(2 386 slov, doba čtení 13 minut)
Dnešní audio bude vydáno následující den. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 22. dubna Rusko zaútočilo proti Ukrajině 215 útočnými bezpilotními prostředky typu Šahed, Gerbera, Italmas a dalšími typy. Starty byly vedeny ze směrů Kursk, Orel, Brjansk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a Šatalovo (Ruská federace) a z Čaudy na dočasně okupovaném území Autonomní republiky Krym. Přibližně 140 z nich měly být „Šahedy“. Podle předběžných údajů bylo k 08:00 ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 189 nepřátelských dronů různých typů na severu, jihu a východě země. Zároveň bylo zaznamenáno 24 zásahů útočných dronů na 13 lokalitách a také dopady trosek na šesti místech.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Staryce, Prilipek a směrem na Bočkovo, Ochrimovku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo u Petropavlivky, směrem na Kurylivku, Novoosynové, Hluškivku.
V lymanském směru se Rusové snažili postupovat u Novoserhijivky, Drobyševého, Stavek, Zařičného, Dibrové a Lymanu.
Ve slovjanském sektoru pokračovaly boje ve směru na Riznykivku, kde se situace pro obránce komplikuje a boje probíhaly i ve směru na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: Na kramatorském sektoru se bojovalo ve směru na Nikiforivku, u Bondarného, Holubivky, Markového a Majského.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku okupanti útočili u Kosťantynivky, Pleščijivky, Ivanopilije, Jablunivky a směrem na Illinivku, Sofijivku, Stepanivku a Novopavlivku.
V pokrovském sektoru se bojovalo směrem na Bilycké, u Nikonorivky, směrem na Ševčenko, u Rodynského, Pokrovsku, Hryščijivky, směrem na Vasylivku, u Kotlyného, Udačného, Molodeckého, Novopidhorodného, Novomykolajivky, Muravky a Novopavlivky.
V oleksandrivském sektoru probíhaly boje ve směru na Andrijivku-Klevcové, Oleksandrohrad, Sičnevé, Kalynivské a Zlahodu.
Jižní fronta: V huljajpolském směru Rusové tlačili u Zeleného, Svjatopetrivky, Staroukrajinky, směrem na Hirké, Zaliznyčné a směrem na Huljajpolské.
V orichivském směru probíhaly střety u Ščerbaků, Stepnohirsku, Plavného a Primorsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Maďarský ministr pro záležitosti Evropské unie János Bóka potvrdil, že dodávky ruské ropy do Maďarska obnoveným ropovodem Družba se znovu rozběhly. Ve svém příspěvku na Facebooku zároveň tvrdil, že Ukrajina tranzit blokovala „z politických důvodů“. Podle Bóky se dodávky ropy ropovodem Družba obnovily 22. dubna v 11:35 místního času ve směru z Běloruska přes Ukrajinu. Ropa by podle něj mohla dorazit do Maďarska ještě dnes, nejpozději pak do zítřejšího rána. „Pro maďarské zásobování energií je životně důležité, aby ropovod Družba fungoval a aby země mohla skutečně využívat legální, levné a spolehlivé možnosti nákupu prostřednictvím této trasy,“ napsal ministr. Bóka zopakoval maďarskou interpretaci, podle níž Ukrajina údajně tranzit ruské ropy přes Družbu blokovala z „politických důvodů“. Zároveň uvedl, že maďarské blokování úvěru EU pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur „není cíl, ale nástroj k obraně zájmů“, který podle něj vyvolalo „nečestné chování“ Ukrajiny. „Ukrajinská ropná blokáda byla prolomena. Bylo prokázáno, že Ukrajina blokovala přepravu ropy z politických důvodů, a také že jim došly peníze dřív, než nám došla ropa. Maďarská taktika se ukázala jako úspěšná,“ uvedl Bóka. 21. dubna ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky oznámil, že Ukrajina opravila poškozený úsek ropovodu Družba, který byl zasažen ruským ostřelováním. Současně maďarská ropná společnost MOL podle dostupných informací požádala o tranzit ropy tímto ropovodem.
Velvyslanci členských států EU zahájili písemnou proceduru k potvrzení úvěru ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu. Uvedl to novinář Rádia Svoboda Rikard Jozwiak a server Evropská Pravda. Otázka úvěru byla zařazena na program Výboru stálých zástupců (Coreper). Dne 22. dubna má Coreper schválit změny víceletého rozpočtu EU, což je podle dostupných informací poslední technický krok potřebný ke spuštění úvěru pro Kyjev. Bod byl do programu zařazen bez diskuse, což obvykle znamená, že mezi státy už existuje předběžná shoda. Po schválení se má dokument potvrdit písemnou procedurou, která otevře cestu k jeho finálnímu přijetí. Písemná procedura se zpravidla vyhlašuje na 24 hodin – během této doby musí velvyslanci všech 27 států dokument podepsat, nebo zdůvodnit odmítnutí. Rozhodnutí může být přijato i dříve, pokud podpis připojí všechny země. Podle médií velvyslanci EU zároveň podpořili 20. balík sankcí proti Rusku. Přijetí obou rozhodnutí komplikovaly Maďarsko a Slovensko, které mimo jiné požadovaly obnovení tranzitu ropy přes ropovod Družba. Podle slovenského ministerstva hospodářství byl ropovod ráno 22. dubna znovu naplněn a dodávky mají pokračovat následující den.
Americká armáda během války s Íránem výrazně vyčerpala zásoby klíčové řízené munice; u některých typů se měly zásoby snížit až o 50 %. Uvádí to CNN s odvoláním na experty a tři osoby obeznámené s interními hodnoceními Pentagonu. Podle nové analýzy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) americké ozbrojené síly za posledních sedm týdnů spotřebovaly:
- nejméně 45 % zásob střel Precision Strike Missile (PrSM), což je krátkodosahová balistická střela naváděná pomocí GPS určená jako náhrada za ATACMS,
- nejméně polovinu zásob střel THAAD určených k ničení balistických raket,
- téměř 50 % zásob protiraket Patriot,
- zhruba 30 % zásob střel Tomahawk,
- více než 20 % zásob vysoce přesných střel s plochou dráhou letu Joint Air-to-Surface Standoff Missile (JASSM),
- přibližně 20 % zásob řízených protiletadlových střel SM-3 a SM-6.
Pentagon letos podle CNN podepsal řadu kontraktů na rozšíření výroby raket, nicméně dodací lhůty na doplnění těchto systémů mají i při navýšení kapacit činit tři až pět let. V krátkodobém horizontu mají mít Spojené státy podle uvedeného hodnocení pravděpodobně dostatek bomb a střel pro pokračování bojových operací proti Íránu. Zároveň však analýza uvádí, že objem kritické munice, který v amerických zásobách zbývá, už nemusí stačit pro střet s rovnocenným protivníkem, jako je Čína, a návrat na předválečnou úroveň zásob může trvat roky. Mluvčí Pentagonu Sean Parnell na dotaz CNN uvedl, že americká armáda „má vše potřebné k provedení instrukcí v čase a na místě, které zvolí prezident“. Dodal, že „od nástupu prezidenta Trumpa do úřadu“ USA provedly řadu úspěšných operací napříč velitelstvími a poskytly ozbrojeným silám široké spektrum schopností k ochraně lidí a amerických zájmů.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa si podle serveru Politico sestavila něco jako seznam „hodných a zlobivých“ členských států NATO a hledá způsoby, jak „potrestat“ spojence, kteří nepodpořili válku v Íránu. Politico to uvádí s odvoláním na tři evropské poslance a jednoho zástupce amerického ministerstva obrany. Podle zdrojů jde o seznam, který řadí státy NATO podle jejich příspěvku k alianci. Podobnou myšlenku „dobrých a špatných“ spojenců už v prosinci 2025 zmiňoval americký ministr obrany Pete Hegseth. „Modeloví spojenci, kteří přidají, jako Izrael, Jižní Korea, Polsko, stále více Německo, pobaltské státy a další, získají naši zvláštní přízeň. Spojenci, kteří dál neplní svůj díl kolektivní obrany, pocítí důsledky,“ uvedl tehdy. Zdroj Politico tvrdí, že nový seznam Bílého domu zřejmě vychází ze stejného konceptu. Trumpova administrativa však podle Politico nezveřejňuje detaily, protože zřejmě ještě není rozhodnuto, jak přesně by měly „privilegia“ a „negativní důsledky“ vypadat. „Nezdá se, že by měli velmi konkrétní nápady… jak trestat špatné spojence. Přesun jednotek je jedna možnost, ale to přece většinou trestá USA, ne?“ řekl Politico jeden evropský představitel. Agentura Reuters už dříve informovala, že Trump zvažuje stažení části amerických vojáků z Evropy jako formu „trestu“ pro spojence. Politico píše, že alternativ je málo, a případný plán by tak pravděpodobně spočíval v přesunu amerických jednotek z jedné země do jiné, což by ale i tak vyžadovalo značný čas a peníze. Zatím není jasné, které země by se měly ocitnout v Trumpově nemilosti, ani zda o seznamu ví generální tajemník NATO Mark Rutte. Politico nicméně uvádí, že nejvíce „výhod“ by mohly získat Rumunsko a Polsko, protože zůstávají v Trumpově přízni. Dva zdroje Politico také tvrdí, že Spojené státy by mohly ukončit společný výcvik a prodeje zbraní „špatným“ spojencům a tyto aktivity přesunout ke „dobrým“. Zdroje serveru zároveň vyjadřují pochybnosti, že by se USA k takovým krokům skutečně uchýlily, a upozorňují i na odpor amerického Kongresu.
Americký novinář Tucker Carlson, který je kritizován za šíření proruských narativů, uvedl, že ho „trápí“ podpora Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Napsal to deník The Guardian. Podle listu Carlson v roce 1999 označil Trumpa za „nejodpornějšího člověka na planetě“, přesto vyzýval k jeho podpoře už před Trumpovým vítězstvím v roce 2016. Otevřeně chválil jeho politiku pod heslem „America First“ a opakoval i Trumpova tvrzení, že volby v roce 2020 byly údajně „zmanipulované“ ve prospěch Joea Bidena. Když Trump v roce 2024 kandidoval na druhé prezidentské období, Carlson podle Guardianu podporoval jeho kandidaturu po celou kampaň a účastnil se řady předvolebních akcí. Po vypuknutí války na Blízkém východě ale Carlson Trumpova vyjádření označil za „odporná na všech úrovních“ a zároveň řekl, že za Trumpův návrat k moci nese svůj díl odpovědnosti. „Vy, já a všichni ostatní, kdo ho podporovali — psali jste mu projevy, já jsem za něj dělal kampaň. Jsme v tom rozhodně namočení,“ řekl Carlson v rozhovoru se svým bratrem Buckleym ve vysílání. Zároveň prohlásil, že Trumpa „vášnivě nenávidí“ a že „už to nemůže dál snášet“. Guardian dodává, že Carlson už dříve tvrdil, že Trump „zjevně neměl žádný plán pro válku, plně si uvědomoval rizika a věděl, že zradil sliby, které dával deset let“. Carlson přitom naznačil, že to Trump udělal údajně proti své vůli.
Dnes se zaměříme na zadržování výplaty faktur subdodavatelům, což je nástroj, kterým si velké ruské (často státní) korporace vylepšují vlastní hospodaření – ovšem na úkor malých a středních společností. Ty se tak nyní principiálně staly poskytovateli bezúročných půjček, neboť v Rusku je nyní běžné, že musí čekat na úhradu faktury až 12 měsíců.
Podle státní statistické agentury Rosstat, kterou lze jen těžko podezřívat ze zdůrazňování negativních jevů v ruské ekonomice, dosáhla celková výše neuhrazených faktur v Rusku k lednu 2026 výše 8,2 bilionu rublů (tedy v přepočtu přibližně 2,15 bilionu Kč), oproti předchozímu roku vzrostla celková suma neuhrazených faktur o 21%. Největšími dlužníky jsou následující sektory ruské ekonomiky:
- Zpracovatelský sektor: neuhrazené faktury v celkové výši 2,9 bilionu rublů.
- Velko a maloobchod: 1,9 bilionu rublů.
- Ropný sektor: 1,6 bilionu rublů, přičemž jen v tomto sektoru se objem neuhrazených faktur meziročně zvýšil o 543 miliard rublů.
Dalším sektorem, kde v průběhu posledního roku značně vzrostl objem neuhrazených faktur, je výroba a zpracování hliníku, kde se objem neuhrazených faktur zvýšil o téměř 200 miliard rublů na 319 miliard rublů.
Pro malé a střední společnosti tak nyní představuje realizace jakékoli subdodávky pro státní korporaci značné riziko, neboť při delším opoždění při úhradě faktury, kdy je společnost nucena financovat svůj provoz úvěrem (a ty mají nyní v Rusku úrokovou sazbu okolo 18%), nemusí být realizace takové zakázky ve výsledku zisková. V minulém roce zaznamenalo zdržení při úhradě faktur téměř 42% subdodavatelů, což ukazuje, že v předchozích letech výhodné navázání se ńa státní kontrakty nyní pro malé a střední společnosti může představovat past, kterou daná společnost nemusí finančně vydržet.
Izrael: IDF oznámila, že zlikvidovala Khamise Muhammada Khamise Qassase, který se během masakru ze 7. října infiltroval do kibucu Nir Oz. Podle armády v poslední době organizoval přesuny dalších ozbrojenců do oblasti tzv. „Žlutou linii“ za účelem útoků na izraelské jednotky. Během války se měl podílet i na dalších útocích proti vojákům IDF a izraelským civilistům.
Libanon: Jeden ze tří francouzských vojáků zraněných při útoku hnutí Hezbollah na mírové jednotky v Libanonu minulý týden zemřel po převozu do Francie, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Při incidentu z 18. dubna, kdy příslušníci mise UNIFIL likvidovali nevybuchlou munici na jihu Libanonu, zahynul už dříve další francouzský voják.
Hnutí Hizballáh dnes vyslalo dron na izraelské jednotky na jihu Libanonu, uvedla IDF. Podle armády byl bezpilotní prostředek zneškodněn protivzdušnou obranou a nikdo nebyl zraněn. Izrael označil útok za „hrubé porušení příměří“. Už včera Hizballáh ostřeloval izraelské jednotky raketami a vyslal další dron na území Izraele. Izrael zatím reagoval pouze zničením odpalovacího zařízení, odkud byly rakety vypáleny.
Před vstupem příměří v Libanonu v platnost provedly jednotky IDF razii v obci Dibbine, asi 12 km severně od izraelské hranice. Během operace zasáhly zhruba 70 cílů hnutí Hizballáh a zabili více než 20 jeho bojovníků. Podle armády vojáci 769. regionální brigády „Hiram“ zaútočili na komplex Hizballáhu na základě zpravodajských informací o plánovaných útocích z této oblasti. „Během několika hodin bylo zasaženo přes 70 cílů a více než 20 ozbrojenců bylo zlikvidováno v boji zblízka i ze vzduchu,“ uvedla IDF.
Sýrie: Mustafa Abdi, člen prezidentského týmu odpovědného za dohodu s SDF z 29. ledna, uvedl, že ministerstvo spravedlnosti brzy převezme kontrolu nad budovou soudu v Kamyšli, a to i přes počáteční odmítnutí jejího předání. Podle něj byl odpor omezen pouze na malou skupinu a nepředstavuje hrozbu pro realizaci integrační dohody.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedla, že u města Uahigúja zaútočila na hlídku milice VDP pomocí improvizovaného výbušného zařízení. Při dalším útoku na stanoviště VDP v Bangu byli zabiti dva členové milice a útočníci ukořistili motocykly, zbraně i munici. JNIM také oznámila, že obsadila stanoviště milice VDP v provincii Uahigúja.
Mali: Rusko oznámilo, že při speciální operaci osvobodilo dva rukojmí – Rusa a Ukrajince, které od roku 2024 zadržovala džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) po jejich únosu v Nigeru. Podle ruského ministerstva obrany šlo o zaměstnance geologické společnosti, unesené v červenci 2024. Operaci provedla jednotka Africa Corps, která v Africe nahradila dřívější působení Wagnerovy skupiny. Osvobozenými jsou Oleg Greťa (1962) a Jurij Jurov (1970). O případných ztrátách nebyly zveřejněny žádné informace. Rusko své aktivity v oblasti Sahelu obvykle nekomentuje, v posledních letech tam ale výrazně posiluje vliv. Africa Corps podle Moskvy podporuje boj proti terorismu a stabilitu regionu, přičemž ruští vojáci či instruktoři působí mimo jiné v Mali, Nigeru, Burkina Fasu či Libyi. Ukrajinská vláda se k věci prozatím nevyjádřila.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že žijeme ve vzácné epoše, kdy si člověk může přečíst, že nový maďarský vítěz voleb Péter Magyar po drtivém konci Orbánových 16 let vlády hned v prvním hovoru s Robertem Ficem vytáhl maďarskou menšinu na Slovensku a Benešovy dekrety, a nezní to jako zapomenutý spinoff k filmu Mnichov 2, ale jako dnešní středoevropské zpravodajství. Ve světě se píše, že etničtí Maďaři tvoří zhruba 9 procent obyvatel Slovenska a že Maďar (Maďar jakože Maďar, chápeme) chce zrušení legislativy, která kolem dekretů přitvrdila, zatímco Fico by raději řešil energetiku a tvářil se, že tohle je jen folklor. Jenže přesně takhle v Evropě vždycky začíná blbý žánr. Nejdřív přijde péče o krajany, pak ochrana obyvatelstva, potom historická křivda, a než si člověk stačí uvařit kafe, někdo už vytahuje mapu, pravítko a výraz „spravedlivá korekce hranic“. Samozřejmě netvrdíme, že maďarské tanky zítra vyrazí na Komárno. Jen konstatujeme, že střední Evropa znovu otevřela šuplík s nápisem ochrana menšin a pod ním se jako vždycky válí sirky, benzín a účty po dědečkovi. Dějiny už tenhle fór slyšely mockrát. A pokaždé byl stejně pitomý.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
