Ukrajinská protivzdušná obrana dnes podle TG kanálu ukrajinského letectva sestřelila třináct ze čtrnácti sebevražedných dronů Šahed, kterými Rusové útočili na cíle na ukrajinském území.
Během odpoledne došlo k ruskému ostřelování Nikopolu, mimochodem dalšího města s výraznou ruskou menšinou. Ukrajinská Služba pro mimořádné informace uvádí, že zemřeli nejméně dva lidé, sedm dalších bylo zraněno.
Dnes ráno byl natočen další ukrajinský dron nad Armavirem v ruské Krasnodarské oblasti, kde byl minulý týden při předchozím útoku poškozen ruský radar včasné výstrahy Voroněž-DM. Výsledek tohoto ukrajinského útoku není znám a prozatím nejsou hlášeny žádné škody.
Charkovská situace: U Lypců se ukrajinským silám zvláštního určení podařilo získat zpět pod kontrolu část úseku takticky významných výšin na severu, které umožňují rozhled kolem městečka a zároveň vytváří jakýsi klín vražený do hrotu ruského útoku. Tuto informaci potvrzují i proruské zdroje. Jde o první z alespoň trochu pozitivnějších zpráv, které se na tomto úseku podařilo ověřit z obou stran. Pokud se by se jim takto dařilo i v nejbližší době, teoreticky by bylo možné okupanty časem vytlačit. Stále však upozorňujeme na to, že jde o relativně drobný, ale potřebný, úspěch.
Okupanti pokračují v ostřelování severní části Vovčansku a mostu na Soborné ulici pomocí termobarické munice z raketometů TOS-1. Vzhledem k tomu, že munice dopadá do stejných míst jako včera můžeme vyvodit, že se ruský postup stále nedaří. Na těchto záběrech však můžeme vidět, že dělostřelecká munice dopadá i do míst, jako je okraj vovčanské ústřední nemocnice, kterou někteří milblogeři a mappeři považují za již obsazenou ruskými silami. Vzhledem k poškození budov však není pravděpodobné, že by šlo o starší záběry a nelze proto vyloučit, že se Ukrajincům do jisté míry daří podnikat protiútoky. Nutno podotknout, že tak usuzujeme pouze z těchto záběrů a nelze to v současné době nijak potvrdit.
Čerstvé letecké snímky z Vovčansku pak ukazují, že se město stále více podobá Bachmutu, přes který již ruský svět přešel – nezůstal zde kámen na kameni.
I přesto, že Ukrajinci konečně dosahují na severu Charkovské oblasti jistých úspěchů, neznamená to, že by měli vyhráno. Ačkoliv ukrajinský prezident Zelenskyj oznámil, že Ukrajinci mají na tomto úseku výrazně menší ztráty, stále zde ztráty mají a část cenných jednotek, které by našly uplatnění jinde na frontě, je stále vázána zde. Nelze proto jakkoliv předjímat, že půjde na charkovském úseku o trend.
Severovýchodní fronta: U Synkivky, Ivanivky a Berestového probíhají poziční boje. Poté, co se okupantům podařilo dobýt Kyslivku, dochází k tlaku na Stepovou Novoselivku, další v řadě vesnic ve směru na Kupjansk, prozatím však nejsou k dispozici žádné informace o jejich možném postupu. Podobná situace je i více na jih východně od Teren a Jampolivky, kde ukrajinské drony zničily ruský systém elektronického boje.
Bachmutská fronta: Východně od Časiv Jaru pokračují poziční boje mezi Kalinivkou a Bohdanivkou, jejích východním okrajem a Kanalem, ale žádný pohyb fronty jsme zde nezaznamenali. Severně od v Ivanivského se ukrajinským dronařům podařilo zničit ruskou skupinu snažící se dosáhnout jihovýchodního cípu botanické rezervace Stupky-Holubovski-2.
Doněcká fronta: Západně od Avdijivky nadále probíhají těžké boje. Ukrajinský milbloger Petrenko píše, že Ruské jednotky pokračují v útočných operacích východně od Novooleksandrijivky, západně od Solovjového a severně od Umanského. U Solovjového neustále pracují ukrajinští dronaři, ale jinak jsme zde nezaznamenali žádné nové změny.
Více na jih probíhají poziční boje u Netajlového a v Krasnohorivce, kterou bombardovalo ruské frontové letectvo.
Jihovýchodní fronta: Ruští vojáci ze 394. pluku 127. motostřelecké divize podporovaní značným počtem obrněných vozidel zaútočili z výšin na západě na Staromajorské a vstoupil do centrální a následně severní části vesnice. Rusové postupovali podél ulice Tarase Ševčenka a Liny Kostenkové a posunuli frontu přibližně o 600 metrů. Boje zde nadále pokračují.
Záporožská fronta: V Orichivském výběžku probíhaly poziční boje. Západně od Novopokrovky ukrajinské drony útočily na ruské pozice a severozápadně od Robotyného ostřelovali Rusové ukrjinské zákopy pomocí termobarických salvových raketometů TOS-1. U Melitopolu se Ukrajincům podařilo zničit BUK M1, TG kanál Dosje Špiona uvádí, že k tomu mělo dojít pomocí dronu.
Chersonská fronta: S výjimku dronových útoků na ruské cíle jsme na východním břehu Dněpru nezaznamenali žádné změny.
Krym: Objevují se zprávy o výpadcích proudu v Jevpatorii na okupovaném Krymském poloostrově. Důvod prozatím není známý. Mělo dojít k přerušení napájení do deseti rozvoden ve městě.
Diplomatické a politické události:
Švédsko poskytne Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 13,3 miliardy švédských korun (28,6 miliardy Kč). S odvoláním na švédskou vládu to dnes napsala agentura Reuters, podle níž to je zatím největší švédský balík pomoci. Součástí nově schválené pomoci budou protivzdušná obrana či ASC letouny Saab, uvedl na tiskové konferenci ministr obrany Pal Jonson. Minulý týden také švédská vláda schválila podporu Ukrajině na příští tři roky v celkové výši 75 miliard švédských korun (161 miliard Kč).
Ukrajina se v dohledné době nestane členem NATO. Na tiskové konferenci v předvečer zasedání ministrů zahraničí Aliance v Praze to oznámila americká velvyslankyně při NATO Juliane Smith, hlásí korespondent „Evropské pravdy“. Diplomatka zdůraznila, že NATO souhlasilo s vysláním politického signálu ohledně přístupu Ukrajiny k Alianci. Tento signál by se měl stát součástí celkové pomoci pro Ukrajinu. „Rozhodnutí summitu bude obsahovat nové formulace týkající se přání Ukrajiny stát se členem NATO. Rozhodnutí nebude totožné s tím, co bylo oznámeno loni na summitu ve Vilniusu,“ řekla. Zároveň poznamenala, že konečné znění ještě nebylo dohodnuto, a také zdůraznila, že Kyjev by neměl očekávat, že to bude znamenat pozvání do NATO. „Pozvání Ukrajiny ke členství nebude tentokrát zvažováno, je nereálné. Místo toho se zaměříme na poskytnutí podpůrného balíčku, který nám umožní postavit most ke členství,“ vysvětlila.
Bývalý americký prezident a kandidát pro nadcházející prezidentské volby Donald Trump řekl, že kdyby byl prezidentem, tak by kvůli ruské invazi na Ukrajinu by bombardoval Moskvu, a i Peking pokud by zaútočil na Tchajwan. Píše o tom Washington Post s odvoláním na nejmenované sponzory, se kterými se Trump setkal.
Rusko na několik měsíců pozastavilo výměnu válečných zajatců s Ukrajinou. Podle ruské ombudsmanky Taťjany Moskalkovové jsou na vině „nové a za vlasy přitažené“ požadavky Kyjeva, píše dnes agentura TASS. Ukrajina oznámení bezprostředně nekomentovala. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov po poslední výměně v únoru novinářům sdělil, že v rámci všech výměn s Moskvou se zpět na Ukrajinu vrátilo 3135 vojáků.
Dnes se podíváme na vývoj spolupráce Ruska se středoasijskými postsovětskými republikami, a konkrétně s Kazachstánem. Krátce po návratu ruského vůdce Putina ze zahraniční cesty do Číny zesílil Kazachstán tlak na blokování transakcí, které kazašské banky zprostředkovávaly mezi Ruskem a Čínou. Poté, co přímé platby z Ruska začalo již před nějakou dobou z důvodu hrozby sekundárních sankcí ze strany USA odmítat mnoho čínských firem, se tak uzavřela i další cesta, jak mohly ruské společnosti uhradit dodávky čínského zboží. Tento zákaz převodů se zatím netýká ostatních středoasijských republik, například Kyrgyzstánu, nicméně jejich ekonomiky (a tím i bankovní sektory) jsou výrazně menší, takže nedokáží výpadek Kazachstánu nahradit.
Přičemž uveďme, že Kazachstán zaváděl omezení již v průběhu minulého roku, v dubnu byly zesíleny kontroly přeshraniční přepravy zboží, které by mohlo podléhat západním sankcím, a v říjnu zavedl zákaz exportu 106 kategorií produktů do Ruska. Nyní tak došlo ze strany Kazachstánu k dalšímu utužení sankčního režimu. Vzhledem k tomu, že toto poslední omezení bylo zavedeno zejména z důvodu tlaku ze strany Číny, lze tento krok chápat tak, že Putinova cesta neudělala na čínské představitele valný dojem.
Situace na Blízkém východě:
Francouzský prezident Emmanuel Macron v komentáři k uznání palestinského státu řekl, že je pro. Nemělo by se to však dít „skrz emoce“, ale spíš ve „vhodnou dobu“. Řekl to při své návštěvě Německa, píše BMFTV. Francouzský prezident také kritizoval izraelský úder na Rafáh, který zabil desítky palestinských uprchlíků. „Stejně jako vy jsem smutný ze scén, které vidíme v Rafahu, ale odpověď musí být politická,“ řekl Macron. Připomeneme, že 28. května Španělsko, Irsko a Norsko oficiálně uznaly Palestinu jako nezávislý stát, a to i přes tvrdou reakci Izraele. V současnosti 146 ze 193 členských států Organizace spojených národů uznává “Palestinský stát”.
Dnešní Třešnička™ bude pozvánkou na náš stream. Čili věnujte pozornost následujícímu hlášení. Dnes, ve středu 29.5.2024 od 20:00 budeme mít opět náš video podcast. Jako obvykle probereme vývoj na frontě za poslední dobu, nicméně hlavním tématem bude cesta k válce na Ukrajině, konkrétně vývoj v letech 2016 až 2022 s historikem Tomášem Řepou. Jelikož si mnoho lidí přeje vidět záznam i jinde, než na našem partnerském projektu; Twitch kanále Brotherhood Of Terra, je záznam opět dostupný i na Youtube.
Jsme moc rádi za Váš zájem!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme!
