Dnes v noci a nad ránem byla opět ukrajinská civilní infrastruktura napadena bezpilotními prostředky. Ukrajinským silám se nicméně podařilo sestřelit pět z devíti ruských dronů, uvedl generální štáb, který zmínil, že kromě dronů Šáhed íránské konstrukce použili Rusové i bezpilotní letouny blíže nezjištěného typu. Ukrajinská armáda se podle serveru RBK-Ukrajina domnívá, že nejspíš šlo o průzkumné drony vyhledávající potenciální cíle.
Podle ruského ministerstva obrany zničily ruské systémy PVO 17 dronů, které nad ruské území vypustila ukrajinská strana. Útok prý zřejmě mířil na zásobníky ropy a pohonných hmot v Kalužské oblasti jižně od Moskvy. Tři drony se prý zřítily vedle zásobníků, aniž by je poškodily, tvrdil gubernátor oblasti Vladislav Šapša.
Severovýchodní fronta: V průběhu dne probíhaly boje ve východní části Kyslivky a ruské frontové letectvo zde bombardovalo ukrajinské pozice. Poziční boje nadále pokračují u Tabajivky a východně od Teren a Jampolivky. Zveřejněné video pohledu z ukrajinských pozic na východ od Bilohorivky ukazuje, že zde obránci drží pozice východněji, než se předpokládalo a na přístupových cestách k vesnici pak pracovaly ukrajinské drony. Více na jih zas ostřelovalo ruské dělostřelectvo a drony ukrajinské pozice ve Spirném.
Bachmutská fronta: Západně od Bachmutu pokračují těžké boje na západním okraji Bohdanivky a Ivanivky. Ruské letectvo během dne bombardovalo předměstí Časiv Jaru Kanal. Ač je zde bojová aktivita poměrně vysoká, nezaznamenali jsme zde žádné výrazné změny.
Doněcká fronta: Východní část Novokalynového je svědkem poměrně těžkých bojů. Okupanti zde opakovaně útočí podél ulice Sadové a Peršotravnevé a před pár dny se jejich útočné skupině podařilo dostat až na severní konec vesnice, než byla skupina zničena.
Z Očeretyného nemáme žádné nové nové zprávy, které by ukazovaly na větší postup okupantů směrem na západ. Ukrajinští dělostřelci zde napadají pozice okupantů uvnitř vesnice a probíhají zde těžké boje. Ruský postup jsme nezaznamenali ani ze Solovjového, kde ukrajinské drony útočí na okupanty v západní části vesnice, což znamená, že je zde situace velice podobná, jako byla včera. Ukrajinské drony pak napadají okupanty v Novobachmutivce, ze které posílají posily do Solovjového.
Včera jsme informovali, že obráncům už nezbývá moc míst ze kterých by mohli nadále bránit vesnici Berdyči a dnes musíme informovat, že zde ukrajinské síly nejspíš už vůbec nejsou. To naznačuje video na kterém je vyvěšená vlajka ruské jednotky v západní části vesnice poblíž berdyčského rybníku. Další video z této vesnice ukazuje ustupující ukrajinskou pěchotu pod těžkou dělostřeleckou palbou, což jen dokresluje situaci.
Situace v Semenivce a západně od Tonenke se prakticky nezměnila a nezaznamenali jsme zde žádné zajímavé události. Ruským dronařům se podařilo vyřadit z boje ukrajinský obrněný transportér Marder v Netajlovém, které leží západně od Pervomajského a dnes ráno na východě této vesnice ukrajinské drony ničily okupanty, kteří se dostali do její východní části.
V Krasnohoryvce se okupanti nadále snaží probít do středu města a ozbrojené síly Ukrajiny jim při těchto pokusech způsobují těžké ztráty. Obrazové důkazy nenaznačují, že se zde okupantům podařilo postoupit.
Institute for the study of war píší, že “Ukrajina velmi pravděpodobně v nadcházejících měsících stabilizuje frontové linie a může být schopna zahájit omezené protiofenzivní operace koncem roku 2024, nebo začátkem roku 2025”. My však musíme upozornit, že pro podobně pozitivní myšlení není mnoho důvodů a vidíme jako poměrně reálnou variantu dalšího vývoje stažení ukrajinských ozbrojených sil na další obranné linie. Dále si myslíme, že vzhledem ke stavu ukrajinské mobilizace existuje poměrně velká šance, že na “omezené protiofenzivní operace koncem roku 2024 nebo začátkem roku 2025” vůbec nedojde. V tuto chvíli mají okupanti prakticky netknuté rezervy, které vyčlenili pro dobytí Avdijivky a nikdy je nemuseli plně využít. Naopak ukrajinské brigády mají problémy s personálním obsazením a tato situace se vzhledem k tomu, že Ukrajinci zatím stále nemobilizovali, v dalších měsících s největší pravděpodobností nezmění.
Záporožská fronta: Poziční boje stále probíhají jižně od Urožajného, které okupanti ostřelují dělostřelectvem a bombardují frontovým letectvem. V Orichivském výběžku jsme nezaznamenali žádné změny.
Chersonská fronta: Rusové ostřelují ukrajinské pozice v Krynkách a ukrajinské drony útočí na ruské cíle na východním břehu Dněpru. Tedy beze změn.
Diplomatické a politické události:
Maďarský premiér Viktor Orbán tvrdí, že blokuje přidělování pomoci Ukrajině, protože se domnívá, že peníze dané Ukrajině by se ve skutečnosti měly dát Maďarsku. Telex o tom píše s odkazem na Orbanův rozhlasový rozhovor. „Neustále pracuji na tom, abych se vyhnul situaci, kdy peníze dlužné Maďarsku skončí na Ukrajině,“ řekl maďarský premiér s tím, že někteří tomu říkají právo veta. Uvedl také, že Ukrajině by se mělo dávat co nejméně peněz, protože podle něj kvůli tomu trpí „evropská střední třída“. Kromě toho Orbán hovořil o konci jedné kapitoly rusko-ukrajinské války s tím, že do ní nyní vstupuje NATO. Maďarský premiér však doufá, že „proválečná mentalita“ v Evropě se „začne hroutit“ a „diplomacie znovu získá situaci pod kontrolu“.
Německo je proti plánu USA přidělit zmrazený ruský majetek v hodnotě asi 300 miliard dolarů na obnovu a vojenskou podporu Ukrajiny. Berlín se obává, že by konfiskace mohla vytvořit precedens a vést k novým žalobám na Německo za zločiny z druhé světové války. Píše o tom Wall Street Journal. Po celá desetiletí čelilo Německo požadavkům na další reparace, někdy i za cenu zhoršení vztahů se sousedními zeměmi. Je třeba zmínit, že po válce Berlín vyplatil odškodnění řadě států a také již vyplatil více než 90 miliard dolarů přeživším holocaustu a jejich rodinám. Připomeňme však, že v poslední době se ozvaly výzvy k dalším reparacím. Konkrétně od roku 2019 Řecko požaduje více než 300 miliard dolarů a v roce 2022 chtělo Polsko odškodnění ve výši 1,3 bilionu dolarů. Italské soudy také přiznávaly platby rodinám obětí okupace a některé se dokonce pokusily zabavit německý státní majetek v Itálii. Německo kvůli tomu podalo na Itálii stížnost k Mezinárodnímu soudnímu dvoru Organizace spojených národů.
Německo navíc tvrdí, že ruská aktiva by měla zůstat nedotčena, aby je bylo možné použít jako páku při jakýchkoli jednáních o ukončení války a přimět Rusko, aby se vzdalo okupovaného území. Podle WSJ právník Bart Szewczyk, který dříve radil Evropské komisi a pracoval u Mezinárodního soudního dvora, uvedl, že obavy Německa ohledně vytvoření precedentu pro případy reparací jsou neopodstatněné. Kancléř Olaf Scholz nicméně podle německých představitelů „nechce riskovat“.
V Gruzii uspořádali 28. dubna odpůrci zákona o „zahraničních agentech“ nové shromáždění na náměstí před parlamentem. Příznivci zákonodárné iniciativy přitom shromažďují vlastní kampaň. Ve druhém čtení může být návrh zákona přijat již 30. dubna. Informuje o tom „Echo of the Caucasus“ (projekt Rádia Liberty). Akce se konala pod heslem „Ne ruskému zákonu! Ano, Evropě.“ Zúčastnili se ho zástupci opozice, veřejní aktivisté i běžní občané. Gruzínská politička Chatiya Dekanoidze, která byla v letech 2015 až 2016 šéfem ukrajinské národní policie, označila protesty za „důležitý způsob, jak zachovat suverenitu a nezávislost“ Gruzie. Vládní strana Gruzínský sen připravuje “odvetný protest” na podporu kontroverzního zákona a oznámila účast až 100 tisíc lidí.
Dnes si přiblížíme vývoj ruské ekonomiky jako celku, a to na základě oficiálních statistik ruského ministerstva financí. Vidíme z nich výrazné zvětšení sektoru zbrojní výroby, jehož zisky překročily podle oficiálních statistik v roce 2024 zisky z sektoru těžby a exportu ropy a zemního plynu. V březnu 2024 tvořil podíl ropného sektoru pouze přibližně třetinu celkového objemu příjmů do státního rozpočtu, přičemž ve stejném měsíci roku 2021 byl jeho podíl přibližně tři čtvrtiny všech příjmů.
V absolutních číslech se na první pohled zdá, že při srovnání těchto dvou let se celkové příjmy v roce 2024, a tím i objem ekonomiky, zvětšily o přibližně jednu čtvrtinu ve srovnání s rokem 2021. Nicméně je třeba vzít v potaz právě změnu struktury ekonomiky. Ropný průmysl přináší díky exportu nerostných surovin do rozpočtu dodatečné finance, které je možné využít například na nové investiční projekty, zbrojní výroba je však v současnosti v Rusku (po pádu zisků ruského zbrojního exportu, o čemž jsme naposledy informovali před několika dny) realizována zcela na vnitřním trhu a růst objemu ekonomiky je tak financován vyčerpáváním rezerv a zejména zvyšováním objemu finančních prostředků v ekonomice, tedy inflací. Zde tedy vidíme další příčinu toho, proč se boj s inflací, který je hlavní snahou ruské centrální banky, příliš nedaří.
Situace na Blízkém východě:
Izraelské letectvo zasáhlo v Pásmu Gazy desítky cílů spojených s teroristickým Hamásem. Uvedl to dnes list The Times of Israel s odvoláním na informace od armády. Mezi cíle patřily části teroristické infrastruktury, odpalovací stanoviště raket a pozorovací stanoviště. Izraelské námořnictvo rovněž provedlo údery podél pobřeží centrální části Gazy, převážně na podporu 99. divize, která v oblasti dle IDF operuje.
IDF spolu s dalšími skupinami a organizacemi připravuje stavbu dočasného plovoucího mola a prostoru pro vykládku a příjem humanitární pomoci. Plocha celého komplexu bude 27 hektarů. Plovoucí molo jako takové, přes které bude humanitární pomoc převážena, bude pod správou USA a po dokončení stavebních úprav bude napojeno na pobřeží Gazy.
Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné dnes představí libanonským činitelům návrhy, jejichž cílem je odvrátit válku mezi libanonským hnutím Hizballáh a Izraelem a zmírnit napětí v regionu. Ministr to podle agentury Reuters řekl po návštěvě mírových sil OSN v jižním Libanonu.
Íránská armáda vyvinula “nový” bezpilotní sebevražedný dron, který má prý zlepšit bojovou efektivitu jejich pozemních jednotek. Tento nový dron, jehož jméno nebylo zatím oznámeno, spadá do kategorie bezpilotní vyčkávací munice. Na první pohled je tento ale nápadně podobný ruskému dronu ZALA Lancet, který asi netřeba dále připomínat. Je to zvláštní, že Írán má potřebu nezávisle vyvíjet takovoto vizuálně podobnou zbraň, protože Írán již vyvinul vyčkávací munici Meraj-521 a Sina. Jedná se tedy zcela jistě o přeprodej technologií mezi Ruskem a Íránem.
Dnešní Třešnička™ bude o nesnesitelné lehkost bytí. Vševědoucí orákul slovenské politiky, sám a jediný, Maestro Fico, se opět rozpovídal v televizi, aby nám všem připomněl, jak je svět úžasně jednoduchý – a jen my hlupáci, plebs, to nevidíme. Jeho záblesky moudrosti zahrnovaly tvrzení, že lidé by měli raději posílat peníze na nemocné s rakovinou než na munici pro Ukrajinu, protože takové sbírky jsou “Jako prd do Stromovky”. Víte, oni totiž Slováci nejsou zas tak ztracený národ. Sbírka občanské iniciativy Mír Ukrajině probíhá 13 dní a zapojilo se do ní přes 61 tisíc dárců s tím, že se již vybralo čtyři miliony eur. A co vidí Fico? Je to jako bychom sledovali mistra origami, jak se snaží složit diplomaticky do tvaru „papírového draka míru“ (jo, je to hodně abstraktní představa… ale stále berte v potaz, že jsme začali s Kunderou a je fakt pozdě). On v tom vidí zoufalý pokus o pozornost opozice. No jo! Jak prosté! Mír, láska a holubice z kalhot přímo do úst!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, které se nebojíme a na množství nehledíme!
Děkujeme všem, kteří nám již přispěli, moc si toho vážíme!
