Noční raketový útok na Slovjansk, Kupjansk a Kramatorsk si vyžádal nejméně pět mrtvých a asi desítku raněných.
Severovýchodní fronta: Příslušníci dronařského týmu 1. praporu 30. mechanizované brigády zničili u Synkivky několik ruských obrněných vozidel včetně MT-LB a Tanku T-80BV. Záběry ukazují, že jde o techniku, která se nejspíše účastnila dřívějšího útoku na vesnici (není zasněžená a stopy pásů na zemi jsou čerstvé), ale byla zastavena během ukrajinského protiútoku a následně zničena.
Fronta u Tabajivky nejspíše zůstává nadále bez významnějších změn, protože nejsou k dispozici žádné důvěryhodné informace ani z jedné strany. Ukrajinský generální štáb ve své svodce přiznává, že jsou Jampolivka a Terny bombardované ruským letectvem. Podle některých ukrajinských kanálů došlo u Teren k ruskému postupu o dalších asi 200 metrů, ale není jasné, na základě jakých informací o něm autor píše.
Výsadkářům z ukrajinské 81. aeromobilní brigády se podařilo zastavit ruský útok na východním přístupu k Bilohorivce (asi jeden kilometr severně od zpracovatelského závodu na křídovec). Okupanti byli podle záběrů zveřejněných na TG kanále brigády nejdříve zaměření protitankovými řízenými střelami, poté dělostřelectvem a nakonec byli nuceni se stáhnout, nechali však za sebou značné množství opuštěné a zničené techniky. Ukrajincům se daří držet ruské jednotky v odstupu od vesnice i přesto, že jsou obranné pozice často bombardované ruským letectvem.
Bachmutská fronta: Rusové se pokusili zaútočit na Vasjukivku, která leží severozápadně od Bachmutu. Pokus byl však zmařen příslušníky ukrajinské jednotky zvláštního určení Genij, kteří okupanty napadli ještě v jejich vlastních zákopech pomocí z dronů shozených protitankových min TM-62. Tato mina obsahuje asi 7,5 kg výbušnin, která produkuje spektakulární explozi. Nedaleko hřbitova mezi Bohdanivkou a Chromovým napadají Ukrajinci ze 42. samostatné mechanizované brigády ruské pozice pomocí FPV dronů. To ukazuje na lehký ruský postup západním směrem přes silnici T-05-04. Několik mapperů se domnívá, že se ruským silám podařilo získat kontrolu nad polemi mezi severovýchodem Ivanivského a Bachmutem. O něco jižněji ostřeluje ruské dělostřelectvo silnici Ivanivské – Kliščijivka, pravděpodobně ve snaze přerušit logistické trasy mezi oběma městečky. Zbytek úseku je bez významných změn.
Doněcká fronta: Čerstvé ruské záběry z jižního přístupu k Majorsku ukazují, že se Ukrajincům podařilo dosáhnout hlavní jižní silnice k vesnici. Podle toho, že jde o útoky na zákopy a pozice, je velmi pravděpodobné, že se zde podařilo Ukrajincům získat opěrné body.
Okupantům se podařilo při jednom z útoků na Stepové zničit ukrajinský tank na jihovýchodním okraji vesnice, což poukazuje na fakt, že ruské jednotky nemají tuto část vesnice pod takovou kontrolou, jaká je jim často přisuzována.
Západně od dobyté Avdijivky bombardují a ostřelují okupanti pole a lesy za městem i všechny blízké vesnice (Orlivka, Lastočkyné, Berdyči a Očeretyné) pomocí salvových raketometů i hlavňového dělostřelectva, jak ukazují záběry od ruského propagandisty Wargonza. Jde o pozice, do kterých se teď Ukrajinci nejspíše stahují, jak naznačují záběry ukrajinských vozidel odjíždějících z města. Tento prostor mezi Avdijivkou a vesicemi na západě je v současnosti územím nikoho, na kterém se nejspíše nevedou boje, ale dochází právě k jeho masivnímu ostřelování, kterým si okupanti chtějí vybudovat nárazníkové pásmo. S odkazem na vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny píše deník NY Times, že “ukrajinské jednotky stahují do výhodnějších linií,” což naznačuje, že Ukrajinci mají za městem připravené obranné linie, které mohou bránit. Mnoho profilů na sociálních sítích v posledních dnech hovoří o tom, že nemají Ukrajinci vybudované žádné obranné linie, což je něco, co se podle nás nezakládá na pravdě.
Netušíme, co nastane teď po pádu města, ale jisté je, že Ukrajincům alespoň do jisté míry hraje do karet členitý terén (což jsme zmiňovali v našem středečním streamu), který je rozdělený několika řekami, což umožňuje o něco pohodlnější obranu především před mechanizovanými útoky, které jsme viděli právě v Avdijivce. Je možné, že budou okupační jednotky potřebovat nějaký čas na doplnění stavů a odpočinek, než znovu začnou tlačit západním a severním směrem, nelze však vyloučit snahu pokračovat na křídlech euforie z dobytí Avdijivky.
Ukrajinský generální štáb dnes informoval o údajných ruských ztrátách během bojů o Avdijivku (10. října 2023 – 17. února 2024). Ty mají čítat 47.186 osob, 364 tanků, 248 dělostřeleckých systémů, 748 bojových vozidel a 5 letadel. Čísla samozřejmě není možné nezávisle ověřit, ale pokud se podíváme na geolokalizované ruské ztráty od OSINT analytiků, nejsou minimálně ztráty bojové techniky nejspíše daleko od pravdy.
Z Heorhijivky jsou k dispozici záběry (geolokalizace) ruského dělostřeleckého přepadu ukrajinských pozic zhruba v centru vesnice. Jiné nové informace jsme však dnes neobjevili.
Kromě obecných informací o bojích v Novomychajlivce a několika záběrech zničené ruské i ukrajinské techniky nejsou ani odtud žádné nové zprávy.
Záporožská fronta: Ruský TG kanál Dva majora ukazuje ruský útok na Robotyné z jihozápadního směru. To naznačuje, že zde došlo k rozšíření území nikoho a bojů o několik stovek metrů blíže k vesnici. Ačkoliv záběry ukazují silné ostřelování ukrajinské ostřelování, útok museli pravděpodobně odrazit ukrajinští vojáci pomocí dronů.
Chersonská fronta: Tento úsek je bez nových informací.
Diplomatické a politické události:
Dánská premiérka Mette Frederiksen během schůzky na Mnichovské bezpečnostní konferenci oznámila, že země daruje Ukrajině celé své dělostřelectvo, uvedl server Evropská pravda. Frederiksen taky věří, že by Evropa měla Ukrajině dodat další zbraně. “My, Dánsko, jsme se rozhodli předat veškeré naše dělostřelectvo Ukrajině. Je mi líto, ale problém není jen ve výrobě, protože v Evropě stále existuje vojenská technika, která musí být předána Ukrajině,” dodala. Evropané by podle ní neměli čekat na schválení vojenské pomoci z USA, protože je jedno s čím přijdou Spojené státy. Evropané se podle ní musí bránit, protože jde o válku na evropském kontinentu.
Americký web CNN informuje o Nepálcích, kteří se přihlásili do ruské armády, aby odešli bojovat na Ukrajinu. Oficiální nepálští činitelé hovoří o dvou stovkách občanů (přičemž třináct z nich již bylo zabito), kteří do Ruska odešli, ale někteří opoziční politici a lidskoprávní organizace tvrdí, že se do Ruské armády přihlásilo až 20.000 Nepálců.
Šéfka německého parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová podpořila dodání střel s plochou dráhou letu Taurus na Ukrajinu. Prohlásila to v neděli na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se v sobotu jasné odpovědi k možné dodávce střel spolkový kancléř Olaf Scholz vyhnul.
Šéf čínské diplomacie Wang I na Mnichovské bezpečnostní konferenci ujistil ukrajinského kolegu Dmytra Kulebu, že Peking neprodává smrtící zbraně do oblastí konfliktů a že usiluje o mírové řešení války na Ukrajině. „Čína vždy stála na straně míru a dialogu a trvala na mírových rozhovorech. Čína nechce, aby krize byla prodlužována a vyhrocena a chce s mezinárodním společenstvím zabránit, aby se situace zhoršila,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí o postoji Pekingu k válce na Ukrajině. To také potvrdilo, že na okraj konference se Wang sešel s Kulebou.
Česká republika poskytla válečným uprchlíkům z Ukrajiny na humanitárních dávkách od začátku války do poloviny února zhruba 16,33 miliardy korun. Stát přispíval i českým domácnostem, které uprchlíky ubytovaly. Celkem jim na solidárním příspěvku vyplatil 2,84 miliardy korun. Vyplývá to z měsíčních zpráv ministerstva práce o vyplácených dávkách a z letošních údajů, které média získala od úřadu práce. Podle ministra práce Mariana Jurečky uprchlíci začali poskytnutou pomoc už vracet v odvodech z výdělků a loni mohli zaplatit 12 až 15 miliard korun.
Dnes se v našem pravidelném čínském okénku podíváme, jak to aktuálně v Číně vypadá se zahraničními investicemi. Údaje se budou týkat třetího čtvrtletí minulého roku, za čtvrté čtvrtletí ještě nebyly plně zveřejněny. Podle oficiálních údajů, které byly zveřejněny čínským ministerstvem obchodu, došlo ve třetím čtvrtletí roku 2023 poprvé za posledních více než dvacet let k odlivu zahraničních investic z čínské ekonomiky, dle čínské centrální banky byl zaznamenán pokles o více než 12 miliard USD.
Tento pokles se může zdát jako nevýznamný, nicméně je ho potřeba vnímat v kontextu strukturálních problémů čínské ekonomiky, které se projevily například krachem developerského gigantu Evergrande. Současně se nezdá, že by předseda Xi, který ve svých rukou koncentroval vládu nad stranou, měl jasnou strategii, jak Čínu z těchto hospodářských problémů vyvést.
Je potřeba zmínit i to, že za poslední tři roky došlo v Číně již ke třetí změně na postu ministra obrany a byl odvolán i šéf vojenské rozvědky, což je situace, která v Číně za vlády komunistické strany ještě nikdy nenastala. Oficiálně jsou čínskou vládou deklarovány neustálé úspěchy, nicméně i z těchto kroků je znát, že je stále nervóznější.
Situace na Blízkém východě:
Válečný konflikt mezi teroristickou organizací Hamás a mezinárodně uznávaným státem Izraelem dnes pokračuje 135. dnem. Izrael do úzkého pobřežní pásma vyslal vojáky v reakci na teroristický útok Hamásu a dalších ozbrojenců z loňského 7. října, při němž v Izraeli zemřelo přes 1100 lidí a dalších asi 250 bylo uneseno.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu včera trval na svých předchozích prohlášeních, když se vyjádřil k vývoji války v Pásmu Gazy a k jednáním s Hamásem o zastavení bojů a propuštění rukojmích. Požadavky radikálů označil za odpoutané od reality poté, co vůdce jeho politického křídla Ismáíl Haníja zopakoval, že přijme pouze stažení izraelské armády, zastavení blokády Pásma Gazy a propuštění palestinských vězňů odpykávající si dlouhé tresty v Izraeli.
IDF oznámila, že při razii ve městě Chán Júnis, v areálu nemocnice, zadrželi 100 lidí podezřelých ze zapojení do bojů proti Izraeli. Dle posledních informací se mělo více než 20 zadržených přímo aktivně zúčastnit útoku ze 7. října. V objektech kolem nemocnice se nalezly sklady se zbraněmi a municí. Izraelská vláda také již několik dní avizuje, že její pozemní operace se zaměří na Rafáh, který označuje za poslední baštu Hamásu v Pásmu.
Dnešní Třešnička™ bude vysocepřesná pravda z ruských 152mm pravdometů. Opakující se ruský narativ říká, že Rusko má potíže s postupem na Ukrajině ne proto, že jeho armáda stojí za vyliž a vrchní velitel má méně vojenských zkušeností než jistý v Rakousku narozený kaprál, ale proto, že ve skutečnosti bojuje proti vojskům NATO. Čas od času se proto v bažinách ruských sociálních sítí a na propagandistických kanálech objevují informace, že tu nebo támhle došlo k bojům proti žoldákům nebo přímo vojákům ze Západu. Poslední taková fantasmagorie se týká Avdijivky, kde podle ruského ministra pro propagandu a lidovou osvětu Solovjova bojovali i Kanaďané. Toto tvrzení bylo ještě v průběhu ukrajinského ústupu korunováno pohádkou o zuřivém odporu polských a kanadských obránců pevnosti “Chimik”, kteří se odmítli stáhnout společně s Ukrajinci, což má dokazovat výpověď jakéhosi zajatého kanadského důstojníka. Z výslechu tohoto severoamerického fantoma pak zjistíme, že kromě obyčejných velitelů jsou součástí ukrajinských jednotek i jacísi komisaři, kteří mají zřejmě za úkol politickou indoktrinaci a, co my víme, třeba popravy vlastních pokud to nejde jinak! A to je důkaz jak bídně na tom ukrajinské ozbrojené síly jsou, přátelé. Mimochodem stále čekáme na ten soud s válečným zločincem, kanadským generálem Attorneyem, který přijel na Ukrajinu zlikvidovat důkazy o genocidě ruského obyvatelstva Donbasu a pak se jako krysa ukrýval v Azovstalu, kde jej našli ruští vojáci. Ale to asi chceme moc, že?
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, které se nebojíme a na množství nehledíme!
Děkujeme všem, kteří nám již přispěli, moc si toho vážíme!
