení vlastního jaderného odstrašení nezávislého na Spojených státech, která zesílila v důsledku měnících se bezpečnostních priorit Washingtonu. Švédsko přitom již po druhé světové válce zvažovalo vývoj vlastních jaderných zbraní v rámci politiky takzvané svobody jednání, avšak tento program narazil na technické problémy, tlak USA i odpor veřejnosti a byl ukončen podpisem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 1968. Současné bezpečnostní prostředí a nejistota ohledně budoucí role USA však znovu otevírají otázku, zda evropské státy včetně Švédska budou hledat nové formy zapojení do jaderného odstrašení prostřednictvím spolupráce se stávajícími evropskými jadernými mocnostmi.
Lotyšsko připravuje detailní plán, který má v případě ruského útoku umožnit rychké vyřazení silniční a železniční infrastruktury v blízkosti východní hranice, aby bylo znemožněno přesuny nepřátelských sil na jeho území. Ministr obrany Andris Spruds uvedl, že při zvýšení vojenské hrozby země nevylučuje fyzickou demontáž silnic a železnic a zdůraznil, že přes Lotyšsko neprojede žádný vlak okupantů. Prezident Edgars Rinkēvičs doplnil, že stát komplexně posuzuje zabezpečení východní hranice, přičemž se nejedná pouze o železniční tratě, ale také o silnice a širší protimobilní opatření zaměřená na zpomalení či zastavení případného útočníka. Tato příprava zapadá do širšího rámce posilování obranyschopnosti země, jehož součástí je i dokončení výstavby zhruba 280 kilometrů dlouhého plotu na hranici s Ruskem v prosinci 2025, který tvoří důležitý prvek vnější bezpečnostní infrastruktury Lotyšska.
Evropská unie uvedla do provozu první část vlastní zabezpečené satelitní komunikační sítě Govsatcom, jejímž cílem je snížit závislost na Spojených státech a zajistit členským státům suverénní, bezpečnou a šifrovanou satelitní komunikaci pro vládní i vojenské účely, jak uvedl eurokomisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius. Současně byl zahájen omezený provoz prvků programu IRIS, evropské satelitní komunikační infrastruktury, která má v dlouhodobém horizontu představovat alternativu ke komerčním systémům typu Starlink. Ukrajina již požádala o přístup k evropským zabezpečeným satelitním službám a EU pro tento účel připravuje konkrétní opatření. Plné uvedení systému IRIS do provozu je plánováno do roku 2030, kdy má síť zahrnovat přibližně 280 satelitů a poskytovat konektivitu jak vládním institucím, tak i soukromým uživatelům, přičemž celkové náklady projektu jsou odhadovány na 10,6 miliardy eur.
Společnost Airbus oznámila zahájení programu nové generace družic Pléiades Neo Next a potvrdila vypuštění prvního satelitu z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně pomocí nosné rakety Vega C, přičemž zakázka byla oficiálně udělena 27. ledna 2025 a start je plánován na začátek roku 2028. Hlavní technologickou inovací je dosažení prostorového rozlišení 20 centimetrů, což představuje výrazný posun oproti současným satelitům Pléiades Neo s rozlišením 30 centimetrů, spolu se zlepšenou frekvencí opakovaného snímkování stejné oblasti. Airbus zdůrazňuje, že data z nové družice budou využitelná napříč širokým spektrem civilních i bezpečnostních sektorů, včetně obrany a zpravodajských služeb, zemědělství, ochrany životního prostředí, námořní dopravy, krizového řízení, kartografie, stavebnictví, urbanismu a veřejné správy.
Společnost Safran Aircraft Engines oznámila rozsáhlé rozšíření svého závodu v Le Creusot, do něhož investuje přibližně 70 milionů eur s cílem navýšit výrobní kapacity pro motory stíhacích letounů Rafale, což představuje důležitý krok v reakci na rostoucí poptávku po tomto typu bojových letadel. Závod Le Creusot dosud vyráběl výhradně díly pro turbíny motorů LEAP a CFM56 používaných v civilních letounech Airbus A320 a Boeing 737, avšak v rámci rozšíření zde vzniknou nové výrobní linky zaměřené na klíčové komponenty motoru M88, který pohání Rafale. Le Creusot se tak stane druhou průmyslovou základnou pro výrobu komplexních dílů motoru M88 vedle závodu v Corbeil Essonnes, což má výrazně zvýšit tempo dodávek pohonných jednotek pro francouzské i exportní zákazníky. Zahájení stavebních a přípravných prací je plánováno na rok 2026 a plné uvedení nového výrobního komplexu do provozu se očekává v roce 2029.
Německá společnost STARK rozšířila své působení do Švédska otevřením nové kanceláře ve Stockholmu, přičemž tento krok přímo navazuje na memorandum o porozumění o strategickém inovačním partnerství mezi Německem a Švédskem z listopadu 2025 a odráží snahu obou zemí posílit spolupráci v oblasti obranných technologií. Firma se zaměří především na vývoj elektromagnetických technologií podporujících navigaci, zaměřování a řízení misí bezpilotních systémů v komplexních operačních podmínkách, což je oblast s rostoucím významem pro moderní bojiště. Drony STARK byly již dříve testovány v reálných bojových podmínkách na Ukrajině, zejména typ Virtus s vertikálním vzletem a přistáním, a získané zkušenosti mají být nyní využity při vývoji bezpilotních platforem přizpůsobených specifickým požadavkům severního křídla NATO.
Dnes se zaměříme na to, jaký je v současné době stav investic v ruské ekonomice. Sledování úrovně investic umožňuje pro danou ekonomiku poměrně spolehlivě předvídat, jaká bude v blízké (nebo i vzdálenější) budoucnosti úroveň rozvoje výroby, neboť investice (tedy jak stavba nových provozů, nákup nových zařízení nebo technologií) umožňují výrbu nejen rozvíjet, vzhledem k opotřebení stávajícího zařízení jsou ale nezbytné i pro to, aby byla výroba udržena na stávající úrovni.
Přičemž investice lze rozdělit do tří následujících kategorií.
a) Zahraniční investice – nové investice západních společností byly v Rusku ukončeny záhy po zahájení invaze na Ukrajinu, a části společností, které zareagovaly dostatečně rychle (než ruská vláda zavedla zákony omezující nakládání se zahraničním majetkem) se podařilo část svých investic z Ruska vyvést. Ruská vláda očekávala, že západní společnosti zastoupí investoři z Číny, ani ti ale nemají k ruskému podnikatelskému prostředí přílišnou důvěru a tak lze vliv zahraničních investic téměř zanedbat.
b) Investice soukromých společností – vzhledem k přetrvávajícím vysokým úrokovým sazbám, poklesu poptávky uvnitř Ruska a stále přísnějším sankcím, které postihují ruský export, nemá většina ruských společnosti k dispozici kapitál, který py mohla použít na investice do rozvoje výroby. Úvěry, které společnosti získávají u bank, jsou v drtivé většině krátkodobé (s dobou splatnosti maximálně rok a půl), a jsou určeny na průběžné financování výroby. Vzhledem k nejisté ekonomické situaci, a také již zmíněným vysokým úrokovým sazbám, nejsou ruské společnosti ochotny riskovat dlouhodobé investice s pomocí úvěrů, neboť za těchto podmínek mohou být dlouhodobé investice jen těžko rentabilní.
Již ve třetím čtvrtletí roku 2025 (novější údaje nejsou k dispozici) objem investic meziročně poklesl o 3,1%, a vzhledem k tomu, že export se vzhledem k novým sankcím od té doby dále zkomplikoval, lze spolehlivě předpokládat, že trend poklesu investic bude dále pokračovat i v posledním čtvrtletí roku 2025 a nejméně v první polovině letošního roku.
c) Investice poskytované státem – ty byly hlavním motorem rozvoje ekonomiky v letech 2022 až 2024, v roce 2025 ale růst státních výdajů zpomalil, a pro rok 2026 je předpokládán meziroční růst výdajů pouze o 2,7%. Přičemž jde o nominální hodnotu, reálné rozpočtové výdaje vzhledem k stále vysoké úrovni inflace (která navíc v lednu tohoto roku strmě vzrostla, podle Rosstatu činila jen za první tři týdny 1,72%) v roce 2026 znatelně poklesnou.
Vidíme tak, že v ruské ekonomice již v roce 2026 není k dispozici kapitál, který by umožnil investice do výrobního sektoru alespoň v takové úrovni, aby to umožnilo byť jenom zachování stávajícího objemu výroby. V budoucnu tak ruskou ekonomiku čekají velmi zajímavé časy, pokud nám dovolíte vypůjčit si toto známé čínské úsloví.
Izrael: IDF potvrdilo sérii leteckých úderů po celém Pásmu Gazy, namířených proti velitelům a infrastruktuře Hamásu a Palestinského islámského džihádu. Útoky označila za reakci na porušení příměří. Podle armády incident vyvolal výstup osmi ozbrojenců z tunelu v pátek v Rafáhu na jihu Gazy. Tři z nich byli zabiti při úderech a čtvrtý, označený za klíčového velitele Hamásu, byl zajat. Od poslední noci se terčem útoků stali čtyři velitelé obou skupin, sklad zbraní, výrobní zařízení a dvě raketové odpalovací pozice. Civilní obrana řízená Hamásem uvádí, že od rána bylo v sedmi lokalitách nalezeno 32 obětí. Izraelská armáda uvedla, že ozbrojené skupiny v Gaze systematicky porušují mezinárodní právo a zneužívají civilní infrastrukturu. Zároveň zdůraznila, že jakékoli porušení příměří bere vážně a bude nadále zasahovat proti pokusům o útoky na své vojáky i izraelské civilisty. Egypt odsoudil nejnovější izraelské útoky na Gazu a vyzval všechny strany k dodržování příměří před očekávaným znovuotevřením hraničního přechodu Rafáh.
Desítky příslušníků hnutí radikálních židovských osadníků napadly beduínskou palestinskou osadu Ma’azi Jaba’ na Západním břehu. Zapálily několik budov a zranily dva muže, kteří byli převezeni do nemocnice. Izraelská armáda se k incidentu zatím nevyjádřila a nejsou hlášena žádná zatčení. Podle palestinských médií podobné útoky na Západním břehu probíhají téměř denně, většinou bez potrestání.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) uvedla, že během dnešního dne provedla letecký úder na operativce Hizballáhu ve městě Markaba na jihu Libanonu. Podrobnosti zatím uvedeny nebyly.
Sýrie: Pod heslem „Být, nebo nebýt“ se obyvatelé Suvajdy a okolí shromáždili na náměstí Al-Karama. Požadovali nezávislost na Damašku a mezinárodní ochranu, někteří demonstranti nesli izraelské vlajky.
Evropská unie přivítala dohodu mezi syrskou vládou a Syrskými demokratickými silami (SDF). Zdůraznila, že příměří je klíčové pro dodávky humanitární pomoci, ochranu civilistů a návrat vnitřně vysídlených osob. Stabilita severovýchodní Sýrie je podle EU zásadní pro úspěch politického přechodu v zemi.
Ministerstvo obrany pokračuje v provizorní opravě mostu Al-Bukamál (Al-Baghúz) v provincii Dajr az-Zaur, aby usnadnilo pohyb obyvatel přes Eufrat. Dále byla přehrada Tišrín na východě Aleppa byla po roce znovu připojena k národní elektrické síti. Po dokončení oprav může se šesti turbínami vyrábět až 630 MW.
Izraelské jednotky s pěti obrněnými vozidly krátce vstoupily do oblasti Siríjat Džumla v západní Dará a zřídily dočasné kontrolní stanoviště, poté se stáhly. Podle místních zdrojů izraelské síly také postupují mezi městy Bír Adžam a Al-Rafíd v provincii Kunejtra – už podruhé během jednoho dne.
Turecko informovalo USA, že podporuje centralizovaný syrský stát a odmítá vznik kurdského kantonu na severovýchodě země. Ankara považuje současný vývoj v oblasti za strategický úspěch. Izrael naopak údajně odmítá centralizovanou Sýrii a prosazuje federální model. Premiér Netanjahu je nespokojen s vývojem i s postojem amerického zvláštního vyslance pro Sýrii, kterého považuje za příliš vstřícného k Turecku. Izrael znovu zdůraznil, že nepřijme přítomnost tureckých vojsk v Sýrii a trvá na ochraně drúzských komunit na jihu země. Očekává se, že syrsko-izraelský koordinační výbor se znovu sejde do dvou týdnů.
Mezitím Washington dál pracuje na přesunu přibližně 7 000 zadržených bojovníků IS do péče iráckých bezpečnostních složek. V pohraniční oblasti Rabía byly zaznamenány autobusy mezinárodní koalice mířící k přechodu Al-Walíd za účelem jejich převozu.
Syrské ministerstvo vnitra oznámilo zatčení osob odpovědných za opakované útoky na čtvrť Mezze a vojenské letiště v Damašku.
V Dará byla zadržena zločinecká skupina napojená na ozbrojené milice z dob svrženého režimu. V Rakká byl zatčen Rami ad-Dahš po zveřejnění videa, na němž ukazoval údajnou trofej patřící padlému kurdskému bojovníkovi. Zatčení proběhlo navzdory jeho pozdějšímu tvrzení, že šlo o umělý předmět.
Závěrem Syrský ministr cestovního ruchu uvedl, že dohoda se SDF posílí stabilitu a ekonomické oživení. V roce 2025 navštívilo Sýrii přibližně 3,56 milionu turistů, přičemž počet arabských i zahraničních návštěvníků vzrostl od konce roku 2024 asi o 80 %. Dohoda má podle něj pomoci přilákat investice a rozšířit cestovní ruch po celé zemi.
Pákistán: Při útocích balúčistánských separatistů zahynulo více než 80 lidí. Podle agentury Reuters bylo při střetech se silami bezpečnosti v provincii Balúčistán zabito nejméně 67 členů skupiny Armáda osvobození Balúčistánu. Útoky si vyžádaly také 11 civilních obětí a zhruba 10 mrtvých mezi policisty a příslušníky bezpečnostních složek, dalších 24 policistů bylo zraněno. Násilí vypuklo den poté, co armáda oznámila likvidaci 41 povstalců při bezpečnostních operacích v regionu. Skupina se k útokům přihlásila a tvrdí, že zabila 84 členů bezpečnostních sil. Ministr vnitra Mohsin Naqvi útoky odsoudil a ocenil zásah bezpečnostních složek.
Mali: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) podle místních zdrojů upevňují svou kontrolu, obsazují hlavní silnice směřující do hlavního města a provádějí silniční kontroly. Nutno poznamenat, že silniční kontroly že strany JNIM probíhají již delší dobu, přibližně od zahájení ekonomické blokády klíčových měst. Mistni transportní společnosti jsou poté následkem slabé vládní aktivity nuceny samy jednat s džihádisty o působení na cestách a průjezdu. Džihádisté z hnutí JNIM dnes ráno oznámili útok improvizovaným výbušným zařízením na armádní vozidlo na úseku mezi městy Loulouni a Sikasso na jihu země.
Niger: Americké ministerstvo zahraničí 30. ledna nařídilo odjezd všech státních zaměstnanců USA, kteří nejsou zapojeni do krizových úkolů, a jejich rodinných příslušníků kvůli zhoršené bezpečnostní situaci. Z bezpečnostních důvodů nemůže vláda USA poskytovat běžné ani nouzové konzulární služby mimo hlavní město Niamey. Občanům USA se důrazně nedoporučuje cestovat do Nigeru z jakéhokoli důvodu.
Nigérie: Druhá divize nigerijské armády provedla v oblasti Kwara mezi 23. a 29. lednem 2026 v rámci operace IGBO DANU („Zajištění lesa“) ofenzivu proti bojovníkům ISIL. Jednotky 22. obrněné brigády s podporou ONSA zlikvidovaly ozbrojence, zničily jejich tábory a logistické základny, osvobodily unesené osoby a zadržely podezřelé. Operace pokračuje.
Dnešní Třešnička™ bude mít vykulený voči. Jako vážně. Netušili jsme, že první politická hlava v kauze Epstein Files padne… na Slovensku. Amerika vypustí další várku „Epsteinových spisů“ a člověk by čekal, že první oběť spadne někde mezi Washingtonem a Londýnem. Jenže ne – tenhle geopolitický meteor trefil Bratislavu. Poradce premiéra Roberta Fica, Miroslav Lajčák, podle médií rezignoval poté, co se jeho jméno v nově zveřejněných dokumentech objevuje stovkykrát – a přezdívka „Miro“ dokonce ještě častěji. Spisy mají ukazovat nejen schůzky a pravidelnou komunikaci o geopolitice, ale i kamarádské řeči o „dívkách“. Jeden z citovaných vzkazů má být poslaný z Kyjeva ve stylu cestovatelského průvodce, který si popletl rubriku „památky“ s rubrikou „etika“. A teď to nejlepší: dotyčný všechno odmítá s tím, že „ženy nikdy nebyly součástí komunikace“. Jasně. A „Epstein files“ jsou určitě jen šanon se školním rozvrhem, tři miliony stran administrativní poezie a pár tisíc videí o diplomacii. Premiér rezignaci podle zpráv přijme. To je tak, když si pouliční ranař začne vyskakovat na samotného Dona, viď Roberte.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
