(3 046 slov, doba čtení 16 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 20. dubna podniklo Rusko další rozsáhlý dronový útok proti Ukrajině, při němž nasadilo 142 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, včetně proudových verzí, Gerbera, Italmás a dalších, vypuštěných z oblastí Kursk, Brjansk, Orel, Millerovo, Šatalovo a Primorsko Achtarsk, z okupované části Doněcké oblasti a z okupovaného Krymu, přičemž přibližně 100 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8 hodin ráno zneškodnila 113 nepřátelských dronů na severu, jihu a východě země. Zásahy 28 útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na 18 lokalitách a na dalších šesti místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Ruský letecký průmysl předal vojenskému letectvu první letošní dodávku stíhaček Su-35S, která podle zveřejněných materiálů zřejmě zahrnovala dva letouny, což odpovídá běžné praxi UAC, zároveň však letošní tempo zatím zaostává za rokem 2025, kdy první předání proběhlo už na konci března; očekávání výrazného růstu výroby oproti roku 2024 tak zatím zůstávají nejistá a odhady celkových letošních dodávek se nadále výrazně liší. Současně Rusko vytvořilo nový vrtulníkový pluk na letišti Severomorsk-2 v Murmanské oblasti, vyzbrojený repasovanými vrtulníky Ka-27 a Ka-29 navrácenými do služby po generálních opravách, což ukazuje, že Moskva ani během války proti Ukrajině neopouští budování sil pro arktický a námořní směr. Nová jednotka je nyní ve fázi organizace a výcviku personálu, přičemž její vznik potvrzuje širší ruskou snahu paralelně doplňovat ztráty a posilovat frontové kapacity, ale zároveň udržovat vojenskou připravenost i v dalších strategicky citlivých regionech, zejména v prostoru Severní flotily a Arktidy.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Staryce, Synělnikového, Prilipek, Vilči, Vovčansku, a ve směru na Bočkovo.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru Rusové tlačili u Radkivky, směrem na Kurylivku, Kivšarivku, u Kolisnykivky a Borivské Andrijivky.
V lymanském sektoru se okupanti snažili postupovat ve směru na Šijkyvku, u Tverdochlibového, Karmazynivky, Hrekivky, Drobyševého a u Lymanu.
Ve slovjanském směru proběhly útoky u Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se bojovalo ve směru na Nykyforivku a u Holubivky.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku provedli Rusové útoky u Kosťantynivky, Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Illinivky, Stepanivky, Sofiivky a Novopavlivky.
V prostoru Stepanivky, asi pět kilometrů západně od Kosťantynivky, se na konci března po delší pauze znovu rozhořely boje, když ruské velení 20. motostřelecké divize nasadilo síly 54. a 77. pluku k útoku na ukrajinské pozice držené bojovou skupinou kolem 93. brigády, konkrétně 1. praporem 109. brigády teritoriální obrany a 3. praporem 111. brigády teritoriální obrany. Ukrajinská obrana se zde opírala o dvě klíčové pozice, o kótu 215 na severozápadním okraji obce a o předsunutý bod v jihozápadní části, který kryl hráz u rybníka. Ruský plán byl poměrně přímočarý. 54. pluk útočil čelně z jihozápadu, zatímco 77. pluk se snažil proniknout ke kótě 215 z východu přes ruiny samotné Stepanivky, kterou obě strany dlouhodobě ponechávaly v šedé zóně. V první fázi se Rusům podařilo vytlačit ukrajinské jednotky z jihozápadní části obce, čímž si otevřeli cestu k útoku na pozice u hráze. Tento tlak navíc podporovaly diverzní skupiny 77. pluku, které ve větším počtu pronikaly k přehradě právě z ruin Stepanivky. Po sérii útoků mezi 9. a 12. dubnem se ruským útočným skupinám nakonec podařilo vytlačit Ukrajince i z jižní části obce, čímž si 20. motostřelecká divize vytvořila podmínky pro přímý útok na samotnou kótu 215. Samotná Stepanivka přitom nemá zásadní taktický význam a ukrajinská strana její centrální ruiny ani systematicky nebrání. Klíčem celého prostoru je právě výšina 215, která ovládá okolní terén a její osud tak rozhodne, zda ruský postup v tomto sektoru zůstane jen dílčím taktickým ziskem, nebo se promění v reálnou hrozbu pro západní přístupy ke Kosťantynivce.
V pokrovském sektoru se bojovalo u Bilyckého, Dorožného, Zatyšku, Rodynského, severně od Pokrovsku, u Kotlyného, Udačného, Molodeckého, Novopidhorodného, Muravky, Filije a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském sektoru probíhaly boje ve směru na Oleksandrohradu a u Sičněvého.
Jižní fronta: V huljajpolském směru pokračovaly boje u Dobropilije, Priluk, Varvarivky, Olenokosťantynivky, Zeleného, směrem na Cvitkove, Hirké, u Zaliznyčného, Priluky a směrem na Huljajpolské.
V orichivském směru se okupanti pokusili přiblížit k Pavlivce a útočili i u Ščerbaků.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius otevřel debatu o vytvoření nové mezivládní evropské obranné aliance po vzoru Schengenu, která by mohla stát částečně mimo stávající smluvní rámec EU a případně zahrnout i nečlenské partnery, jako jsou Spojené království, Norsko či Ukrajina; jeho argumentem je potřeba připravit Evropu na scénář, v němž Spojené státy přesunou větší část své strategické pozornosti do indicko-pacifického prostoru. Návrh zapadá do širší linie Evropské komise, která pod vedením Ursuly von der Leyenové prosazuje posílení evropského obranného průmyslu, vyšší výdaje a těsnější koordinaci, zároveň však naráží na základní politický limit, protože obrana zůstává především v rukou národních vlád. V praxi tak zatím nejde o schválený projekt evropské armády, ale spíše o politický impuls k hlubší integraci a k hledání právního rámce pro společné plánování, zásoby a případně i trvalejší společné síly.
Švédsko pokračuje v převodu vyřazených pásových obrněných transportérů PBv 302 na Ukrajinu, přičemž navazuje na rozhodnutí z května 2024 dodat v podstatě celý zbývající park těchto vozidel, která švédská armáda definitivně vyřadila už v roce 2014 po jejich nahrazení rodinou Strf 9040. Ve veřejném prostoru se dříve objevovaly odhady nejméně 200 kusů, přičemž některé údaje naznačovaly možný rozsah až 239 nebo 250 vozidel. PBv 302 sice představuje starší techniku, ale pro Ukrajinu má stále hodnotu jako dostupný a početný prostředek pro přepravu pěchoty, logistickou podporu i úkoly v týlu, zejména pokud posiluje schopnost rychle nahrazovat ztráty a rozšiřovat mechanizované kapacity. Podle dostupných informací si ukrajinští vojáci tento typ cení pro jednoduché ovládání, praktické řešení a relativně dobrý jízdní komfort.
Část nových střel Patriot GEM-T určených pro Ukrajinu má pocházet z nově budovaného výrobního závodu v bavorském Schrobenhausenu, který podle společnosti Raytheon sehraje klíčovou roli při plnění přímého komerčního kontraktu i dalších obdobných dohod. Závod provozuje podnik COMLOG, společný projekt firem Raytheon a MBDA Germany, přičemž americká Raytheon, součást skupiny RTX, podepsala 14. dubna s Ukrajinou smlouvu v hodnotě přes 3,7 miliardy dolarů na dodávku několika stovek protiraketových střel Patriot GEM-T, financovanou Německem. MBDA zároveň uvedla, že je připravena zvýšit kapacitu výrobní linky, která je stále ve výstavbě, i když konkrétní počet střel pro Ukrajinu vyráběných přímo v Německu zatím nebyl upřesněn. Ve Schrobenhausenu je už nyní v rámci kontraktu s agenturou NSPA objednána výroba 1 000 střel GEM-T, přičemž největším jednotlivým zákazníkem je samotné Německo; spuštění produkce se plánuje na konec letošního roku a první dodávky mají následovat v roce 2027.
Slovensko převzalo první baterii izraelského systému protivzdušné obrany Barak MX, která má podle vyjádření ministra obrany Roberta Kaliňáka dosáhnout operační způsobilosti během několika týdnů a byla rozmístěna v prostoru chránícím klíčovou infrastrukturu mezi jadernými elektrárnami Jaslovské Bohunice a Mochovce. Dodávka se proti původním plánům mírně opozdila, přičemž slovenská strana zpoždění spojila mimo jiné s dopady války mezi Izraelem a Íránem na výrobní a dodavatelské procesy, přesto však od podpisu kontraktu v prosinci 2024 do předání prvního systému uplynulo méně než osmnáct měsíců. Smlouva v hodnotě 560 milionů eur počítá celkem se šesti bateriemi dodanými do roku 2030.
Řecko uzavřelo se společností Elbit Systems kontrakt v hodnotě přibližně 750 milionů dolarů na pořízení raketových systémů PULS, který zahrnuje čtyřletou dodávku odpalovacích zařízení a širokého spektra munice včetně cvičných raket i přesně naváděných střel různých dosahů, doplněnou o desetiletý balík údržby a podpory. Dohoda zároveň počítá se zapojením řeckého obranného průmyslu prostřednictvím transferu technologií a know-how, což má posílit domácí výrobní kapacity a dlouhodobou soběstačnost v oblasti dělostřeleckých systémů. Podle dřívějších informací by Řecko mohlo získat až 36 raketometů, čímž by výrazně posílilo své schopnosti přesné palby na větší vzdálenosti.
Bundeswehr plánuje výrazně rozšířit schopnosti nepřímé palby kombinací klasického dělostřelectva, raketometů a loitering munice, přičemž podle generála Heica Hübnera má být každý dělostřelecký prapor na brigádní i divizní úrovni doplněn o baterii LMS. Prvním krokem bude zavedení této schopnosti u 45. tankové brigády dislokované v Litvě, následně u 21. tankové brigády, jejíž baterie má zároveň sloužit jako průběžně testovací jednotka; potřebné systémy už byly objednány od firem Helsing, Rheinmetall a STARK. Paralelně má začít i budování prostředků pro dělostřelectvo sborové úrovně se schopností ničit cíle na vzdálenost 200 až 300 kilometrů, zatímco na úrovni praporů mají být zavedeny plně integrované systémy loitering munice krátkého dosahu. Hübner uvedl, že tato nová schopnost by měla být dosažena do konce roku 2027. Současně se očekává i posun u konvenčních prostředků, když první systém EuroPULS má dorazit ještě letos, avšak větší dodávky kolových houfnic RCH 155 a raketometů EuroPULS, označovaných také jako MARS III, se předpokládají až od roku 2028.
Francie zahájila v Angers sériovou výrobu mobilního systému protivzdušné obrany Vampire na podvozku Scania 4×4, který je vyzbrojen raketami MBDA Mistral 3 a je určen k ochraně proti dronům, vrtulníkům a dalším nízko letícím cílům při zachování vysoké taktické mobility. Produkce odstartovala na začátku dubna a od května má dosáhnout tempa tří vozidel týdně, přičemž pro francouzskou armádu je během přibližně 18 měsíců plánováno více než 100 kusů. Nasazení tohoto systému ukazuje na rostoucí důraz Paříže na rychle rozmístitelnou krátkodosahovou PVO, zejména v reakci na zkušenosti z moderních konfliktů, kde významně vzrostla hrozba bezpilotních prostředků.
Francie také připravuje další posílení dělostřelectva rozšířením nákupů houfnic CAESAR, přičemž vedle současných 74 kusů verze Mark I, u nichž bylo dříve objednáno ještě 12 dalších, má armáda převzít celkem 109 modernizovaných CAESAR Mark II, z nichž prvních deset má dorazit už v roce 2026. V aktivní výzbroji zároveň dosud zůstává přibližně 32 starších samohybných houfnic AMX-30 AuF1, zatímco tažené TRF1 již byly vyřazeny a část z nich přešla na Ukrajinu. Návrh francouzského rozpočtu na rok 2026 počítá s dalším nákupem CAESAR Mark II, což naznačuje postupné nahrazování technicky i logisticky problematických starších systémů; konečný plán pro období 2024–2030 přitom předpokládá aktivní flotilu 120 houfnic CAESAR obou verzí, tedy více, než kolik má Francie nyní v operační službě. Z toho vyplývá, že část starších CAESARů Mark I bude pravděpodobně přesunuta do zálohy, uskladněna nebo případně předána dál, zatímco do roku 2035 má počet CAESAR Mark II vzrůst na 150 kusů.
Dnes vám opět přinášíme týdenní svodku ukrajinských úderů na ruský ropný sektor, i když nejen na něj. Pokračovaly také ukrajinské údery vůči ruskému chemickému průmyslu, 13.4. byl zasažen jeden z největších ruských chemických závodů, který se nachází ve městě Čerepovec ve Vologdské oblasti. Záběry potvrdily požár ve dvou ze tří provozů, kde je v této chemičce vyráběn amoniak, který slouží jako základní surovina pro výrobu průmyslových hnojiv nebo výbušnin. Poškozené provozy zajišťovaly přibližně 6% celkové produkce amoniaku v Rusku.
Ráno 15.4. byl pak ukrajinskými drony Ljutyj navštíven petrochemický komplex, nacházející se ve městě Sterlitamak v Baškirsku. Tento závod je důležitým výrobcem syntetického kaučuku, ale také latexu nebo pryskyřic, a jeho produkce je využívána například při výrobě pneumatik.
Útoky se ale nevyhnuly ani rafineriím, v noci na 16.4. byla zasažena rafinerie u města Tuapse v Krasnodarském kraji. Zasaženy byly zásobníky s ropnými produkty, což v areálu rafinerie vyvolalo jejich požár, a také jednotka vstupního zpracování ropy ELOU-AVT-12, což omezí výrobu v této rafinerii. Rafinerie Tuapse je jedinou rafinerií, která je přímo napojena na exportní terminál na pobřeží Černého moře, a tak tento útok omezí exportní kapacity Ruska.
Ke druhému útoku na tuto rafinerii pak došlo v noci na 20.4. Záběry z místa ukazují rozsáhlý požár na mnoha místech této rafinerie, a tak lze předpokládat, že rafinerie Tuapse byla tímto útokem na omezenou dobu zcela vyřazena z provozu.
Dále byl v noci na 18.4. proveden útok na Novokujbyševskou rafinerii, která se nachází v Samarské oblasti. Zasažena byla jednotka primární destilace ELOU-AVT-6, což omezí celkovou kapacitu této rafinerie, opravy destilačních kolon v ruských rafineriích pak mohou podle způsoubeného poškození trvat i mnoho měsíců. Novokujbyševská rafinerie je jediným ruským výrobcem syntetického ethanolu a para-tert-butylfenolu (PTBF), tedy chemikálie užívané pro výrobu pryskyřic.
Útoky se nevyhnuly ani dočasně okupovanému Krymu, v Sevastopolu byl v noci na 18.4. metodou exotermické dehermetizace zbaven části svého obsahu sklad paliv, který dříve sloužil pro zásobování Černomořské flotily. Útok na tento terminál byl podniknut již v roce 2023, a to 29.4., po přesunu Černomořské flotily do vzdálenějších přístavů bylo ale užívání tohoto skladu omezeno. Lze předpokládat, že nyní začal být tento sklad paliv opět využíván, aby nahradil skladovací kapacity, zničené při předchozích útocích na jiné sklady paliv na Krymu.
K dalšímu útoku na sklad paliv došlo toho dne i u Tychorecku, kde útok vyvolal požár části infrastruktury, která je součástí strategicky důležitého přepravního uzlu na jihu Ruska. Vzhledem k důležitosti je tento sklad pravidelným cílem ukrajinských útoků.
Útoky na zásobování ruské armády palivem ale probíhají i v přífrontové oblasti, 1. samostatné cenrum bezpilotních prostředků provedlo 16.4. pomocí dronů FP-2 několik útoků na vlaky s palivovými cisternami, který se nacházely v železničních stanicích poblíž Luhansku. V důsledku těchto útoků byly poškozeny nejen samotné vlaky, ale i železniční infrastruktura.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) uvedla, že během uplynulého dne provedla v Pásmu Gazy dva samostatné údery, při nichž byli zabiti dva operativci Hamásu představující bezprostřední hrozbu. Při včerejším zásahu ve střední části Gazy zahynul Ajmán Húsna, který se podle armády podílel na výrobě a opravách zbraní. Dnešní úder pak zabil Anase Chálida Safího, jenž podle IDF připravoval bezprostřední útok na vojáky.
Státní zástupci podali u okresního soudu v Centralním-Lodu obžalobu na sedm příslušníků izraelské armády a policie. Viní je z přijímání úplatků, krádeže ze strany veřejného činitele, praní špinavých peněz, maření spravedlnosti, daňových deliktů a dalších trestných činů. Případ vychází ze společného vyšetřování kontrarozvědky Šin Bet, izraelské policie, vojenské policie a inspekce ministerstva spravedlnosti. Podle obžaloby obvinění zneužívali své pravomoci po dobu několika měsíců a neoprávněně získali peníze a majetek v hodnotě desítek milionů šekelů, přičemž většinu prostředků prali přes kryptoměny. Úřady během vyšetřování zajistily více než 50 milionů šekelů. Tři z obviněných se podle spisu pokusili zničit důkazy poté, co zjistili, že probíhá vyšetřování a jeden z podezřelých byl zadržen. Podrobnosti o konkrétní trestné činnosti soud zakázal zveřejnit. Státní zastupitelství navrhlo ponechat čtyři obviněné ve vazbě do konce řízení, u zbývajících tří požaduje omezené podmínky propuštění.
Izraelská armáda identifikovala vojáka, který na jihu Libanonu rozbil sochu Ježíše perlíkem. Incident se odehrál v křesťanské obci Debel a podle IDF budou vůči zúčastněným přijata opatření. Armáda uvedla, že událost považuje za velmi závažnou a zdůraznila, že chování vojáka je v rozporu s hodnotami, které od svých příslušníků očekává.
Libanon: Hizballáh se přihlásil k odpovědnosti za výbuch, který včera zasáhl obrněné vozidlo izraelské armády na jihu Libanonu. Podle jeho prohlášení byl konvoj osmi izraelských obrněnců jedoucí mezi Taybeh a Deir Siryan zasažen sérií předem nastražených náloží.Izraelská armáda uvedla, že jedno vozidlo bylo pravděpodobně zasaženo výbušným zařízením, nikdo však nebyl zraněn. Incident se dále vyšetřuje.
Sýrie: Syrské protidrogové úřady ve spolupráci s pohraniční stráží a iráckým generálním ředitelstvím pro narkotika oznámili zmaření rozsáhlého pokusu o pašování drog určených k vývozu do zahraničí. Při operaci v Damašku byli zadrženi dva podezřelí a zajištěno přibližně 500 000 tablet captagonu. Současně se objevily zprávy, že izraelské síly vstoupily do oblasti přehrady al-Mantara v provincii Kunejtra. Další jednotky byly zaznamenány i ve městě al-Adžraf, kde dvouvozidlová hlídka zřídila kontrolní stanoviště.
Na irácko-syrské hranici byl znovu otevřen přechod Járubíja za účasti šéfa syrské správy pozemních a námořních přístavů a zvláštního vyslance prezidenta, který dohlíží na plnění dohody z 29. ledna se SDF. Akce se zúčastnili také guvernér irácké provincie Ninive a šéf irácké správy hraničních přechodů. Bezpečnostní zdroj dále uvedl, že při operaci ve vesnici Baabda v oblasti Džabla v provincii Latákie byl zatčen plukovník Amír al-Hasan, bývalý šéf místní státní bezpečnosti. Je obviněn z účasti na několika masakrech a válečných zločinech z období předchozího režimu.
Libanonské ministerstvo zahraničí mezitím odsoudilo pokusy o destabilizaci situace v Sýrii a narušení veřejného pořádku. Vyjádřilo plnou solidaritu se zemí, odmítlo jakoukoli účast libanonských občanů na činnostech ohrožujících její bezpečnost a zdůraznilo nutnost zachování územní celistvosti Sýrie. Prohlášení přišlo po včerejším zadržení buňky Hizballáhu v provincii Kunejtra.
Írán: Americká armáda podle prohlášení uvedla, že od začátku blokády íránských přístavů v oblasti Hormuzského průlivu nařídila 27 lodím, aby se otočily nebo vrátily do íránských přístavů.
Americké námořnictvo podle zpráv zadrželo íránskou loď. Sankcionované plavidlo TOUSKA, které se pokusilo proplout z Arabského moře do Ománského zálivu. Nejprve na něj vystřelil torpédoborec USS Spruance, poté na palubu vstoupili mariňáci z výsadkové lodi USS Tripoli.
Somálsko: Somálsko hlásí nové střety na jihu země, v regionu Dolní Šabele, kde džihádisté útočí na vládní síly. Bojovníci skupiny aš-Šabáb dnes napadli kontrolní stanoviště u Koriolé. Podle předběžných informací zahynuli nejméně dva vojáci a útočníci ukořistili dvě pušky AK-47 s municí. Další operace proběhla ve stejné oblasti u Mubaraku, kde se měli nacházet vládní vojáci; útok způsobil materiální škody. Zveřejněny byly také záběry útoku aš-Šabábu na pozice somálských speciálních jednotek podporovaných USA na okraji Dajnúnaje. Jde o strategickou oblast v regionu Bay na klíčové trase mezi Bajdoou a Mogadišem.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že Idiokracie už opravdu není film, ale urbanistický a kulturní program. Donald Trump si ke 250. výročí USA nechává kreslit triumfální oblouk vysoký 250 stop, tedy zhruba 76 metrů. Jinými slovy něco mezi Arc de Triomphe, developerským snem z Dubaje a velmi osobním pomníkem ega, který má být vyšší než Lincolnův památník a ještě ho ozdobí zlatí orli, lvi a andělská figura připomínající Sochu svobody. Což je vlastně poetické. Francouzský kýč v Americe vždycky rád zapustí kořeny. Jednou přijede jako dar svobody, podruhé jako monumentalizovaná erekce trumpovského vlastenectví. A protože samotný vítězný oblouk by byl pořád málo, na trávníku Bílého domu se má ještě odehrát UFC Freedom 250, tedy MMA galavečer s titulovými zápasy a davem rozesazeným mezi South Lawn a Ellipse, protože nic neříká „oslava republiky“ tak přesvědčivě jako klec, lokty do obličeje a Dana White v roli kulturního kurátora impéria. Řím měl triumfální oblouky a gladiátory, Caligula megalomanii, a bingo card roku 2026 má Trumpa, který se rozhodl, že nejlepší obranou demokracie je chléb a hry, jen bez chleba a s větším rozpočtem na zlacené dekorace. Jasné je snad už jen to, že mnohasetletá hádka o to, kdo je pravým dědicem Říma, dostala překvapivě odpudivou odpověď. A tak už snad zbývá jen doufat, že kdyby náhodou Washington začal hořet, Donald by si aspoň nezačal hrát na Nerona.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
