(2 629 slov, doba čtení 14 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 16. června Rusko zaútočilo dvěma balistickými raketami Iskander-M z Rostovské oblasti Ruské federace a také 132 útočnými bezpilotními prostředky typu Šahed (včetně proudových), Gerbera, Italmas a imitátory typu „Parodie“. Útok byl veden ze směrů Šatalovo, Orel, Kursk, Brjansk, Millerovo a Primorsko-Achtarsk v Ruské federaci. Podle předběžných údajů bylo k 08:30 ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 114 nepřátelských bezpilotních prostředků typu Šahed, Gerbera, Italmas a dronů dalších typů na severu, jihu a východě země. Zaznamenány byly zásahy raket a 16 útočných dronů na devíti lokalitách a také dopady trosek sestřelených cílů na osmi místech.
Dnes ráno zaútočily ukrajinské drony na Moskvu a způsobily požár v největší ropné rafinerii ve městě. Informovaly o tom telegramové kanály a moskevský starosta Sergej Sobjanin. Moskevská rafinerie podle dostupných údajů pokrývá až 40 % palivového trhu Moskvy a přibližně 70 % spotřeby benzinu v ruské metropoli a okolní oblasti. Nachází se asi 15 kilometrů od Kremlu. Moskva zatím podle zpráv nevyhlásila letecký poplach. Moskevský starosta Sergej Sobjanin mezitím napsal, že nad ruskou metropolí bylo během útoku sestřeleno více než 60 dronů. Místní moskevské telegramové kanály uvádějí, že na letištích Vnukovo a Šeremetěvo na okraji města byl zaveden plán „Kovjor“, tedy režim omezení leteckého provozu.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny uvedl, že dronový úder poškodil jednotku primárního zpracování ropy ELOU-AVT-6. Závod dodává letecké palivo také letištím Domodědovo, Vnukovo, Šeremetěvo a Žukovskij. Ukrajinské dálkové údery zasáhly 16 velkých rafinerií a terminálů v Ruské federaci a vyřadily z provozu více než 30 % ruské kapacity zpracování ropy. „K červnu 2026 se zásahy na vzdálenost přesahující 1 500 kilometrů na území Ruské federace mění v systémovou finanční, technologickou a logistickou paralýzu ruských okupantů,“ zdůraznil generální štáb. Podle ukrajinské armády údery zastavily provoz více než 40 technologických zařízení, která Rusko kvůli mezinárodním sankcím nedokáže obnovit. Těžba ropy v Ruské federaci v důsledku toho klesla na roční minimum 9,009 milionu barelů denně a výroba benzinu na šestnáctileté minimum.
Generální štáb také upozorňuje, že v ruském týlu už začíná palivový kolaps. Na okupovaném Krymu a v Luhanské oblasti je nedostatkový benzin AI-95 dostupný pouze na karty a na čerpacích stanicích v Kurské, Belgorodské a Pskovské oblasti platí limit 20 litrů paliva na vozidlo. Kvůli nedostatku leteckého paliva bylo navíc na největších letištích v Ruské federaci omezeno tankování letadel. Situace se podle ukrajinské strany zhoršila natolik, že ruská vláda oficiálně povolila závodům vyrábět nekvalitní palivo normy Euro 3, protože bez dováženého vybavení už nejsou schopny produkovat kvalitní benzin. Ozbrojené síly Ukrajiny zdůrazňují, že tím Kreml přichází o peníze na válku a zároveň vzniká lokální nedostatek paliva pro techniku nepřítele na frontě. „Síly obrany nadále systematicky zbavují nepřítele možnosti vést agresivní válku,“ dodala ukrajinská armáda.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje směrem na Staryci, Izbycké, u Vilči, ve Vovčansku a u Vovčanských Čutor.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru fronty se bojovalo u Kindrašivky, v Kupjansku a směrem na Podolivy a v Kurylivce.
V lymanském sektoru probíhaly střety u Novojehorivky, Novomychajlivky, Novoselivky, směrem na Drobyševé, u Zaríčného, směrem na Lyman, Jampil, Dibrovou a Ozerné.
Ve slovjanském směru Rusové tlačili u Zakitného, směrem na Kryvou Luku, u Kalenyků, Rizníkivky a směrem k Raj‑Oleksandrivce.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly hlášeny žádné větší akce.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku pokračovaly boje u Plesčijivky, v Kosťantynivce, u Illinivky a Stepanivky.
V pokrovském sektoru se okupanti snažili postoupit u Vilného, směrem na Nový Donbas, Dorožné, Bilycké, u Rodynského, směrem na Ševčenko, u Hryščiného, Novooleksandrivky, Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Muravky a Novopavlivky.
V oleksandrivském sektoru se bojovalo ve směru na Oleksandrohrad u Novoselivky a směrem ke Kalynivskému a Vyšněvému.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru se okupanti snažili postupovat směrem k Zlahodě, Radisnému, Dobropillji, Pryvilnému, ve Vozdvyživce, směrem k Verchné Terse, u Zalizného a směrem na Huljajpolské a k Čarívnému.
V orichivském směru se bojovalo u Pavlivky, Stepového a Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se na okraj summitu G7 ve Francii setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. S odvoláním na své zdroje o tom informuje Kyiv Independent. Šlo o první osobní setkání Zelenského a Trumpa po téměř čtyřech měsících. Výsledky rozhovoru zatím nejsou známy. Lídři se následně mají účastnit bilaterálních jednání s hlavami dalších států. Zelensky veřejně uvedl, že ho čeká „vážný program dne“. „Hlavní je posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny a podpořit diplomacii tak, aby Rusko ukončilo svou válku. Je potřeba mír,“ napsal na sociálních sítích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky ukázal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi fotografii následků ruského úderu na Uspenský chrám Kyjevskopečerské lávry. S odvoláním na evropské diplomaty o tom informovala agentura Reuters. Jeden ze zdrojů agentury uvedl, že Trump dal najevo nesouhlas s ruským úderem. Podle dalšího zdroje šlo ze Zelenského strany o úspěšný tah z psychologického hlediska.
Zelensky uvedl, že všichni účastníci summitu G7 vyjádřili Ukrajině podporu a odsoudili útoky na civilní infrastrukturu, mimo jiné na lávru, i útoky na civilisty.
Náklady na obnovu objektů Kyjevskopečerské lávry poškozených ruským úderem přesahují 500 milionů hřiven a nejde o konečnou částku. Práce by mohly trvat přibližně dva roky. Uvedl to generální ředitel Národní rezervace „Kyjevskopečerská lávra“ Maksym Ostapenko, informoval zpravodaj serveru Hromadske. Podle Ostapenka už bylo provedeno velké množství neodkladných prací. Všechny exponáty, kterým hrozilo poškození, byly demontovány a zachráněny během první hodiny po příjezdu pracovníků. Poškozeno bylo přibližně 80 % střechy Uspenského chrámu. Díky záchranářům se však podařilo zabránit proniknutí ohně dovnitř, což by způsobilo mnohem větší škody. V chrámu se totiž nachází pětadvacetimetrový ikonostas, největší na Ukrajině, napuštěný fermeží a barvami. Podle Ostapenka by jej v případě vzplanutí bylo jen velmi obtížné zachránit.
Celková výše přímých škod způsobených ruskou agresí na ukrajinské kultuře vzrostla na 4 miliardy eur, zatímco nepřímé škody dosahují 24 miliard dolarů. Během televizního maratonu to oznámila ministryně kultury Tetjana Berežna. Podle ní Rusové od začátku plnohodnotné invaze poškodili 1 913 památek ukrajinského kulturního dědictví a 2 573 objektů kulturní infrastruktury. V noci na 15. června, kdy Rusko masivně útočilo na Kyjev drony a raketami, bylo poškozeno dalších 13 kulturních objektů. „Šlo mimo jiné o památky světového dědictví UNESCO, památky národního významu, kulturní instituce a umělecké vzdělávací instituce. Rusko na nás útočí každý den a cílí na naši kulturu, protože se snaží vymazat naši identitu, vymazat nás jako národ,“ uvedla Berežna. Berežna už dříve vyzvala UNESCO, aby po svých prohlášeních k ruskému útoku na Kyjevskopečerskou lávru „nazývalo věci pravými jmény“. Organizace podle ní ve svém vyjádření neoznačila Rusko za viníka.
Tatněfť, jedna z největších ruských ropných společností, oznámila zavedení limitů na prodej benzinu a nafty po celém Rusku. Informovala o tom agentura Interfax. Kromě omezení objemu prodávaných pohonných hmot platí také omezení plateb – přijímána je pouze hotovost. Podle agentury jsou řidiči na čerpacích stanicích Tatněfti upozorňováni, že z technických důvodů činí maximální objem prodeje benzinu pro osobní automobily 30 litrů. Prodej nafty je omezen na 60 litrů pro osobní automobily a 300 litrů pro nákladní vozidla. Moskva už dříve v souvislosti s pravidelnými dronovými útoky na ruské rafinerie zakázala vývoz benzinu pro všechny účastníky trhu až do 31. července. Do 30. listopadu je zároveň omezen vývoz leteckého petroleje. Navzdory tomu se v některých regionech objevuje nedostatek paliva na čerpacích stanicích. Na okupovaném Krymu byl začátkem června pozastaven volný prodej benzinu a v Krasnodarském kraji Ruské federace byl dočasně zastaven prodej pohonných hmot na 15 čerpacích stanicích. Dočasné limity byly zavedeny také na některých čerpacích stanicích v Tatarstánu. Podle ruských médií vláda některým rafineriím povolila vyrábět pro domácí trh benzin a naftu nižší kvality – formálně označované jako Euro 5, avšak s parametry odpovídajícími normě Euro 3.
Spojené království oznámilo nové sankce proti ruské „stínové flotile“ a zároveň podporu ukrajinské jaderné energetiky ve výši 210 milionů liber, na příští dva roky. Vyplývá to z prohlášení zveřejněného na webu britské vlády. Britský premiér Keir Starmer má podle oznámení vystoupit na summitu G7 ve francouzském Évianu s cílem zajistit, aby „Ukrajina mohla pokračovat v boji tak dlouho, jak bude potřeba“. Očekává se, že Starmer vyzve lídry EU, aby „zajistili Ukrajině spravedlivý a trvalý mír, který si zaslouží“. Britský premiér zároveň pověřil úředníky, aby posílili podporu Ukrajiny ve všech oblastech od vojenského vybavení až po energetickou pomoc a zajistili tak bezpečnost Kyjeva během nadcházející zimy.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Washington bude brzy moci obnovit sankce proti Rusku, protože Hormuzský průliv už byl odblokován a ropa „proudí“. Řekl to při rozhovoru s novináři. „Budeme to moci udělat brzy, protože ropa už proudí. Sankce jsme zrušili proto, že jsme samozřejmě nechtěli bránit dodávkám ropy. Brzy budeme v pozici, kdy to budeme moci udělat,“ uvedl.
Dnes ti přiblížíme další pokračování zemědělských prací v Rusku. Průběh začínající sklizně totiž také ovlivnil nedostatek paliv v Rusku, který se v posledních týdnech týká již nejen benzínu, ale i motorové nafty. Například v Irkutském kraji tak mají zemědělci potíže získat dostatek paliva pro svou techniku, a potíže již dosáhly takového stupně, že je na tiskové konferenci zmínil i regionální zastupitel Stepan Frantenko. Ten označil za skandální, že zemědělci museli již v některých okresech z důvodu nedostatku paliva přerušit zemědělské práce, a obvinil dodavatele paliv ze spekulantství.
Dodal, že pokud se situaci nepodaří vyřešit lokálními zdroji (což je málo pravděpodobné, vzhledem k pokračujícím ukrajinským útokům na centrální Rusko), požádá ministerstvo zemědělství o organizaci dodávek paliva ze sousední Číny. Ta ale nemá pro větší objemy dodávek paliva Rusku vybudovanou potřebnou infrastrukturu, a tak bude podobný požadavek jen obtížně realizovatelný.
Nedostatek paliv se podle deníku Sibiřský expres vyskytuje i v Krasnodarském kraji na Kubáni, kde nejsou dostatečně zásobeny tamní čerpací stanice, kvůli čemuž byly zavedeny limity maximálního objemu nákupu na úrovni například 50 nebo 100 litrů. Takovýto limit je více než dostatečný pro osobní automobily, pro zemědělskou techniku ale představuje zásadní problém a ta tak nyní místo nasazení při sklizni nečinně stojí. Zemědělci se již pro palivo vydávají i do sousedního Povolžského kraje, ale ani ten není plně zásoben palivem.
Prioritou ruské vlády je tak evidentně zásobování centrálního Ruska, bez ohledu na potíže, které tato redistribuce způsobuje. I největší ruská rafinerie, která se nachází v Omsku a vzhledem k velké vzdálenosti od Ukrajiny dosud nebyla navštívena ukrajinskými drony, je tak nucena místo zásobování sibiřských regionů dodávat svou produkci do centrálního Ruska, což ale v těchto regionech způsobuje výše zmíněné nedostatky.
Opoždění při sklizni přitom vedou k degradaci plodin, což se projeví na jejich horší kvalitě, kdy bude podobně jako v minulém roce například pšenice exportovaná do Číny vykupována pouze jako sklizeň 4. a 5. kvalitativní třídy (využívaná pouze jako píce pro dobytek), což je spojeno s nižšími výkupními cenami, v důsledku čehož klesnou již tak nízké příjmy ruských zemědělců.
Izrael: Ministerstvo zahraničí popřelo, že by Izrael zrušil Hebronskou dohodu z roku 1997 s Palestinskou samosprávou, jak dříve tvrdil ministr financí Bezalel Smotrich. Dohoda dává palestinské městské radě v Hebronu pravomoci v oblasti územního plánování, zónování a výstavby v částech města, kde se nachází izraelské osídlení, včetně oblasti u hrobky patriarchů.Smotrich uvedl, že civilní správa měla rozhodnout o převodu těchto pravomocí týkajících se židovských osad. Ministerstvo zahraničí však v anglickém prohlášení zdůraznilo, že dohoda „nebyla zrušena“. Zároveň uvedlo, že izraelská bezpečnostní vláda před několika měsíci přijala rozhodnutí, které se týká výhradně plánování a výstavby v oblasti židovské komunity v Hebronu a židovských památek, a to kvůli dlouhodobé nespolupráci ze strany hebronké radnice. „Kromě toho nebyly provedeny žádné další změny,“ dodalo ministerstvo.
Libanon: Přestože platí příměří, v oblasti nadále pokračují přestřelky mezi hnutím Hizballáh a Izraelskými obrannými silami (IDF). Libanonská televize Al Mayadeen napojená na „osu odporu“ uvedla, že Hizballáh vypálil raketovou salvu na jednotky IDF operující ve vesnici Tabnít u úpatí hřebene Ali al-Táhir poblíž města Nabátíja. Během noci libanonské zdroje hlásily izraelskou dělostřeleckou palbu na vesnici Nabátíja al-Fauqa (asi 1,5 km od Tabnítu) a také útok na oblast Džabal Rafí severovýchodně od hřebene Ali al-Táhir. Zprávy se původně objevily jako podezření na letecký úder. Podle dalších informací izraelské jednotky postoupily směrem k vesnici Baraášít v jižním Libanonu, která leží za tzv. „žlutou linií“, a na místě mělo dojít i k výbuchu vyvolanému izraelskou armádou.
Izraelské dělostřelectvo následně opět ostřelovalo oblast hřebene Ali al-Táhir v regionu Nabátíja. Současně pokračuje návrat civilistů do jižního Libanonu, přičemž na hlavních pobřežních silnicích jsou hlášeny rozsáhlé dopravní zácpy. Izraelské drony zasáhly několik cílů v regionu: vozidlo ve vesnici Nabátíja al-Fauqa a další ve městě Meifdún. V údolí Wádí al-Hudžajr byly zaznamenány pohyby izraelských vojenských vozidel směrem k oblasti Qabrikha. Další čtyři dronové údery zasáhly silnici Maifadún–Šúkín; podle předběžných informací byly tři cíleny na vozidla a čtvrtý dopadl na skupinu civilistů. Hlášeny jsou nejméně čtyři oběti.
Sýrie: Prezident Ahmad aš-Šará se v Damašku setkal s generálním ředitelem společnosti ConocoPhillips Ryanem Lancem, šéfem společnosti Novatera Energy Alexem MacDonaldem a syrským podnikatelem Ayman Asfari. Jednání následovalo po podpisu dohody o rozvoji plynových ložisek. Zúčastnili se ho také ministři zahraničí, financí a energetiky. Hlavním tématem byla modernizace infrastruktury plynových polí a zvýšení domácí těžby zemního plynu v Sýrii.
Teroristická organizace Islámský stát (IS) se přihlásila k sebevražednému atentátu z 15. června, který cílil na velitelství syrských vládních bezpečnostních složek ve městě Rakká. Skupina uvedla, že útok provedl atentátník s výbušným pásem, a zveřejnila jeho fotografii. Syrské úřady dříve oznámily, že při atentátu zahynuli čtyři lidé.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedla, že v severním předměstí města Titao (provincie Loroum) přepadla armádní hlídku. Zároveň oznámila, že převzala kontrolu nad opěrným bodem milice VDP v oblasti Boulsa.
Somálsko: Džihádistické hnutí Aš-Šabáb oznámilo, že údajně v neděli odrazilo útok somálských speciálních jednotek podporovaných Spojenými státy, včetně letecké podpory USA. K bojům mělo dojít v oblasti mezi městy Bulo Marer a Kuntoware v provincii Dolní Šabela na jihu země. Podle předběžných informací bylo zabito 10 vojáků a další 3 utrpěli zranění. Aš-Šabáb rovněž ostřeloval základnu ugandských sil v Bulo Mareru. Ve městě Bardale v provincii Bay na jihozápadě Somálska pak dva bombové útoky namířené proti vojenským objektům zranily dva příslušníky somálských bezpečnostních sil, včetně jednoho důstojníka.
Přibližné rozložení kontroly území v Somálsku. Červeně jsou vyznačena území ovládaná hnutím Aš-Šabáb. Tato organizace napojená na Al-Káidu v posledním roce dále rozšiřuje svůj vliv a podařilo se jí zvrátit značnou část územních zisků, kterých somálská federální vláda dosáhla během protiofenzivy v letech 2022–2023.
Mali: V pondělí 15. června 2026 došlo ve vesnici Sadombugu v oblasti obývané Dogony (milice Dozo) k ozbrojenému útoku. Podle dostupných informací džihádisté z JNIM dočasně ovládli vojenský tábor milice. Útok si vyžádal velké množství obětí a zároveň došlo k ukořistění a odvezení části vojenské výzbroje.
Dnešní Třešnička™ bude o dohodě o míru budoucím. Tak si Donnie nadělil mír. Tedy skoro. Nejdřív spolu s Izraelem rozpoutal válku s Íránem, během níž se Hormuzský průliv změnil z tepny světového obchodu na námořní D1 před Brnem, a teď slavnostně oznamuje, že se mu podařilo obnovit provoz. To je klasická trumpovská diplomacie, jak nejdřív někomu zlomit nohu a pak po něm mrsknout berle a čekat Nobelovu cenu za zdravotnictví. Podmínky dohody jsou zatím tajné, což je mimořádně praktické a vychytralé. Díky tomu mohou být zároveň historické, skvělé, tvrdé, výhodné, mírové, geniální a úplně neexistující – podle toho, kdy zrovna mluví El Presidente do kamery. A těch údajných 300 miliard dolarů? To samozřejmě nejsou reparace. To je investiční fond. Reparace totiž platí poražený, zatímco investiční fond platí někdo, komu bylo diplomaticky vysvětleno, že by bylo velmi zdravé začít investovat. Takové reparace s kravatou, kterou jste neviděli od základky a teď vám volá, jestli jste slyšeli o bitkojnu. Do toho Izrael decentně připomíná, že není americká loutka a že Trumpova dohoda není dálkové ovládání generálního štábu IDF. Takže zatímco Truth social bude zaplavován příspěvky o “Big beautiful dealu”, Izraelci se budou nejspíš vyjadřovat parafrázováním názvu naší kdysi úspěšné oděvní značky Kenvelo – Jako jo, ale spíš ne.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
