Generální štáb ruské armády oznámil stažení některých jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti s tím, že v této oblasti dokončil požadované cíle. Očividný eufemismus pro přiznání porážky ovšem neznamená, že se zde již nebude dále bojovat. Rusové se pravděpodobně budou snažit zakopat ve výhodných pozicích a udržet si dostatečný kus území, ze kterého by mohli ohrožovat jak Kyjev, tak ostatní větší města v severním sektoru válčiště.
Ukrajina na každý pád stojí před důležitým rozhodnutím – pokusit se toho maximálně využít, zahájit protiútok a vyhnat nepřítele až za hranice, a nebo urychleně přesunout jednotky od Kyjeva na frontové linie Donbasu? Doplníme, že zdroje z okolí hlavního města hlásí zahájení přesunu invazních sil směrem k běloruským hranicím, skutečný rozměr ústupu ovšem ukáží až následující dny. Prezident USA i Pentagon vyzývají k opatrnosti, podle ukrajinské strany se jedná jen o hru o čas s cílem vystřídat unavené vojáky za čerstvé. Ministerstvo obrany RF nadále tvrdí, že “přeskupování probíhá dle plánu”.
Ruské dělostřelectvo pokračovalo v zasahování ukrajinských pozic podél současné kontaktní linie západně od Kyjeva. Boje jsou hlášeny zejména v okolí Irpiňu, Buče a v nedalekém Vorzelu, Hostomelu, a také podél silnice E40 mezi Berezivkou a Huriščinou. Obyvatelé Buče hlásí intenzivní ruské rabování a odvoz kradeného majetku po silnici směrem na Blistaviciju. Černihiv zůstává v obležení a pod intenzivní dělostřeleckou palbou, i když i zde Rusko oznámilo stažení části svých jednotek. V oblasti Sum se situace rovněž příliš nezměnila. Ukrajinští dobrovolníci dodali humanitární pomoc obyvatelům Trosťance, zatímco vojáci pokračovali v zabezpečování okolí města. Z bezprostředního okolí Sum se množí zprávy o nasazení násilně odvedených branců z Rusy obsazených částí Doněcka a Luhanska. Jedná se další nepřímý důkaz přesunu profesionálních ruských vojáků z míst, které po vyhlášení nových cílů invaze pro ni již nejsou důležité.
V Charkovské oblasti ukrajinští vojáci zajistili dálnici mezi Charkovem a Čuhujivem. Okolí Izjumu zůstává nejžhavějším bodem v tomto sektoru, přesto se zdá, že zde k výraznějším posunům nedošlo. V luhanské oblasti ruské síly opět ostřelovaly Rubižně, Lysyčansk a Popasnou. Humanitární situace v těchto městech se blíží katastrofě. Ukrajinská armáda hlásila boje podél celé kontaktní linie Donbasu. Všechny útoky byly údajně odraženy. V Záporožské oblasti nedošlo k žádné změně. Ukrajinští obránci Mariupolu se nadále drží, navzdory neustálým útokům na jejich pozice uvnitř města. Podle OSN bylo ve městě zabito nebo těžce zraněno nejméně 3000 civilistů z toho 250 dětí. Francouzský prezident Macron vedl telefonický rozhovor se svým ruským protějškem ohledně města, ve kterém požádal o humanitární misi a evakuaci zbývajících civilistů. Putin o tom prý bude uvažovat, ale prohlásil, že jakákoliv humanitární mise je možná, pouze pokud ukrajinské síly v Mariupolu složí zbraně a vzdají se.
Ruská střela zasáhla budovu regionální správy v Mikolajivu. Ukrajinští představitelé hlásili 12 obětí. Na základě zpráv místních obyvatel na sociálních sítích se ukazuje že ve vesnicích Červoné, Partyzánské a Novoolesandrivce není žádný ruský voják. Situace u Snihurivky je nejasná, ruské síly údajně opustily město před několika dny, ale Ukrajinci do něj ještě nevstoupili. V okolí nadále probíhají těžké bitvy a dělostřelecké souboje. V okolí Chersonu pak není hlášena žádná změna.
V blízkosti ruského příhraničního městě Belgorod včera v noci došlo k silné explozi. Ruské úřady popírají činnost nepřátelských sabotérů nebo letectva, i že by mělo docházet k evakuaci obyvatel města. Podle gubernátora Belgorodské oblasti došlo ve vesnici Krasnij Okťabr ke zranění 4 lidí, za příčinu výbuchu označil “lidský faktor”. V Bělorusku začínají být kvůli pravidelným sabotážím vlaků přepravujících ruský vojenský materiál zatýkáni zaměstnanci železnice. Podle běloruské exilové opozice se Lukašenkova armáda dosud nezapojila do války proti Ukrajině, protože více než 60% důstojníků je proti a branci masově dezertují.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky odhaduje, že z Ukrajiny utekly až 4 miliony lidí. 6,5 milionu je podle OSN vyhnáno ze svých domovů a stále v zemi. Přes 13 milionů je podle odhadů pak uvízlých ve válečné zóně bez možnosti odejít.
