(2 679 slov, doba čtení 14 minut)
Dnešní audio bude vydáno následující dny. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 15. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu 83 útočnými drony. Podle velení ukrajinského letectva byly bezpilotní prostředky typu Šahed, Gerbera, Italmas a další vypuštěny z oblastí Millerovo, Primorsko-Achtarsk a Brjansk v Rusku a z Hvardijského na okupovaném Krymu. Přibližně 50 dronů tvořily Šahedy. K 8:00 bylo podle předběžných údajů sestřeleno nebo potlačeno 55 nepřátelských UAV.
Ukrajinské síly zasáhly ropný terminál na jihu Ruska a prostředky protivzdušné obrany na okupovaném Krymu. Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny potvrdil poškození ropného terminálu Tamannaftogas u obce Volna v Krasnodarském kraji. Na místě vypukl požár, rozsah škod se upřesňuje. V oblasti obce Kača na okupovaném Krymu byl úspěšně zasažen protiletadlový raketový a kanónový komplet Pancir-S1 ruské armády. Další zásahy byly zaznamenány 14. února. V oblasti Vilne v Doněcké oblasti (na dočasně okupovaném území) byl zasažen opravárenský oddíl jedné z dělostřeleckých brigád ruských ozbrojených sil. V oblasti Ljubymivka na okupovaném území Záporožské oblasti byly zaznamenány zásahy v místě koncentrace ruské živé síly. Rozsah ztrát a škod se nadále vyhodnocuje.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje směrem na Starycjy, Hrafské, ve Vovčansku, u Vovčanských Čutor, směrem na Ochrimivku a u Kolodjazného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo směrem na Petropavlivku, u Piščaného, Hluškivky, Novoplatonivky a Borivské Andrijivky.
V lymanském směru okupanti útočili u Hrekivky Drobyševého, Stavek a u Lymanu.
Ve slovjanském sektoru proběhly střety u Jampilu, Zakitného, Platonivky, a směrem na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V Kramatorském směru se Rusové pokoušeli postupovat směrem na Novodmytrivku a u Predtěčiného.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru se bojovalo u Pleščiivky, Kosťantynivky, Ščerbynivky, směrem na Ilinivku a u Sofiivky.
V pokrovském směru probíhaly boje u Bilického, směrem na Nové Šachové, Ivanivku, Ševčenko, u Zatyšku, Rodynského, v Mirnohradu, Pokrovsku, severně od Kotlyného, Udačného, u Molodeckého, Novoserhijivky a u Dačného.
V oleksandrivském směru došlo ke střetům u Vyšněvého, Zlahody a Pryvilje.
Jižní fronta: V huljajpolském směru se bojovalo směrem na Dobropiliji, Prilipky, u Zeleného, směrem na Staroukrajinku, u Huljajpole a Zaliznyčného.
V orichivském směru Rusové tlačili u Primorského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Několik evropských zemí veřejně podpořilo zahájení jednání o vytvoření vlastního jaderného odstrašení v Evropě. Podle Politico estonská náměstkyně ministra obrany Tuuli Duneton uvedla, že Estonsko nevylučuje zapojení do předběžných rozhovorů o evropském jaderném odstrašení: „Jsme vždy otevřeni diskusi.“ Podobný postoj vyjádřila i lotyšská premiérka Evika Siliņa. „Jaderné odstrašení nám může otevřít nové možnosti. Proč ne?“ řekla v rozhovoru pro Politico, zároveň však zdůraznila, že jakékoli kroky musí být v souladu s mezinárodními závazky. Tématu se na okraj Mnichovské bezpečnostní konference účastnil i belgický ministr obrany Theo Francken, který se zapojil do neveřejné debaty. Polský prezident Karol Nawrocki v rozhovoru pro Polsat News uvedl, že je „velkým zastáncem toho, aby se Polsko připojilo k jadernému projektu“, zároveň ale připustil, že není jisté, zda k tomu skutečně dojde. Ne všechny evropské země však tuto myšlenku podporují. Španělský premiér Pedro Sánchez zdůraznil, že Evropa musí být silnější, aby odrazovala Rusko, je však „pevně přesvědčen, že jaderné přezbrojení je špatná cesta“. Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že není proti evropským jednáním, pokud nenaruší roli Spojených států. „Jakákoli diskuse v Evropě, která kolektivně posílí jaderné odstrašení, je dobrá. Nikdo ale nenavrhuje, aby to bylo náhradou za americký jaderný deštník,“ řekl pro Politico.
Továrna na výrobu munice na Ukrajině ve Walesu zůstává uzavřena více než šest měsíců po plánovaném spuštění provozu. Podle deníku The Guardian měl závod v Glascoedu výrazně navýšit britskou kapacitu výroby dělostřeleckých granátů – až na šestnáctinásobek úrovně z roku 2023. Cílem bylo doplnit britské zásoby a zároveň zvýšit dodávky munice pro Ukrajinu. Společnost BAE Systems, která závod vlastní, dosud vyráběla zhruba 3–5 tisíc kusů 155mm munice ročně. Šestnáctinásobné navýšení by znamenalo produkci přibližně 80 tisíc granátů ročně. Výroba měla začít loni v létě, k zahájení ale dosud nedošlo. BAE Systems zpoždění potvrdila s tím, že během výstavby rozhodla o zdvojnásobení původně plánované kapacity závodu. Projekt je součástí širší investice ve výši 150 milionů liber. Kromě Glascoedu měly vzniknout i závody na výrobu munice do ručních zbraní ve Washingtonu a Radway Green. Tyto projekty byly dokončeny, Glascoed však zůstává jediným nedokončeným závodem.
Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že skutečnou hrozbou pro Maďarsko není Rusko, ale Evropská unie. Podle CNN to uvedl 14. února při projevu ke svým podporovatelům. EU přirovnal k represivnímu sovětskému režimu, který v minulém století ovládal Maďarsko, a odmítl tvrzení řady evropských lídrů, že Vladimir Putin představuje bezpečnostní hrozbu pro kontinent. „Musíme si zvyknout na myšlenku, že ti, kdo milují svobodu, by se neměli bát Východu, ale Bruselu. Strašení Putinem je primitivní a povrchní. Brusel je zdrojem bezprostředního nebezpečí,“ uvedl Orbán. V kontextu probíhající předvolební kampaně před dubnovými parlamentními volbami Orbán dlouhodobě varuje před hrozbou války a vykresluje opozici i EU jako síly, které ji přibližují. Před prosincovým summitem EU například oznámil, že do Bruselu přiveze 1,6 milionu dotazníků z maďarského referenda „Protest proti zvyšování daní!“, jejichž prostředky by podle něj chtěl Brusel využít „na válku“. Po summitu, kde se nepodařilo dohodnout úvěr pro Ukrajinu z výnosů zmrazených ruských aktiv, Orbán prohlásil, že zablokováním rozhodnutí se podařilo zabránit „vyhlášení války“ Rusku.
Vzhledem k tomu, že v pátek 13.2. proběhlo pravidelné zasedání vedení ruské centrální banky, na kterém se kromě jiného rozhoduje o změně základní úrokové sazby, tedy jednomu z klíčových parametrů, který má vliv na chod celé ekonomiky, budeme se dnes věnovat výstupům z tohoto zasedání.
Na úvod připomeňme, že od počátku ledna tohoto roku se Rusko potýká s výrazně vyšší inflací, než jaká byla zaznamenána v letech 2023 až 2025. Také je potřeba připomenout, že v okamžiku, kdy v roce 2024 dosáhla měsíční inflace hodnot, které byly znatelně nižší, než současná inflace (od 1.1. do 9.2. tohoto roku byla inflace v Rusku 2,24%), zvýšila centrální banka základní úrokovou sazbu postupně až na 21%. A vzhledem k tomu, že vedení ruské centrální banky se od té doby nezměnilo a má stanoveny stejné povinnosti, by se dalo očekávat, že bude na únorovém zasedání základní úroková sazba opět zvýšena, nebo alespoň zachována na předchozí úrovni 16%.
Došlo ale k jejímu snížení, a to o půl procentního bodu, nově je tedy základní úroková sazba v Rusku 15,5%. Z jedné strany je tak evidentní, že se centrální banka poddala tlaku ze strany jak některých ministrů, tak i státních korporací, a i přes snahu o snížení inflace bylo rozhodnuto o snížení sazby. Je však potřeba konstatovat, a v rozhovoru pro agenturu RBK to potvrdil i náměstek guvernérky centrální banky Alexej Zabodkin, že tato změna je pouze kosmetická a nebude mít jen minimální vliv na ruskou ekonomiku.
Vysvětlení tohoto kroku (tedy snížení sazby) bylo takové, že nelze brát v potaz pouze aktuální inflaci, ale je třeba vnímat vývoj ekonomiky v dlouhodobějším horizontu a do celkové rozvahy zahrnout i údaje z listopadu a prosince minulého roku. Růst inflace v první polovině ledna tohoto roku je tak třeba podle guvernérky ruské centrální banky Elvíry Najebuliny jako následek propadu inflace v předchozích týdnech, v dlouhodobějším horizontu lze oba tyto výkyvy podle guvernérky zanedbat a celková situace podle ní zůstává stabilní.
Pokud by se však výše uvedená argumentace zakládala na reálném vnímání ekonomiky, a nikoli na zpětném vysvětlování politicky motivovaných kroků, lze jen obtížně vysvětlit další z rozhodnutí ruské centrální banky, a sice zhoršení výhledu vývoje základní úrokové sazby. Ta se má nyní podle centrální banky pohybovat v roce 2026 v průměru mezi 13,5% a 14,5%, což znamená, že na úrokovou sazbu na úrovni 10%, kterou požaduje ruský průmysl, bude potřeba počkat nejméně na konec roku 2026.
Bylo také zdůrazněno, že největší obavou centrální banky je nyní překročení plánovaného rozpočtového deficitu pro rok 2026, přičemž připomeňme, že ten jen za leden tohoto roku dosáhl výše 1,7 bilionu rublů – tedy téměř poloviny sumy plánované na celý rok. Při překročení plánovaného deficitu (a jeho překročení lze předpokládat s téměř stoprocentní jistotou) si pak centrální banka ponechává otevřené dveře k udržení základní úrokové sazby blízko současné úrovně po celý rok 2026.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) potvrdila, že během noci a dnešního rána provedla několik leteckých úderů v Pásmu Gazy v reakci na „závažné porušení“ včerejšího příměří. Podle armády byl při útocích zabit také člen Hamásu, který se 7. října 2023 podílel na útoku na vojenskou základnu Re’im. Údery byly zaměřeny na ozbrojence na severu Pásma Gazy, v Gaze a v Chán Júnisu poté, co se pět palestinských ozbrojenců vynořilo z tunelu a přiblížilo se k izraelským jednotkám na izraelské straně linie příměří. Podle IDF se tito ozbrojenci v poslední době snažili obnovit kapacity teroristických organizací v oblasti a připravovali útoky proti izraelské armádě a státu Izrael. Při jednom z úderů byl zabit Ahmad Bajúk, který se podle IDF účastnil útoku na základnu Re’im 7. října.
Armáda zároveň oznámila, že při pondělním úderu, jenž byl odvetou za předchozí útok ozbrojenců na jednotky v Rafáhu na jihu Pásma Gazy, zahynul velitel Palestinského islámského džihádu Azem Abú Húlí. Ten vedl elitní jednotky organizace ve střední části Pásma, zajišťoval dodávky zbraní dalším ozbrojencům a podílel se na přípravě útoků proti izraelským vojákům. Podle IDF také velel bojovníkům, kteří 7. října pronikli do Izraele, a během války cvičil operativce i pro scénáře únosů izraelských vojáků.
Podplukovnice Ella Waweya se stala novou arabsky mluvící mluvčí Izraelských obranných sil (IDF). Ve funkci nahradila plukovníka Avichaje Adraeeho, který ji zastával posledních 20 let. Šestatřicetiletá Waweya, známá jako „kapitán Ella“, je po svém povýšení nejvýše postavenou arabskou muslimskou důstojnicí v armádě. V uplynulých letech působila jako zástupkyně Adraeeho. Slavnostní předání funkce se uskutečnilo na velitelství tiskového oddělení IDF v Tel Avivu. Armáda uvedla, že Adraee bude jednotce nadále pomáhat jako poradce při běžných i mimořádných situacích a prozatím bude také dál spravovat své účty na sociálních sítích, zejména při komunikaci během operačních událostí.
Poté, co organizace Lékaři bez hranic oznámila pozastavení neakutní péče v nemocnici Násir na jihu Pásma Gazy kvůli přítomnosti ozbrojenců v areálu, izraelská armáda uvedla, že má zpravodajské informace potvrzující, že Hamás nemocnici využíval jako velitelství svých vysoce postavených členů. Podle armády bezpečnostní složky už více než dva roky varují před tím, že teroristické organizace v Gaze zneužívají nemocnice a humanitární objekty jako lidské štíty k zakrývání své činnosti. Rozhodnutí Lékařů bez hranic označila armáda za důležité, avšak opožděné. Podle jejího vyjádření jde o další důkaz nutnosti odzbrojení hnutí Hamás.
Sýrie: Ministr informací Hamza al-Mustafa představil Profesní a etický kodex médií pro rok 2026. Na jeho přípravě se podle něj podílelo přes tisíc novinářů během více než pěti měsíců. Vláda dokument označuje za jeden z nejvýznamnějších v regionu Blízkého východu a severní Afriky a tvrdí, že má posílit vysokou úroveň svobody projevu v zemi. Podpisy šéfů médií mají stvrdit závazek k jeho dodržování; kodex má být praktickým standardem pro celý mediální sektor.
Podle agentury Rudaw se velitel Syrských demokratických síl (SDF) Mazlúm Abdí a zástupkyně Autonomní správy severovýchodní Sýrie, Ilham Ahmad setkali s prezidentem Kurdistánského regionu Nečirvanem Barzáním. Jednali spolu o vývoji v kurdských oblastech. Abdí zdůraznil požadavek na místní kurdskou samosprávu a zachování charakteru těchto regionů.
V Damašku mezitím proběhlo společné zasedání syrského ministerstva zahraničí s představiteli Organizace spojených národů za účasti koordinátorky OSN pro humanitární záležitosti Nathalie Fustier. Hlavním tématem byla spolupráce v humanitární a rozvojové oblasti.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio hovořil o „historickém setkání“, jehož se zúčastnil syrský ministr zahraničí As’ad aš-Šajbání a Mazlúm Abdí. Podle Rubia USA stojí před volbou mezi scénářem dalšího rozpadu Sýrie, růstu nestability a posílení skupin jako Islámský stát, nebo spoluprací s dočasnými syrskými úřady na politickém urovnání a stabilizaci země.
Na jihu Sýrie izraelské síly (IDF) zadržely tři obyvatele vesnice Baríka v provincii Kunejtra a vybudovali nové opevněné postavení ve vesnici al-Adnaníja.
Irák: Premiér Irák Muhammad Šíja as-Súdání uvedl, že převoz vězňů Islámského státu ze Sýrie do Iráku byl suverénním rozhodnutím země s cílem posílit regionální i mezinárodní bezpečnost. Zároveň vyzval mezinárodní společenství, aby převzalo odpovědnost za zadržené cizince a zajistilo jejich postavení před soud.
Pákistán: Armáda osvobození Balúčistánu (BLA) zveřejnila video se zajatými vojáky pákistánské armády. Podle prohlášení ve videu bojovníci BLA během operace „Herof 2.0“ zadrželi v oblasti Ornač sedm příslušníků armády. Velení organizace dalo Pákistánu sedmidenní ultimátum na výměnu zajatců. Na záběrech jeden ze zajatých vojáků vyzývá pákistánské úřady, aby přijaly podmínky BLA a zajistily tak jejich propuštění a bezpečnost. Pákistánská vláda v této věci mlčí.
Súdán: Na frontě mezi Sílami rychlé podpory (RSF), podporovanými Spojenými arabskými emiráty, a Súdánskými ozbrojenými silami (SAF), za nimiž stojí Saúdská Arábie, dochází v regionech Dárfúr a Kordofán k poklesu přímých bojů. Situace však zůstává napjatá. Dron SAF zasáhl sklady munice a paliva využívané RSF v pohraniční oblasti Adikonq na hranici s Čadem. Útok má oslabit operační schopnosti RSF v regionu. Současně se stovky bojovníků kmene Mahámid, kteří dříve spolupracovali s RSF, stáhly i se zbraněmi do pouštní oblasti Mastariha. Vede je šajch Músa Hilál, jenž nyní podporuje SAF.
Somálsko: V regionu Hiran provedli džihádisté z hnutí aš-Šabáb bombový útok ve městě Beledweyne, zaměřený na základnu provládní milice západně od správního centra. Exploze byla podle místních zdrojů velmi silná a způsobila značné ztráty. Tvrdé boje hlásí také region Dolní Šabelle, kde radikálové v noci zaútočili na základnu afrických sil v oblasti Koriolay. Další útok směřoval na základnu etiopských jednotek v oblasti Dinsor v regionu Bay. Tyto akce jsou součástí širší kampaně proti zahraničním vojenským kontingentům a jejich spojencům. Další útoky zasáhly jihozápad země i hlavní město Mogadišo. Výbuch u vojenského tábora milicí v Mogadišu zranil čtyři osoby. Při dalších atentátech a přepadech společných konvojů keňských a somálských sil zahynulo šest vojáků a dvanáct bylo zraněno. Terčem se staly i kontrolní stanoviště v městech Baidoa a Waajid, kde byli zabiti a zraněni členové milicí.
Burkina Faso: Nejméně 50 vojáků armády Burkiny Faso (LAT) a členů provládní domobrany VDP mělo zahynout při útoku džihádistické skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) na vojenský tábor ve městě Titao, správním centru provincie Loroum, ráno 14. února 2026. Podle místních zdrojů útočníci tábor dočasně ovládli, zmocnili se vozidel i vojenského vybavení a následně ustoupili na sever. Zprávy o tom, že byl útok odražen, se podle místních informací nezakládají na pravdě. Bojovníci JNIM krátce kontrolovali nejen tábor speciálních jednotek rychlého nasazení (BIR), ale i samotné město. Zničili několik autobusů, vypálili trh a poškodili telekomunikační antény, čímž způsobili informační výpadek.
Ve stejný den, 14. února 2026, zaútočili džihádisté JNIM také poblíž města Fada N’Gourma. Podle dostupných informací zde zahynulo nejméně 60 vojáků a členů VDP. Útočníci se k operaci oficiálně přihlásili. Z místa byly zveřejněny záběry, na nichž jsou vidět mrtví vojáci nalezení v zákopech.
Situaci dále komplikuje konflikt mezi samotnými islamistickými skupinami. Místní zdroje uvádějí, že bojovníci takzvaného Islámského státu (ISIS) zaútočili na jednotky JNIM v době, kdy ty bojovaly proti vládním silám. ISIS se přihlásil k zabití 23 členů JNIM na severu země a uvedl, že ukořistil 23 pušek, dva kulomety a osm motocyklů. Na to reagoval Usmán Diko, jeden z vůdců JNIM v Burkině Faso. V audioprohlášení obvinil ISIS (který JNIM označuje za „cháridžity“) ze spolupráce s Burkinabskou armádou a uzavření dohody s vládou. Zároveň pohrozil odvetou: „Pokud cháridžité chtějí válku, dostanou ji.“ Již dříve ISIS zveřejnil snímky popravy zajatých bojovníků JNIM v oblasti Tigu na severovýchodě země, v době kdy JNIM přesouval většinu svých sil proti vládní armádě.
Bezpečnostní situace v Burkině Faso tak zůstává mimořádně napjatá, a to nejen kvůli útokům proti státním silám, ale i kvůli rostoucím střetům mezi soupeřícími džihádistickými frakcemi. Pokud se ptáte, co dělá vláda režimu Ibrahima Traorého tak.. existuje.
Dnešní Třešnička™ se neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
