(2 972 slov, doba čtení 16 minut)
Dnes si připomínáme tragické události teroristického útoku 11. září 2001, kdy se svět navždy změnil. Tento den, kdy zahynuly tisíce nevinných lidí, nám stále připomíná nebezpečí globálního terorismu a důležitost jednoty v boji proti nenávisti a násilí. V kontextu současných konfliktů, jako je válka na Ukrajině, je tato připomínka o to silnější. Svět stále čelí novým hrozbám a výzvám a proto je klíčové, abychom rozvíjeli informační gramotnost a morální integritu ve snaze zajistit bezpečnější budoucnost pro všechny.
Ukrajinské letectvo dnes mluví o sestřelu 20 ruských dronů. Rusové dále útočili balistickými střelami Iskander-M, střelami S-300 v konfiguraci země-země a několika protiradarovámi střelami Ch-31P.
Jedna ze střel zasáhla Kajmanské v Dnipropetrovské oblasti. Serhij Lysak, ředitel oblastní vojenské správy, informuje o jednom mrtvém a dvou zraněných.
Ukrajinci s největší pravděpodobností podnikli raketový úder do prostoru kolem Mariupolu, podle některých zdrojů měly střely dopadnout do Melekyna, kde se nachází stará ukrajinská výcviková základna. Ruský milbloger a propagandista Živov přirovnal činnost ruské PVO k “začátku hvězdných válek.”
Na nojabrské letecké základně zapálily dvě děti ve věku 13 a 14 let vrtulník Mi-8, který patřil civilním složkám ruského letectva. Událost potvrzuje i portál flightsafety.
Neplecha v Rusku: Ruský kanál Dva Majora hlásí, že Ukrajinci překročili ukrajinsko-ruskou hranici jižně od Gluškova, u vesnice Medvežje. Mělo by sice jít jen o malou skupinu, jak psala původní zpráva z dnešního rána, přesto však ještě dnes kolem 16:30 našeho času kanál hlásil pokračující boje. O situaci nejsou další zprávy.
Včera během dne došlo k silnému ruskému útoku ze severního směru na Snagosť, kterou měly ukrajinské jednotky pod kontrolou. Prvotním včerejším zprávám jsme odmítali bez dalších informací věřit, ale následná videa a dnešní vývoj potvrzují, že k němu skutečně došlo. Nejen, že se příslušníkům ruského 51. gardového pluku 106. gardové výsadkové brigády podařilo do Snagosti vstoupit, jak ukazuje geolokalizace snímku z času 1:34, ale na základě zpráv z ruské i ukrajinské strany se Rusům podařilo získat kontrolu nad dalšími vesnicemi v okolí.
Vzhledem k tomu, že ruský útok prostor mezi Komarivkou a Ljubimovkou rozdělil v podstatě na půl, nebude ukrajinská situace lehká (konkrétně jde o 103. brigádu Teritoriální obrany Ukrajiny, která nejspíše nesla prvotní a nejsilnější ruské útoky) a vlastně není ani jasné, zda se Rusům spíše než přes Sejm podařilo přetáhnout vojáky přes Koreněvo, což by potvrzovaly např. od Marka Krutova z Rádia Svobodná Evropa. K situaci mohlo podle nás dojít tak, že ruské letectvo a dělostřelectvo fakticky potlačilo jakékoliv možnosti ukrajinské schopnosti získávat přehled o situaci, čímž došlo k přesunu sice relativně malého, ale velmi dobře vybaveného oddílu ruských výsadkářů z 51. gardového samostatného pluku 106. gardové výsadkové divize, která je vybavena např. tanky T-90M Proryv a BMD-3. Proukrajinské mapperské kanály se vesměs shodují, že prostor od Snagosti dále na západ až k 1. Mužice je buď místem těžkých bojů, nebo jej ruské síly získaly zpět pod kontrolu. Zdejší prostor byl z velké části původně kryt právě pouze 103. brigádou teritoriální obrany, částí 82. výsadkové brigády a několika dronařskými skupinami. Žádné z těchto jednotek nejsou vybaveny těžkou technikou, která by jim umožňovala odrazit zjevně nečekaný ruský mechanizovaný útok.
Rusové pravděpodobně měli snahu vytvořit příznivé podmínky pro podobný útok posledních několik dnů právě maximálním rozšířením prostoru kolem Koreněva, aby tam mohly tyto jednotky projet. Z ukrajinské strany jde o poměrně vážnou chybu, která s největší pravděpodobností bude mít dopad nejen na morálku, ale dost možná také na celkovou situaci v Kurské oblasti.
Ukrajinské kanály tvrdí, že se ruský postup podařilo prozatím zastavit, podle ruských zdrojů nejspíše u nebo spíše přímo v Obuchovce. Klademe důraz na slovo prozatím, protože informace, které máme k dispozici, jsou nejspíše zpožděné minimálně o několik hodin. Ruské velení se zjevně snaží vzniklého chaosu využít, protože ruské kanály informují i o ruských útocích kolem Olgovky a Kremjaného východně od Koreněva. Jednou z velmi pravděpodobných snah tak bude udržení a nejspíše i rozšíření koridoru podél Sejmu za účelem zásobování ruských jednotek, kterým se v těchto místech podařilo ukrajinské pozice prorazit.
Jistou mlhou války jsou stále zahalené vesnice Gordějevka a Vnězapnoje, které leží o něco blíže k rusko-ukrajinské hranici. I přesto, že kanál Archangel Specnaza píše, že ruské útočné skupiny tyto vesnice obsadily, stále jsme k tomu neviděli žádné důkazy. Jde o informace velmi podobné těm, co jsme k tomuto úseku psali včera. Prozatím však není nic potvrzeného ani z jedné strany.
Ukrajinští vojáci i milblogeři potvrzují ztráty. Nemůžeme dost dobře posoudit, jak jsou významné, ale opět se vracíme k tomu, že ruský útok byl poměrně nečekaný a velmi důrazný. Z těch pár videí (dost často probíhá přesdílení navzájem mezi kanály), která sdílejí ruské kanály však nejde o žádný významný masakr, jak se snaží některé proruské kanály šířit. Ztráty však vykazují i Rusové.
Zajímavý rozbor zveřejnil dnes ruský kanál Upravleňje Z. Ten totiž popisuje vývoj tak, že nedošlo k vytvoření žádného kotle s ukrajinskými vojáky, a není znát, že by docházelo k nějakému hroucení obranných linií, ačkoliv je vidět, že ukrajinské problémy v Kurské oblasti narůstají – s čímž do značné míry souhlasíme. Na ruské kanály jde o překvapivě střízlivý popis situace, zvláště pokud jej srovnáme s některými prohlášeními naší páté kolony.
Vzhledem k tomu, že jsou oči snad celého světa upřeny na vývoj na západě ukrajinského průlomu, je ze zbytku úseku jen minimum informací.
Příslušníci dronařské roty Kryla Omegy útočí na ruské pozice ve východním Koreněvu.
Ukrajinci se stále drží ve vesnici Ruskoje Porečnoje, ačkoliv na ně dopadají útoky ruského dělostřelectva.
Vývoj situace v Kurské oblasti by mohl ukazovat na limity ukrajinské logistiky a absolutní délku frontových linií, kdy již není moné jednotky v obranných pozicích dále natahovat. Ačkoliv mají podle některých divočejších odhadů Ukrajinci v Kurské oblasti přibližně 20-30 tisíc vojáků, na frontu o délce přes 80 km je to zjevně málo. Včera jsme psali o tom, že mohou být Ukrajinci nejspíše nuceni stahovat se na kompaktnější území, pokud se budou chtít v Kurské oblasti udržet. Nejde o první podobný ukrajinský lapsus, které se ukrajinskému velení “povedl”, a je nutné se jim v budoucnu vyvarovat, jinak totiž hrozí, že kurská operace dopadne podobně jako je stav fronty u Torecka a Pokrovska. Už jsme se také setkali s názorem, že Ukrajinci nechali ruské vojáky do této části úseku vstoupit schválně, aby je nakonec obklíčili a zničili, ale tato varianta podle nás patří spíše do říše pohádek.
Charkovská situace: Šéf Charkovské oblastní státní správy Oleh Siněhubov informuje, že okupanti podnikli jeden útok ve Vovčansku.
Severovýchodní fronta: Dále Oleh Siněhubov píše, že ve směru na Kupjansk došlo k třinácti ruským útokům na ukrajinské pozice u Synkivky, Hluškivky, Lozového a Petropavlivky. Deset útoků bylo odraženo a boje nadále pokračují v oblasti Lozového. Ukrajinský milbloger Petrenko dodává, že bitvy pokračují jihozápadně, západně a severozápadně od Peščaného, ve Stelmachivce a v okolí Andrijivky. Situace na frontě se výrazně nezměnila.
Bachmutská fronta je bez nových zpráv.
Doněcká fronta: Rusové pokračují v tlaku na východ Torecku a snaží se postupovat na západ od trestanecké kolonie, v čemž se jim snaží bránit ukrajinští obránci. Je však do jisté míry vidět, že se jim to daří jen s velmi smíšenými výsledky a geolokalizace zde ukazuje, že ruská snaha o postup jisté ovoce nese.
Okupanti postupovali v Hrodivce, kde vyvěsili ruskou vlajku na mateřskou školu a pokračují v útočných akcí podél Doněcké ulice směrem do centra města.
Jižně od Novohrodivky postupovali okupanti remízky západně od Marynivky, kterou tímto manévrem obcházejí. Zastavit se je snaží bojovníci 68. samostatné myslivecké brigády s podporou obrněných vozidel. Je otázka zda jsou v Marynivce stále ukrajinští vojáci, nebo už došlo k jejich stažení. Východně od Selydového se podle ukrajinského milblogera Petrenka podařilo odrazit útoky okupantů a situace zde zůstává nezměněná. Útoky ruských sebevražedných dronů ve východní části Ukrajinsku ukazují, že se situace výrazně nezměnila ani zde.
Ve směru na Vuhledar jsme nezaznamenali větší posun fronty ani z jihu, ani z východu. Kromě snahy vyvěsit ruské vlajky na každé volné místo ve Voďaném, které už několik dní drží se Rusové zaměřují na tlak na důl Pivdendonbaska č. 1 a jeho okolí, které je zemí nikoho a kde nadále pokračují boje.
Jižní fronta: Ivan Fedorov, ředitel vojenské správy Záporožské oblasti píše, že ruské letouny provedly 5 náletů na Novodarijivku a Malou Tokmačku.
Chersonská fronta je bez nových informací.
Diplomatické a politické události:
Spojené státy přidělí Ukrajině humanitární a energetickou pomoc v celkové výši více než 700 milionů dolarů. Oznámil to během své návštěvy Kyjeva 11. září americký ministr zahraničí Anthony Blinken. 325 milionů dolarů půjde na podporu ukrajinského energetického sektoru, zejména na obnovu energetických zařízení a rozvodných sítí zničených ruskými útoky. 290 milionů dolarů pak půjde na humanitární podporu – poskytování potravin, vody, léků, bydlení a vzdělání pro Ukrajince. Dalších 102 milionů dolarů poslouží na odminování území Ukrajiny. Jak zdůraznil ministr, Rusko se snaží zaútočit na ukrajinský energetický průmysl, „aby použilo zimu jako zbraň proti ukrajinskému lidu“. Oznámil také, že v blízké budoucnosti se bude konat setkání „Velké sedmičky“ věnované energetickému sektoru Ukrajiny.
Velká Británie poskytne Ukrajině další pomoc v hodnotě nejméně 600 milionů liber (přes 780 milionů dolarů). Uvedl to ministr zahraničí David Lammy při své první návštěvě Kyjeva 11. září, podle webu britské vlády. Pomoc zahrnuje 242 milionů liber (asi 314 milionů dolarů) oznámených na období 2024–2025 na okamžité humanitární, energetické a stabilizační potřeby, stejně jako na podporu reforem, obnovy a rekonstrukce. Dalších 484 milionů dolarů půjde jako záruka za půjčku od Světové banky na posílení ekonomické stability Ukrajiny do konce roku. Tyto fondy podpoří životně důležité veřejné služby, včetně provozu škol a nemocnic, vyplácení státních zaměstnanců a financování důchodů. Záruka za úvěr od Světové banky je druhou tranší z balíčku pomoci ve výši 3 miliard USD, k němuž se Velká Británie zavázala na konferenci o obnově Ukrajiny v Londýně v roce 2023. „Společně se Spojenými státy se snažíme dát Ukrajině to, co potřebuje, aby odolala ruské ilegální invazi. Jejich boj za svobodu a demokracii je také bojem za britskou bezpečnost, evropskou a globální bezpečnost,“ řekl Lemmy. Britský ministr obrany John Geely zároveň potvrdil, že Londýn je odhodlán zvýšit a zrychlit vojenskou podporu Ukrajině oznámenou v dubnu. Na Ukrajinu již byly dodány rakety protivzdušné obrany, vybavení pro stíhačky F-16, samohybná děla AS-90 a náhradní hlavně, vojenské čluny či námořní děla. Podle něj budou do konce roku na Ukrajinu dodány další stovky protiletadlových raket, další desítky tisíc dělostřelecké munice a více obrněných vozidel.
Evropská unie je připravena přežít bez ruského plynu. Řekla to evropská komisařka pro energetiku Kadri Simson, podle které se unie dva roky připravovala na ukončení dohody o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Poznamenala, že EU je i nadále „plně odhodlána“ postupně odstraňovat ruský plyn, aby neohrozila energetickou bezpečnost Evropy. Podle Simson závislost na ruském plynu klesla ze 45 % v roce 2021 na loňských 15 %. Jestliže dříve blok dovážel z Ruska 150 miliard metrů krychlových plynu ročně, nyní jsou tato čísla nižší než 50 miliard. Simson také dodala, že již v srpnu byly zásobníky plynu v EU naplněny z 90 %. Kromě toho poznamenala, že v letech 2022 až 2024 snížili Evropané spotřebu plynu o 18 %. Tento ukazatel také překračuje cíl, který si blok původně stanovil.
Do Kyjeva v den summitu Krymské platformy přijel litevský prezident Gitanas Nausėda, lotyšská premiérka Evika Siliņa a předseda Senátu ČR Miloš Vystrčil. Informují o tom na sociálních sítích. „Právě jsem přijel do Kyjeva. Je příjemné vrátit se a setkat se s mým drahým přítelem Volodymyrem Zelenským na znamení solidarity s Ukrajinou,“ zdůraznil Nausėda. Poznamenal, že poskytování vojenské a ekonomické podpory Ukrajině má zásadní význam pro ochranu suverenity a územní celistvosti jeho země. Lotyšská premiérka po příletu do ukrajinské metropole ujistila, že její země bude Ukrajinu podporovat až do jejího vítězství, stejně jako na cestě do Evropské unie a NATO. Jak oznámila lotyšská vláda, během návštěvy se Siliņa setká s ukrajinskými představiteli a zúčastní se akcí, kde se bude diskutovat o budoucí vojenské, politické, humanitární, finanční a jiné podpoře Ukrajině. Miloš Vystrčil přirovnal anexi Krymu k obsazení Sudet a vyzval k vyšší podpoře napadené zemi. Mírová jednání se dle něj nemohou konat bez účasti Ukrajiny a výsledky jednání musí být pro Ukrajinu přijatelné.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že návrat Krymu Ukrajině je požadavkem mezinárodního práva a zdůraznil, že krymští Tataři mají právo žít ve své vlasti „svobodný, bezpečný a pokojný život“. Prohlásil to ve videoproslovu ke čtvrtému summitu vůdců Krymské platformy v Kyjevě, uvádí agentura Anadolu. Erdogan zdůraznil, že se Turecko „vyslovilo a nadále vyslovuje“ proti anexi Krymu. Dodal také, že je spokojen s právními normami zavedenými na Ukrajině k posílení práv krymských Tatarů, které turecký vůdce nazval „Krymskotatarští Turci“. Prezident Turecka také vyjádřil naději na „rychlé propuštění“ krymských Tatarů z ruského vězení. „Upřímně si přejeme, aby válka skončila spravedlivým a trvalým mírem založeným na územní celistvosti, suverenitě a nezávislosti Ukrajiny,“ uzavřel.
Ve dnešní ekonomické aktualitě ještě chvíli zůstaneme u ruských nerostných surovin a zaměříme se na ropu, jejíž ceny na světových trzích se v posledních dnech znatelně snížily. Má to souvislost s tím, že v posledních dnech klesly ceny ropy Brent, ta byla v úterý obchodována i za méně než 70 USD za barel, tedy na úrovni na které byla tato ropa obchodována naposledy v prosinci roku 2021, tedy ještě před začátkem ruské invaze. Ropa URALS, jejíž zpracování je díky větší kyselosti náročnější, se kvůli tomu obchoduje vždy o několik Dolarů níže, její spotová cena aktuálně dosahuje 66 USD za barel a dále klesá. Přičemž u většiny větších kontraktů je Rusko nuceno poskytovat slevy, aby si tyto kontrakty zajistilo, a tak je aktuální průměrná cena ropy URALS pod úrovní cenového stropu, tedy 60 USD za barel.
Analytici ruské banky Alfa odhadují, že v souvislosti s poklesem cen ropy dojde do konce roku 2024 k oslabení kurzu Rublu. Pokles cen se projeví i na příjmech z těžby ropy do ruského rozpočtu, a ten tak pravděpodobně skončí s větším schodkem, než se původně plánovalo. Připomeňme, že ruský rozpočet byl navržen s příjmy odpovídajícími ceně ropy URALS na úrovni 70 USD/barel, současná cena ropy tak působí znatelný propad příjmů.
Doplníme ještě, že Ukrajina ustoupila od svého záměru ukončit transport ruské ropy přes své území. Souhlasila s tím, že povolí tranzit ruské ropy, kterou ještě na ruském území zakoupí maďarská společnost MOL. Oficiálně se tedy bude jednat o maďarskou ropu, která nepodléhá sankcím, i když fyzicky jde samozřejmě o stále stejnou ruskou ropu, která je přes území Ukrajiny dodávána do Maďarska nyní. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal tento vývoj okomentoval v tom smyslu, že Ukrajina nemá záměr bránit transportu jakýchkoli evropských surovin přes své území, neboť tyto suroviny jsou transportovány za tržní cenu. To lze chápat tak, že Maďarsko souhlasilo se zvýšením tranzitních poplatků, což vylepší situaci ukrajinského rozpočtu, i když konkrétní ceny nebyly zveřejněny.
Situace na Blízkém východě:
Libanonská odnož Hamásu se přihlásila k odpovědnosti za odpal asi 30 raket, které dnes odpoledne dopadly na západní Galileu. Teroristická skupina tvrdí, že se zaměřila na vojenskou základnu v oblasti. Při útoku nebyl nikdo zraněn. Hizballáh se mezitím přihlásil k odpovědnosti za další dnešní raketové útoky a za útok protitankovou střelou, při němž byl vážně zraněn rezervista IDF.
Bidenova administrativa oznámila americkému Kongresu, že poskytne Egyptu vojenskou pomoc ve výši 1,3 miliardy dolarů, uvedla mluvčí ministerstva zahraničí, což je poprvé od roku 2020, kdy Egypt obdrží celkovou částku amerických finančních prostředků navzdory podmínkám v oblasti lidských práv. Oznámení přichází v době, kdy Washington velmi spoléhá na Káhiru – dlouholetého spojence USA – při zprostředkování dosud neúspěšných rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem o dohodě o příměří, která by ukončila válku v Gaze.
Syn Mošeho Azmana, vedoucího kyjevské Brodské synagogy a jednoho z několika samozvaných ukrajinských „vrchních rabínů“, zemřel v boji proti Rusům. „Zítra se v Ústřední synagoze uskuteční rozloučení s mým synem Matiášem, který padl na frontě při obraně Ukrajiny,“ píše Azman na Twitteru. V dřívějším příspěvku na Facebooku se Azman podělil o to, že Antonovi Samborskému, kterého adoptoval v roce 2002 ve věku 11 let, dal hebrejské jméno Matiáš „na počest hrdinného vůdce Makabejců“ – a uvedl, že koncem července byl oficiálně veden jako nezvěstný v boji.
Dnešní Třešnička™ bude sportovně kouzelná, a jak by řekl Daník, když nosil kohouta: “Věřím chlapcům ze Sigmy, že do dvou let bude ve finále Ligy mistrů”. O co vlastně jde? Václav Černý, český quarterback, měl po zápase Česko vs. Ukrajina v Lize národů co říct – a nebylo to jen o fotbale. Byl zjevně naštvaný, že v domácím pražském Edenu dominovali ukrajinští fanoušci, což popsal jako „děsivé“ a ironicky dodal, že by bylo lepší nemít žádné diváky než takovou atmosféru. Ale možná, že Češi mají důvod, proč na zápas nejdou. Když český nároďák už nějakou dobu neumí driblovat v pohybu nebo doběhnout na metu, není divu, že si raději vyberou gauč či nebo návštěvu tchýně. Když česká obrana na kluzišti vypadá tak, jak vypadá, není divu, že ukrajinští fanoušci, kteří mají posledních pár let s obranou větší zkušenosti, prostě využili příležitosti a vytvořili atmosféru, na kterou by měl být každý fotbalový tým hrdý – z našeho pohledu tedy žádná škoda, že nešlo o domácí tým. Jak říká staré pořekadlo, “Lepší Pelta v hrsti než Brabec na střeše”, ale u české reprezentace by možná nejvíce pomohlo zvednout úroveň smečování, aby se na to dalo nejprve dívat. A pak až prodávat lístky na stadion. Tento zápas naši sice na sety vyhráli, ale i tak by to chtělo nějakou sebereflexi a ne jen sbírat co největší handicap. Ještě jsme chtěli něco dodat o tenisovém lokti v koleni, ale už nám to přišlo moc.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
