Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský během první schůze mírového summitu ve Švýcarsku vyzval představitele zemí, které se zde sešly, aby vypracovali takový „akční plán“, díky kterému by na druhém setkání mohl být ohlášen konec války. Podle Zelenského je nezbytné na tomto summitu dohodnout, jak budou státy světa kooperovat k dosažení míru. Rusko dle jeho slov pozváno nebylo, protože by veškeré snahy o mír mařilo. Společné komuniké o výsledcích jednání však zůstane otevřené tak, aby i země a organizace, které se nezúčastnily, mohly do jeho obsahu nahlédnout a případně svůj podpis dodatečně připojit. Šéf jeho kanceláře Andrij Jermak pak doplnil, že Ukrajina nikdy nepodepíše s Ruskem žádný další “Minsk” ani “Budapešť”. “Ohledně teritoriální integrity a suverenity nehodláme přistoupit na žádný kompromis,” zdůraznil Jermak.
V noci na dnešek byl oznámen vzlet MiGů-31K, schopných nést balistické střely Ch-47M2 Kinžal. Během dopoledne došlo k několikanásobnému oznámení dalších vzletů a odpalech ruských řízených střel.
Při ruském ostřelovaní vesničky Ulakly, ležící západně od Kurachového v Doněcké oblasti, došlo ke smrti tří civilistů, dalších pět bylo zraněných. Jerusalem Post s odkazem na předsedu místní správy Dmitrije Filaškina uvádí, že okupační síly ostřelovaly vesnici ze salvových raketometů kazetovou municí.
Ruský aviatický milbloger Fighterbomber se vyjádřil k předvčerejšímu ukrajinskému úderu na leteckou základnu Morozovsk uvádí, že velení nechalo letadla, která byla vidět na dřívějších snímcích, přesunout. Podle kanálu nebyly žádné stroje ani ve zničeném hangáru a dalších stojánkách na letišti.
TG kanál Krymskyj veter tvrdí, že došlo k ukrajinskému dronovému útoku na Kamenský kombinát v Rostovské oblasti, kde mají Rusové vyrábět palivo pro raketové motory do střel pro salvové raketomety.
Ke kuriózní situaci došlo dnes brzy ráno v ruském Bělgorodu. Ukrajincům se podařilo FPV dronem zasáhnout vojenskou buchanku ve městě mezi lidmi a běžným provozem. Osádka byla mimo vozidlo, ale autor videa jasně natočil jak maskovací síť na střeše a muže oblečené v uniformách, kteří se k vozidlu seběhli.
Charkovská situace: Mezi Vilšanou a Snkyivkou se ukrajinský tank pokusil o útok, ale musel se stáhnout poté, co dostal několik zásahů z dronů. Zdá se však, že neutrpěl výraznější poškození.
Stanislav Osman na svém TG kanálu Hovoriť Snajper píše, že Rusové za podpory dělostřelectva podnikají protiútoky do ukrajinských pozic v lesních pásech mezi Lypci a Hlybokým. Osman píše, že se obráncům daří tyto útoky odrážet pomocí dělostřelectva. Je možné, že hovoří nově získaných ukrajinských pozicích v remízcích mezi těmito městečky.
Ukrajinský novinář Nevzorov na svém kanále tvrdí, že v vovčanském Agregátním závodě je v Ukrajinci vytvořeném kotli uvězněno až 400 ruských vojáků. Ačkoliv toto číslo jistojistě není nemožné, jeví se jako velice nepravděpodobné, protože tento počet odpovídá velikosti téměř jednoho praporu. Nepovažujeme za dost dobře myslitelné, aby Ukrajinci do ovládaného území pustili takto velkou jednotku, nebo aby ruské velení dostatečně nezabezpečilo přístupové koridory. Ruští milblogeři však zacházejí ve svých představách ještě dál (a úplně jiným směrem), když tvrdí, že závod v žádném případě není obležený, nikdo není v chycený v žádném kotli a Ukrajinci lžou. Faktem ovšem zůstává, že ze závodu žádné informace neproudí, což naznačuje, že také okupanti skutečně odříznuti jsou. Před podobnými informacemi již několikrát varoval jeden z nejspolehlivějších ruských milblogerů Radov, který dlouhodobě tvrdí, že podobné zprávy patří spíše do říše pohádek. I přesto však Stanislav Osman dodává, že jsou Rusové schopni uvězněné vojáky do jisté míry zásobovat pomocí dronů, kdy jim shazují lahve s vodou a další drobné zásoby.
Ukrajinští pohraničníci z pohraniční úderné roty Škval nadále vyhledávají a likvidují ruské stavební ženijní stroje, které okupanti používají k výstavbě opevnění a zákopů. Tato jejich činnost je stejně důležitá jako bojové operace, protože kvůli tomu okupanti nemohou vytvářet opěrná postavení a kontrolní body tak rychle, jak by potřebovali.
Severovýchodní fronta: Mezi okupovanou Ivanivkou a Novoselivkou Peršou odrazili příslušníci 68. myslivecké brigády velký mechanizovaný útok. Podle příspěvku bylo jeho součástí 16 obrněných vozidel, včetně osmi tanků, které se podařilo zcela zničit.
Okupanti se pokusili zaútočit i mezi Berestovým a Piščaným (geolokalizace), ale ani zde se jim nepodařilo. Odrazili je dronaři 77. samostatné aeromobilní brigády. Východně od Berestového pak jedna z jednotek této brigády úspěšně odrazila ruský pěchotní útok pomocí kulometné a minometné palby. Záběry působí dojmem, že okupanti nevěděli, kde se nacházejí a shodou náhod prošli až k ukrajinským pozicím.
Na okraji Laptivjarského lesa došlo k ruskému útoku ve směru na Terny, dronařům 63. samostatné mechanizované brigády ve spolupráci se dělostřelci, kteří použili na zlikvidování zbývajících strojů a pěchoty kazetovou munici.
Ruské ostřelování Bilohorivky pomocí zápalné munice nejspíše nemá na celkovou situaci kolem vesnice a přilehlého sádrovcového lomu vliv.
Bachmutská fronta: Ruský milbloger Radov upravil svou mapu bojů v Kanalu. Zajímavostí je, že odpovídá více tomu, co sdílejí proukrajinští mappeři, než co vidíme na mapách druhé strany. Ruské propagandistické kanály zveřejnily záběry z ostřelování Kanalu pomocí termobarického raketometu, ovšem pozornému oku jistě neujde, že rakety dopadají na tu stranu města, která je již pod ruskou kontrolou. Není jasné, zda si autoři kanálu, který video sdílel, toto neuvědomili, nebo tento fakt záměrně ignorovali ve prospěch propagandistické hodnoty záběrů.
Doněcká fronta: Ukrajinské kanály informují o dalším posunu v prostoru mezi Jasnobrodivkou a Netajlovým. Okupanti se zde nejspíš snaží Ukrajincům uzavřít most přes Vovču, která spojuje Jasnobrodivský a Karlivský rybník. Snaží se zde postupovat podél severního břehu Karlivského rybníka, aby tento úzký pás země mezi oběma vodními tělesy Ukrajincům uzavřeli. Pokud se totiž zbývající obranné jednotky stáhnout a psá uzavřou, bude pro ruské jednotky nejspíš problematické překročit jej a pokračovat v postupu dále na Selydové, což bude znamenat rozdělení ruských sil ve dví.
Včera jsme chybně uvedli, že 46. samostatná aeromobilní brigáda odrazila ruský útok v Krasnohorivce – ve skutečnosti se však jednalo o boje v o něco jižněji položené Heorhijivce, kam se okupantům podařilo postoupit poté, co se probojovali přes Marjinku. Z videa bohužel vyplývá, že boje probíhají nejen v západní části Heorhijivky, ale také na východním okraji Maksymilijanivky, což značí, že se Ukrajinci museli alespoň částečně stáhnout.
V krátkém reportu od Stanislava Osmana uvádí, že situace v Paraskovijivce je poměrně stabilní, protože okupanti se usídlili v domech na okraji vesnice, přičemž jim ukrajinské “dělostřelectvo způsobuje značné ztráty.” Situaci v současné době nejsme schopni ověřit, ale záběry z poslední doby tomuto popisu poměrně odpovídají.
Ze Záporožské a Chersonské fronty jsme dnes neobjevili žádné nové zprávy, které by informovaly o dění na frontách.
Krym: Proukrajinské Národní centrum odporu podle TG kanálu Krymskyj veter tvrdí, že okupační úřady odvážejí z muzeí okupovaného poloostrova muzejní exponáty pod zástěrkou “evakuace”, aby během případných ukrajinských raketových úderů nepřišly k úhoně. Nejspíše nemusíme připomínat, že Ukrajinci jsou schopni údery provádět tak, že trefí přesně to, na co míří, především tedy jde o vojenskou a s vojenským námořnictvem spojenou infrastrukturu, letištní infrastrukturu a systémy protivzdušné obrany.
Diplomatické a politické události:
Na mírový summit ve Švýcarsku dorazili novináři z Ruska. Informoval o tom zpravodaj Rádia Svoboda. Podle něj přišli zástupci propagandistických tiskovin RIA Novosti, TASS, či Kommersant, ale i údajně opoziční Meduza a Dožď. Přítomnost novinářů z Ruska byla požadavkem Švýcarska, kde se summit koná.
Ministr zahraničních věcí Maďarska Péter Szijártó řekl, že jeho země podpoří zahájení jednání o vstupu Ukrajiny do EU, protože Kyjev souhlasil s požadavky Budapešti ohledně práv maďarské národnostní menšiny na Zakarpatí. Napsal o tom na svém Facebooku. Maďarsko podle něj od počátku trvalo na tom, že respekt k právům národnostních menšin by měl být předpokladem pro jakýkoliv další postup ukrajinské integrace do Evropy. Ministr dle svých slov dospěl k závěru, že nyní Ukrajina „musí vrátit Zakarpatským Maďarům práva, která jim byla v posledních letech odebrána“.
Ministr zahraničních věcí České republiky Jan Lipavský v rozhovoru pro Rádio Svoboda uvedl, že první dělostřelecká munice zakoupená v rámci české iniciativy dorazí na Ukrajinu již „v těchto dnech“. Kdy přesně se dodávky uskuteční, však ministr neupřesnil. Poznamenal také, že letos v rámci iniciativy „budeme moci nakupovat a průběžně dodávat značné množství munice“. „Více podrobností neuvádíme. Obvykle musí tyto země (dárci — pozn. red.) oznámit, že smlouvy, za které platí, byly splněny, případně v jaké fázi se nacházejí,“ uvedlo české ministerstvo zahraničí. Zároveň dodal, že pět zemí již přidělilo finanční prostředky – Německo, Nizozemsko, Dánsko, Portugalsko a Kanada. Jimi financované dohody jsou nyní v procesu provádění. „Musíme tedy přejít od slibů a sympatií k dohodě, která bude podepsána a financována, což je dnes výzva… Víme, že Ukrajina potřebuje hodně velkorážné munice, a máme velkou příležitost. Proto, doufáme, že takových dohod uzavřeme více,“ řekl Lipavský.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii se nezapojí do mírového summitu ve Švýcarsku. Pro Ukrinform to řekl ředitel MAAE Raphael Grossi. Grossi poznamenal, že nechce „směšovat politické úvahy s technickou prací“. Zároveň řekl, že „byl v kontaktu“ při přípravě summitu s ministrem energetiky Ukrajiny Hermanem Haluščenkem a sešel se i s představiteli Švýcarska. „Vyjádřil jsem švýcarskému ministru zahraničí svou naději, že úloha agentury bude na summitu projednána a že bude podpořena důležitost a posílení její nezávislé technické práce,“ řekl Grossi. Je důležité poznamenat, že Češi budou na mírovém summitu spolupředsedat pracovní skupině pro jadernou a radiační bezpečnost na Ukrajině.
Podle ukrajinského webu Hromadske mohou ukrajinští zemědělci dostat až roční odklad na mobilizaci. Oznámil to ministr zemědělství Taras Vysockyj na Černomořském bezpečnostním fóru. Důvodem je, že zemědělské produkty tvoří významnou exportní položku ukrajinské ekonomiky.
Německý kancléř Olaf Scholz v komentáři pro Politico odmítl nařčení, že Berlín blokuje zavedení nových sankcí EU proti Rusku. Balíček sankcí podle Scholze blokován není – o některých podrobnostech členové EU totiž prý ještě jednají. „Jde o to, jak dokážeme rozproudit německou ekonomiku a zároveň zajistit, aby zboží, které se posílá někam do Jižní Ameriky nebo Asie či Afriky, neskončilo v Rusku oklikou. Mělo by to být provedeno tak, aby se s tím firmy mohly vypořádat,“ zdůraznil Scholz. Německá kancléř navíc odmítl obvinění, že jeho země je další Maďarsko s tím, že „Německo dělá svou práci“.
Ruský letoun Su-24 podle ozbrojených sil Švédska narušil vzdušný prostor severské země v prostoru baltského ostrova Gotland. Švédi jej nejprve varovali rádiem a když to nepomohlo tak poslali stíhačky Gripen aby vetřelce „vyprovodily“. Švédsko kvůli “nepřijatelnému incidentu” hodlá kontaktovat ruskou ambasádu. Švédská média spekulují jestli šlo o chybu nebo záměr. Nicméně před pár dny Rusové prý podobným způsobem narušili i vzdušný prostor Finska, takže možná už nešlo nějakou o náhodu nebo navigační omyl. Analytik Jörgen Elfving upozornil, že (krom možností, že šlo o omyl nebo Ruskou snahu prostě provokovat) mohl být záměr zpravodajského charakteru a Rusům šlo o pochopení toho jak jsou Švédi připravení a jaké mají schopnosti reagovat na podobná narušení.
Francouzský okresní soud rozhodl, že organizátoři obranného a bezpečnostního veletrhu Eurosatory 2024 musí zakázat účast všem, kteří pracují pro izraelské firmy nebo je zastupují, uvádí se v kopii rozhodnutí, kterou získal deník Le Parisien. Francouzské ministerstvo obrany minulý měsíc nařídilo organizátorům, aby zakázali izraelskému obrannému průmyslu zřídit na akci stánek, a uvedlo, že podmínky pro hostování izraelských společností na pařížské výstavě již nejsou vhodné vzhledem k tomu, že francouzský prezident vyzývá k ukončení operace IDF v Rafáhu. Na akci konané 17. až 21. června na výstavišti poblíž hlavního pařížského mezinárodního letiště mělo být zastoupeno 74 izraelských firem, přičemž Coges (pořadatel pozn. red.) již dříve uvedl, že asi 10 z nich mělo vystavovat zbraně. Organizátoři však uvedli, že Izraelcům bude návštěva veletrhu přesto umožněna.
Dnes si přiblížíme dlouhodobý výhled exportu ruského zemního plynu. Na úvod si připomeňme, že Gazprom, ruský největší exportér této komodity, se z důvodu západních sankcí a uzavření plynovodů loni ocitl ve ztrátě poprvé za více než dvacet let.
Rusko aktuálně spadlo z prvního místa objemu exportu zemního plynu na čtvrtou pozici, ačkoli je to země s největšími zásobami na světě. Aktuálně jej v objemu exportu předstihla i Austrálie, jejíž objem zásob je přibližně padesátkrát menší. To vyplývá z toho, že Gazprom v minulosti neinvestoval do zařízení pro zkapalňování zemního plynu, a tak nyní není schopen exportovat ani zdaleka takový objem plynu jako v letech 2021 a dříve.
V dlouhodobém výhledu celosvětové spotřeby zemního plynu vidíme, že maximum spotřeby by mělo být dosaženo okolo roku 2037, přičemž již okolo roku 2030 růst spotřeby výrazně zpomalí. Proto je pro exportéry zemního plynu důležité získat maximální podíl v tomto období, neboť v dalších letech bude ziskovost znatelně nižší. Což je pro Gazprom velmi nepříjemná situace, neboť v současnosti nedisponuje kapitálem pro rozvoj infrastruktury, a tak jeho podíl přebírají společnosti z jiných států.
Ještě na konci minulého roku se předpokládalo, že roli Gazpromu jako hlavního exportéra ruského zemního plynu převezme Novatek, který má narozdíl od něj vybudovány kapacity pro jeho zkapalňování. Nicméně nedávné zařazení několika projektů Novateku na sankční seznam zkomplikuje export i této společnosti, a tak lze předpokládat, že podíl na celosvětovém exportu bude dále klesat.
Situace na Blízkém východě:
Hamas uvedl, že mírový plán na ukončení války v pásmu Gazy, který navrhl americký prezident Joe Biden, nesplňuje požadavky palestinské teroristické skupiny. Mluvčí Hamasu Usáma Hamdan to řekl v rozhovoru pro CNN. Ozbrojenci podle něj požadují „jasné stanovisko Izraele ohledně příměří, úplné stažení jednotek z pásma Gazy a poskytnutí možnosti Palestincům určovat si vlastní budoucnost“. Hamdan také uvedl, že v tomto případě bude Hamás připraven na spravedlivou dohodu o výměně vězňů. Mluvčí teroristů navíc řekl, že „nemá ponětí“, kolik izraelských rukojmích zůstalo naživu.
Síly námořní koalice v Rudém moři zničila dvě hladinová plavidla bez posádky patřící jemenským Húsíům a také jeden dron a sedm radarů, které povstalcům umožňovaly zaměřovat lodě. Íránem podporovaní Hútíové, kteří ovládají velkou část Jemenu, podnikli od listopadu desítky útoků bezpilotních letounů a raketových úderů do oblasti Rudého moře a Adenského zálivu, uvádí Ústřední velitelství USA (CENTCOM) v příspěvku na sociálních sítích.
Americká armáda se také chystá dočasně odstranit plovoucí molo u pobřeží Gazy kvůli špatným podmínkám na moři. Molo by mělo být přesunuto do izraelského přístavu Ašdod, dokud se podmínky na moři nezlepší. Od 17. května, kdy první humanitární pomoc začala přicházet přes molo, bylo dopraveno 137 nákladních aut s pomocí přibližně 900 tun.
Ve městě Džudejda-Makr v Galileji byli včera v noci zastřeleni dva mladí muži, informoval ToI. Oběti byli Identifikováné jako bratranci Amir a Ašraf Bassalovi, oba dvacetiletí. Místní policie čin vyšetřuje jako vraždu. Od začátku roku bylo v Izraeli při násilných trestných činech zabito 96 Arabů, uvádí skupina na podporu soužití Abraham Initiatives. Je to o něco nižší počet než v loňském rekordním roce, kdy jich k tomuto datu bylo 102.
Dnešní Třešnička™ bude taková bagatelizace nepodstatných drobností. Deník NYT zveřejnil kompletní návrh “mírové dohody”, o které měla ukrajinská vláda na jaře 2022 jednat s Rusy. Mezi hlavní požadavky ruského diktátora Vladimira Putina patřily takové triviality, jako faktické vykleštění Ozbrojených sil Ukrajiny ve formě snížení stavů na 100.000, či omezení počtů různých typů zbraní; například 147 minometů a deset vrtulníků. Dalšími podmínkami příměří bylo prohlášení ruštiny za oficiální jazyk na Ukrajině, uznání ruské kontroly nad anektovyným Krymským poloostrovem, okupovanými částmi Doněcké a Luhanské oblasti uvnitř administrativních hranic a třeba i absolutní neutralita Ukrajiny. Bunkrskrček tak včera v podstatě jen přežvýkal tyto požadavky. Zajímavé ovšem je, že vznikly v době, kdy ruská armáda stála před Kyjevem (a RasPutin ho měl takhle velkýho a samou žílu), a dnes, kdy nemá 50% tehdy okupovaných území (LiliPutin ho má takhle nepodstatně malýho), žádá stále to samé. V rámci nepřímé úměry by tedy požadavky měly logicky růst (na rozdíl od vy víte čeho). Neměl by tedy požadovat předání Kyjeva, půlky Polska a celou Ostravu (která je vpravdě za trest)?
A pozor! Nedávno jsme měli další z našich skorotradičních středečních video podcastů. Na začátku jsme prosvištěli fronty, nicméně hlavním tématem bylo „Jak psát o válce“. Jako host nám opět sekundoval český spisovatel (pod pseudonymem František Kotleta), vysokoškolský pedagog, bývalý novinář a jedna z výrazných postav Českého klubu skeptiků Sisyfos; Leoš Kyša. Jelikož mnoho lidí si přeje vidět záznam i jinde, než na Twitchi, tak již je dostupný i na Youtube našeho partnerského projektu Twitch kanálu Brotherhood of Terra.
Jsme moc rádi za Váš zájem!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme!
