(2 479 slov, doba čtení 13 minut)
Během posledního týdnů se ruským okupantům podařilo dobýt více ukrajinského území než za celý rok 2024. Od 6. srpna Rusko zabralo Ukrajině 1 146 čtverečních kilometrů, což je asi o čtvrtinu více než za prvních sedm měsíců roku 2024. Jen za poslední týden se mu podařilo obsadit dalších téměř 200 čtverečních kilometrů.
Ukrajinská protivzdušná obrana dnes měla sestřelit celkem 31 dronů Šahed ze 48 a jednu střelu s plochou dráhou letu Ch-59/69 – střel měly ruské vzdušné síly odpálit více, ale přesné číslo ukrajinské letectvo nespecifikovalo.
Ruské letectvo dnes ztratilo další víceúčelový bombardér Su-34 (potvrzuje také další ruský aviatický kanál Fighterbomber). Není jasné, co sestřel způsobilo, ale objevují se spekulace, že mohlo jít o důsledek souboje se stíhačkou F-16.
Ukrajinský dron dopadl na zásobník paliva ve Svetlodaru ve Stavropolské oblasti na jihozápadě Ruska. Byl poškozen nejméně jeden zásobník, více informací není k dispozici.
Nad moskevskou tepelnou elektrárnou se objevily protidronové sítě. Jde nejspíše o snahu tato zařízení chránit před nadcházející zimou, kdy se dají očekávat údery ukrajinských dronů.
Neplecha v Rusku: Podle ruského projektu Rybar zůstává situace v Kurské oblasti i nadále beze změn. Kanál opět informuje o zjevném nedostatku záběrů, které by mohly ilustrovat, co přesně se v prostoru ukrajinského průlomu děje. Tento propad v množství záběrů z obou stran přisuzuje především počasí, které neumožňuje využívání dronů a zároveň znamená pokles ve využívání techniky na nezpevněných površích. Boje podle zveřejněné mapy probíhají v obvyklých místech, především pak u Darina, Ljubimovky (a též více níže), Viktorovky, Čerkaského a Ruského Porečného a u Plechova.
Na jihovýchodním cípu Ljubimovky se Ukrajinci snaží napadat ruské pozice. Boje probíhají v prostoru kališť, ale opět se potvrzuje, že průzkumné drony poskytují Rusům přehled nad situací, takže dochází k odrážení těchto útoků pomocí minometů a dělostřelectva.
Charkovská situace: Šéf charkovské vojenské správy Oleh Syněhubov hlásí, že ve směru a Charkov útočili okupanti ve Vovčansku a u vesnice Vovčanské Chatory.
Severovýchodní fronta: Dále šéf charkovské vojenské správy informuje, že ve směru na Kupjansk pokračují mezi Ukrajinci a okupanty tvrdé boje. U Petropavlivky okupanti zaútočili z lesa severozápadně od vesnice a pokusili se postoupit na severozápadní okraj. Ukrajinské ozbrojené složky je však zatlačily zpět do lesa. Ukrajinské zdroje upozorňují, že v tomto směru stupňují okupanti svou aktivitu a jejich cílem je nejspíše přetnout silnice vedoucí do Borové, aby narušili logistiku ukrajinských obrněných sil v regionu. K nejtěžším bojům nyní dochází v okolí Vyšneve a ve směru na Peršotravnevé. Ruské pokusy prorazit však pokračují téměř po celé délce frontové linie, okupanti se například snaží prorazit v Ternách, což se jim zatím, i přes dílčí úspěchy, nedaří.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali prakticky žádné nové změny a to samé platí i pro okolí Ňu-Jorku. Z města máme pouze záběry práce ruských a ukrajinských dronů.
Na severním křídle ve směru na Pokrovsk se už nějakou dobu fronta prakticky nehýbe. Na severním křídle se situace výrazně nezměnila. Ozbrojené síly Ukrajiny odrazily ruský útok u Novotoreckého, severovýchodně a severně od Mykolajivky a v oblasti Lysivky. Ukrajinský projekt DeepstateUA informuje, že v Novodymytrivce ruské jednotky postoupily několik desítek metrů směrem na západ. Jižní křídlo Pokrovského směru není stabilizované, jako to severní, po obsazení Kurachivky okupanti pronikli do Vovčanky a pokračují v tlaku na Iljinku.
Okupanti stále útočí ve směru na Kurachové, prozatím jsou však poměrně úspěšně odráženi ukrajinskými výsadkáři ze 79. samostatné letecké útočné brigády. Podle DeepstateUA okupanti postupovali několik set metrů v polích západně a severozápadně od Pobjedy a severně od Konsťantynivky.
U Vuhledaru pokračuje ruský postup mezi Bohojavlenkou a Novoukrajinkou. Ukrajinské jednotky zde potřebují zkrátit frontu, aby nepadly do obklíčení a zároveň mohly soustředit své síly na obranu menšího úseku. Severně od Bohojavlenky se ruské jednotky tlačí směrem na Trudové.
Jižní fronta: Příslušníci ukrajinského dělostřeleckého praporu zničili u nedaleko městečka Polohy ruskou dělostřeleckou pozici. Z videozáběrů se zdá, že se jim podařilo zlikvidovat i několik zásobovacích vozidel, která přivezla nejen čerstvé vojáky na rotaci, ale také munici a zásoby. Tento úsek zůstává dlouhodobě stabilní a hlavní činnost obou armád zde spočívá primárně v dělostřelecké a protibaterijní palbě.
Diplomatické a politické události:
Spojené státy a spojenci v rámci NATO by měli zvážit „přímý útok na severokorejské jednotky“, pokud by se nacházely na území Ukrajiny a účastnily se bojů na straně Ruska. Uvedl to republikánský kongresman Mike Turner, předseda výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů, uvádí Hlas Ameriky. Kongresman také věří, že ukrajinská armáda by měla mít možnost bez omezení útočit na legitimní vojenské cíle na území Ruska pomocí zbraní dodaných Spojenými státy nebo spojenci z NATO, případně pomocí svých vlastních zbraní. Turner zdůraznil, že účast severokorejských jednotek ve válce proti Ukrajině by měla být pro Spojené státy a NATO „červenou linií“ a že spojenci by neměli vylučovat útok na severokorejské jednotky, pokud by bojovaly na Ukrajině a je přesvědčen, že „severokorejské jednotky nemají v Evropě co dělat a neměly by napadat evropskou zemi“. „Spojené státy a spojenci NATO by měli vážně diskutovat a zvážit přímý útok na severokorejské síly, pokud by byly na Ukrajině a útočily tam,“ řekl Turner. Zároveň Mike Turner zdůraznil, že rozhodnutí o útoku na severokorejské jednotky by nemuselo být nutně přijato, ale podle něj „by se měla vést rozumná diskuse na toto téma“. „Myslím, že bychom měli diskutovat o tom, že severokorejské jednotky by neměly být vyjmuty z možnosti stát se legitimním vojenským cílem Spojených států a NATO,“ dodal Turner.
Rusko pravděpodobně vyčerpalo své zásoby nejkvalitnějších BMP (bojových vozidel pěchoty) a míra jejich renovací nyní klesá, jak ukazuje vlákno zkoumající opravárenské závody. Ze skladu bylo do poloviny roku 2024 odvezeno přes 2 500 BMP, zejména modernější verze BMP-2 a BMP-3. Na skladě zůstává přibližně 3 744 starších BMP-1, většina ve špatném stavu. Opravárenské závody zvyšovaly výkonnost, ale stávající infrastruktura omezuje jejich kapacity. Ve 163. závodě, který se specializuje na BMP-1 a BMP-2, bylo od roku 2023 opraveno kolem 250 vozidel. Naproti tomu závody jako 103 BTRZ již nepřijímají nové dávky BMP. 560. závod, často prezentovaný v médiích, vykazuje podle satelitních snímků minimální aktivitu, což vyvolává pochyby o skutečných kapacitách a efektivitě oprav. Stavy ve skladech BMP-1 jsou kritické; mnohá vozidla jsou příliš opotřebená. Například na 111. základně v Chalgasu jsou stará BMP-1 z čečenských válek, často neopravená, a některé základny nyní slouží spíše k recyklaci na náhradní díly než k renovacím. Zároveň satelitní snímky naznačují, že tok nových vozidel se téměř zastavil. BMP-3, která se od roku 2022 soustředila v Kurganmaši, je nyní na skladě výrazně méně. Novější BMP-3 jsou však vybavena dodatečným pancéřováním a vylepšenými systémy, což zřejmě naznačuje přechod k výrobě zcela nových kusů namísto renovací.
Slovinsko postupně přesouvá vojenskou techniku z časů bývalé Jugoslávie na Ukrajinu. Přestože má Slovinsko skromné zbrojní zdroje, aktivně se podílí na vojenské pomoci Ukrajině a poskytuje jí v rámci různých iniciativ mnoho druhů zbraní, od ručních palných zbraní, přes bojová vozidla pěchoty a protiletadlová děla až po modernizované tanky. V minulých měsících se jí podařilo dodat na Ukrajinu další várku techniky ze záloh. To zahrnuje další tři bojová vozidla pěchoty BVP M-80A (dříve dodala již 35 kusů), 20 obrněných transportérů BOV-M a 6 protiletadlových vozidel BOV-3.
Švédsko dodalo na Ukrajinu téměř 300 kusů obrněných transportérů Pansarbandvagn 302. Stroje jsou to sice poměrně staré (ze 70. let), ale určitě „lepší něco než nic“ a navíc řada zbraní používaných Rusy je ještě starší, takže na Ukrajinském bojišti se mohou ještě hodit.
Rumunsko se snaží o zavedení zákona, který umožní sestřelení dronů, které nelegálně narušují jeho vzdušný prostor. Jde o reakci na situace, kdy se při ruských útocích na Ukrajinu ruské bezpilotní letouny přiblížily nebo překročily rumunsko-ukrajinskou hranici (délka cca 650 km). Jak Reuters dodává , z návrhu zákona zveřejněného ministerstvem obrany vyplývá, že v takové situaci budou rumunské úřady schopny taková zařízení legálně zlikvidovat. V pondělí byl předložen k veřejné diskusi a po schválení vládou bude předložen parlamentu.
Francouzský výrobce dronů Delair se chystá dodat svou první sérii nových kamikaze dronů na Ukrajinu na základě objednávky francouzského generálního ředitelství pro vyzbrojování (DGA). Podle smlouvy má první série zahrnovat dodávku 100 dronů na Ukrajinu a dalších 2000 pro armádu Francie. Tato první dodávka, která se očekává během několika dní, představuje debut nových kamikaze dronů Colibri UX11 vyrobených společností Delair.
Itálie schválila rozsáhlý modernizační program armády v hodnotě 8,2 miliardy eur zaměřený na posílení vojenských schopností pozemních sil. Iniciativa, kterou podpořil parlamentní výbor, zahrnuje zavedení nového hlavního bojového tanku a je součástí strategie vlády premiérky Giorgie Meloni na zvýšení obranyschopnosti Itálie v kontextu rostoucího geopolitického napětí v Evropě. Program je rozvržen na období od roku 2025 do 2038, kdy se zaměří na zajištění větší kompatibility s potřebami NATO a evropské bezpečnosti. Klíčovým prvkem programu je vývoj nového hlavního bojového tanku, který nahradí zastaralé italské tanky Ariete. Základ pro tento nový model poskytne německý tank Panther KF51 od společnosti Rheinmetall, přičemž na jeho výrobě se bude podílet nově založený podnik Leonardo Rheinmetall Military Vehicles (LRMV). Tento italsko-německý společný podnik, založený v červenci, zdůrazňuje úsilí o konsolidaci evropského obranného průmyslu, čímž si Itálie zajistí 60% podíl na domácí produkci tanků, které se budou vyrábět v továrně v La Spezii. Vedle nového tanku se LRMV zaměří na vývoj platformy Lynx pro program AICS (Armoured Infantry Combat System), což je další důležitý krok v modernizaci italských pozemních sil. První objednávky nových bojových vozidel by měly být zadány koncem roku 2024 nebo začátkem roku 2025, s dodávkami plánovanými na následující dva roky. Tato spolupráce mezi Leonardem a Rheinmetallem nejenže posiluje italskou vojenskou autonomii, ale také otevírá příležitosti k rozšíření podílu na evropském trhu obranné techniky, jehož objem v příštích letech pravděpodobně přesáhne 50 miliard eur.
Dnes se zaměříme na vývoj exportu motorové nafty a výkonnosti ruského průmyslu zpracování ropy obecně. Export motorové nafty dosáhl v říjnu tohoto roku nejnižší úrovně za poslední čtyři roky, exportováno bylo celkem 685 000 barelů motorové a topné nafty. To je o 15% méně než v předchozím měsíci, ještě na počátku tohoto roku dosahoval export 1,2 milionu barelů nafty a meziroční pokles je tak téměř 50%.
Největším importérem ruské motorové nafty zůstává stejně jako v předchozích měsících Turecko s podílem 44% (objem importu se ale za poslední měsíc snížil o 10%), na druhém místě je pak Brazílie, přičemž ta zmenšila import ruské nafty přibližně o polovinu. Turecko nahrazuje chybějící import z Ruska nákupy z Saúdské Arábie, Brazílie pak nákupy z USA.
Za tímto poklesem stojí jak západní sankce, tak i útoky ukrajinských dronů, neboť klesl i celkový výkon ruských rafinérií. Podle deníku Kommersant zpracovaly ruské rafinérie v říjnu pouze 5,1 milionů barelů ropy, což je nejnižší úroveň od roku 2022. Příčinou je také to, že se ruským ropným společnostem se v současné době více vyplácí export surové ropy, neboť jsou povinny stále větší podíl své produkce dodávat na domácí trh, kde mají výrazně nižší marže, a tak omezují rafinaci.
Pokud se však podíváme na export ruské ropy, vidíme, že zde zisk ropných společností také klesá. Aktuální spotová cena ropy URALS je dnes měně než 65 USD za barel, a je potřeba připomenout, že dlouhodobé kontrakty jsou uzavírány vždy s určitou slevou oproti spotovým cenám. Tato sleva činí minimálně 5%, může ale dosahovat i 11 USD na barel, pro ruské ropné společnosti je tak nyní velmi obtížné prodat ruskou ropu nad cenovým stropem stanoveným sankcemi, i když využijí nejrůznějších způsobů (například stínové flotily), aby sankce obcházely.
Marže ruských společností zpracovávajících ropu klesají také z proto, že z důvodu poškození rafinérií (Ukrajinci často zasahovali nejmodernější provoz v dané rafinérii) musí Rusové zprovozňovat i několik desetiletí staré provozy, které nepracují tak efektivně, což ve výsledku znamená nižší marži na zpracování ropy. Až počátek nového roku ukáže, jaké budou jejich celkové hospodářské výsledky za rok 2024, nynější situace ale umožňuje předpokládat, že nebude příliš dobrý.
Situace na Blízkém východě:
Sirény se dnes rozezněly nad severním Izraelem poté co na něj bylo z Libanonu odpáleno 30 raket. Zasaženy bylo okolí kolem měst Karmiel a Ša’ab. Útok si vyžádal nejméně 10 raněných a rozsáhlé lesní požáry v oblasti Giv’at ha-More.
Izraelské stíhací letouny v noci zasáhly sérii cílů Hizballáhu v Bejrútu a v jižním libanonském městě Nabatieh, uvedla izraelská armáda. V libanonském hlavním městě byly podle IDF zničeny výrobny zbraní, velitelská centra a další infrastruktura. V Nabatiehu byly zasaženy další velitelská stanoviště a „zpravodajská infrastruktura“ Hizballáhu. Všechny cíle Hizballáhu se nacházely „uprostřed civilní populace,“ přičemž izraelská armáda obvinila teroristickou organizaci z využívání civilistů jako lidských štítů. Před nálety IDF vydala výzvy k evakuaci civilistů z těchto oblastí.
IAF zveřejnila záběry některých ze sedmi dronů vypuštěných na Izrael, které byly během noci zachyceny izraelským letectvem. Pět dronů bylo vypuštěno z Iráku a dva z Libanonu. Armáda uvedla, že drony byly sestřeleny pomocí stíhacích letounů, útočných vrtulníků a pozemních systémů protivzdušné obrany. Jen v průběhu října bylo na Izrael vypuštěno více než 100 dronů.
Dvacetiletý muž byl nalezen zastřelený ve svém autě poblíž čerpací stanice u vjezdu do arabského města Baqa al-Gharbíja na severu Izraele. Jeho tělo bylo objeveno dnes ráno, a izraelská policie zahájila vyšetřování.
Německo dlouhodobě varuje své občany před cestami do Íránu a vyzývá je k opuštění země, protože Teherán bere německé občany jako rukojmí, uvedl mluvčí německého ministerstva zahraničí na tiskové konferenci. „Dlouhodobě máme cestovní varování pro Írán a žádáme německé občany, aby zemi opustili, protože případ Jamšida Šarmahda ukázal, že Írán bere německé občany jako rukojmí,“ řekl mluvčí. „Chceme uchránit další německé občany před podobným osudem.“
Dnešní Třešnička™ nám přináší neuvěřitelně bizarní pohled na nové geopolitické uspořádání. Sergej Lavrov totiž při setkání se svou severokorejskou soudružkou Čche Son-huj vyjádřil nadšení nad „zásadovým postojem“ KLDR k situaci na Ukrajině, zatímco jeho kolegyně ujistila Rusy, že jejich „svatá válka“ má v Kim Čong-unovi spolehlivého spojence. Ano, je to tak – Rusko a KLDR teď společně bojují za „spravedlnost“, jako by šlo o další epizodu z Orwellovy dystopie. Podle zpráv se v tomto spin-offu 1984 mezi oběma státy rozvíjí hluboké vojenské vazby a vojáci Eastasie už údajně působí na území Eurasie. Lavrov se nechal slyšet, že takto posílená spolupráce umožní oběma zemím „řešit zásadní úkoly pro bezpečnost“, což zní, jako by přípravy na další konflikt byly jen otázkou času. Zatímco tedy ruští občané doufají, že se sankce brzy zmírní a život se vrátí do normálu, Putin mezitím vytváří mezinárodní alianci s režimem, který ve svém světě „podporuje mír“ vyloženě po severokorejsku. Zjevně tak vzniká podivná verze globální „osy svatosti“, kde platí jen jedno pravidlo: neptejte se a nevěřte ničemu, co vypadá jako obyčejná logika. Dnes Eurasie, zítra Eastasie.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
